Rychlý přehled
Zaměstnavatel musí pracovní oděvy, pracovní obuv a ochranné pracovní pomůcky poskytnout bezplatně, pokud jsou potřebné k ochraně zdraví, bezpečnosti, hygieny nebo pokud se běžné oblečení při práci mimořádně opotřebuje či znečistí. Nesmí po zaměstnanci chtít úhradu ani mu částku jednostranně strhnout ze mzdy. Zaměstnanec má naopak povinnost poskytnuté pomůcky používat, pečovat o ně podle pokynů a oznámit jejich poškození nebo ztrátu.
Potřebujete rychle zjistit, zda vám má zaměstnavatel pracovní boty, oděv nebo ochranné pomůcky zaplatit? Napište nám, ověříme, jaké povinnosti ve vašem případě platí.
Osobní ochranné pracovní prostředky – co říká legislativa
Zákoník práce definuje osobní ochranné pracovní prostředky následovně: „Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie.“
Ten stanovuje, že se tyto prostředky mohou používat pouze ke stanovenému účelu a při náležité údržbě. Také nesmí ohrožovat zdraví ani bezpečnost osob, domácích zvířat či majetek. Kromě toho musí splňovat určité standardy. Mezi ty patří například nutnost ergonomie, bezpečnost materiálů, pohodlnost, lehkost a pevnost.
Zákon stanovuje zaměstnavateli povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví svých zaměstnanců při práci. Tato povinnost se přitom nevztahuje pouze na zaměstnance, ale na všechny osoby, které se zdržují na pracovišti. Jedná se tedy například i o návštěvy z vedení, členy exkurzí a podobně. Také je důležité, že se tyto povinnosti netýkají pouze zaměstnavatele, ale i zaměstnanců ve vedoucích pozicích, kteří mají zodpovědnost za bezpečnost a ochranu zdraví podřízených zaměstnanců.
Tip na článek
Tip: Plánujete přijat zaměstnance? Pracovněprávní předpisy bývají složité a někdy i malá odchylka od nich může později způsobit velké problémy. Pomůžeme vám se v nich zorientovat a nastavit pracovní smlouvu v souladu se zákony.
Důležitou informací je, že veškeré náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je povinen hradit zaměstnavatel a nesmí je přenášet přímo ani nepřímo na zaměstnavatele. Nesmí vám tedy nařídit zaplacení vašich ochranných pracovních pomůcek, ani vám je nesmí automaticky strhnout z platu.
Z praxe pracovněprávní agendy víme, že zaměstnavatelé někdy chybně rozlišují mezi „pracovním oblečením“ a „ochranným prostředkem“ jen podle názvu položky. Rozhodující ale není to, zda se pomůcka nazývá uniforma, boty, zástěra nebo rukavice, nýbrž to, zda chrání zaměstnance, zajišťuje hygienu, nebo se při práci mimořádně opotřebovává či znečišťuje.
Pokud vám zaměstnavatel ochranné pomůcky strhává ze mzdy, požaduje jejich proplacení nebo tvrdí, že si je musíte koupit sami, nečekejte až na spor po skončení pracovního poměru. Pomůžeme vám ověřit, zda je jeho postup v souladu se zákoníkem práce, a navrhneme další kroky.
Kromě toho vám musí zaměstnavatel poskytnou mycí, čistící a dezinfekční prostředky a v některých případech, kdy zaměstnanci vykonávají práci v nevyhovujících mikroklimatických podmínkách (např. když pracujete ve vedru nebo v zimě) také tzv. ochranné nápoje. Ochranný nápoj přitom není obyčejná voda, ale jedná se o nápoj, který chrání před teplem či chladem. Mělo by se jednat o přírodní minerální či pramenitou vodu, která dokáže nahradit ztrátu minerálů. Kromě toho stanovuje zákon také to, že ochranný nápoj nesmí obsahovat více než 6.5 % cukru a 1 % alkoholu (u nezletilých zaměstnanců pak nesmí být obsažen vůbec žádný alkohol).
Vy jako zaměstnanec máte povinnost ochranné prostředky používat a oznámit zaměstnavateli, pokud dojde k jejich poškození, ztrátě apod. Tak, aby měl zaměstnavatel možnost je opravit, případně nahradit.
Tip na článek
Tip: Pod pojmem „Bezpečnost a ochrana zdraví při práci“ (BOZP) se skrývá celá řada problematik a pravidel. Mnozí zaměstnavatelé i zaměstnanci tyto oblasti vnímají spíše jako nutné zlo a jakousi formalitu. To se však může změnit v případě závažného úrazu, kontroly inspektorátu práce či pracovněprávního sporu. Jak se tedy připravit, aby vás jako zaměstnavatele tyto události nezaskočily? To se dočtete v našem dalším článku.
Co patří mezi ochranné pracovní pomůcky
- Ochrana hlavy: Např, přilby chránící hlavu před padajícími předměty, elektrickým nebezpečím a nárazy.
- Ochrana očí a obličeje: Ochranné brýle chránící oči před odletujícími úlomky, výpary, prachem a kapalnými chemikáliemi nebo obličejové štíty, které chrání celý obličej před postříkáním, jiskrami a chemikáliemi.
- Ochrana sluchu: Špunty do uší či speciální chrániče sluchu.
- Ochrana dýchacích cest: Protiprachové masky, které chrání před vdechováním prachu, pylu a jiných částic či respirátory, které zajišťují ochranu před nečistotami ve vzduchu, včetně plynů a výparů.
- Ochrana rukou: Různé typy rukavic pro ochranu proti pořezání, odřeninám, chemikáliím a teplotním extrémům.
- Ochrana proti pádu: Bezpečnostní postroje a lana, která zabraňují pádům z výšek a běžně se používají ve stavebnictví a v pracích na vyvýšených místech.
Pracovní oblečení a boty – co říká legislativa
Zákoník práce stanoví že „V prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění nebo plní ochrannou funkci, přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv nebo obuv.“ V tomto případě se tedy na pracovní oděvy a boty nahlíží stejně jako na ochranné prostředky a platí pro ně stejná pravidla, která jsme uvedli výše. Musí vám je tedy zajišťovat zaměstnavatel a nesmí po vás chtít finanční náhradu, ani vám je nesmí strhnout z platu.
Pracovní oděv je základní součástí pracovní ochrany v celé řadě profesí. Slouží nejen k ochraně před znečištěním a opotřebením běžného oblečení, ale často má i hygienickou nebo bezpečnostní funkci. Typickým příkladem jsou pracovní oděvy zdravotnické, které brání šíření infekcí, nebo reflexní pracovní oděvy, které zajišťují viditelnost zaměstnance při práci v rizikovém prostředí.
Pracovní boty musí být vždy voleny s ohledem na konkrétní pracovní prostředí. Zákoník práce jasně stanoví, že pokud obuv plní ochrannou funkci, jedná se o ochranné pracovní pomůcky a hradí ji zaměstnavatel. Bezpečnostní pracovní obuv se dnes vyrábí v mnoha provedeních – od klasických pevných bot až po lehčí pracovní obuv sandály nebo pracovní obuv pantofle, které jsou vhodné do provozů, kde je nutná celodenní chůze a důraz na hygienu.
V jedné z typických situací, které v praxi řešíme, zaměstnavatel požadoval po zaměstnancích kuchyně, aby si sami pořídili protiskluzovou pracovní obuv. Protože však šlo o obuv nutnou pro bezpečný pohyb na mokré a mastné podlaze, nešlo o běžnou osobní věc zaměstnance. V takovém případě je silným argumentem, že obuv plní ochrannou funkci a má ji zajistit zaměstnavatel.
Tip na článek
Tip: Byl-li s vámi jakýmkoliv způsobem ukončen pracovní poměr ze strany zaměstnavatele, ochráníme všechna vaše práva. S námi máte jistotu, že nepřijdete zkrátka.
Jaký oděv a obuv patří mezi ochranné prostředky
To, zda se pracovní oděv a obuv považuje za osobní ochranné prostředky při práci se posuzuje na základě toho, zda dochází k opotřebení, znečištění nebo zda plní ochrannou funkci. Zákoník práce přitom přesně nespecifikuje co znamená opotřebení či znečištění. V praxi se ale obvykle vychází z toho, že se pracovní oděv považuje za osobní ochranný prostředek v případě, že je již po roce užívání nepoužitelný a neplní svůj účel.
Může se tak jednat například o oděvy a obuv nošené ve špinavých dílnách, kde dochází k rychlému znečištění a ošoupání. Kromě toho je také zvykem, že zaměstnavatel hradí náklady za oblečení a obuv zaměstnancům z hygienických či technologických důvodů. Zde se tak bude jednat např. o pracovní oděv a obuv pro kuchaře a osoby pracující v potravinářském průmyslu. Pokud po vás zaměstnavatel vyžaduje stejnokroje, obvykle na ně také přispívá nebo vám je poskytne zdarma. Pokud ale máte vlastní speciální pracovní oděv, který nepatří mezi ochranné potřeby, pak si jej musíte hradit sami.
Podobně jsme se setkali s případem, kdy zaměstnavatel tvrdil, že montérky jsou pouze „pracovní dress code“. Zaměstnanci je však používali v provozu, kde se oblečení rychle ničilo, špinilo oleji a nebylo reálné vykonávat práci v běžném oděvu. V takové situaci nejde jen o vzhled zaměstnance, ale o pracovní podmínky a míru opotřebení.
Právě hranice mezi běžným pracovním oblečením a ochranným prostředkem bývá v praxi nejspornější. Pokud zaměstnavatel tvrdí, že pracovní boty, stejnokroj nebo oděv nejsou jeho nákladem, můžeme posoudit konkrétní pracovní podmínky a připravit argumentaci podle zákoníku práce.
Související služba
Potřebujete poradit?
Myslíte si, že máte právo na hrazení pracovního oděvu zaměstnavatelem, který to ale odmítá? Zeptejte se Dostupného advokáta. Obdržíte detailní popis toho, co na to právo.
Chci radu
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 6 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Jaká povolání mají pracovní oděvy, obuv a ochranné prostředky
- Dělníci a lidé pracující na stavbách: Tito pracovníci obvykle nosí reflexní pracovní oděvy, přilby, pracovní obuv s ocelovou nebo plastovou špičkou a pracovní rukavice, aby se chránili před padajícími předměty, stroji a jinými nebezpečími na staveništích a v dílnách.
- Zdravotníci: Zdravotníci nosí zdravotnické bílé pracovní oděvy. Kromě toho nosí také bílou zdravotní obuv. Ta by měla být prodyšná a ortopedická – často se proto můžete setkat s otevřenými sandály či pantoflemi. Oděvy a obuv jsou jednak určené k udržení čistoty a zabránění šíření infekce, ale také k zajištění celodenního pohodlí. Kromě toho mohou zdravotníci v určitých situacích nosit také osobní ochranné prostředky, jako jsou rukavice, masky a pláště.
- Elektrikáři: Elektrikáři často nosí ohnivzdorný oděv, izolované rukavice a ochranné brýle, aby se chránili před úrazem elektrickým proudem a popáleninami.
- Chemičtí a laboratorní pracovníci: Pracovníci v laboratořích nebo průmyslových odvětvích, zabývajících se nebezpečnými chemikáliemi, nosí speciální ochranné oděvy, jako jsou laboratorní pláště, brýle a rukavice, aby se minimalizovala expozice chemikáliím.
- Kuchaři: Zaměstnanci kuchyně obvykle nosí bílý pracovní oděv a bílou protiskluzovou pracovní obuv, aby se předešlo popálení, pořezání a uklouznutí.
- Zemědělci a pracovníci v zemědělství: Ti, kteří pracují v zemědělství, mohou nosit specifické oblečení, jako jsou kombinézy, klobouky a nepromokavou pracovní obuv, aby se chránili před vystavením pesticidům, slunci a dalším prvkům.
- Svářeči: Svářeči nosí ohnivzdorný oděv, svářečské kukly a rukavice, aby se chránili před jiskrami, teplem a UV zářením během svařování.
Shrnutí
Pracovní oděvy, pracovní obuv a ochranné pracovní pomůcky musí zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně poskytnout tehdy, když jsou nutné k ochraně zdraví a bezpečnosti, zajištění hygieny, splnění technologických požadavků nebo když se běžné oblečení při práci mimořádně opotřebovává či znečišťuje. Typicky půjde o bezpečnostní obuv, protiskluzové boty, reflexní oděvy, rukavice, ochranu zraku, sluchu, dýchacích cest nebo pracovní oděvy ve zdravotnictví, potravinářství a gastronomii. Zaměstnavatel nesmí tyto náklady přenášet na zaměstnance ani je bez dalšího strhávat ze mzdy. Zaměstnanec má naopak povinnost poskytnuté pomůcky používat, pečovat o ně a hlásit jejich poškození. Pokud se se zaměstnavatelem neshodnete, zda konkrétní oděv nebo obuv má hradit on, vyplatí se posoudit skutečnou funkci pomůcky a pracovní podmínky, ne pouze její název.
Často kladené dotazy
Může mi zaměstnavatel strhnout pracovní boty nebo oděv ze mzdy?
Ne, pokud jde o pracovní obuv, oděv nebo ochrannou pomůcku, kterou má zaměstnavatel povinnost poskytnout kvůli bezpečnosti, hygieně nebo mimořádnému opotřebení. Stržení ze mzdy bez zákonného důvodu nebo platné dohody může být problematické.
Musím pracovní oděv vrátit při odchodu ze zaměstnání?
Ano, pokud jde o vybavení zaměstnavatele a nebylo dohodnuto jinak. Zaměstnavatel může požadovat vrácení pomůcek, oděvu nebo obuvi, které zaměstnanci poskytl pro výkon práce.
Co když si pracovní obuv koupím sám a zaměstnavatel mi ji nechce proplatit?
Nejdříve si vyžádejte písemné stanovisko, proč podle zaměstnavatele nejde o povinnou pracovní pomůcku. Pokud obuv plní ochrannou, hygienickou nebo bezpečnostní funkci, může být nárok na náhradu dobře odůvodnitelný.
Má zaměstnavatel povinnost hradit i čištění pracovního oděvu?
U pracovních oděvů, které slouží jako ochranné prostředky nebo jsou nutné z hygienických důvodů, se zpravidla řeší nejen jejich pořízení, ale i údržba. Záleží na konkrétním provozu, rizicích a interních pravidlech zaměstnavatele.
Je stejnokroj totéž co ochranný pracovní oděv?
Ne vždy. Stejnokroj může sloužit jen k jednotnému vzhledu zaměstnanců. Pokud ale zároveň chrání zdraví, zajišťuje hygienu nebo se při práci mimořádně opotřebovává, může se posuzovat podobně jako pracovní oděv.
