Hledám zaměstnance aneb kolik stojí jeden zaměstnanec

Odvody za zaměstnance

Odvody zaměstnavatele za zaměstnance zahrnují sociální pojištění, zdravotní pojištění, daně z příjmů a případně také exekuční srážky.

Sociální pojištění

Sociální pojištění se vypočítává jako součin vyměřovacího základu a procentní sazby a na základě tohoto se pak každý měsíc platí určitá částka. Výpočet musíte provést vy sami – vyměřovací základ zaměstnance je úhrn jeho příjmů a vyměřovací základ zaměstnavatele je úhrn vyměřovacích příjmů všech zaměstnanců účastných nemocenského pojištění (neplatí proto např. u dohodových zaměstnanců do určitého výdělku). Procentní sazby jsou pro rok 2025 stanoveny na 24,8 % pro zaměstnavatele a 7,1 % pro zaměstnance. Pojištění je třeba odvést každý měsíc na příslušný účet Okresní správy sociálního zabezpečení. Kromě toho je třeba na OSSZ poslat také přehled o výši stanoveného vyměřovacího základu a o výši pojistného.

U některých svých zaměstnanců máte možnost uplatnit každý měsíc 5% slevu na pojistném. Jedná se např. o zaměstnance starší 55 let, mladší 21 let nebo studující zaměstnance. Více o tom, koho se to týká, a jak sleva funguje se dozvíte na stránkách České správy sociálního zabezpečení. Pro pracující důchodce je od nového roku platná také sleva 6,5 %.

Kromě toho je ale stanoven ještě maximální vyměřovací základ. Jedná se o 48násobek průměrné mzdy a v roce 2024 činí 2 234 736 korun. Počítá se jako součet všech vyměřovacích základů zaměstnance za jeden kalendářní rok. Pokud tento součet přesáhne maximální vyměřovací základ, pak se z přebytku neplatí sociální pojištění. To ale platí pouze v případě, že byl zaměstnanec zaměstnaný pouze u jednoho zaměstnavatele.

Zdravotní pojištění

Za zaměstnance musíte odvádět zdravotní pojištění, které se vypočítává jako 13,5 % z vyměřovacího základu. Třetinu této částky srážíte zaměstnanci z výplaty a zbylé dvě třetiny máte povinnost zaplatit vy. Platí se opět každý měsíc na účty zdravotních pojišťoven vašich zaměstnanců.

Daň z příjmu

Daň z příjmů je potřeba strhnout každý měsíc přímo ze mzdy vašich zaměstnanců. Je stanovena na 15 %. U zaměstnanců, jejichž příjmy přesahují čtyřnásobek průměrné mzdy národního hospodářství pak na 23 %. U zaměstnanců je přitom třeba dbát na to, že mají často nároky na různé daňové úlevy, které by určitě rádi uplatnili. Kromě klasické slevy na poplatníka se může jednat například o slevu na manžela, slevu na studenta nebo školkovné.

Exekuce srážkami ze mzdy

U některých zaměstnanců se můžete setkat také s exekučními srážkami. V tomto případě vám bude doručen exekuční příkaz, který musíte dodržovat, jinak vám hrozí problémy. Více o tom, jak tyto exekuční srážky ze mzdy fungují se dozvíte v našem dalším článku.

Mzda

Největší položkou, kterou budete muset za zaměstnance zaplatit, je jeho mzda. Její výši a podmínky upravuje zákoník práce. V první řadě je důležité, že svému zaměstnanci nesmíte platit mzdu, která by byla nižší než je minimální mzda. Ta je pro rok 2025 stanovena na 20 800 korun měsíčně, tedy 124,40 korun za hodinu. Kromě toho ale ze zákona náleží zaměstnancům také různé příplatky:

• Práce přesčas: Přesčas můžete dát zaměstnancům pouze z vážných důvodů a přísluší jim za něj příplatek ve výši nejméně 25 % průměrného výdělku. Kromě toho je po domluvě možné zvolit také alternativu ve formě náhradního volna.
• Práce ve svátky: Pokud svátek připadá na pracovní den, má váš zaměstnanec v tento den volno a přísluší mu klasická mzda, jako kdyby normálně pracoval. Pokud však zaměstnanec bude ve svátek pracovat, přísluší mu náhradní placené volno nebo příplatek nejméně ve výši průměrného výdělku.
• Práce v noci: Za práci v noci mají zaměstnanci nárok na příplatek ve výši nejméně 10 % průměrného výdělku.
• Práce ve ztíženém pracovní prostředí: Ztížené pracovní prostředí se definuje jako prostředí, ve kterém je výkon práce rizikový (např. práce v hluku, v prašném prostředí apod.). Zaměstnanci za takovou práci náleží příplatek minimálně ve výši 10 % ze základní sazby minimální mzdy.
• Práce o víkendu: Za práci o víkendu náleží zaměstnanci příplatek nejméně 10 % průměrného výdělku.

Další náklady na zaměstnance

Kromě odvodů a mzdy musíte za zaměstnance platit i další výdaje:

• Osobní ochranné pracovní prostředky: Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené Evropskou unií. Jedná se např. o ochranné brýle, helmy apod. Zajišťovat a platit je musíte vždy vy.
• Pracovní oděv a obuv: Pracovní oděvy a obuv musíte svým zaměstnancům hradit pouze v případě, že plní ochrannou funkci nebo dochází k rychlému opotřebení nebo znečištění.
• Školení: pokud plánujete poslat svého zaměstnance na školení, musíte mu ho také zaplatit a za dobu strávenou na školení mu náleží mzda. Stejně tak musíte v některých případech zaměstnanci proplatit také cestu a stravné.
• Pracovní cesty: Pokud vyšlete svého zaměstnance na pracovní cestu, musíte mu uhradit náklady na dopravu, ubytování a stravné. Stravné hradíte ale pouze v případě, že délka pracovní cesty přesáhne 5 hodin.
• Různé benefity: Náklady na zaměstnance mohou zahrnovat také různé pracovní benefity, jako jsou stravenky, benefit karty, sick days, 13. platy, různé příspěvky a podobně. V tomto případě se ale nejedná o povinné výdaje. To, zda budete benefity poskytovat, je tak pouze na vašem uvážení.

Další specifické situace a s nimi související náklady na zaměstnance zahrnují:

Vyslání zaměstnance do zahraničí

Pokud plánujete vyslat zaměstnance do zahraničí, mění se vám povinnosti co se týče platby pojištění, daní a samotné mzdy zaměstnance.

V první řadě platí že pokud je legislativa v zahraničí pro zaměstnance výhodnější, máte povinnost mu zajistit stejné podmínky, jako mají místní zaměstnanci (například co se týče pracovní doby, dovolené či minimální mzdy).

Pro zaměstnance ve většině případů nadále platí sociální a zdravotní pojištění v ČR. Z hlediska daní z příjmů je pak rozhodující rezidence zaměstnance. Kritéria pro určení rezidence přitom zahrnují jeho trvalé bydliště, středisko životních zájmů, obvyklé zdržování, státní příslušnost, případně dohoda mezi státy.

Úmrtí zaměstnance

V případě úmrtí zaměstnance dochází k zániku pracovního poměru, se kterým se pojí specifická pravidla. Právo na mzdu má zaměstnanec i po smrti. Tyto peníze (až do trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku) postupují na jeho manžela, děti nebo rodiče (pokud s ním žili ve společné domácnosti), případně se stávají součástí dědictví.

Všechna peněžitá práva vás jakožto zaměstnavatele zanikají ihned po zaměstnancově smrti, s výjimkou:

• Práv, o kterých bylo již rozhodnuto soudně.
• Práv, která zaměstnanec před svou smrtí písemně uznal, co do důvodů i výše.
• Práv na náhradu škody, která byla úmyslně způsobena zaměstnancem.

Výpověď a výdaje

S náklady na zaměstnance je třeba počítat také v případě, že se rozhodnete zaměstnance propustit. Samotný proces propuštěn může být značně komplikovaný. Zaměstnance je jednoduché propustit při uplynutí smlouvy na dobu určitou, ve zkušební době nebo pokud se na ukončení pracovního vztahu vzájemně dohodnete.

V ostatních případech už je situace složitější a vy musíte mít pro propuštění zákonný důvod (např. organizační důvody) a zaplatit zaměstnanci odstupné. Jedinou výjimkou je situace, kdy by zaměstnanec porušoval své pracovní povinnosti nebo by byl odsouzen za úmyslný trestný čin.

Odstupné

Výše odstupného se určuje na základě odpracované doby:

• Méně než 1 rok – minimálně jeden průměrný měsíční výdělek;
• 1-2 roky – minimálně dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku;
• více než roky – minimálně trojnásobek průměrného měsíčního výdělku.

V případě, že dojde k ukončení pracovního poměru kvůli vzniku nemoci z povolání nebo pracovního úrazu, má zaměstnanec nárok na odstupné v minimální výši dvanáctinásobku průměrného výdělku.

Dotace a příspěvky na zaměstnance – podmínky čerpání

Abyste si náklady na zaměstnance snížili, můžete využít různých dotací a příspěvků. Mezi ty patří například:

• Dotace od úřadu práce: Tyto dotace vám náleží v případě, že budete nabízet volná místa uchazečům o zaměstnání na základě dohody s pracovním úřadem. Výše příspěvku přitom závisí na tom, kde práci nabízíte a jaká je v místě míra nezaměstnanosti.
• Příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním pojištěním: Pokud zaměstnáte invalidní osobu, můžete využít slevy na dani a finančních příspěvků od úřadu práce.
• Příspěvek na veřejně prospěšné práce: Příspěvek dostanete také v případě, že přijmete zaměstnance na veřejně prospěšné práce. Můžete tak získat příspěvek na úhradu mzdy a pojistného. Musí se ale jednat o práci, která slouží veřejnému zájmu (např. údržba veřejných prostor)

Shrnutí

Zaměstnání pracovníka s sebou nese řadu nákladů, včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění, daně z příjmu a případných exekučních srážek. Sociální pojištění činí 24,8 % za zaměstnavatele a 7,1 % za zaměstnance, zdravotní pojištění 13,5 %, z čehož dvě třetiny hradí zaměstnavatel. Daň z příjmu je 15 %, u vyšších příjmů 23 %, přičemž zaměstnanci mohou uplatnit různé daňové slevy.

Minimální mzda pro rok 2025 činí 20 800 Kč měsíčně, přičemž zaměstnanci mají nárok na příplatky za přesčasy, práci ve svátky, noci, víkendy nebo ve ztíženém prostředí. Zaměstnavatel musí pokrýt i další náklady, jako jsou ochranné pracovní prostředky, školení či pracovní cesty. Výpověď zaměstnance často znamená vyplacení odstupného, které se pohybuje od jednoho do tří měsíčních výdělků, v případě nemoci z povolání až dvanáctinásobek. Možné náklady lze snížit využitím dotací a příspěvků na zaměstnance, například příspěvků na zaměstnávání osob se zdravotním postižením nebo veřejně prospěšné práce.