Kdy je na odstupné nárok a jak je vysoké?

Minimální výše odstupného je zaručena podle počtu odpracovaných let. Zaměstnanec, který působí u svého zaměstnavatele méně než rok, dostane odstupné alespoň ve výši jednoho průměrného měsíčního výdělku. Pokud pracovní poměr trvá déle než rok, ale méně než dva roky, vzniká nárok na nejméně dvojnásobek průměrného výdělku. Konečně pokud pracovní poměr trval přes dva roky, je možné nárokovat odstupné ve výši minimálně trojnásobku průměrného výdělku.

Průměrný výdělek se určuje z hrubé mzdy. V zásadě jde o průměr z výdělků za poslední ukončené čtvrtletí. To znamená, že pokud se řeší průměrný výdělek např. pana Vochomůrky ke konci září, tak se bere čtvrtletí duben až červen. Pokud by se řešilo ke konci října, tak za červenec až září.

Odstupné má pouze dolní limit, horní limit záleží na dohodě se zaměstnavatelem

Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutím potvrdil, že odstupné je omezeno „pouze zezdola“. V tabulce tedy uvádíme minima, která zaměstnavatel musí v každém případě dodržet. Zaměstnavatel se ale může se zaměstnancem smluvně dohodnout na odstupném jak vyšším, tak i z jiných výpovědních důvodů než těch, které jsou uvedeny v zákoníku práce.

Odstupné a odvody

Odstupné je výhodné zejména proto, že se z něj neodvádí odvody na sociální a zdravotní pojištění. To v praxi znamená, že zaměstnavatel ušetří a zaměstnanec dostane víc. I v roce 2016 platí, že se z odstupného, na které má zaměstnanec dle zákona nárok, žádné odvody neodvádějí. Nárokem se však nemyslí jen minimální výše určená v zákoně, ale i výše dohodnutá se zaměstnavatelem.

Stáhněte si zdarma vzor výpovědi. Se vším ostatním okolo změny zaměstnaní vám rovněž pomůžeme.