Co je daň z nemovitostí?
Abychom si upřesnili, o jaké dani hovoříme. Daň z nemovitosti je majetková daň, kterou odvádíme už jen na základě samotné skutečnosti, že nemovitost vlastníme. Nesouvisí tedy s převodem, prodejem či darováním nemovitosti a nejedná se ani o daň dědickou.
Režim této daně upravuje zákon o dani z nemovitých věcí. Ten stanoví, že plátcem daně je každá fyzická nebo právnická osoba, která vlastní, případně užívá nemovitý majetek (pozemek nebo stavbu). Může se hradit jak ze staveb či bytových jednotek, tak také z pozemků.
Tip na článek
Chystáte se provést výpočet daně z nemovitosti? Není to tak těžké, jak se vám to na první pohled může jevit. S naším článkem zjistíte, jak na to.
Podání daňového přiznání z nemovitosti
Daňové přiznání k nemovitosti musí podat každý, kdo se stal vlastníkem nové nemovitosti nebo provedl důležitou změnu u již vlastněné nemovitosti. Týká se to:
- nově nabyté nemovitosti – ať už jste ji koupili, zdědili nebo dostali darem,
- stavby, jednotky nebo pozemku, u kterého v loňském roce došlo ke změně (např. dostavba domu, změna užívání, přestavba nebo rozdělení pozemku),
- pokud jste se stali spoluvlastníkem nemovitosti, může za všechny podat přiznání jeden z vás, nebo každý zvlášť za svůj podíl,
- pokud jste část nemovitosti prodali nebo darovali, ale jinou část dál vlastníte (a nachází se ve stejném kraji), přiznání se podává kvůli změně.
Daňové přiznání k nemovitosti je potřeba podat do 31. ledna roku následujícího po změně. Přiznání se odevzdává pouze v roce, kdy došlo k nové situaci – v dalších letech už nic nepodáváte, pokud se nic nezměnilo. Přiznání se odevzdává příslušnému finančnímu úřadu podle místa, kde se nemovitost nachází – nikoli podle místa vašeho bydliště. Daňové přiznání k nemovitosti můžete podat dvěma způsoby – buď elektronicky, nebo v papírové podobě.
Pro zajímavost: Ve Velké Británii existuje zcela jiný systém daně z nemovitostí. Jedná se o daň místní, vybírají ji tedy místní (obecní) úřady. Základ daně je stanoven podle hodnoty tržního nájemného, ať už fiktivního či skutečného. Výše daně se odvíjí od velikosti, stáří a charakteru nemovitosti a také podle pásma, do kterého je zařazena. Zajímavé je, že ji platí ten, kdo byt obývá, tedy případně i nájemce.
Související služba
Nejste si jistí, jak správně postupovat v případě daně z nemovitosti, abyste nešlápli vedle?
Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.
Chci pomoct
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 6 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Zvýšení a změna daně z nemovitosti v roce 2024
V roce 2023 byl vydán konsolidační balíček, který navýšil sazby daně z nemovitých věcí pro rok 2024 v průměru o 1,8násobek oproti předcházejícím letem. Vliv na konečné navýšení mělo zejména to, ve kterých obcích byl stanoven místní koeficient. Zde poplatníci museli začít platit o něco více. Na úpravě naopak vydělali tam, kde místní koeficient stanovený není.
Ministerstvo financí přitom původně navrhlo zvýšení daně z nemovitostí s cílem podpořit státní rozpočet. Svaz měst a obcí s touto formou posílení rozpočtu nesouhlasil. Poukazoval přitom na to, že tradičně šlo právě o nástroj měst, kterým mohou zvyšovat své rozpočty. I nyní totiž platí, že výnos z daně je 100% příjmem obce. Obce navíc pokrývají náklady na základní služby spojené s užíváním nemovitostí.
Tip na článek
Chystáte se podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí? Kdy a za jakých podmínek se vás podání daňového přiznání týká? A jak na samotné podání? Tomu se věnujeme v samostatném článku.
Koeficient sazby daně z nemovitosti dle obce
Jak už jsme zmínili, jeden z hlavních faktorů, který nyní podstatně ovlivňuje určení výše daně z nemovitosti je místo, kde se nemovitost nachází. Její výše je tedy jiná, pokud žijete v Praze nebo například v bytovce v Horní Lhotě. Jedná se o koeficient, který se liší v závislosti na velikosti obce. Při jeho stanovení se vychází z počtu obyvatel v obci z posledního sčítání lidu. Zákon stanovuje koeficienty v sedmi úrovních, a to:
-
- 1,0 v obcích do 1000 obyvatel,
- 1,4 v obcích nad 1000 obyvatel do 6000 obyvatel,
- 1,6 v obcích nad 6000 obyvatel do 10 000 obyvatel,
- 2,0 v obcích nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel,
- 2,5 v obcích nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel,
- 3,5 v obcích nad 50 000 obyvatel, ve statutárních městech a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech,
- 4,5 v Praze.
Mimo to si také obce si mohou samy výši koeficientu svou vyhláškou upravit, a to buď pro celou obec, nebo jen některé její území. Pokud obec nestanoví vyhláškou pro jednotlivé části obce jiné koeficienty, pak se do vzorce při výpočtu dosadí koeficient zákonný, který je uveden výše. Místní koeficient může být stanoven v rozmezí:
- 0,5 až 5,0 – pro běžné typy nemovitostí (např. budovy k bydlení, průmyslové objekty),
- 0,5 až 1,5 – specificky pro některé skupiny pozemků.
Platí přitom, že na základě změny sazby či změny místního koeficientu nevzniká majitelům dotčených nemovitostí nová povinnost podat daňové přiznání. Pokud se touto formou změní meziročně výše daně, není třeba znovu počítat výši daně. Správce daně tyto změny automaticky zohlední při výpočtu daně na aktuální rok sám.
Tip na článek
Jste novými či dlouholetými majiteli nemovitosti? Projděte si nejdůležitější fakta o dani z nemovitých věcí – jaká je její výše, kdy se platí a jak a kdy se k její platbě přihlásit.
Shrnutí
Daň z nemovitých věcí je majetková daň, kterou platí každý, kdo vlastní pozemek, stavbu nebo byt. Nevztahuje se na převod vlastnictví, ale pouze na samotné vlastnictví. Přiznání se podává pouze tehdy, pokud dojde ke změně – např. nabytí nové nemovitosti, přístavba nebo rozdělení pozemku. Termín podání je do 31. ledna následujícího roku a přiznání se odevzdává finančnímu úřadu podle místa nemovitosti.
Od roku 2024 se daň zvýšila v průměru 1,8× v důsledku přijetí konsolidačního balíčku. Výše daně závisí na velikosti obce a místních koeficientech, které si obce mohou stanovit vyhláškou. Výnos daně zůstává 100% příjmem obcí. Změna sazby nebo koeficientu nevyžaduje nové daňové přiznání – úřad přepočítá daň automaticky.