Novela zákoníku práce přináší sdílené pracovní místo a další změny

Dovolená

Mezi nejvýznamnější změny, které novela přináší, patří úprava dovolené za kalendářní rok. Nová koncepce dovolené a jejího počítání je postavena na týdenní pracovní době zaměstnance a je vyjádřena v hodinách při zachování současné minimální zákonné výměry dovolené v rozsahu odpovídajícímu čtyř týdnům. Dnes je však dovolená postavena ve většině případech na týdnech, nikoliv na skutečně odpracovaných hodinách. Nově se naopak zohlední, kolik hodin zaměstnanec odpracoval a adekvátně tomu bude mít nárok na dovolenou.

V rámci nové koncepce dovolené dochází také k úpravě podmínek jejího krácení.Nově bude krácení dovolené možné využít pouze v případě neomluveného zameškání směny zaměstnancem, a to odečtením počtu neomluveně zameškaných hodin ve směně od celkového počtu hodin připadajících zaměstnanci na jeho dovolenou v kalendářním roce. Dosavadní možný postih zaměstnance za neomluvenou absenci případným zkrácením dovolené o 1 až 3 dny se snižuje na počet skutečně zameškaných hodin, a tím i zmírňuje ve prospěch zaměstnance

Tento způsob má být obecně spravedlivější, zejména pro zaměstnance s nerovnoměrně rozloženou pracovní dobou.Zaměstnanci však bude muset stále být vždy poskytnuta dovolená v délce alespoň dvou týdnů v kuse, pokud o to požádá.

Doručování

Novela se dotkne i doručování, které je v pracovním právu specifické (např.výpovědi, výtek apod.). Nově se zavádí pravidlo, že zaměstnavatel doručuje písemnost zaměstnanci do vlastních rukou nejprve na pracovišti, následně jinými způsoby. V těchto situacích je vhodné nechat záznam o doručení podepsat případně i nějaké svědky.

Pro případ doručování písemností zaměstnanci poštou se nově stanoví, že zaměstnavatel bude písemnost zasílat na poslední adresu zaměstnance, kterou mu zaměstnanec písemně sdělil. Bude tedy na zaměstnanci samotném, aby aktivně písemně nahlašoval správné a aktuální údaje k doručování. Tím zaměstnanec částečně ponese za doručování odpovědnost. V praxi totiž dochází k tomu, že se zaměstnanci snaží vyhnout např. převzetí výpovědi a na adrese uvedené v pracovní smlouvě se již nezdržují.

Sdílené pracovní místo

Jedna z pravděpodobně nejzajímavějších novinek je zavedení tzv. sdíleného pracovního místa. Ve zkratce to funguje tak, že dva či větší počet zaměstnanců se střídá na jedné pozici tak, aby naplnili pracovní dobu, která nepřekračuje týdenní pracovní fond.

Jedno pracovní místo tak mohou sdílet ti zaměstnanci, kteří mají sjednaný pracovní poměr se stejným druhem práce a dohodnutou kratší pracovní dobou. V tomto případě však musí být sjednána individuální dohoda mezi zaměstnavatelem a každým zaměstnancem. Takovou dohodu je pak možné rozvázat jak dvoustranně,tak i pouze jednostranně i bez uvedení důvodu a s 15 denní výpovědní lhůtou.Pokud se dohoda rozváže jen s jedním zaměstnancem, nemá to pak žádný vliv na existenci pracovního poměru.

V této právní úpravě se pak počítá i s pevným rozvržením pracovní doby mezi zaměstnanci formou rozvrhu předloženého zaměstnavateli předem v písemné formě a to bez možnosti zástupu mezi zaměstnanci. Případný zástup je pak možný pouze se souhlasem zaměstnance. Toto opatření má zamezit situaci, kdy by oba zaměstnanci byli v neustálé pracovní pohotovosti.

Minimální i zaručená mzda bude v případě sdíleného pracovního místa odpovídat v zásadě poměru (tedy nejčastěji polovině) minimální mzdy jelikož se minimální mzda vztahuje na pracovní pozici jako takovou.

Klíčem k úspěchu pro správné fungování sdíleného pracovního místa je výběr kolegy se kterým bude druhý zaměstnance schopen dobře komunikovat. Dále pak je důležité dbát na přesné rozdělení úkolů. Nestačí pouze určit pracovní dobu, ale je nutné se domluvit i na přebírání odpovědnosti za jednotlivé úkoly. Standardní tedy může být i to, že se pracovní doby zaměstnanců budou překrývat, aby během této doby došlo k předání úkolů a vyřízení dalších organizačních záležitostí.

Důvodem zavedení sdílení pracovního místa je především určitá volnost v pracovněprávních vztazích. Z důvodu rekordně nízké nezaměstnanosti a tím, že především mladí lidé spíše upřednostňují životní styl před kariérou dochází k tomu,že jsou zaměstnavatele nuceni uchylovat se k různým atypickým formám zaměstnávání. Ačkoliv je to pro nás spíše novinkou, v zemích na západ od ČR je to stále více populárnější. V současné době v České republice využívá formu dohody,která je velmi podobná sdílenému pracovnímu místu zhruba 7% zaměstnavatelů,kdežto například v sousedním Německu využívá sdílené pracovní místo polovina všech společností.

Sdílené pracovní místo s sebou přinese spoustu výhod pro obě stany. Počítá se se zvýšením efektivity zaměstnanců a je kreativnějším řešením faktické situace. Jelikož se říká, že víc hlav víc ví, může eliminovat i možné chyby. Pro zaměstnance to pak je skvělá příležitost jak se ve zbytku týdne rozvíjet i jiným směrem či trávit více času s rodinou.

Další změny

Mezi další plánované změny, se kterými počítalo již předchozí znění novely, se řadí na příklad zdůraznění pravidla rovného zacházení se členy evropské rady zaměstnanců a evropského vyjednávacího výboru ve srovnání s ostatními zástupci zaměstnanců. Zajímavé je i vyloučení aplikace ustanovení běhu lhůty podle občanského zákoníku v pracovněprávních vztazích, zrušení další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví, drobné změny v oblasti vysílání zaměstnanců a úprava jednorázového odškodnění pozůstalých či zrušení povinnosti vydat potvrzení o zaměstnání pro některé zaměstnance pracující na základě dohody o provedení práce.

Oproti dříve vypracovanému znění bylo ustoupeno od zavedení rozsáhlého mechanismu valorizace minimální mzdy a nadále tedy bude na vládě, aby každoročně stanovila částku minimální mzdy svým nařízením.

Účinnost novely je dělená, většina ustanovení by měla vstoupit v účinnost dne 1.července 2020, ustanovení týkající se zahraničního vysílání zaměstnanců pak v souladu s evropskou směrnicí dne 30. července 2020 a ustanovení upravující dovolenou by měla z pochopitelných důvodů nabýt účinnosti až 1. ledna 2021.