Ústavní soud zamítl stížnost vlastníka, který po městské části požadoval bezdůvodné obohacení za to, že jeho pozemky slouží jako veřejné prostranství. Klíčové bylo, že s veřejným užíváním (v rámci developerské výstavby) souhlasil už předchozí vlastník – a nový nabyvatel tak pozemky koupil už „s omezením“.
Ústavní soud v nálezu sp. zn. I. ÚS 2541/25 potvrdil závěr obecných soudů, že pokud vlastník pozemku souhlasil s tím, aby byl pozemek veřejně užíván jako veřejné prostranství, nejde o „nucené omezení“ vlastnického práva ve smyslu čl. 11 odst. 4 Listiny a nevzniká automaticky nárok na vydání bezdůvodného obohacení. V posuzované věci soudy dovodily, že právní důvod užívání pozemků vyplýval ze souhlasu původního vlastníka ve vazbě na realizaci stavebního (developerského) projektu a rozhodnutí stavebního úřadu; stěžovatel proto nabyl vlastnické právo k pozemkům, které už byly tímto způsobem zatížené.
Praktický dopad je významný hlavně pro kupující pozemků a pro obce/městské části. Rozhodnutí posiluje tezi, že souhlas s veřejným užíváním může být (za určitých okolností) i konkludentní, může zahrnovat bezúplatnost a může být závazný i pro právní nástupce – což omezuje prostor pro pozdější nároky na „nájemné“ či bezdůvodné obohacení za užívání komunikací, chodníků nebo jiných ploch fungujících jako veřejné prostranství. Současně ale nález nepředstavuje „bianco šek“: pro budoucí prevenci sporů bude v praxi stále rozumné, aby obce a investoři vztahy k dotčeným pozemkům smluvně a věcněprávně ošetřovali (typicky služebností), a aby kupující v rámci právní prověrky ověřovali, zda pozemek fakticky neslouží veřejnosti a z jakého titulu.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.