Jak je to s podporou po návratu z ciziny?

Rychlý přehled

Po návratu z ciziny se podpora v nezaměstnanosti obvykle řeší ve státě posledního zaměstnání. Pokud jste tedy naposledy pracovali například v Německu nebo Rakousku, začnete žádostí tam. Dávky si pak za splnění podmínek můžete nechat převést do Česka. Český Úřad práce bude při posuzování nároku chtít doložit hlavně dobu zaměstnání a pojištění v zahraničí, typicky formulářem U1. Jinak se postupuje u pendlerů a dalších přeshraničních pracovníků, u nichž může být rozhodující bydliště a centrum zájmů v ČR.

Nejste si jistí, jestli máte žádat v Česku, nebo v zahraničí? U přeshraničních pracovních situací často rozhodují detaily. Popište nám svou situaci a náš advokát vám pomůže určit správný postup ještě před podáním žádosti.

Podporu platí stát, kde člověk pracoval

K výplatě dávek v nezaměstnanosti a dalším dávkám sociální pomoci je zpravidla kompetentní země posledního zaměstnání. Občané ČR pracující v jiné členské zemi EU zde bývají v drtivé většině případů také pojištěni (máme na mysli pochopitelně výhradně legální a oficiální práci).

Z hrubé mzdy se odvádějí příspěvky na sociální, zdravotní a důchodové pojištění a pro případ nezaměstnanosti. Tato účast v pojišťovacím systému zaručuje nárok na případnou pozdější pomoc a dávky sociálního zabezpečení. Proto je tedy třeba se o podporu obrátit nejdříve na zemi, kde daná osoba naposledy pracovala. Registrace, vyřízení žádosti a výplata dávek probíhají podle zákonů a zvyklostí této země.

Současně platí, že žádat a přijímat podporu v nezaměstnanosti ve dvou státech současně je protiprávní. Zabezpečeni byste tedy měli být tam, kde jste naposledy odváděli příspěvky na sociální zabezpečení.

V praxi se nejčastěji chybuje v tom, že se člověk po návratu do Česka rovnou zaregistruje na Úřadu práce ČR, ale vůbec si neověří, zda neměl nejdříve žádat ve státě posledního zaměstnání. Pokud jste pracovali v zahraničí delší dobu nebo jste pendler, vyplatí se postup ověřit předem. Pomůžeme vám zhodnotit, který stát je pro vaši žádost příslušný a jaké doklady si připravit.

Po ukončení zahraničního zaměstnání se vždy ujistěte, zda máte pohromadě veškeré potřebné dokumenty týkající se zaměstnání v zahraničí (tedy pracovní smlouvu, potvrzení o ukončení zaměstnání, výplatní pásky, apod.). Tyto doklady jsou nezbytné pro registraci na úřadech práce a pro případnou žádost o dávky v nezaměstnanosti (pokud na ni v dané zemi vznikne nárok).

O dávky v nezaměstnanosti tedy musíte požádat přímo v konkrétním členském státě EU, Norsku, Islandu, Lichtenštejnsku nebo Švýcarsku. Pokud splníte podmínky tohoto státu pro to, aby vám dávky vyplácel, můžete po čtyřech týdnech, kdy jste na zahraničním úřadu práce vedeni, požádat o převod těchto dávek do České republiky.

Checklist: co si připravit po skončení práce v zahraničí

Před návratem do Česka si ideálně zajistěte:

• pracovní smlouvu nebo jiný doklad o zaměstnání,
• potvrzení o ukončení pracovního poměru,
• výplatní pásky nebo potvrzení o příjmu,
• doklad o odvodech na sociální pojištění,
• formulář U1, pokud jej příslušná instituce vydává,
• kontakt na zahraničního zaměstnavatele a příslušný úřad práce,
• doklady prokazující vazby na Česko, pokud budete tvrdit zachované centrum zájmů.

Formulář U1 slouží k prokázání dob pojištění a výdělku z práce v zahraničí a je důležitý pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti; podle informací Úřadu práce ale jeho absence sama o sobě nebrání zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání.

Jak převést dávky do České republiky

Nejprve je potřeba se zaregistrovat ve státě, kde jste výdělečnou činnost vykonávali a poté i tam, kam chcete dávky převést. Český úřad práce již vyřeší vše potřebné s tamními úřady a zadá žádost o převod dávek.  Pro registraci na Úřadu práce ČR  po absolvování zaměstnání v zemích EU, EHP a Švýcarska je nutné vyžádat od příslušné zahraniční instituce evropský formulář (takzvaný formulář U1). Ten pak plní funkci potvrzení dob pojištění a zaměstnání.

Převod dávek v nezaměstnanosti vám mohou povolit na tři měsíce s možností prodloužení o maximálně další tři měsíce.

Nárok na podporu v nezaměstnanosti máte obecně v České republice za podmínek, kdy:

1. Během posledních dvou let jste měli zaplacené důchodové pojištění alespoň za 12 měsíců. Potřebnou dobu pojištění ovšem nezískáte pouze v pracovněprávním vztahu, ale například také péčí o dítě do čtyř let, pobíráním invalidního důchodu třetího stupně, veřejnou službou více než 20 hodin týdně, péčí o osoby s různým stupněm závislosti, či dlouhodobou dobrovolnickou službou.
2. Vyplnili jste „Žádost o zprostředkování zaměstnání“ a požádali o poskytnutí podpory na krajské pobočce úřadu práce.
3. Ke dni přiznání podpory nejste poživatelem starobního důchodu ani nejste aktuálně v žádném pracovněprávním vztahu.
4. Jste občanem s trvalým pobytem na území České republiky.

V tomto případě musíte navíc předložit výše zmíněný formulář U1, potvrzený příslušnou zahraniční institucí. Také musí platit, že jste si zachovali během výdělečné činnosti v zahraničí tzv. centrum zájmu v ČR (o tzv. centru zájmu rozhoduje příslušná pobočka úřadu práce).

Z praxe víme, že největší problém nebývá samotná registrace na úřadu práce, ale chybějící doklady ze zahraničí. Klienti se často vracejí do Česka jen s pracovní smlouvou, ale bez potvrzení o ukončení pracovního poměru, výplatních dokladů nebo formuláře U1. Vyřízení se pak zbytečně protahuje, protože český Úřad práce musí doby pojištění ověřovat dodatečně.

Příklad z praxe: návrat z Německa bez formuláře U1

Klient několik let pracoval v Německu a po skončení zaměstnání se rovnou vrátil do Česka. Na Úřadu práce ČR se zaevidoval, ale neměl formulář U1 ani kompletní potvrzení od zaměstnavatele. Úřad práce jej sice mohl zařadit do evidence, posouzení nároku na podporu se ale zdrželo, protože bylo nutné doložit zahraniční dobu pojištění. Správný postup by byl vyžádat si dokumenty ideálně hned po skončení práce v Německu a teprve poté řešit návaznost žádosti v Česku.

Přeshraniční pracovníci

Přeshraniční pracovníci, tedy lidé jež pracují v jiné zemi než ve které bydlí, jsou výjimkou potvrzující pravidlo. Bydliště mají zachované, pouze na omezenou dobu se přesunuli se zaměstnáním do zahraničí (např. rodina zůstává v ČR, ale jeden její člen přechodně pracuje ve Francii).

Tito pracovníci mohou podporu v nezaměstnanosti nárokovat rovnou v místě bydliště, tedy v Česku. Současně ale to není jediná možnost.  Mohou totiž žádat buď ve státě poslední výdělečné činnosti, nebo ve státě bydliště.

Pendleři

Ještě trochu jinou kategorii přeshraničních pracovníků tvoří takzvaní pendleři. Ti z jedné země pravidelně dojíždí přes hranice do zaměstnání v jiném státě, přičemž se minimálně jednou týdně vracejí zpět do státu bydliště. Většinou se jedná například o lidi z pohraničí jež dojíždí za výhodnějšími nabídkami například do Německa. Ti žádají o dávky v nezaměstnanosti opět pouze ve státě bydliště, tedy v České republice. Jiná varianta se jim nenabízí.

Shrnutí

Po návratu z práce v zahraničí se podpora v nezaměstnanosti obvykle řeší podle státu posledního zaměstnání, protože právě tam člověk zpravidla odváděl pojištění. Pokud vám v zahraničí vznikne nárok na dávky, můžete za splnění podmínek požádat o jejich převod do Česka, obvykle na 3 měsíce s možným prodloužením až na 6 měsíců. Pro český Úřad práce je důležitý zejména formulář U1, doklady o zaměstnání, výdělku a ukončení práce. Zvláštní pravidla platí pro přeshraniční pracovníky a pendlery, u nichž může být rozhodující bydliště a centrum zájmů v ČR. Největší komplikace v praxi vznikají tehdy, když člověk začne žádost řešit až po návratu a nemá ze zahraničí potřebné dokumenty.