Pracovat bez přestávky třeba osm hodin zvládne jen málokdo z nás. A nemělo by to být ani cílem. I pro pracovní výkon samotný je dobré si na chvíli vydechnout a odpočinout si. V neposlední řadě to vyžaduje také zákon. Pojďme si shrnout, jaké minimální požadavky na čerpání přestávek stanovuje.
Zákoník práce ukládá zaměstnavatelům povinnost poskytovat svým zaměstnancům nejpozději po šesti hodinách pracovní doby pauzu na oběd a odpočinek. Ta musí trvat nejméně půl hodiny. Je ale možné si ji rozdělit na více časových úseků, pokud jeden z nich trvá nejméně 15 minut. Typicky se ale tato přestávka vybírá v kuse v rámci polední pauzy a velmi často si ji lidé vybírají dříve než po šesti hodinách. To ale ničemu nevadí. Přestávka v práci se nezapočítává do pracovní doby.
V praxi se můžeme někdy setkat s přístupem zaměstnavatele, který pauzy zaměstnanců neřeší a také jim je nezapočítává. Zaměstnanci se naobědvají třeba u počítače a sami pauzu také nemusí vyžadovat. Na jednu stranu platí ono známé “kde není žalobce, není ani soudce”, nicméně je třeba zdůraznit, že se jedná o postup v rozporu se zákonem.
Obecně ale platí, že přestávky nejsou placené a zaměstnanec, který má tedy klasicky 8 hodin směnu odchází až po 8,5 hodinách z práce. Výjimku tvoří pouze níže uvedené bezpečnostní přestávky. Za ty dostane zaměstnanec zaplaceno.
Poradíme vám s jakýmkoliv právním problémem. Stačí jen, abyste nám ho popsali a do 48 hodin dostanete návrh řešení přímo vám na míru.
Pokud máte na pracovišti elektronickou evidenci docházky, jistě jste si všimli, že třeba i v kratší dny, kdy pracujete například 6,5 hodin se vám poslední půlhodina stejně (zpravidla) automaticky odečte. Jedná se právě o naprogramovanou pauzu v práci, kterou vám může systém odečíst od pracovní doby, ať ji skutečně využijete či ne.
V souvislosti s přestávkami v práci je třeba zmínit ještě přísnější podmínky pro mladistvé zaměstnance. Jim musí zaměstnavatel poskytnout přestávku v práci nejdéle po 4,5 hodinách.
Tip: Přemýšlíte-li, jak nejlépe rozvrhnout svou pracovní dobu, přečtěte si v našem článku, jaké jsou vaše možnosti.
Někteří zaměstnanci pracují ve ztížených či rizikových podmínkách, případně mají velkou zodpovědnost (jako například řidiči z povolání), a mají proto ze zákona nárok na další přesně vymezené pauzy. Ty se jim ovšem již do pracovní doby započítávají. Z povahy věci je ovšem nelze čerpat ani na začátku ani na konci pracovní doby.
Ze zákona se to týká zaměstnanců, kteří
Ve všech těchto případech má zaměstnanec nárok na pěti až desetiminutovou přestávku každé dvě hodiny do započetí práce.
Tip:Pracovní právo je upraveno řadou právních předpisů, ale jeho “biblí” je právě zákoník práce. Upravuje jak základní principy, tak také zcela konkrétní ustanovení popisující vznik pracovního poměru a okolnosti jeho trvání. Zjistíte zde rovněž, co vám musí zaměstnavatel zajistit a na co máte jako zaměstnanec nárok. Vybrali jsme proto do našeho článku pět částí zákoníku práce, na něž nejčastěji směřují vaše dotazy a jejichž znalost se vyplatí.
Další výjimky z běžného režimu se týkají pracovníků, jejichž činnost byla zařazena dle nařízení vlády o ochraně zdraví do rizikové skupiny a kteří musí nepřetržitě používat osobní ochranné pomůcky, či jiné prostředky, které mu ztěžují pohyb, dýchání či vidění. V poslední době jsme se s tím setkali například na některých specializovaných covidových jednotkách. Tito zaměstnanci mají nárok na první, nejméně patnáctiminutovou, přestávku po dvou hodinách práce a následně po dalších dvou hodinách na alespoň desetiminutovou přestávku. Poslední přestávka by měla trvat nejméně deset minut a být zařazena nejpozději hodinu před ukončením směny.
Mezi veřejností je poměrně známý režim řidičů, kteří mají odpovědnost za životy nejen za životy své, ale i ostatních. Proto zákon hlídá, aby neřídili příliš unaveni a jízdu si prokládali pauzami. Konkrétně pro řidiče vozidel do 3,5 tun je stanovena maximální doba řízení 4,5 hodiny a po nich musí následovat minimálně půlhodinová přestávka. Lze ji ovšem rozdělit i do dvou nejméně patnáctiminutových částí.
Doposud jsme se věnovali pauzám, které si můžete užít v rámci své běžné pracovní doby, ať už se do ní započítávají či ne. Zákoník práce ale upravuje i tzv. dobu odpočinku, tedy dobu mezi dvěma směnami, dny pracovního klidu a nepřetržitý odpočinek v týdnu.
Podle zákoníku práce má zaměstnanec nárok mezi směnami alespoň 11 hodin nepřetržitého odpočinku. Nicméně v některých případech zákon umožňuje tuto dobu odpočinku zkrátit jen na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Týká se to opět třeba zdravotnictví, nebo zemědělství, kdy jsou práce často závislé na počasí. Při následujícím odpočinku ale musí zaměstnavatel umožnit zaměstnanci vybrat si takto zkrácenou dobu odpočinku
Dalším volnem, které vám ze zákona náleží, je nepřetržitý odpočinek v týdnu ve výši alespoň 35 hodin. Typicky půjde o víkend a skutečně by do tohoto odpočinku měla spadat také neděle. Samozřejmě některé provozy a některá zaměstnání vyžadují i práci o víkendu. V takovém případě se volno poskytuje v jiné dny a za práci v sobotu a neděli ve výši 10 % průměrného výdělku.
Tip: Průměrnému výdělku a jeho výpočtu jsme se věnovali i v článku týkajícím se náhrady mzdy.
Další ochrana zaměstnance směřuje k tomu, že mu zaměstnavatel nesmí nařídit práci ve dnech pracovního klidu (ve dnech, na které připadá nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu a o svátcích). Zákaz lze prolomit pouze ve výjimečných situacích, jako jsou naléhavé opravné práce, inventurní a závěrkové práce, práce v dopravě, práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních a dalších potřeb obyvatel.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Pod pojmem „Bezpečnost a ochrana zdraví při práci“ (BOZP) se skrývá celá řada problematik a pravidel. Mnozí zaměstnavatelé i zaměstnanci tyto oblasti vnímají spíše jako nutné zlo a jakousi formalitu. To se však může změnit v případě závažného úrazu, kontroly inspektorátu práce či pracovněprávního sporu. Jak se tedy připravit, aby vás jako zaměstnavatele tyto události nezaskočily?
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
