Chystá se vám dát zaměstnavatel výpověď? Ohlídejte si, zda náhodou nemáte nárok na odstupné. Kdy nárok vzniká, jak se odstupné počítá a jak se to má následně s odvody? Na to jsme se detailně podívali v našem článku.
Chystá se vám dát zaměstnavatel výpověď? Ohlídejte si, zda náhodou nemáte nárok na odstupné. Kdy nárok vzniká, jak se odstupné počítá a jak se to má následně s odvody? Na to jsme se detailně podívali v našem článku.
Zákoník práce jednoznačně stanoví, že vzniká zaměstnanci nárok na odstupné při nezaviněném ukončení pracovního poměru. Základní pravidlo je, že nárok na odstupné vzniká výhradně při ukončení pracovního poměru z důvodu na straně zaměstnavatele, nikoliv při výpovědi, kterou podá zaměstnanec.
Ani to ale není konečná odpověď. Musí totiž dojít k některé ze situaci, vyjmenovaných v zákoníku práce. Těmi jsou:
V těchto případech není podstatné, zda zaměstnavatel udělí zaměstnanci výpověď, nebo když z týchž důvodů uzavřou dohodu o skončení pracovního poměru.
V praxi si můžeme představit situace, kdy se ruší jedna ze tří poboček, kterou zaměstnavatel má v České republice, případně se pobočka stěhuje z Prahy do Brna, nebo dochází k nějaké interní změně, například jsou nainstalovány nové automatické třídiče na vrácené lahve a nadále již není potřeba pracovník, který by manuálně lahve třídil.
Na kancelář dostupného advokáta se obrátila paní Zdeňka, která pracovala pro výrobce oděvů. Ten ale během covidu neustál situaci a svůj provoz uzavíral. Šéf paní Zdeňce navrhnul, že spolu uzavřou dohodu o ukončení pracovního poměru, přitom se k ní zachová velmi vstřícně a ponechá ji i obdobu výpovědní doby. Žádný důvod ukončení pracovního vztahu přitom v dohodě zmíněn nebyl. Paní Zdeňce jsme poradili, že vzhledem k situaci není nabídka zaměstnavatele tak vstřícná, jak se na první pohled jeví a měla by požadovat uvedení důvodu ukončení pracovního poměru a především zaplacení odstupného. Paní Zdeňka na to zaměstnavatele upozornila a ten jí, ač nerad, odstupné vyplatil.
Ochráníme všechna vaše práva. S námi máte jistotu, že nepřijdete zkrátka. Zajistíme, že v případě výpovědi obdržíte vše, na co máte nárok. Pomůžeme vám bránit se proti zaměstnavateli.
Ve výše uvedených případech je odstupné stanoveno podle odpracovaných let. Podstatné je, zda pracovní poměr trval méně než jeden rok, jeden až dva roky, případně více než dva roky.
Velmi specifickým případem, který rovněž může vést k vyplacení odstupného je situace, kdy pokud nadále nemůžete vykonávat práci kvůli nemoci z povolání nebo pro pracovní úraz a z těchto důvodů jste dostali výpověď nebo se zaměstnavatelem uzavřeli dohodu o skončení pracovního poměru.
Vzhledem k tomu, že zde došlo k poškození vašeho zdraví, a navíc v přímé souvislosti s výkonem vašeho dosavadního povolání, bude zákonná kompenzace výrazně vyšší než ve výše uvedených případech.
Tip: Přihodil se vám v pracovní době úraz? Na co máte nárok, co je to bolestné a jak se postupuje při jeho stanovení? Liší se postup, pokud jste si úraz částečně zavinili sami porušením svých povinností? A proč vám smí dát zaměstnavatel v souvislosti s pracovním úrazem výpověď? To vše vám zodpovíme v našem článku na webu.
Jak jsme výše zmínili, minimální výše odstupného je v případě rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů zaručena podle počtu odpracovaných let. Výpočet odstupného vychází z pravidel stanovených zákoníkem práce, přičemž klíčovou roli hraje rozhodné období pro výpočet odstupného. Toto období zahrnuje poslední ukončené čtvrtletí, ze kterého se stanoví průměrný měsíční výdělek. Zaměstnanec, který působí u svého zaměstnavatele méně než rok, dostane odstupné alespoň ve výši jednoho průměrného měsíčního výdělku. Pokud pracovní poměr trvá déle než rok, ale méně než dva roky, vzniká nárok na nejméně dvojnásobek průměrného výdělku.
Konečně pokud pracovní poměr trval přes dva roky, je možné nárokovat odstupné ve výši minimálně trojnásobku průměrného výdělku.
Pokud dojde k ukončení pracovního poměru pro nemoc z povolání nebo pracovní úraz, pak má zaměstnanec nárok na odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku.
Průměrný výdělek se určuje z hrubé mzdy. V zásadě jde o průměr z výdělků za poslední ukončené čtvrtletí. To znamená, že pokud se řeší průměrný výdělek např. ke konci září, tak se hodnotí čtvrtletí duben až červen. Pokud by se řešilo ke konci října, tak se posuzuje červenec až září apod.
Na internetu se dají nalézt také kalkulačky pro výpočet odstupného. Zde stačí zadat jak dlouho trval váš pracovní poměr, zda došlo k ukončení zaměstnání na základě lékařského posudku a následně potřebujete znát hrubou mzdu a počet odpracovaných hodin za poslední tři měsíce. Veškeré informace naleznete na své výplatní pásce.
Odstupné podléhá klasické dani z příjmu. Výše odstupného se tedy přičte k ostatním příjmům v měsíci a zdaní se 15% daní.
Uvedené výše odstupného jsou stanoveny jako minimální. Nikdo a nic tedy zaměstnavateli nebrání vyplatit zaměstnanci i odstupné vyšší, případně také v jiných případech, než říká zákoník práce. V tabulce uvedená minima ovšem zaměstnavatel musí v každém případě dodržet.
Pokud chcete mít jistotu, jaká výše odstupného vám náleží, může vám pomoci kalkulačka odstupného, která na základě zadání délky pracovního poměru a dalších údajů vypočítá orientační částku.
Podle základního pravidla nemá zaměstnanec nárok na odstupné, pokud sám podá výpověď nebo podá výpověď ve zkušební době. Nárok na odstupné nevzniká ani v případě, kdy zaměstnanec pracuje na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.
A do třetice nárok na odstupné nevzniká ani pokud dojde k výpovědi ze strany zaměstnavatele z jiných důvodů, například pro hrubé porušení pracovních povinností. V takovém případě vám nárok na odstupné nevznikne, i když vám dříve byla doručena výpověď z pracovního poměru například pro nadbytečnost.
Odstupné je oboustranně výhodné zejména proto, že se z něj neodvádí odvody na sociální a zdravotní pojištění (to se netýká zdanění, jak jsme zmínili výše). To v praxi znamená, že zaměstnavatel ušetří a zaměstnanec dostane víc. Platí to nejen pro minimální výši odstupného určenou v zákoně, ale i pro celkové odstupné, které si se zaměstnavatelem dohodnete.
Odvody na sociální a zdravotní pojištění ale bude nutné odvést, pokud dostanete odstupné z jiného než zákonem stanoveného důvodu. Zároveň je vždy nutné odvést také daň z příjmu.
To, že vám bylo vyplaceno odstupné, může ovlivnit ještě jednu podstatnou věc a to podporu v nezaměstnanosti. Pokud od zaměstnavatele obdržíte nějakou finanční náhradu tohoto typu, termín začátku podpory od Úřadu práce se posune podle částky, která vám bylo vyplacena. To znamená, že pokud bylo odstupné ve výši jednoho platu, začnete pobírat podporu až po jednom měsíci. Pokud vám bylo vyplaceno tři měsíční platy, začnete pobírat podporu až po třech měsících.
Někteří klienti se na nás ale obracejí v situaci, kdy se zaměstnavatel náhle ruší, oni sice mají nárok na odstupné, nicméně zaměstnavatel není z finančních důvodů schopen je vyplatit. V takovém případě se mohou obrátit na Úřad práce, který jim může poskytnout kompenzaci. Tato náhrada není daněná ani pojištěna.
Zaměstnanci vrací část odstupného, pokud se vrátí do stejného zaměstnání dříve, než uplynou tři měsíce od ukončení původního pracovního vztahu. Výše odstupného se bude odvíjet od toho, kolik činil průměrný plat.
Při výpovědi z práce vám pomůžeme bránit se proti krokům zaměstnavatele a zajistíme, abyste od něj dostali vše, na co máte nárok. A to například včetně dlužné mzdy či odstupného. Pomoc poskytujeme v celé ČR a za předem danou cenu.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
