Chystá se vám dát zaměstnavatel výpověď? Ohlídejte si, zda náhodou nemáte nárok na odstupné. Kdy nárok vzniká, jak se odstupné počítá a jak se to má následně s odvody? Na to jsme se detailně podívali v našem článku.
Chystá se vám dát zaměstnavatel výpověď? Ohlídejte si, zda náhodou nemáte nárok na odstupné. Kdy nárok vzniká, jak se odstupné počítá a jak se to má následně s odvody? Na to jsme se detailně podívali v našem článku.
Zákoník práce jednoznačně stanoví, že vzniká zaměstnanci nárok na odstupné při nezaviněném ukončení pracovního poměru. Základní pravidlo je, že nárok na odstupné vzniká výhradně při ukončení pracovního poměru z důvodu na straně zaměstnavatele, nikoliv při výpovědi, kterou podá zaměstnanec.
Ani to ale není konečná odpověď. Musí totiž dojít k některé ze situaci, vyjmenovaných v zákoníku práce. Těmi jsou:
V těchto případech není podstatné, zda zaměstnavatel udělí zaměstnanci výpověď, nebo když z týchž důvodů uzavřou dohodu o skončení pracovního poměru.
V praxi si můžeme představit situace, kdy se ruší jedna ze tří poboček, kterou zaměstnavatel má v České republice, případně se pobočka stěhuje z Prahy do Brna, nebo dochází k nějaké interní změně, například jsou nainstalovány nové automatické třídiče na vrácené lahve a nadále již není potřeba pracovník, který by manuálně lahve třídil.
Na kancelář dostupného advokáta se obrátila paní Zdeňka, která pracovala pro výrobce oděvů. Ten ale během covidu neustál situaci a svůj provoz uzavíral. Šéf paní Zdeňce navrhnul, že spolu uzavřou dohodu o ukončení pracovního poměru, přitom se k ní zachová velmi vstřícně a ponechá ji i obdobu výpovědní doby. Žádný důvod ukončení pracovního vztahu přitom v dohodě zmíněn nebyl. Paní Zdeňce jsme poradili, že vzhledem k situaci není nabídka zaměstnavatele tak vstřícná, jak se na první pohled jeví a měla by požadovat uvedení důvodu ukončení pracovního poměru a především zaplacení odstupného. Paní Zdeňka na to zaměstnavatele upozornila a ten jí, ač nerad, odstupné vyplatil.
Můžete mít nárok nejen na odstupné, ale také na náhradu škody – například za ušlý výdělek, ztížení společenského uplatnění nebo bolestné. Pomůžeme vám zjistit, zda a v jaké výši máte na náhradu nárok, a postaráme se o to, aby vám zaměstnavatel nebo pojišťovna vyplatili vše, co vám podle zákona náleží.
Ve výše uvedených případech je odstupné stanoveno podle odpracovaných let. Podstatné je, zda pracovní poměr trval méně než jeden rok, jeden až dva roky, případně více než dva roky.
Velmi specifickým případem, který rovněž může vést k vyplacení odstupného je situace, kdy pokud nadále nemůžete vykonávat práci kvůli nemoci z povolání nebo pro pracovní úraz a z těchto důvodů jste dostali výpověď nebo se zaměstnavatelem uzavřeli dohodu o skončení pracovního poměru.
Vzhledem k tomu, že zde došlo k poškození vašeho zdraví, a navíc v přímé souvislosti s výkonem vašeho dosavadního povolání, bude zákonná kompenzace výrazně vyšší než ve výše uvedených případech.
Tip: Přihodil se vám v pracovní době úraz? Na co máte nárok, co je to bolestné a jak se postupuje při jeho stanovení? Liší se postup, pokud jste si úraz částečně zavinili sami porušením svých povinností? A proč vám smí dát zaměstnavatel v souvislosti s pracovním úrazem výpověď? To vše vám zodpovíme v našem článku na webu.
Jak jsme výše zmínili, minimální výše odstupného je v případě rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů zaručena podle počtu odpracovaných let. Výpočet odstupného vychází z pravidel stanovených zákoníkem práce, přičemž klíčovou roli hraje rozhodné období pro výpočet odstupného. Toto období zahrnuje poslední ukončené čtvrtletí, ze kterého se stanoví průměrný měsíční výdělek. Zaměstnanec, který působí u svého zaměstnavatele méně než rok, dostane odstupné alespoň ve výši jednoho průměrného měsíčního výdělku. Pokud pracovní poměr trvá déle než rok, ale méně než dva roky, vzniká nárok na nejméně dvojnásobek průměrného výdělku.
Konečně pokud pracovní poměr trval přes dva roky, je možné nárokovat odstupné ve výši minimálně trojnásobku průměrného výdělku.
V případech dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti (např. v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání) již nemusí být vypláceno klasické odstupné — může být aplikována náhrada ve výši 12násobku průměrného výdělku hrazená z pojištění zaměstnavatele, místo odstupného.
Průměrný výdělek se určuje z hrubé mzdy. V zásadě jde o průměr z výdělků za poslední ukončené čtvrtletí. To znamená, že pokud se řeší průměrný výdělek např. ke konci září, tak se hodnotí čtvrtletí duben až červen. Pokud by se řešilo ke konci října, tak se posuzuje červenec až září apod.
Na internetu se dají nalézt také kalkulačky pro výpočet odstupného. Zde stačí zadat jak dlouho trval váš pracovní poměr, zda došlo k ukončení zaměstnání na základě lékařského posudku a následně potřebujete znát hrubou mzdu a počet odpracovaných hodin za poslední tři měsíce. Veškeré informace naleznete na své výplatní pásce. Odstupné kalkulačka spočítá víceméně přesně, abyste měli alespoň zhruba představu, na co máte nárok.
Odstupné podléhá klasické dani z příjmu. Výše odstupného se tedy přičte k ostatním příjmům v měsíci a zdaní se 15% daní.
Pokud dochází ke zrušení firmy nebo její části, vzniká zaměstnancům ze zákona nárok na odstupné. Zákoník práce jasně stanoví, že při zániku zaměstnavatele nebo jeho organizační složky má zaměstnanec právo na odstupné při zrušení firmy, a to bez ohledu na to, zda byl pracovní poměr ukončen výpovědí, nebo dohodou. Výše odstupného se v takovém případě odvíjí od délky trvání pracovního poměru – při zaměstnání kratším než jeden rok činí odstupné alespoň jeden průměrný měsíční výdělek, při trvání pracovního poměru jeden až dva roky dvojnásobek a při delším poměru minimálně trojnásobek průměrného výdělku.
Pokud se společnost ruší bez právního nástupce (například v případě likvidace), zaměstnavatel je povinen zaměstnancům vyplatit celé odstupné ještě před ukončením pracovního poměru. V praxi tak zaměstnanec dostává nejen mzdu za poslední odpracované období, ale i odstupné při zrušení firmy v zákonné či smluvně vyšší výši. V případech, kdy je zaměstnavatel v úpadku a odstupné není schopen vyplatit, může se zaměstnanec obrátit na Úřad práce, který v rámci zákonné ochrany zaměstnanců zajistí vyplacení náhrad z prostředků státu.
Uvedené výše odstupného jsou stanoveny jako minimální. Nikdo a nic tedy zaměstnavateli nebrání vyplatit zaměstnanci i odstupné vyšší, případně také v jiných případech, než říká zákoník práce. V tabulce uvedená minima ovšem zaměstnavatel musí v každém případě dodržet.
Pokud chcete mít jistotu, jaká výše odstupného vám náleží, může vám pomoci kalkulačka odstupného, která na základě zadání délky pracovního poměru a dalších údajů vypočítá orientační částku.
Podle základního pravidla nemá zaměstnanec nárok na odstupné, pokud sám podá výpověď nebo podá výpověď ve zkušební době. Nárok na odstupné nevzniká ani v případě, kdy zaměstnanec pracuje na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.
A do třetice nárok na odstupné nevzniká ani pokud dojde k výpovědi ze strany zaměstnavatele z jiných důvodů, například pro hrubé porušení pracovních povinností. V takovém případě vám nárok na odstupné nevznikne, i když vám dříve byla doručena výpověď z pracovního poměru například pro nadbytečnost.
Odstupné je oboustranně výhodné zejména proto, že se z něj neodvádí odvody na sociální a zdravotní pojištění (to se netýká zdanění, jak jsme zmínili výše). To v praxi znamená, že zaměstnavatel ušetří a zaměstnanec dostane víc. Platí to nejen pro minimální výši odstupného určenou v zákoně, ale i pro celkové odstupné, které si se zaměstnavatelem dohodnete.
Odvody na sociální a zdravotní pojištění ale bude nutné odvést, pokud dostanete odstupné z jiného než zákonem stanoveného důvodu. Zároveň je vždy nutné odvést také daň z příjmu.
To, že vám bylo vyplaceno odstupné, může ovlivnit ještě jednu podstatnou věc a to podporu v nezaměstnanosti. Pokud od zaměstnavatele obdržíte nějakou finanční náhradu tohoto typu, termín začátku podpory od Úřadu práce se posune podle částky, která vám bylo vyplacena. To znamená, že pokud bylo odstupné ve výši jednoho platu, začnete pobírat podporu až po jednom měsíci. Pokud vám bylo vyplaceno tři měsíční platy, začnete pobírat podporu až po třech měsících.
Někteří klienti se na nás ale obracejí v situaci, kdy se zaměstnavatel náhle ruší, oni sice mají nárok na odstupné, nicméně zaměstnavatel není z finančních důvodů schopen je vyplatit. V takovém případě se mohou obrátit na Úřad práce, který jim může poskytnout kompenzaci. Tato náhrada není daněná ani pojištěna.
Zaměstnanci vrací část odstupného, pokud se vrátí do stejného zaměstnání dříve, než uplynou tři měsíce od ukončení původního pracovního vztahu. Výše odstupného se bude odvíjet od toho, kolik činil průměrný plat.
Odstupné je zaměstnanci vypláceno při ukončení pracovního poměru z důvodů na straně zaměstnavatele, jako je jeho zrušení, přemístění nebo nadbytečnost. Výše odstupného závisí na délce pracovního poměru – při zaměstnání do 1 roku činí jednonásobek, při délce 1–2 roky dvojnásobek a nad 2 roky trojnásobek průměrného měsíčního výdělku. V případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání náleží odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku. Odstupné podléhá dani z příjmu, ale neodvádí se z něj sociální a zdravotní pojištění, a může ovlivnit nárok na podporu v nezaměstnanosti. Pokud se zaměstnanec vrátí k témuž zaměstnavateli před uplynutím doby, za kterou odstupné obdržel, musí vrátit jeho poměrnou část.
Ano. Pokud se zaměstnavatel nebo jeho část ruší bez právního nástupce, vzniká zaměstnanci automaticky nárok na odstupné. Není podstatné, zda pracovní poměr skončil výpovědí, nebo dohodou – důležitý je samotný důvod ukončení. Odstupné musí zaměstnavatel vyplatit nejpozději při skončení pracovního poměru.
Výše odstupného se odvíjí od délky trvání pracovního poměru.
do 1 roku – 1násobek průměrného měsíčního výdělku,
1 až 2 roky – 2násobek,
nad 2 roky – 3násobek.
Pokud je důvodem ukončení pracovní úraz nebo nemoc z povolání, může být odstupné až dvanáctinásobkem průměrného výdělku.
Pokud zaměstnavatel nevyplatí odstupné při zrušení firmy, můžete se obrátit na Úřad práce, který může částku vyplatit za něj, a následně ji po zaměstnavateli vymáhá. V krajním případě lze odstupné vymáhat i soudní cestou – naši právníci vám s tím pomohou rychle a efektivně.
Nemusíte. Nárok na odstupné vzniká ze zákona, není třeba o něj zvlášť žádat. Pokud vám zaměstnavatel oznámí ukončení pracovního poměru z důvodu zrušení firmy, měl by vám odstupné automaticky vyplatit. V praxi se ale často stává, že tento závazek nesplní – v takovém případě je vhodné obrátit se na právníka.
Ano, může. Pokud jste obdrželi odstupné při zrušení firmy, začne vám podpora v nezaměstnanosti z Úřadu práce běžet až po uplynutí doby odpovídající vyplacenému odstupnému. Například dostanete-li tři průměrné měsíční mzdy, podpora se začne vyplácet až po třech měsících.
Získejte náhradu za újmu či škodu – rychle a bez stresu. Posoudíme vaše šance, navrhneme strategii a připravíme výzvu. To vše do 48 hodin od objednávky. Když bude třeba, podáme posléze žalobu a zajistíme právní zastoupení. Postavíme se za vás naplno.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
