V aktuálně posuzované kauze došlo k situaci, kdy z pohledu stěžovatele byla kasační stížnost včasně podaná na Nejvyšší správní soud, a to v poslední den lhůty, v čase 23.44 hod, tedy 16 minut před uplynutím lhůty. Následně ovšem nastala zhruba tříhodinová prodleva mezi odesláním e-mailu a jeho dojitím do elektronické podatelny Nejvyššího správního soudu a na soud tedy dorazilo podání až po lhůtě. Podle stěžovatele byla prodleva způsobena technickými nedostatky při přenosu e-mailové zprávy, které není možné klást k jeho tíži.
Ústavní soud svým aktuálním stanoviskem překonal dosavadní právní názor, podle něhož se včasnost posuzuje právě v závislosti na okamžiku odeslání podání na soud.
Související služba
Nevíte si rady s právní situací? Najdeme vám řešení na míru!
Tým Dostupného advokáta vám pomůže vyřešit jakoukoliv svízelnou situaci. Do 24 hodin vám navrhneme řešení i jeho výslednou cenu. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. A pokud si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Chci právní radu
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 5 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Plénum nyní dospělo k závěru, že je třeba právní názor v dřívějším nálezu Ústavního soudu změnit a s jistotou stanovit, že včasnost e-mailového podání je třeba posuzovat podle okamžiku předání (dojití) do dispozice soudu. Ústavní soud se vypořádal i s námitkou opožděnosti z důvodu technických problémů na e-mailových serverech, za něž odpovídal stát. Pokud o takové tvrzení opírá účastník řízení svou argumentaci, je nutné je věrohodně prokázat a nestačí pouze dodat kopii odeslaného e-mailu.
Tip na článek
Tip: Základními lidskými právy a jejich ochranou Ústavním soudem i dalšími institucemi jsme se zabývali v samostatném článku.
Pokud by se opravdu prokázalo, že e-mailové podání nebylo předáno soudu včas z důvodů technických závad způsobených na straně provozovatele e-mailového serveru Ministerstva spravedlnosti (či soudu), které účastník řízení nemohl předvídat, nelze to přičítat k tíži účastníka řízení a příslušné podání nelze odmítnout jako opožděné. Naopak ale uplynutí lhůty nezávisí na úmyslu a jednání odesílatele ani na technických problémech provozovatele e-mailového serveru, za který stát neodpovídá. Pro posouzení včasnosti podání e-mailem není relevantní ani skutečnost, zda e-mailové podání obsahuje zaručený elektronický podpis.
Přečtěte si celé stanovisko Ústavního soudu (PDF dokument) k problematice včasného doručení elektronického podání.