Změnit pravomocné rozhodnutí soudu je velmi zásadním narušením práv účastníků řízení. Mělo by k němu dojít pouze za mimořádných okolností, jakými jsou například zásadní procesní vady řízení, případně zcela nové důkazy či skutečnosti, které se objeví až po vydání rozsudku. Pokud takové okolnosti nastanou, jak lze postupovat?
Na úvod dodejme, že běžně a častěji využívanými prostředky, jsou především ty řádné, kterými se přezkoumávají dosud nepravomocná rozhodnutí. Nedochází jimi tedy k zásahu do již zakotveného právního stavu. Řadíme mezi ně především odvolání a dále odpor a námitky.
Tip: Pokud se zajímáte o odvolání proti soudnímu rozhodnutí v civilním řízení, pak si prostudujte náš článek na toto téma.
Pro podání mimořádného opravného protředku se vyplatí být zastoupený advokátem. Nepodceňujte jeho výběr a zvolte advokátní kancelář, která má prokazatelné výsledky. Naše právní podání jsou po všech stránkách pečlivě připravená. Provedeme pečlivou analýzu případu a postaráme se o přípravu žaloby i zastupování u soudu, kde budeme tvrdě vymáhat vaše práva.
Mezi mimořádné opravné prostředky, které nám nabízí Občanský soudní řád (OSŘ), pak řadíme žalobu na obnovu řízení, žalobu pro zmatečnost a dovolání. Zákon poměrně striktně vymezuje okruh rozhodnutí, proti nimž lze jednotlivé opravné prostředky využít. Stejně tak upravuje přípustnost důvodů pro jejich podání. Pokud by nastala výjimečná situace, kdy by bylo teoreticky možné podat současně všechny tři opravné prostředky, upřednostňuje se rozhodování o dovolání. V konkurenci dvou jmenovaných žalob pak by pak “zvítězila” žaloba pro zmatečnost.
Tip: Možnostem využití dovolání v civilním řízení jsme věnovali samostatný článek.
Na obě zmíněné žaloby se nyní detailněji zaměříme…
Žalobu na obnovu řízení lze využít, pokud po právní moci rozhodnutí vyšly najevo skutečnosti, které dosud nebyly známy a nemohly být použity, ač mají zásadní dopad na rozhodnutí. Obdobně se to může týkat i nových důkazů. Důležité ale je, že existovaly již v době rozhodování, pouze se o nich v tu chvíli nevědělo. Pokud ovšem byly již v předchozím řízení důkazy známy a navrhovány, pouze nebyly provedeny, nemohou být podkladem pro podání této žaloby.
Zmíněné nové důkazy či skutečnosti by měly vést k příznivějšímu rozhodnutí ve věci pro účastníka, který žalobu podává (nebo se alespoň předpokládá, že tomu tak bude). Může ji podávat jak účastník, kterému nebylo v řízení (alespoň částečně vyhověno), případně i tzv. vedlejší účastník řízení (tím je třetí osoba, o jejíž práva přímo v daném sporu nejde, ale mohou jím být dotčena – například při uplatňování tzv. regresu). Pokud chceme dosáhnout pouze nápravy právních vad, pak žalobu na obnovu řízení využít nelze.
Jako příklad si můžeme představit dohledání nového svědka, o němž jsme doposud nevěděli nebo nebylo známo, kde se nachází, objevení závěti poté, co proběhlo dědické řízení, nebo návrat osoby, která již byla prohlášena za mrtvou.
Žaloba je přípustná proti:
Naopak nelze žalobu použít proti:
Žalobu lze podat k prvoinstančnímu soudu do tří měsíců od zjištění nových skutečností (tzv. subjektivní lhůta), nejpozději ovšem do tří let od právní moci původního rozhodnutí (tzv. objektivní lhůta). Promeškání těchto lhůt nelze prominout.
Tip: Dělení a soustavě soudů v České republice jsme se věnovali v samostatném článku.
Zákon připouští jedinou výjimku z výše uvedených lhůt. V případě, kdy by bylo zrušeno rozhodnutí v rámci jiného řízení (např. trestní rozsudek, rozhodnutí o přestupku apod.) a na tomto rozhodnutí by záviselo rozhodnutí napadené žalobou na obnovu řízení, pak lze žalobu podat do tří měsíců od zrušení souvisejícího rozhodnutí. Objektivní lhůta tří let se zde neuplatní.
Žaloba by především měla označit rozhodnutí, které napadá a v jakém rozsahu. Dále by měla označit nové důvody či skutečnosti, které se objevily, a ozřejmit, proč nemohly být uplatněny dříve. Vzhledem k tomu, že zde hraje důležitou roli subjektivní lhůta tří měsíců pro podání, měly by být v žalobě doloženy i skutečnosti dokazující včasnost podání. Důležitou součástí je tzv. petit žaloby, tedy to, čeho se navrhovatel domáhá.
Řízení se následně rozpadá do dvou. Nejprve se rozhoduje o obnově jako takové a následně, pokud soud žalobu připustí, rozhoduje znovu ve věci. Povolením obnovy se také odkládá vykonatelnost rozhodnutí. Soud věc znovu projednává a přihlíží při tom i ke všem novým skutečnostem a důkazům, které vyšly najevo. Následně může buď svým usnesením zamítnout návrh na změnu původního rozhodnutí, nebo rozhoduje novým rozsudkem ve věci.
Úspěšné využití žaloby pro zmatečnost umožňuje zrušení či změnu původního rozhodnutí v případě, že ho provázely, či mu v řízení předtím předcházely, procesněprávní vady. Procesněprávními vadami se myslí vady samotného procesu, tedy například, když o věci rozhodnul vyloučený soudce či přísedící, nebo se jednalo o věci, kterou neměl vůbec rozhodovat soud, ale jiný orgán, případně byla účastníkovi odebrána možnost jednat před soudem. Je třeba je odlišit od takzvaných hmotněprávních vad, kdy by soud nesprávně aplikoval právní normu, podle níž rozhodoval.
Žalobu pro zmatečnost může podávat účastník řízení, kterému nebylo rozhodnutím soudu plně vyhověno, případně mu byla způsobena újma na jeho právech. Připouští se také podání žaloby osobou, které byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Za podmínek specifikovaných občanským soudním řádem jsou k jejímu podání oprávněni i vedlejší účastníci, Státní zastupitelství a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Žaloba se připouští proti:
Obdobně jako v předchozím případě nelze tuto žalobu využít proti:
Zákon dále v některých svých ustanoveních stanovuje nepřípustnost obou typů žalob ve speciálních případech.
Žalobu pro zmatečnost smíte podat k soudu, který rozhodoval v prvním stupni, do tří měsíců od doručení napadeného rozhodnutí. Jestliže je ovšem žaloba podávána proto, že účastník řízení nemohl před soudem vystupovat a nebyl řádně zastoupen, lze žalobu podat ve lhůtě tří měsíců, která počíná běžet dnem, kdy účastníku byl ustanoven zástupce nebo kdy odpadla překážka, pro kterou nemohl před soudem vystupovat. Maximální lhůta je ze zákona limitována třemi roky od právní moci napadeného rozhodnutí.
Soud v prvním stádiu rozhoduje o přípustnosti žaloby. Pokud ji považuje za nedůvodnou, usnesením ji zamítne. Pakliže je shledána opodstaněnou, je napadené rozhodnutí (případně i to, které mu předcházelo) zrušeno. Následně je věc znovu projednána a je také znovu rozhodováno.
Tip: Opravné prostředky, které lze můžete využít v rámci trestního řízení, jsme sepsali v samostatném článku.
Tým online právníků Dostupný advokát vám jej vyřeší.
Rozhodl soud ve váš neprospěch a chcete se proti tomu bránit? Posoudíme vaše šance na úspěch a postaráme se o přípravu odvolání, dovolání či ústavní stížnosti podle toho, o jaké řízení jde a v jaké fázi se nachází.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
S Dostupným advokátem jsem řešila několik otázek. Zařídili mé firmě ochrannou známku, poradili mi v oblasti pracovního práva a v neposlední řadě jsem s nimi konzultovala otázky zakládání nové společnosti. Jsem maximálně spokojená, protože vždy jsem dostala rychlou a komplexní službu se skvělým poměrem cena/výkon.
Obrátil jsem se o právní poradu – moje žádost byla vyřízena velmi rychle, kvalitně a hlavně kvalifikovaně. Všichni byli milí a ochotní. Mohu jen doporučit!
Spokojenost s přístupem advokátů, s jejich trpělivostí i naceněním.
