Shrnutí: Podepsání pracovní smlouvy neberte jako formalitu. Smlouvu byste měli mít písemně uzavřenou nejpozději v den nástupu do práce a ještě před podpisem si zkontrolovat hlavně druh práce, místo výkonu práce, den nástupu, mzdu, zkušební dobu a případnou konkurenční doložku. Pracovní smlouva může mít i elektronický podpis a lze ji uzavřít na dálku, ale i tehdy musí být jasné, kdo smlouvu podepsal a jaké podmínky přijímáte.
Pracovní smlouvu podepište nejpozději v den nástupu do práce, ideálně ale s předstihem, abyste měli čas zkontrolovat její obsah. Povinně musí obsahovat druh práce, místo výkonu práce a den nástupu. Před podpisem si pohlídejte také mzdu, zkušební dobu, pracovní dobu, benefity, konkurenční doložku a souhlas s pracovními cestami. Podpis pracovní smlouvy na dálku je možný, stejně jako pracovní smlouva s elektronickým podpisem, ale vždy si uložte finální podepsané znění.
Mini checklist před podpisem pracovní smlouvy:
Nejste si jistí, jestli je pracovní smlouva v pořádku? Pošlete nám ji ke kontrole ještě před podpisem. Advokát vám upozorní na riziková ustanovení, příliš široké místo výkonu práce, nevýhodnou konkurenční doložku i nejasnosti kolem mzdy nebo zkušební doby.
Pracovní smlouva je dvoustranné právní jednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Zakládá pracovní poměr a určuje základní podmínky, za kterých budete práci vykonávat. Podpis pracovní smlouvy proto není jen administrativní krok – od jejího znění se odvíjí, jakou práci vám může zaměstnavatel přidělovat, kde ji budete vykonávat, kdy pracovní poměr vznikne a jaká pravidla pro vás budou platit.
Zákoník práce vyžaduje, aby byla pracovní smlouva uzavřena písemně. Podle zákoníku práce musí obsahovat tři povinné náležitosti:
Právě tyto tři body rozhodují o tom, zda je pracovní smlouva dostatečně určitá. Ostatní podmínky, například mzda, pracovní doba, benefity nebo dovolená, mohou být uvedené přímo ve smlouvě, v samostatném mzdovém výměru, ve vnitřním předpisu nebo v jiné informaci od zaměstnavatele.
Pracovní smlouvu byste měli podepsat nejpozději v den, který je ve smlouvě sjednaný jako den nástupu do práce. V praxi je ale lepší řešit podepsání pracovní smlouvy dříve. Budete mít čas si ji přečíst, porovnat s tím, co vám zaměstnavatel slíbil při pohovoru, a případně navrhnout úpravy.
Nepodepisujte smlouvu ve spěchu na recepci, v první den nástupu nebo s tím, že „detaily se dořeší později“. Jakmile smlouvu podepíšete, bude se z ní vycházet při určování vašich práv a povinností. Pokud si nejste jistí, požádejte zaměstnavatele o čas na prostudování.
V praxi často řešíme situace, kdy zaměstnanec při pohovoru dostal jiný příslib, než jaký se později objevil ve smlouvě. Typicky jde o mzdu, home office, bonusy nebo místo výkonu práce. Co není ve smlouvě, mzdovém výměru nebo jiném prokazatelném dokumentu, se později dokazuje mnohem hůř.
Ano, pracovní smlouva může být uzavřena i elektronicky. Pracovní smlouva s elektronickým podpisem se dnes v praxi používá hlavně tehdy, když zaměstnanec nastupuje na dálku, pracuje z jiného města nebo zaměstnavatel využívá elektronický podpisový nástroj.
Podpis pracovní smlouvy na dálku ale musí být nastavený tak, aby bylo možné prokázat, kdo smlouvu podepsal a jaké znění bylo skutečně odsouhlaseno. U jednodušších forem elektronického podpisu může být v případném sporu složitější dokazovat totožnost podepisující osoby. Proto je vhodné použít ověřitelný podpisový nástroj a uložit si finální podepsanou verzi smlouvy včetně všech příloh.
Pokud je pracovní smlouva uzavřena elektronicky, musí zaměstnanec obdržet její vyhotovení na elektronickou adresu, která není pod kontrolou zaměstnavatele. Nestačí tedy jen zpřístupnění ve firemním systému. U elektronicky uzavřené pracovní smlouvy navíc může zaměstnanec za určitých podmínek písemně odstoupit do 7 dnů od dodání smlouvy, pokud ještě nezačal pracovat.
Naše doporučení: Před elektronickým podpisem si stáhněte návrh smlouvy, zkontrolujte přílohy a po podpisu si uložte finální verzi mimo firemní e-mail nebo interní systém.
Ten by měl být sjednán co nejpodrobněji, aby nevznikly v budoucnu spory o to, jakou práci může zaměstnavatel zaměstnanci přidělit a co už není v jeho „popisu práce“. Zaměstnavatel pak nesmí zaměstnanci přidělit práci, kterou s ním nemá sjednánu v pracovní smlouvě. Z tohoto pravidla však existuje výjimka, kdy zákon stanoví, že zaměstnavatel může (nebo musí) zaměstnance převést na jinou práci, ale pouze z taxativně stanovených důvodů, jsou to zejména zdravotní důvody. Současně platí, že zaměstnanec může odmítnout práci uloženou zaměstnavatelem, pokud neodpovídá druhu práce popsané ve smlouvě.
Je třeba také věnovat pozornost sjednání místa výkonu práce, to může být sjednáno na konkrétní adresu, ale také velmi široce, například na celý kraj, nebo celou ČR. Je to důležité zejména u zaměstnavatele, který má například více poboček, ten pak může zaměstnance v případě široce sjednaného místa výkonu vlastně libovolně přesouvat. Při podpisu smlouvy byste se tedy měli dotázat, proč je místo výkonu sjednáno tak široce, abyste pak nebyli překvapeni.
Příklad z advokátní praxe:
Hlídač měl sjednáno místo výkonu na konkrétní ulici ve městě. Jenže, kolem budovy se shromažďovali výtržníci a sprejeři, zaměstnavatel mu tedy přikázal, aby obešel budovu dokola každé dvě hodiny. To hlídač odmítl, protože jiné ulice neměl sjednané jako místo výkonu práce. Nakonec však došlo k dohodě a za mírně zvýšenou odměnu hlídač souhlasil se změnou místa výkonu práce, takže zdi historické budovy byly střeženy ze všech stran.
Jestliže by bylo místo výkonu práce vymezeno pro konkrétní druh práce příliš široce (např. celé území České republiky pro dělníka fakticky vykonávajícího práci na jednom pracovišti), bylo by možné zvažovat neplatnost pracovní smlouvy.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Tip: Pracovní doba možná není při výběru zaměstnání to první, na co se zaměstnanci zaměří. Hraje však velmi důležitou roli a předem by se každý zaměstnanec měl informovat, jak si zaměstnavatel pracovní dobu představuje. Blíže jsme se tématu věnovali v našem samostatném článku.
Datum, kdy zaměstnanec nastupuje do práce, je klíčové, protože právě od tohoto dne začíná platit pracovní smlouva. Existuje několik způsobů, jak den nástupu určit, včetně specifického data nebo na základě jiné objektivní právní události, jako je například týden po ukončení předchozího zaměstnání.
Takovéto právní události musí být dostatečně jasné a nesmí způsobovat nejistotu ohledně toho, kdy pracovní poměr začíná. Od prvního dne práce na zaměstnance přechází povinnost pracovat a na zaměstnavatele povinnost tuto práci přidělit. Dohodnout lze jako den nástupu i den, kdy se obvykle nepracuje, například víkend.
Při podpisu pracovní smlouvy si vždy zkontrolujte, zda je sjednaná zkušební doba a jak dlouho trvá. Po flexinovele zákoníku práce může být zkušební doba u běžných zaměstnanců sjednána nejdéle na 4 měsíce, u vedoucích zaměstnanců nejdéle na 8 měsíců. Pokud je pracovní poměr sjednaný na dobu určitou, zkušební doba zároveň nesmí být delší než polovina sjednané doby trvání pracovního poměru.
Zkušební doba musí být sjednána písemně, a to nejpozději v den vzniku pracovního poměru. Během zkušební doby může zaměstnanec i zaměstnavatel pracovní poměr zrušit bez uvedení důvodu. Neznamená to ale, že by zkušební doba mohla být do smlouvy doplněna kdykoliv zpětně.
Nejčastější chyba je, že zaměstnanec řeší až při podpisu, proč má ve smlouvě maximální zkušební dobu, i když mu při pohovoru zaměstnavatel sliboval kratší „seznamovací období“. Pokud chcete kratší zkušební dobu, řešte to před podpisem pracovní smlouvy, ne až po nástupu.
Máte ve smlouvě zkušební dobu, konkurenční doložku nebo nejasně popsanou mzdu? Nechte si smlouvu zkontrolovat dřív, než ji podepíšete. Jedna věta ve smlouvě může později rozhodnout o tom, jak snadno odejdete, kolik dostanete zaplaceno nebo kde budete muset pracovat.
Pokud nastupujete na pozici, kde je pravděpodobné, že budete cestovat a řešit pracovní záležitosti na různých místech, zpravidla po vás bude zaměstnavatel chtít podepsat svolení s vysíláním na pracovní cesty, jinak by totiž potřeboval vaše svolení s každou konkrétní pracovní cestou. Za pracovní cestu náleží zaměstnanci pochopitelně náhrady, které stanoví zákon, jsou to zejména: stravné, náhrady výdajů za ubytování, náhrada jízdních výdajů, atd.
Pokud máte sjednáno v pracovní smlouvě místo výkonu práce šířeji, než obec, považuje se za počátek cesty tzv. pravidelné pracoviště, to může být buď sjednáno ve smlouvě, nebo je to místo odkud zaměstnanec nejčastěji začíná pracovní cesty.
Čím širší místo výkonu práce podepíšete, tím větší prostor má zaměstnavatel pro změny. Jiný dopad má formulace „Praha 4, konkrétní adresa kanceláře“ a jiný „Česká republika“. Před podpisem se proto ptejte, proč je místo výkonu práce nastavené právě takto a zda odpovídá tomu, co vám zaměstnavatel slíbil při náboru.
V pracovních smlouvách často vidíme velmi široce napsané místo výkonu práce, i když zaměstnanec fakticky nastupuje na jednu konkrétní pobočku. Ne vždy je takové ujednání automaticky neplatné, ale může být zdrojem sporů, hlavně pokud zaměstnavatel později začne zaměstnance přesouvat.
Pozor je třeba dát také na konkurenční doložky, ta v podstatě omezuje zaměstnance po skončení pracovního poměru, zaměstnanec nesmí po dobu maximálně 1 roku po skončení pracovního poměru vykonávat výdělečnou činnost, kterou vykonává zaměstnavatel, nebo která by mu konkurovala. Zaměstnavatel však musí zaměstnanci poskytnou peněžité vyrovnání, nejméně ale polovinu průměrného měsíčního výdělku zaměstnance. Konkurenční doložka může obsahovat i přiměřenou smluvní pokutu, zaplacením smluvní pokuty zaměstnancem jeho závazek nevykonávat podobnou činnost zaniká.
Ostatní záležitosti a podrobnosti pracovního vztahu mohou být sjednány v jiné dohodě, či dány vnitřním předpisem zaměstnavatele. Každého zaměstnance asi nejvíce zajímá mzda, ta musí být sjednána nebo určena před začátkem výkonu práce.
Někteří zaměstnanci by rádi měli ve smlouvě přehledně sepsáno vše, co se jejich práce a pracovní náplně týče. Pro zaměstnavatele takto detailní úprava ale výhodná není, protože by znamenala při každé dílčí úpravě například benefitů nutnost nové dohody a dvojího podpisu zúčastněných stran. Přesto se v pracovní smlouvě setkáváme například s úpravou:
Z hlediska zaměstnavatele je bezpochyby výhodnější zakotvit tyto aspekty pracovněprávního vztahu do vnitřního předpisu, který sám a jednostranně změní.
Tip: Zaměstnavatel vám nabízí dohodu o pracovní činnosti. Jedná se o výhodnou smlouvu především pro něj nebo může přinést výhody i vám? V našem samostatném článku se zaměříme i na možné alternativy a shrneme, jak je to se zdaněním tohoto typu smluv.
Podepsání pracovní smlouvy je klíčový okamžik před nástupem do zaměstnání. Pracovní smlouva musí být písemná a musí obsahovat druh práce, místo výkonu práce a den nástupu. Před podpisem si ale zkontrolujte i mzdu, pracovní dobu, zkušební dobu, pracovní cesty, benefity, konkurenční doložku a případné přílohy. Pracovní smlouva může mít i elektronický podpis a lze ji uzavřít na dálku, ale vždy si uložte finální podepsané znění. Pokud vám něco nesedí, nepodepisujte smlouvu ve spěchu a raději si ji nechte předem zkontrolovat.
Pracovní smlouvu podepište nejpozději v den nástupu do práce. Ideální je ale podepsat ji dříve, abyste měli čas zkontrolovat její obsah a případně navrhnout změny.
Ano. Zákoník práce vyžaduje písemnou formu pracovní smlouvy. Smlouva musí obsahovat druh práce, místo výkonu práce a den nástupu.
Ano, pracovní smlouva může být uzavřena i elektronicky. Důležité je, aby bylo možné prokázat, kdo ji podepsal, jaké znění bylo podepsáno a aby zaměstnanec obdržel finální dokument na vlastní elektronickou adresu.
Ano, podpis pracovní smlouvy na dálku může být platný, pokud je smlouva uzavřena písemně a je jasné, že s jejím obsahem souhlasí zaměstnanec i zaměstnavatel. V praxi je vhodné použít důvěryhodný podpisový nástroj.
Písemná pracovní smlouva má být uzavřena nejpozději v den nástupu. Pokud nastoupíte bez písemné smlouvy, může to způsobit spory o sjednané podmínky a zaměstnavatel se tím vystavuje riziku sankce.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Váš případ posoudíme a navrhneme, jak ho vyřešit za 390 Kč.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
