Práce v zahraničí se stává více a více populárnější, obzvláště mezi mladými lidmi. Jak to ale probíhá, když se po několika letech strávených v zahraničí vrátíte zpět a budete si chtít zažádat o podporu v nezaměstnanosti?
Práce v zahraničí se stává více a více populárnější, obzvláště mezi mladými lidmi. Jak to ale probíhá, když se po několika letech strávených v zahraničí vrátíte zpět a budete si chtít zažádat o podporu v nezaměstnanosti?
K výplatě dávek v nezaměstnanosti a dalším dávkám sociální pomoci je zpravidla kompetentní země posledního zaměstnání. Občané ČR pracující v jiné členské zemi EU zde bývají v drtivé většině případů také pojištěni (máme na mysli pochopitelně výhradně legální a oficiální práci). Z hrubé mzdy se odvádějí příspěvky na sociální, zdravotní a důchodové pojištění a pro případ nezaměstnanosti. Tato účast v pojišťovacím systému zaručuje nárok na případnou pozdější pomoc a dávky sociálního zabezpečení. Proto je tedy třeba se o podporu obrátit nejdříve na zemi, kde daná osoba naposledy pracovala. Registrace, vyřízení žádosti a výplata dávek probíhají podle zákonů a zvyklostí této země. Současně platí, že žádat a přijímat podporu v nezaměstnanosti ve dvou státech současně je protiprávní. Zabezpečeni byste tedy měli být tam, kde jste naposledi odváděli příspěvky na sociální zabezpečení.
Po ukončení zahraničního zaměstnání se vždy ujistěte, zda máte pohromadě veškeré potřebné dokumenty týkající se zaměstnání v zahraničí (tedy pracovní smlouvu, potvrzení o ukončení zaměstnání, výplatní pásky, apod.). Tyto doklady jsou nezbytné pro registraci na úřadech práce a pro případnou žádost o dávky v nezaměstnanosti (pokud na ni v dané zemi vznikne nárok).
O dávky v nezaměstnanosti tedy musíte požádat přímo v konkrétním členském státě EU, Norsku, Islandu, Lichtenštejnsku nebo Švýcarsku. Pokud splníte podmínky tohoto státu pro to, aby vám dávky vyplácel, můžete po čtyřech týdnech, kdy jste na zahraničním úřadu práce vedeni, požádat o převod těchto dávek do České republiky.
Tip: Pokud jste šikovný zedník, podlahář, či třeba IT specialista, možná vám je už Česká republika malá a zvažujete pracovní nabídky u našich zahraničních sousedů. Jak je to s možností uplatnit svou živnost v zahraničí, třeba v Německu či na Slovensku, a co vše je pro to třeba udělat?
Nejprve je potřeba se zaregistrovat ve státě, kde jste výdělečnou činnost vykonávali a poté i tam, kam chcete dávky převést. Český úřad práce již vyřeší vše potřebné s tamními úřady a zadá žádost o převod dávek. Pro registraci na Úřadu práce ČR po absolovování zaměstnání v zemích EU, EHP a Švýcarska je nutné vyžádat od příslušné zahraniční instituce evropský formulář (takzvaný formulář U1). Ten pak plní funkci potvrzení dob pojištění a zaměstnání.
Převod dávek v nezaměstnanosti vám mohou povolit na tři měsíce s možností prodloužení o maximálně další tři měsíce.
Nárok na podporu v nezaměstnanosti máte obecně v České republice za podmínek, kdy:
V tomto případě musíte navíc předložit výše zmíněný formulář U1, potvrzený příslušnou zahraniční institucí. Také musí platit, že jste si zachovali během výdělečné činnosti v zahraničí tzv. centrum zájmu v ČR (o tzv. centru zájmu rozhoduje příslušná pobočka úřadu práce).
Tip: Ztráta zaměstnání představuje pro náš život obrovskou zátěž psychickou, ale také materiální a finanční. Jak postupovat, aby člověk dopady nezaměstnanosti co nejvíce snížil, na co vše má v takové situaci nárok a s jakou výší podpory v nezaměstnanosti počítat v roce 2024?
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Přeshraniční pracovníci, tedy lidé jež pracují v jiné zemi než ve které bydlí, jsou výjimkou potvrzující pravidlo. Bydliště mají zachované, pouze na omezenou dobu se přesunuli se zaměstnáním do zahraničí (např. rodina zůstává v ČR, ale jeden její člen přechodně pracuje ve Francii) Tito pracovníci mohou podporu v nezaměstnanosti nárokovat rovnou v místě bydliště, tedy v Česku. Současně ale to není jediná možnost. Mohou totiž žádat buď ve státě poslední výdělečné činnosti, nebo ve státě bydliště.
Ještě trochu jinou kategorii přeshraničních pracovníků tvoří takzvaní pendleři. Ti z jedné země pravidelně dojíždí přes hranice do zaměstnání v jiném státě, přičemž se minimálně jednou týdně vracejí zpět do státu bydliště. Většinou se jedná například o lidi z pohraničí jež dojíždí za výhodnějšími nabídkami například do Německa. Ti žádají o dávky v nezaměstnanosti opět pouze ve státě bydliště, tedy v České republice. Jiná varianta se jim nenabízí.
Tip: Žijeme v době sdílené ekonomiky. Sdílíme byty, chalupy, auta i kola. Podle současných zákonů ovšem můžeme sdílet i zaměstnance, jakkoliv se tato možnost zatím příliš nevyužívá. V našem článku se podíváme, kdy ji mohou zaměstnavatelé využít a jak si mají počínat zaměstnanci, kterých se taková situace týká.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.