Shrnutí: Zaměstnavatel musí zaměstnancům umožnit stravování v práci, nemusí jim ale automaticky poskytovat jídlo, stravenky ani stravenkový paušál. Může také určit, kde se na pracovišti smí jíst. V roce 2026 se při daňovém osvobození příspěvku na stravování u zaměstnance uplatňuje limit odvozený od tuzemského stravného. Podíváme se, na co máte při stravování v zaměstnání skutečně nárok a jaký je rozdíl mezi stravenkami a stravenkovým paušálem.
Řešíte se zaměstnavatelem spor o pracovní podmínky, přestávky nebo zaměstnanecké benefity? Popište nám svou situaci. Právník specializovaný na pracovní právo posoudí, co vám skutečně náleží a jak vůči zaměstnavateli postupovat.
Zákonné povinnosti zaměstnavatele ohledně stravování zaměstnanců jsou poměrně jasné. Jde především o povinnost poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut (nebo nejméně 15 minut, pokud byla přestávka na jídlo a oddech rozdělena). V případě mladistvého zaměstnance pak musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách práce. Poskytnuté přestávky se nezapočítávají do pracovní doby.
Současně zákoník práce říká, že zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování. Tím se ovšem nemyslí povinnost přímo jídlo poskytovat či financovat, ale pouze umožnit se stravovat. Umožnění stravování zahrnuje jeho organizační zajištění, tedy především stanovení zmíněné přestávky na jídlo a oddech v takové délce, aby zaměstnanci měli reálnou možnost se v době přestávky stravovat např. v okolních restauracích nebo obchodech. Pokud taková možnost na vzdálenějších pracovištích není, splní zaměstnavatel tuto povinnost například zajištěním a vybavením prostoru, kde si mohou zaměstnanci ohřát jídlo a stravovat se, anebo tím, že mají možnost nákupu občerstvení v prostorách zaměstnavatele. Stále častější formou zajištění oběda v práci je nechat si jídlo dovézt kurýrem.
Zaměstnavatel může přispívat na stravování několika způsoby. Vedle závodní jídelny nebo příspěvku na jídlo může zaměstnancům poskytovat stravenky nebo stravenkový paušál. U stravenky dostává zaměstnanec nepeněžní plnění, dnes nejčastěji v podobě elektronické stravenkové karty. Stravenkový paušál je naproti tomu peněžitý příspěvek vyplacený zaměstnanci.
Z pohledu zaměstnance se od roku 2024 pro daňové osvobození uplatňuje společný limit pro peněžní i nepeněžní příspěvek na stravování. V roce 2026 činí maximálně 129,50 Kč za směnu, pokud zaměstnanec během směny odpracoval alespoň 3 hodiny a současně mu během ní nevznikl nárok na stravné v rámci cestovních náhrad. U směny delší než 11 hodin může při splnění zákonných podmínek vzniknout prostor i pro další osvobozený příspěvek.
Zda zaměstnavatel zvolí stravenky, stravenkový paušál nebo jiný způsob podpory stravování, je zpravidla na něm. Zaměstnanec proto nemá ze zákona právo požadovat právě tu variantu, která mu osobně vyhovuje nejvíce.
| Stravenky | Stravenkový paušál | |
|---|---|---|
| Forma | Nepeněžní příspěvek na stravování | Peněžitý příspěvek |
| Jak jej zaměstnanec dostane | Typicky elektronicky na stravenkovou kartu | Společně se mzdou nebo jiným způsobem stanoveným zaměstnavatelem |
| Musí jej zaměstnavatel poskytovat? | Ne, pokud mu tato povinnost nevznikla například z kolektivní smlouvy či vnitřního předpisu | Ne, platí stejné pravidlo |
| Daňové osvobození v roce 2026 | Za zákonných podmínek do společného limitu 129,50 Kč za směnu | Za zákonných podmínek do společného limitu 129,50 Kč za směnu |
| Může si variantu vybrat zaměstnanec? | Zpravidla ne | Zpravidla ne |
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Tolik k povinnostem. Zaměstnavatel má samozřejmě ale v tomto ohledu také pravomoci, tedy jednak právo skutečně stravování zaměstnancům poskytnout, například ve formě kantýny a dotovaného jídla, formou prodejny občerstvení, nebo rovněž formou úhrady či příspěvku na stravenky.
Zaměstnavatel má ale rovněž právo z různých důvodů (například hygienických, bezpečnostních apod.) nařídit, že se určité činnosti, typicky právě stravování, odehrávají pouze na jím vymezeném místě. Například v kuchyňce s jídelnou, v níž se dá ohřát jídlo a rovněž ho zde i konzumovat. Nějaká z forem, tedy alespoň ohřev a konzumace vlastního jídla, ale musí být umožněna všem pracovníkům, tedy i těm, kteří pracují například v noci či ve směnném provozu.
V kolektivní smlouvě se k některé z forem zajištění samotného stravování (tj. nikoliv pouhé umožnění) může zaměstnavatel zavázat a lze se jí ze strany zaměstnanců následně dožadovat. Také se zde může okruh osob, kterým se poskytuje například cenově zvýhodněné stravování, rozšířit například na zaměstnance, kteří zde pracovali až do svého odchodu do do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně či na další osoby.
Zaměstnavatel vám přestal poskytovat stravenky nebo stravenkový paušál, přestože s nimi počítá kolektivní smlouva či vnitřní předpis? Nechte si od nás posoudit, zda vám na příspěvek skutečně vznikl nárok a zda jej mohl zaměstnavatel jednostranně změnit.
Tip: Jak se správně stanoví mzda, jaké jsou zákonné povinnosti ohledně odměňování, které benefity jsou výhodné pro zaměstnance, na co má zaměstnanec nárok a zaměstnavatele a co může zaměstnavatel ze mzdy strhnout? Na to vše jsme se podívali v našem samostatném článku.
Vraťme se ale k úvodnímu dotazu. Paní Ireny jsme se dotázali, jak přesně zmíněný zákaz stravování v podání jejího zaměstnavatele vypadá. Zda jí skutečně není umožněno stravovat se žádnou formou, a to ani například v blízké restauraci. Tak tomu ale nebylo. Zaměstnavateli pouze vadilo, když se zaměstnanci stravovali u počítače, neboť s tím byla spojena řada problémů.
Velkými open-space prostory procházely návštěvy a klienti a podle zaměstnavatele „žvýkání bagety nepůsobilo reprezentativně„. Navíc byla s konzumací potravin ve formě různých drobivých housek a majonézových salátů spojena i potřeba větší míry úklidu. Proto vymezil na patře místnost s malou kuchyňskou linkou a mikrovlnnou troubou a nakázal konzumovat potraviny pouze zde. Zaměstnanci ale preferovali alespoň relativní soukromí open-space prostoru a proti nařízení se bouřili. Museli jsme ale konstatovat, že zaměstnavatel své zákonné povinnosti splnil a z hlediska práva se mu nedalo nic vytknout.
Častěji se ale v kontextu open-space prostorů objevuje spíše opačný problém. Některým zaměstnancům vadí aromatické pokrmy ostatních, někomu vadí vůně pečínky, jinému zase odér vařeného květáku. A často tak sami zaměstnanci požaduji vyčlenit samostatný prostor pro stravování. Jak jsme výše načtrtli, takového opatření se nedá domoci s odkazem na běžná ustanovení pracovněprávních předpisů. Ty se totiž týkají spíše otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Na místě je tedy spíš individuální domluva mezi kolegy na ohleduplné chování. A pokud to nezabere, pak apelovat na zaměstnavatele, ať učiní potřebné opatření. Řešením může být lepší větrání prostorů, rozdělení open space či stanovení vymezených prostor pro stravování. Právní nárok na takové opatření ale není.
Tip: Zvláštní pravidla platí na pracovištích, kde zaměstnanci pracují v takzvaném kontrolovaném pásmu, například kvůli expozici některým nebezpečným chemickým látkám, prachu, karcinogenům nebo azbestu. Zde mohou předpisy na ochranu zdraví při práci konzumaci potravin přímo zakazovat.
Stravování v práci musí zaměstnavatel zaměstnancům umožnit, nemusí jim však automaticky zajišťovat ani hradit jídlo. Zaměstnanci mají zpravidla nejpozději po 6 hodinách práce právo na přestávku na jídlo a oddech a zaměstnavatel může současně určit, kde se na pracovišti smí jíst. Stravenky nebo stravenkový paušál patří mezi dobrovolné zaměstnanecké benefity, pokud nárok na ně nevyplývá například z kolektivní smlouvy či vnitřního předpisu. Pro rok 2026 činí při splnění zákonných podmínek limit pro daňové osvobození příspěvku na stravování u zaměstnance 129,50 Kč za směnu.
Samotná zkušební doba nárok na příspěvek na stravování nevylučuje. Rozhodující jsou podmínky, které pro poskytování benefitu stanovil zaměstnavatel například ve vnitřním předpisu nebo kolektivní smlouvě.
Automatický zákonný nárok nemají. Zaměstnavatel jim ale může příspěvek na stravování poskytovat, pokud splní stanovené podmínky a jeho interní pravidla s nimi počítají.
Home office sám o sobě poskytnutí příspěvku nevylučuje. Rozhodující je nastavení benefitu zaměstnavatelem a splnění podmínek pro jeho případné daňové osvobození.
Záleží na tom, z čeho právo na ně vyplývá. Jiná situace nastává u dobrovolně poskytovaného benefitu a jiná tehdy, pokud je právo zakotveno například v kolektivní smlouvě.
Rozdílné podmínky mohou být možné, musí však mít legitimní důvod a respektovat zásadu rovného zacházení se zaměstnanci.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Váš případ posoudíme a navrhneme, jak ho vyřešit za 390 Kč.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
