Invalidní důchod je forma sociálního zabezpečení pro osoby, jejichž schopnost pracovat byla snížena kvůli dlouhodobému zhoršení zdravotního stavu. Ale kdo má na invalidní důchod opravdu nárok, jaké existují stupně invalidity, jak požádat o důchod a jak se určuje jeho výše?
Invalidní důchod je určen pro osoby, které v důsledku nemoci, úrazu či vrozené vady ztratily částečně nebo zcela schopnost vykonávat výdělečnou činnost. Nejčastějšími příčinami bývají onkologická onemocnění, úrazy páteře a kloubů, chronická onemocnění srdce, plic nebo nervové soustavy, ale také psychické poruchy, které dlouhodobě znemožňují běžné pracovní zařazení.
Základními podmínkami pro přiznání invalidního důchodu jsou:
Kromě toho se musí žadatel účastnit důchodového pojištění (typicky zaměstnanec, OSVČ nebo dobrovolně pojištěný). Pokud žadatel podmínku pojištění nesplní, může mít nárok na tzv. invalidní důchod z mládí, pokud se zdravotní postižení objevilo už v dětství nebo během studia.
Žádost o důchod se podává na příslušné pobočce České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), která zajišťuje lékařské posouzení zdravotního stavu a rozhodne, zda a v jakém rozsahu vám bude invalidní důchod přiznaný.
Invalidní důchod lze kombinovat s jinými dávkami (například příspěvkem na péči) nebo s částečnou výdělečnou činností. Vždy ale záleží na konkrétní situaci a přiznaném stupni invalidity.
Získat invalidní důchod není vždy jednoduché. Pokud si nejste jistí, jak správně sepsat žádost, doložit zdravotní dokumentaci nebo se bránit proti zamítnutí či nesprávně stanovenému stupni invalidity, obraťte se na nás. Naši právníci vám pomohou s podáním žádosti, odvoláním i se všemi dalšími kroky vůči ČSSZ.
Stupeň invalidity určuje Česká správa sociálního zabezpečení na základě stanoviska posudkového lékaře. Ten vyhodnocuje zdravotní dokumentaci, stanoviska odborných lékařů a funkční dopady onemocnění na schopnost pracovat. Rozlišujeme tři stupně invalidity podle toho, o kolik procent došlo ke snížení pracovní schopnosti.
Přiznává se při poklesu pracovní schopnosti o 35–49 %. Typicky se týká chronických nemocí, pohybových obtíží nebo duševních poruch, které člověka omezují, ale nevylučují z trhu práce. Lidé s tímto stupněm invalidity mohou často pracovat v méně náročných pozicích nebo na zkrácený úvazek.
Kromě samotného invalidního důchodu máte nárok na slevu na dani, výhody v oblasti zdravotního pojištění a můžete požádat o příspěvek na kompenzační pomůcky. Dále je možné žádat o zvýšení důchodu v případě zhoršení zdravotního stavu.
Výše důchodu: V roce 2025 se průměrný invalidní důchod 1. stupně pohybuje kolem 9 000 Kč měsíčně. Záleží však na výši vašich příjmů před vznikem invalidity a na délce pojištění.
Označuje pokles pracovní schopnosti o 50–69 %. Tento stupeň často nastává po závažnějších úrazech, jako je například operace páteře, krční páteře nebo po dlouhodobých onemocněních (například autoimunitní nemoci, srdeční selhání, pokročilá cukrovka apod.).
Získat ho může například pacient po operaci vyhřezlé ploténky s omezenou hybností a přetrvávající bolestí zad, neschopný vykonávat původní fyzicky náročné zaměstnání, ale schopný například práce v administrativě.
Výhody: Možnost kombinace invalidního důchodu s částečným pracovním úvazkem, slevy na dani, příspěvky na kompenzační pomůcky a rehabilitaci, možnost registrace na úřadu práce. Pokud je člověk uznán invalidním ve 2. stupni, nemusí se obávat ztráty všech pracovních možností.
Výše důchodu: V roce 2025 činí průměrná částka invalidního důchodu 2. stupně přibližně 11 000 až 13 000 Kč měsíčně.
Představuje nejvyšší uznávaný stupeň invalidity v České republice. Pracovní schopnost klesla alespoň o 70 %, přičemž se vychází ze skutečnosti, že osoba není schopna výdělečné činnosti v žádném běžném povolání. Tato forma je často důsledkem těžkých neurologických poruch, pokročilých onkologických onemocnění, amputací nebo duševních onemocnění, která znemožňují běžný pracovní režim.
Získat ho může například pacient po těžké autonehodě s trvalým ochrnutím dolní části těla, nebo pacientka s metastazujícím nádorem, která podstupuje dlouhodobou léčbu a není schopna samostatného pohybu ani běžných činností.
Výhody: Osoba má nárok na plný invalidní důchod, často doprovázený dalším příspěvkem na péči. V případě potřeby lze žádat i o příspěvek na automobil, bezbariérovou úpravu bytu nebo osobní asistenci. Dále může být zařazena do systému sociálních služeb.
Výše důchodu: V roce 2025 se průměrná částka plného invalidního důchodu pohybuje mezi 14 000 a 17 000 Kč měsíčně. U osob s vyššími příjmy a dlouhou pojištěnou dobou může být částka i vyšší.
Česká legislativa rozlišuje pouze tři stupně invalidity. Termín „invalidita 4. stupně“ není právně ukotvený a objevuje se spíše ve veřejné debatě jako nadsázka pro extrémně těžké případy. Oficiálně ČSSZ hodnotí pouze stupně 1 až 3.
Pokud se domníváte, že splňujete podmínky pro přiznání invalidního důchodu, je třeba podat žádost na příslušné pobočce okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ), a to podle místa vašeho trvalého bydliště. Žádost můžete podat osobně, elektronicky přes ePortál ČSSZ (pomocí datové schránky nebo eObčanky), případně poštou.
Samotný proces začíná sepsáním žádosti, které provádí pracovník OSSZ společně s vámi. Připravte si občanský průkaz, doklady o vzdělání a dokumenty, které prokazují průběh vašich dosavadních zaměstnání (např. zápočtové listy). Důležité je také doložit veškerou lékařskou dokumentaci – zprávy od odborných lékařů, výsledky vyšetření, propouštěcí zprávy z nemocnic a zprávy z rehabilitací.
Po podání žádosti následuje tzv. posudkové řízení. OSSZ zašle vaše podklady na posudkové oddělení, kde lékař na základě zdravotnické dokumentace určí, zda a v jakém stupni splňujete podmínky invalidity. Lékař vás může také pozvat na osobní prohlídku. Celý proces trvá obvykle 2–3 měsíce, ale v komplikovaných případech se může protáhnout i na delší dobu.
Tip: V případě, že vám nebyl důchod přiznán nebo nesouhlasíte se stanoveným stupněm invalidity, můžete do 30 dnů podat námitku. Námitkové řízení probíhá u ČSSZ a rozhoduje jiný lékař než v původním řízení.
Ano, v určitých případech může být invalidní důchod přiznán i osobám, které nemají dostatečnou dobu důchodového pojištění. Jedná se především o tzv. invalidní důchod z mládí.
Tato výjimka se týká osob, jejichž zdravotní stav vedoucí k invaliditě vznikl:
Podmínkou je, že k invaliditě došlo ještě před tím, než mohly objektivně splnit podmínky běžné doby pojištění. Často jde o osoby s vrozenými vadami, mentálním postižením nebo vážnými chronickými nemocemi. Při posuzování se přihlíží i k vývoji zdravotního stavu v čase a možnostem začlenění do běžného života.
Důchod z mládí má obvykle nižší procentní výměru, protože se nezohledňují výdělky. Přesto i v tomto případě existuje základní výměra a nárok na různé formy podpory, jako je příspěvek na péči nebo služby
Výpočet invalidního důchodu se může zdát složitý, ale ve zjednodušené podobě si ho lze přiblížit pomocí dvou hlavních složek: základní výměry a procentní výměry. Obě části dohromady tvoří konečnou výši důchodu, kterou vám Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) pravidelně měsíčně vyplácí.
Základní výměra je pevně stanovená částka, která je pro všechny stejná bez ohledu na předchozí výdělky či délku pojištění. V roce 2025 činí 4 400 Kč měsíčně. Tato část důchodu má zaručit alespoň minimální příjem každému příjemci invalidního důchodu.
Procentní výměra se pak liší individuálně. Záleží na výši příjmů, které jste odváděli na důchodové pojištění, a na délce doby, po kterou jste byli účastni důchodového pojištění. Jednoduše řečeno: čím déle a za vyšší příjem jste pracovali, tím vyšší procentní výměru vám ČSSZ vypočítá.
Při výpočtu se zohledňuje celkový počet odpracovaných (pojištěných) let, osobní vyměřovací základ (zjednodušeně průměr vašich výdělků), přepočítací koeficienty, které upravují výši starších příjmů na současnou úroveň a koeficient podle stupně invalidity.
Například pokud máte invaliditu 1. stupně, počítá se vám 0,5 % výpočtového základu za každý celý rok pojištění. U invalidity 2. stupně je to 0,75 % a u 3. stupně dokonce 1,5 %. Tím se reflektuje vyšší potřeba finanční podpory u vážněji nemocných osob.
Pokud se váš zdravotní stav zhoršil, můžete požádat o změnu stupně invalidity nebo o přepočet důchodu. Opět rozhoduje posudkový lékař. Postup je obdobný jako při podání žádosti.
Tip: Nezaměňujte invalidní důchod s nemocenskou. Invalidní důchod je dlouhodobá dávka, zatímco nemocenská se vyplácí pouze po dobu dočasné pracovní neschopnosti. Je běžné, že nemocenská předchází žádosti o důchod, pokud se zdravotní stav nelepší.
Invalidní důchod je určen osobám se sníženou pracovní schopností kvůli dlouhodobému zdravotnímu postižení, přičemž nárok vzniká po splnění podmínek jako je pokles pracovní schopnosti alespoň o 35 %, trvání zdravotního stavu déle než rok a dostatečná doba pojištění. Existují tři stupně invalidity podle závažnosti postižení – od 1. stupně (částečné omezení) po 3. stupeň (praktická nemožnost pracovat). Žádost se podává na OSSZ a rozhoduje o ní posudkový lékař. Výše důchodu závisí na základní výměře (v roce 2025 činí 4 400 Kč) a individuálně stanovené procentní výměře podle výdělků a délky pojištění. Invalidní důchod lze získat i bez odpracovaných let – v případě, že k invaliditě došlo v mládí. Výhodou je možnost kombinace s částečnou prací, daňové slevy i příspěvky na pomůcky či asistenci. Při zhoršení stavu je možné žádat o změnu stupně.
Podali jste žádost o invalidní důchod a místo očekávaného přiznání vám přišlo zamítnutí? Nebo vám byl starobní důchod spočítán jinak, než jste předpokládali? Pomůžeme vám zorientovat se, jak správa sociálního zabezpečení vaši situaci posoudila, a prověříme, zda nedošlo k chybě.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
