Doba dovolených se přiblížila. Možná vám radost z plánované dovolené kazí otázka, na kolik dnů máte nárok a jestli vás na ni šéf pustí v době, kdy se vám to právě hodí. Jaká platí letos pravidla pro čerpání dovolené, jak se počítá její délka a kdy vás může šéf v jejím využívání omezit?
Pokud jste zakotvili v klasickém pracovněprávním poměru, máte zaručenou dovolenou nejméně ve výši čtyř týdnů za rok. Většina zaměstnavatelů ovšem v současnosti poskytuje dovolenou v délce pět týdnů (či více), státní zaměstnanci a další vybrané skupiny to mají zaručené přímo zákoníkem práce. Pedagogičtí pracovníci pak mají nárok na osm týdnů dovolené.
Zaměstnanci může vzniknout při splnění zákonem stanovených podmínek právo na:
Na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti se zákonná úprava nově od roku 2023 vztahuje také. Podmínky jsou přitom stejné jako u zaměstnání na hlavní pracovní poměr. Pro vznik nároku je tedy nutné, aby zaměstnanec odpracoval minimálně čtyřnásobek své týdenní pracovní doby, která u dohod představuje 20 hodin týdně. Druhou podmínkou je pak to, že dohoda musí trvat minimálně 4 týdny. To platí i pro dohody, které na sebe přímo navazují.
Tip: Odjíždíte na dovolenou a rozhodli jste se podpořit zabezpečení svého obydlí instalací kamery? Jde o rozumný krok. Ohlídejte si ale, za jakých okolností můžete porušovat zákon.
Dovolená náleží zaměstnancům, kteří byli v pracovním poměru alespoň rok a odpracovali si v daném roce 52 týdnů. V opačném případě se bude jednat o poměrnou dovolenou. Zaměstnanci pracující na plný úvazek tak mají nárok na minimálně 160 hodin dovolené za kalendářní rok. Pokud čerpáte týden dovolené, odečte se vám při plném úvazku 5 x 8 hodin, tedy 40 hodin dovolené. A jestliže činí váš úvazek pouze 20 hodin týdně, pak pro vás týden dovolené znamená odečtení 5 x 4 hodin, tedy 20 hodin dovolené z celkového objemu 80 hodin dovolené za rok.
Tip: Přečtěte si, jak funguje celozávodní dovolená a jaká existují omezení, které musí váš zaměstnavatel dodržovat.
V případě, že váš pracovní poměr u jednoho zaměstnavatele netrval celý rok, máte nárok pouze na část dovolené, a to za každý odpracovaný týden na 1/52 z celkového objemu dovolené.
Pokud například odpracujete u zaměstnavatele, který vám za rok poskytuje čtyřtýdenní dovolenou, 30 týdnů, bude vám náležet dovolená ve výši 93 hodin:
Neúplné hodiny zaokrouhlujeme nahoru, takže vznikne nárok na 93 hodin dovolené.
Zjistit, na co máte přesně jako zaměstnanec nárok, nemusí být úplně snadné. Pokud se domníváte, že vám zaměstnavatel nevyměřil dovolenou správně, zkonzultujte své pochybnosti s právníkem a nenechte se o svá práva připravit.
Na dovolenou navíc, tzv. dodatkovou dovolenou, mají nárok zaměstnanci pracující v obtížných podmínkách, například horníci, nebo zaměstnanci záchranné služby. Její délka by měla odpovídat délce týdenní pracovní doby.
Dříve se při dlouhodobých omluvených překážkách v práci na straně zaměstnance krátila délka dovolené. Nově se podle zákoníku práce počítá jako výkon práce i mateřská dovolená, nemoc, ošetřovné apod., nicméně maximálně do dvacetinásobku týdenní pracovní doby, tedy maximálně 800 hodin (počítá se s běžným 40 hodinovým pracovním týdnem). Je však důležité zmínit, že tuto možnost budou mít pouze ti zaměstnanci, kteří u zaměstnavatele odpracovali minimálně dvanáctinásobek týdenní pracovní doby, což se rovná 480 hodinám.
Kdy se tedy krátí dovolená? Pokud jste tedy na rodičovské dovolené nebo neschopence celý rok, tak vám žádný nárok na dovolenou nevzniká. Jste-li na rodičovské dovolené či pracovní neschopnosti část roku a alespoň 12 týdnů pracujete, pak vám vzniká nárok na minimálně 32/52 dovolené (12 či více týdnů práce + 20 týdnů zápočet neschopenky nebo dovolené).
V případě neomluvené absence v práci lze za jednu takto neodpracovanou směnu zaměstnanci zkrátit dovolenou o osm hodin.
Tip: Zrušení letu dokáže znepříjemnit dovolenou. Přečtěte si, jaká máte práva.
Délku dovolené máte zákonem zaručenou, ale v tom, kdy ji budete přesně čerpat, má poslední slovo zaměstnavatel. Měl by svým rozhodnutím určovat termín dovolené tak, abyste si ji pokud možno celou vybrali v roce, v němž vám vzniknul nárok.
V praxi samozřejmě zpravidla nedochází k tomu, že by k vám přišel zaměstnavatel a řekl vám, ať odjedete na dovolenou od 1. do 14. srpna. Naopak zaměstnanci přicházejí s návrhy termínů podle svých představ. Finální slovo má ale zaměstnavatel, takže se vám může stát, že vám neschválí dovolenou v termínu, na který už máte zakoupený zájezd.
Jediný případ, kdy není potřeba souhlas zaměstnavatele pro čerpání dovolené, je čerpání dovolené bezprostředně po mateřské dovolené. V tomto případě zaměstnankyně pouze oznamuje, že ihned po mateřské dovolené, bude čerpat řádnou dovolenou.
Tip: Pravidlům čerpání mateřské dovolené jsme se věnovali v našem samostatném článku.
Specifickým případem je čerpání dovolené ve zkušební době. Pokud nastupujete k novému zaměstnavateli 1. července nebo naopak v období kolem Vánoc, kdy se nejčastěji dovolená čerpá, doporučujeme jednat se zaměstnavatelem s dostatečným předstihem a být připraveni na kompromis.
Zkušební doba primárně slouží ke vzájemnému poznávání se mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a není tedy příliš obvyklé, že by zaměstnanec čerpal dovolenou v průběhu prvních 3 měsíců v nové práci. Pokud nastoupíte na zaměstnavatele s požadavkem dovolené čerpané hned druhý měsíc zkušební doby, zaměstnavatel vám nejspíš nevyhoví. Zejména proto, že na ně ještě patrně ani nebudete mít nárok. Na druhou stranu zákoník práce takto čerpat dovolenou nijak neomezuje a nestanoví jiná pravidla, než jaká platí mimo zkušební dobu. O celodenní dovolenou se však zkušební doba také prodlužuje.
Záleží tedy pouze na zaměstnavateli, jestli vám umožní čerpat dovolenou už ve zkušební době či nikoliv. Pokud skutečně přicházíte k novému zaměstnavateli v letních měsících, snažte se užít si dovolenou ještě v měsících předchozích. Variantou pro vás také může být sjednání neplaceného volna.
Tip: Více o tom, jak funguje nemoc nebo dovolená ve zkušební době, se dozvíte v našem článku.
V takovém případě podle zákoníku práce platí, že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly. Pokud tedy zaměstnavatel na jaře dovolenou schválí například na červenec a pak si to “rozmyslí”, musí zaměstanci náklady včetně zakoupeného zájezdu, uhradit.
Zaměstnavatel může kdykoliv dovolenou přerušit či ukončit a povolat zaměstnance zpět do práce s tím, že pak ale zaplatí například dopravu zpět domů, storno poplatky v hotelu či zálohy uhrazené cestovní kanceláři. V praxi se to však často neděje.
Dovolená je základním pracovním právem zaměstnance a její čerpání se řídí zákoníkem práce. Standardně činí nejméně čtyři týdny ročně, u některých profesí i více. Nárok vzniká podle odpracované doby a platí i pro dohody mimo pracovní poměr, pokud jsou splněny zákonné podmínky. Zaměstnavatel určuje termín čerpání, ale měl by zohlednit přání zaměstnance. Dovolená se počítá v hodinách podle úvazku a může být krácena při dlouhodobé nepřítomnosti, přičemž se do výkonu práce započítávají i některé překážky. Ve zkušební době je možné dovolenou čerpat, ale záleží na dohodě se zaměstnavatelem.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
