V posuzovaném případu stěžovatelka po nástupu na vedoucí pozici v zaměstnání uskutečnila organizační změnu ve struktuře organizace, která měla vést k jejímu zeštíhlení a úspoře nákladů. Na základě této změny pak udělila několik výpovědí zaměstnancům, z nichž někteří se bránili proti takovému postupu žalobou. Následkem prohraných soudních řízení vznikly organizaci náklady, jejichž část ve výši 357 275 Kč požadovala po stěžovatelce. Odpovědnost zaměstnance za škodu pak nakonec skončila až u soudu.
Soudy nižšího stupně přitom poukazovaly primárně na to, že škodními událostmi byly jednotlivé výpovědi, a nikoliv původní organizační změna. Každá situace se tedy posuzovala individuálně, stejně jako následná náhrada škody zaměstnavateli.
Související služba
Řešíte právní problém související s náhradou škody zaměstnavateli?
Odpovědnost zaměstnance za škodu bývá mnohdy zapeklité téma. Popište nám, co vás trápí, váš případ posoudí náš advokát a navrhne vám do 48 hodin konkrétní řešení.
Chci pomoci řešit svůj problém
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 4 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Ústavní soud poukázal na nedostatky v předchozích soudních řízení, když na jedné straně byly výpovědi posuzovány jako samostatné škodní události, avšak současně se shledalo zavinění stěžovatelky v nesprávně provedené organizační změně, která byla z jejich pohledu účelová a nedbale připravená.
Podle Ústavního soudu je třeba důsledně prokázat, jak skutečně k pochybení a porušení povinností došlo a odlišit tak dvě možné situace:
- Zavinění může spočívat v jednotlivých výpovědích, které mohly být hypoteticky sepsány či podány v rozporu se zákonem. Předchozí organizační změna už se pak neposuzuje a jednotlivé případy lze skutečně řešit zvlášť.
- Pokud ale naopak skutečná podstata pochybení spočívala v uskutečněné organizační změně a protiprávnost výpovědí už byla jen jejím důsledkem, pak je třeba nahlížet na pochybení stěžovatelky jako na jedno jediné, za který by také měla nést jeden jediný následek. V takovém případě by se tedy na ni uplatnila limitace náhrady škody zaměstnavateli, stanovená zákoníkem práce jako čtyřapůlnásobek průměrné mzdy.
Obecné soudy ovšem chybovaly, když zkombinovaly oba přístupy, kdy v podstatě shledaly jedno pochybení, ale spojily s ním více jednotlivých následků a „sankcí“. Kvůli tomu pak náhrady škody zaměstnavateli ve svém součtu převyšovaly zákonný limit. Víte, jaká odpovědnost zaměstnance za škodu se týká vaší pracovní pozice?