Na co máte nárok jako zaměstnanec? | Dostupný advokát

Na co máte nárok jako zaměstnanec?

V dnešním blogu se podíváme na to, jak se správně stanoví mzda, jaké jsou zákonné povinnosti ohledně odměňování, které benefity jsou výhodné pro zaměstnance a zaměstnavatele a co může zaměstnavatel ze mzdy strhnout.
Na co máte nárok jako zaměstnanec?
9 minut čtení
Ondřej Preuss
14. 8. 2019

Mzda a plat

V době, kdy se neustále mluví o nedostatku lidí na trhu práce, je odměna za práci jedním z hlavních nástrojů zaměstnavatelů v boji o zaměstnance. Ovšem již to není to jediné, na co se potenciální zaměstnanci zaměřují. Firmy se totiž předhání i v ostatních benefitech, které mohou zaměstnancům nabídnout.

Ačkoliv je právě výše mzdy pro řadu uchazečů o zaměstnání tím rozhodujícím faktorem, proč se pro danou práci rozhodnout, zákon nevyžaduje, aby byla uvedena jako součást pracovní smlouvy. Mzda může být totiž například stanovena vnitřním předpisem či mzdovým výměrem. Zásadní rozdíl spočívá v tom, že pokud je mzda stanovena ve smlouvě, s její změnou musí zaměstnanec vždy souhlasit, jelikož se bude jednat o změnu smlouvy. Naopak pokud je mzda uvedena ve mzdovém výměru, může výši mzdy měnit zaměstnavatel zcela jednostranně. Jiná situace je však u státních zaměstnanců, jelikož ti jsou zařazeni do určitých platových tříd a stupňů a jejich odměna je stanovena platovým tarifem, který schvaluje vláda.

Zákoník práce stanoví, že mzda se poskytuje podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků. Současně pak ukládá, že za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná odměna. V praxi se dodržování tohoto ustanovení samozřejmě obtížně kontroluje a vymáhá, ale zaměstnavatel by se měl vždy snažit stanovit mzdu tak, aby nedocházelo k diskriminaci.

Ať už je mzda stanovena jakkoliv, zaměstnanec by měl vždy předem vědět, za kolik pracuje, kdy je termín výplaty a jak mu zaměstnavatel zaplatí. Nejpozději by měla být mzda vyplacena do konce následujícího měsíce po vykonané práci. Pokud jde o způsob placení, zákon primárně počítá s výplatou v hotovosti na pracovišti. Ale zaměstnavatel se může se zaměstnancem samozřejmě dohodnout na zasílání mzdy na účet. Spolu s výplatou je zaměstnavatel povinen předat zaměstnanci i písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy a o provedených srážkách, tzv. výplatní pásku.

Pokud jde o výši mzdy, tak právní předpisy stanoví pouze její minimální hranici. Odměna za práci zaměstnance nesmí být nižší než státem stanovená minimální mzda, která od ledna 2019 činí 13.350 Kč měsíčně (při plném 40ti hodinovém úvazku) nebo 79,80 Kč za hodinu. Ne každý ovšem ví, že existují i další hranice - zaručená mzda. Ta představuje minimum, které si vydělá zaměstnanec, jehož mzda není sjednána v kolektivní smlouvě a pro zaměstnance ve veřejných službách či státní správě. Nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou stanoveny v osmi stupních podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce. První úroveň je rovna minimální mzdě, nejvyšší pak jejímu dvojnásobku. Od ledna 2019 se nejnižší úroveň zaručené mzdy pohybuje v rozmezí od 13.350 do 26.700 Kč měsíčně.

Stravenky, extra dovolená, sick days

Zatímco finanční odměnu je zaměstnavatel ze zákona povinen svým zaměstnancům vyplatit, u ostatních benefitů záleží na jeho rozhodnutí. Mnozí zaměstnavatelé v podnikatelské sféře poskytují 5 týdnů dovolené, z toho je jeden týden poskytován dobrovolně nad rámec zákona. Výjimkou již dnes není ani zdravotní volno, kdy zaměstnavatel umožní zaměstnancům se doma vyležet, aniž by požadoval potvrzení od lékaře.

Asi nejběžnějším benefitem bývají stravenky či nějaká forma závodního stravování. S některými pozicemi se již automaticky pojí užívání služebního mobilu, notebooku či vozidla (u nichž zaměstnavatel může dovolit užívání i pro soukromé účely).

Dříve než se zaměstnavatel pro určité benefity rozhodne, je vhodné se informovat na jejich daňové aspekty. Nejvýhodnější jsou takové benefity, které jsou daňově uznatelné (zaměstnavateli se sníží základ daně z příjmů) a zároveň je u zaměstnance takový příjem osvobozený od daně, nebo alespoň od platby sociálního a zdravotního pojištění.

Mezi daňově nejvýhodnější benefity patří různé kurzy sloužící k odbornému rozvoji zaměstnanců, příspěvky na zdraví, rekreaci a kulturu či závodní stravování a poskytování nápojů na pracovišti, kdy tyto za určitých podmínek mohou být od daně zcela osvobozeny. Naopak v případě služebního auta či telefonu používaného pro soukromé účely, bude zaměstnanec platit jak daň, tak odvody na sociální i zdravotní pojištění (a to z 1% pořizovací ceny věci).

Řešení právního problému na míru

Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 490 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.

Co smí zaměstnavatel strhnout ze mzdy?

Zjednodušeně lze říci, že na odměnu může zaměstnavatel „sáhnout“ jen v zákonem předem přesně stanovených případech, anebo pokud s tím zaměstnanec sám souhlasí a za tím účelem uzavře dohodu o srážkách ze mzdy.

Zákoník práce počítá s tím, že zaměstnavatel může automaticky ze mzdy srážet zejména daň z příjmů, pojistné na sociální a zdravotní pojištění, nebo nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady. Dále se mezi srážkami mohou objevit nároky, které po zaměstnanci někdo vymáhá v exekuci. K takové srážce pak dostane zaměstnavatel příkaz přímo od soudu.

Naopak u náhrady škody, kterou způsobí zaměstnanec zaměstnavateli, je vždy zapotřebí souhlasu zaměstnance. Bez dohody o náhradě škody formou srážek ze mzdy si zaměstnavatel peníze strhnout nesmí.

Pokud by zaměstnavatel část mzdy zadržel neoprávněně, může se zaměstnanec proti tomu bránit, a to buď vymáháním částky u soudu, nebo případně může na případ upozornit příslušný inspektorát práce. V krajním případě může být nevyplacení části mzdy i důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance.

Dlužná mzda a neuhrazené sociální pojištění

Pokud zaměstnavatel dluží mzdu nebo nějakou její část déle než 15 dní po její splatnosti, může zaměstnanec okamžitě skončit. Jak jsem o tom již psali, neznamená to však, že můžete podat okamžitou výpověď, pokud se zaměstnavatel opozdí pouze o týden. Nepřihlíží se k datu splatnosti, které máte uvedené v pracovní smlouvě, ale 15 dni po skončení měsíce. např.za leden 2019 vám musí výplatu proplatit nejpozději do konce února, pak běží 15 dní, kdy má zaměstnavatel možnost tuto částku vyrovnat. Pokud se tak však do 16. února nestane, můžete okamžitě spolupráci ukončit.

Ani však takové ukončení pracovního poměru nezbavuje zaměstnavatele povinnosti zaplatit zaměstnanci dlužnou mzdu. Navíc vedle dlužné mzdy musí zaměstnavatel zaplatit zaměstnanci také náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu, která by odpovídala výpovědní době, tedy nejčastěji za 2 měsíce.

Pokud zaměstnavatel zaměstnavatel dobrovolně dluh nezaplatí, musí se zaměstnanec domáhat žalobou u příslušeného soudu. Samotnému podání žaloby a následnému soudnímu řízení by nejprve měla přecházet písemná výzva k dobrovolnému zaplacení. Vedle dlužné mzdy však bude moci zaměstnanec požadovat také zákonný úrok z prodlení z dlužné částky (aktuálně to činí 9,75% ročně) a náklady soudního řízení zahrnující soudní poplatek a zejména také odměnu právního zástupce, využije-li zaměstnanec pomoci advokáta.

Nevyplacením odměny či mzdy se zaměstnavatel dopouští také přestupku, resp. správního deliktu. Zaměstnavateli pak hrozí za toto protiprávní jednání uložení pokuty od inspektorátu práce až do výše 1 milionu korun.

Může se stát, že se zaměstnavatel dostane do platební neschopnosti. V takovém případě může pak pomoci alespoň částečně úřad práce, který na základě písemné žádosti zaměstnance může vyplatit tři dlužné měsíční mzdy. Maximální výše náhrady poskytnuté úřadem práce je sice omezena, nicméně v současné době přesahuje částku 130.000,- Kč. V nepříjemné situaci, kdy může být zaměstnanec několik měsíců bez výplaty, je takováto pomoc více než vítaná.

Další z povinností zaměstnavatele je odvádět za zaměstnance sociální a zdravotní pojištění. Pokud pojistné nebude zaměstnavatelem řádně a včas hrazeno, bude muset uhradit jak případný dluh, tak i penále za prodlení. Zaměstnanec tedy v případě nehrazení pojistného zaměstnavatelem nebude tedy nic dlužit na sociálním a zdravotním pojištění. Z důvodu neuhrazení pojistného nemůže být zaměstnanci ani odmítnuta zdravotní péče. Nezaplacení sociálního pojištění zaměstnavatele se rovněž nijak nedotkne nároku zaměstnance na důchod, kdy se mu bude započítávat jak doba zaměstnání, tak výše výdělku, a to i kdyby sociální pojištění nebylo hrazeno.

Pokud však máte podezření, že by váš zaměstnavatel neodváděl pojistné tak, jak by měl, doporučujeme si toto ověřit u vaší zdravotní pojišťovny a u správy sociálního zabezpečení.

Řešíte obdobný problém?

Tým online právníků Dostupný advokát vám jej vyřeší.

Řešení právního problému na míru

Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 490 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.

od 490 Kč
Chci pomoct
Předem dané ceny
Od začátku víte, kolik a za co platíte.
Vše zvládneme online
Takže ušetříte čas i peníze za dopravu.
Pracujeme rychle
90 % požadavků vyřešíme do druhého dne.
Zkušený tým
Pro každý právní obor máme specialistu.

Líbil se vám článek?
Sdílejte ho s přáteli


Mohlo by vás také zajímat

Začátek nebo konec pracovní doby a její pravidla

Se začátkem i koncem pracovní doby se váží jistá pravidla. Vyžaduje po vás zaměstnavatel být na pracovišti o hodinu dřív nebo jen 15 minut s předstihem? Co si může zaměstnavatek...

7. 12. 2018
Ondřej Preuss

Je možné změnit délku výpovědní lhůty?

Výpovědní doba je období, které ještě zaměstnanec stráví v práci po podání výpovědi. Může být taková výpovědní lhůta kratší nebo naopak delší?

28. 11. 2018
Ondřej Preuss

Pauzy v práci - na co máte nárok?

Víte, že ze zákona Vám šéf musí dovolit přestávky bez ohledu na to, co děláte? Pojďme se podívat na to, jak často a jak dlouhé by měly být.

16. 11. 2018
Ondřej Preuss

Jsme členy

ČAK logo

Znáte nás z médií

Dostupný advokát © 2013-2019