Vláda vychází z čísel, podle kterých průměrný podíl daně z nemovitostí v rámci evropských zemí činí zhruba 3 %. Češi ale platí podstatně méně. Proto se jedna z položek takzvaného konsolidačního balíčku zaměřila právě tímto směrem.
Co je daň z nemovitostí?
Abychom si upřesnili, o jaké dani hovoříme. Daň z nemovitosti je majetková daň, kterou odvádíme už jen na základě samotné skutečnosti, že nemovitost vlastníme. Nesouvisí tedy s převodem, prodejem či darováním nemovitosti a nejedná se ani o daň dědickou.
Režim této daně upravuje zákon o dani z nemovitých věcí. Ten stanoví, že plátcem daně je každá fyzická nebo právnická osoba, která vlastní, případně užívá nemovitý majetek (pozemek nebo stavbu). Může se hradit jak ze staveb či bytových jednotek, tak také z pozemků.
Související služba
Řešíte právní problém související s nemovitostmi či platbou daní z nich?
Váš případ posoudíme a do 24 hodin vypracujeme návrh právních služeb vedoucích k jeho vyřešení. Pokud se pak rozhodnete svěřit jeho řešení do našich rukou, máte vypracování návrhu zdarma.
Chci pomoct
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 5 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Pro zajímavost: Ve Velké Británii existuje zcela jiný systém daně z nemovitostí. Jedná se o daň místní, vybírají ji tedy místní (obecní) úřady. Základ daně je stanoven podle hodnoty tržního nájemného, ať už fiktivního či skutečného. Výše daně se odvíjí od velikosti, stáří a charakteru nemovitosti a také podle pásma, do kterého je zařazena.Zajímavé je, že ji platí ten, kdo byt obývá, tedy případně i nájemce.
Tip na článek
Tip: Jste-li majitelem nemovitosti, týká se vás povinnost přihlásit se k platbě daně. Učinit tak můžete daňovým přiznáním k dani z nemovitých věcí. To ale nemusíte podávat každý rok, v zásadě je stačí podat jednou. Kdy a za jakých podmínek se vás tedy podání daňového přiznání týká? Tomu se věnujeme v samostatném článku.
Jaké se předpokládá navýšení?
Zajímavostí u tohoto typu daně je, že její výše bude jiná, pokud žijete v Praze nebo například v bytovce v Horní Lhotě. Zákon o dani z nemovitých věcí totiž pro výpočet daně zmiňuje koeficient, který se liší v závislosti na velikosti obce. Při jeho stanovení se vychází z počtu obyvatel v obci z posledního sčítání lidu. Zákon stanovuje koeficienty v sedmi úrovních, a to:
- 1,0 v obcích do 1000 obyvatel,
- 1,4 v obcích nad 1000 obyvatel do 6000 obyvatel,
- 1,6 v obcích nad 6000 obyvatel do 10 000 obyvatel,
- 2,0 v obcích nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel,
- 2,5 v obcích nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel,
- 3,5 v obcích nad 50 000 obyvatel, ve statutárních městech a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech,
- 4,5 v Praze.
Mimo to si také obce si mohou samy výši koeficientu svou vyhláškou upravit, a to buď pro celou obec, nebo jen některé její území. Pokud obec nestanoví vyhláškou pro jednotlivé části obce jiné koeficienty, pak se do vzorce při výpočtu dosadí koeficient zákonný.
Ministerstvo financí původně navrhlo zvýšení daně z nemovitostí s cílem podpořit státní rozpočet. Svaz měst a obcí s touto formou posílení rozpočtu nesouhlasil. Poukazoval přitom na to, že tradičně šlo právě o nástroj měst, kterým mohou zvyšovat své rozpočty. I nyní totiž platí, že výnos z daně je 100% příjmem obce. Obce navíc pokrývají náklady na základní služby spojené s užíváním nemovitostí.
Podle finálního rozhodnutí vlády půjde příjem z navýšení skutečně ve prospěch měst a obcí. Sazby daně se oproti roku 2023 mají zvýšit v průměru o 1,8násobek. K navýšení ovšem nemusí dojít úplně všude. Vliv bude mít také to, ve kterých obcích je stanoven zmíněný místní koeficient. Zde zaplatí poplatníci o něco více. Na úpravě naopak vydělají tam, kde místní koeficient stanovený není.
Alespoň nějakou dobrou zprávou pro majitele nemovitostí zůstává, že pouze na základě změny sazby či změny místního koeficientu jim nevzniká nová povinnost podat daňové přiznání. Pokud se touto formou změní meziročně výše daně, není třeba znovu počítat výši daně. Správce daně tyto změny automaticky zohlední při výpočtu daně na aktuální rok sám.
Zvýšení nebo snížení daně?
Ačkoliv má změna primárně vést k navýšení daní, paradoxně může být jejím výsledkem pravý opak. Obce totiž mají totiž v rámci stanovení místního koeficientu rovněž volbu určit jeho hodnotu nižší než jedna, konkrétně od hodnoty 0,5, díky čemuž mohou sazbu daně lehce snížit. V praxi se ale takový postup spíše neočekává.
Tip na článek
Tip: Jste novými či dlouholetými majiteli nemovitosti? Projděte si rychlé shrnutí o dani z nemovitosti – jaká je její výše, kdy se platí a jak a kdy se k její platbě přihlásit. V našem článku odpovíme i na časté otázky, co naopak dělat, když nemovitost už nevlastníte, nebo co očekávat, když jste daňové přiznání nestihli podat včas.