Osoby samostatně výdělečně činné, živnostníci, podnikatelé – zkrátka ti, kteří se rozhodli vzít odpovědnost za výši svého výdělku do vlastních rukou. Co když ale přijde situace, která jim znemožní, ať už přechodně, nebo dlouhodobě, nadále vykonávat práci – například kvůli nemoci, úrazu či jinému důvodu, který by mohl vyžadovat odškodnění OSVČ? Mají podnikatelé v takovém případě nárok na nemocenskou nebo jinou formu odškodnění pro OSVČ? Nejen na tyto otázky odpoví článek o podpoře živnostníků.
Podpora pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) je často diskutovaným tématem, jelikož podmínky a nároky pro tuto skupinu vydělávajících se liší od těch, které platí pro zaměstnance. I OSVČ mají nárok na nemocenskou a v určitých případech také na podporu v nezaměstnanosti. Pojďme se společně podívat, kdy mají OSVČ na tyto podpory nárok a jaký je výpočet podpory v nezaměstnanosti pro živnostníky.
Nemocenské pojištění je pro OSVČ dobrovolné. Každý živnostník se tak může rozhodnout, zda si ho bude platit, nebo ne. Většina OSVČ si platí povinné důchodové a zdravotní pojištění, ale nemocenské pojištění, díky kterému by měli v případě potřeby nárok na nemocenskou, si platí pouze menší část z nich.
Živnost nebo zaměstnání? Zkuste obojí! Jaké jsou výhody takové kombinace a co vám může stát při podnikání v cestě? To se dozvíte v našem článku.
A jaká je výše nemocenské dávky pro živnostníky? Odvíjí se od vyměřovacího základu, což je částka, ze které se vypočítává výše pojistného. Nemocenské dávky se pohybují kolem 60 % denního vyměřovacího základu.
Navíc je potřeba také zmínit, že OSVČ mají nárok na nemocenskou až od 15. dne nemoci, zatímco prvních 14 dní jsou bez nároku na podporu. Pro živnostníky to tedy může znamenat určitou finanční nejistotu. Navíc během pobírání nemocenské nemohou vykonávat svoji živnost. Právě proto mnoho z nich zvažuje, zda se k nemocenskému pojištění přihlásit a tuto podporu vůbec využívat.
Nemocenské dávky lze považovat i za jistou formu odškodnění OSVČ za výpadek příjmů způsobený nemocí či úrazem. Pokud si živnostník platí nemocenské pojištění, může tak alespoň částečně kompenzovat ztrátu výdělku, kterou by jinak musel hradit z vlastní kapsy
Podnikáte a přišli jste kvůli úrazu, nemoci nebo pochybení jiné osoby o část svých příjmů? I jako OSVČ máte právo na odškodnění. Naši právníci vám pomohou zjistit, zda máte nárok na náhradu škody – ať už jde o ušlý zisk, újmu na zdraví nebo škodu způsobenou neplněním smlouvy. Připravíme za vás veškeré podklady, vypočítáme výši náhrady a budeme jednat s pojišťovnou či protistranou, aby se vaše ztráty skutečně nahradily.
OSVČ nemají automatický nárok na podporu v nezaměstnanosti. Přesto ji však mohou za určitých podmínek získat. Tou nejdůležitější podmínkou, kvůli které většina živnostníků při zvažování, zda budou pobírat podporu, váhá, je, že musí zcela ukončit nebo alespoň přerušit svou živnost. Následně se musí pro získání podpory v nezaměstnanosti přihlásit na úřad práce.
Tip: Chystáte se podnikat? Přečtěte si, s jakými platbami a odvody budete muset počítat.
Zmíněná registrace na úřadu práce je prvním krokem. Poté musí OSVČ předložit potřebné dokumenty, včetně potvrzení o ukončení živnosti. Z dokumentů bude potřeba především potvrzení o době placení pojištění a o posledním vyměřovacím základu, který vám vydá Česká správa sociálního zabezpečení. Právě z tohoto základu se počítají dávky. Na úřadu práce vyplníte žádost o zprostředkování zaměstnání a podporu v nezaměstnanosti. Úřad práce následně posuzuje žádost na základě zaplaceného pojistného. Poté stanoví, zda a jakou podporu může žadatel získat.
Kdy máte nárok na podporu v nezaměstnanosti jako zaměstnanec či OSVČ a s jakou výší podpory počítat v roce 2025? To se dozvíte v dalším článku.
Výpočet podpory v nezaměstnanosti se pro OSVČ liší od výpočtu pro zaměstnance. Podpora v nezaměstnanosti se vypočítává na základě vyměřovacího základu, z něhož OSVČ odváděla pojistné. Ten zjistíte od České správy sociálního zabezpečení, jak píšeme výše. Obecně platí, že výše podpory v nezaměstnanosti pro OSVČ bývá nižší než pro zaměstnance. Důvodem nejčastěji bývá právě to, že živnostníci odvádějí na pojištění menší částky. Tudíž pokud jste si platili na pojistném minimum, počítejte spíše s minimální podporou.
Maximální částka podpory je omezena, což se každoročně mění podle zákona. OSVČ proto obvykle obdrží nižší podporu než zaměstnanci s podobným příjmem.
Podpora v nezaměstnanosti totiž slouží i pro OSVČ spíše jako záchrana v nouzi, ne jako dlouhodobý způsob výdělku. Podpůrčí doba je navíc omezená. Stejně jako je tomu u zaměstnanců, dostávají i OSVČ podporu různě dlouho v závislosti na věku žadatele:
Maximální možná měsíční podpora pro rok 2024 činila 24 608 Kč. To odpovídá 58 % z průměrné mzdy stanovené Ministerstvem práce a sociálních věcí.
OSVČ mohou čerpat určité podpory i v dalších specifických případech. Prvním z nich je podpora při rodičovské dovolené. Pokud OSVČ přeruší živnost z důvodu péče o dítě, může v některých případech získat současně i podporu. Například pokud měla dostatečně dlouhou dobu placené sociální pojištění, může být nárok na podporu přiznán i při přechodu z aktivní činnosti na péči o dítě. Pokud vás zajímá, jak je to s ošetřovným pro OSVČ, když vám onemocní dítě, přečtěte si náš článek, který se tomu věnuje.
Dalším případem je podpora při přechodu na zaměstnanecký poměr. Pokud se OSVČ rozhodne ukončit živnost a přejít do zaměstnání, má nárok na podporu pouze při úplném ukončení živnosti. Podpora v nezaměstnanosti se pro něj tak vztahuje na období, kdy živnost přeruší nebo ukončí, nikoliv na případ, kdy živnostník pracuje jako zaměstnanec a současně u toho podniká.
Na rozdíl od zaměstnanců nárok na odškodnění OSVČ nemají automaticky při pracovním úrazu či nemoci z povolání. Mohou si však sjednat komerční připojištění, které funguje jako odškodnění pro OSVČ v případě úrazu nebo dlouhodobé pracovní neschopnosti.
Tip: Víte, že pokud pracujete u nějaké firmy za pravidelnou měsíční částku jako OSVČ, máte nárok na placenou dovolenou? Ti, kteří pracují jako OSVČ, aby firmám ušetřili na odvodech, mají podle práva Evropské unie nárok na 4 týdny placené dovolené za kalendářní rok. Více čtěte zde.
Pravidelně si plaťte sociální a nemocenské pojištění. Pro případ nemoci nebo ukončení podnikání je důležité být o krok vpředu, což znamená platit si pravidelně příslušné pojištění. Doporučujeme pohlížet na nemocenské pojištění jako na ochranu pro případ neočekávaných výpadků příjmů.
Protože nemocenská i podpora v nezaměstnanosti mají svá omezení, zároveň se vám rozhodně vyplatí vytvořit si finanční rezervu pro případ výpadku příjmů. Jako OSVČ si můžete stanovit výši rezerv na základě svých fixních nákladů a možné očekávané výše nemocenské a podpory pro nezaměstnané.
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mají na rozdíl od zaměstnanců nemocenské pojištění dobrovolné, takže nárok na nemocenskou vzniká pouze tehdy, pokud si toto pojištění platí alespoň tři měsíce před vznikem pracovní neschopnosti. Výše nemocenské se odvíjí od vyměřovacího základu a činí zhruba 60 % jeho denní výše, přičemž OSVČ mají nárok na dávky až od 15. dne nemoci. Podporu v nezaměstnanosti může OSVČ získat pouze tehdy, pokud svou živnost zcela ukončí nebo přeruší a v posledních dvou letech alespoň 12 měsíců platila sociální pojištění. Výše podpory se počítá z vyměřovacího základu a činí první dva měsíce 65 %, další dva měsíce 50 % a poté 45 % z této částky. Délka podpůrčí doby se odvíjí od věku žadatele a činí 5 až 11 měsíců. OSVČ mohou mít nárok i na další formy podpory, například při rodičovské dovolené nebo při přechodu ze živnosti do zaměstnání. V praxi mohou nemocenské dávky či podpora v nezaměstnanosti sloužit jako částečné odškodnění OSVČ za výpadek příjmů způsobený nemocí, úrazem nebo ukončením podnikání, přičemž pro větší finanční jistotu se doporučuje platit si pravidelně nemocenské pojištění a vytvářet finanční rezervu.
Nemají. Nemocenské pojištění je pro OSVČ dobrovolné. Nárok na nemocenskou vzniká pouze tehdy, pokud si ho podnikatel platí alespoň tři měsíce před vznikem pracovní neschopnosti. Pokud si nemocenské neplatíte, nemáte nárok na žádné dávky při nemoci ani úrazu.
Ano, ale jen za určitých podmínek. Musí živnost skutečně ukončit nebo přerušit a přihlásit se na úřad práce. Zároveň musí mít v posledních dvou letech alespoň 12 měsíců zaplacené sociální pojištění. Teprve poté vzniká nárok na podporu v nezaměstnanosti.
Podpora se odvíjí od vyměřovacího základu, z něhož OSVČ odváděla pojistné. První dva měsíce činí 65 %, další dva měsíce 50 % a poté 45 % z vyměřovacího základu. Pokud si OSVČ platila minimální pojistné, podpora bude odpovídajícím způsobem nízká.
Ze zákona ne, protože OSVČ nemají zaměstnavatele, který by za ně nesl odpovědnost. Mohou si ale sjednat komerční pojištění, které funguje jako odškodnění OSVČ při úrazu, dlouhodobé pracovní neschopnosti nebo výpadku příjmů.
Základem je pravidelně si platit sociální a nemocenské pojištění, které umožní čerpat dávky při nemoci nebo nezaměstnanosti. Dále se doporučuje vytvořit si finanční rezervu a zvážit pojištění pro případ úrazu či ztráty příjmů, které může sloužit jako doplňkové odškodnění pro OSVČ.
Získejte náhradu za újmu či škodu – rychle a bez stresu. Posoudíme vaše šance, navrhneme strategii a připravíme výzvu. To vše do 48 hodin od objednávky. Když bude třeba, podáme posléze žalobu a zajistíme právní zastoupení. Postavíme se za vás naplno.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
