Veřejná správa, státní správa, samospráva: jaký je mezi nimi rozdíl?

JUDr. Ondřej Preuss, Ph.D.
19. září 2024
6 minut čtení
6 minut čtení
Ostatní právní témata

Tyto pojmy se často zaměňují a není se čemu divit. Vzájemně se totiž tyto oblasti prolínají a doplňují. Veřejná správa stojí nad státní správou a samosprávou a samosprávné celky obvykle vykonávají určité povinnosti spadající pod státní správu. V tomto článku se na jednotlivé pojmy podíváme zblízka a vysvětlíme vám, co pod ně patří.

Veřejná správa

Veřejná správa zahrnuje soubor činností, které vykonávají státní orgány, samosprávné orgány obcí a krajů, a další veřejnoprávní subjekty. Těmito činnostmi se zajišťuje správné fungování veřejného sektoru a plnění veřejných funkcí.

Veřejná správa se tak zabývá veškerými činnostmi, které jsou v obecném zájmu a vykonávají se prostřednictvím veřejných institucí. Patří sem např. správa veřejných financí, vydávání rozhodnutí, ochrana životního prostředí, poskytování veřejných služeb apod. Jde tedy o zajištění fungování (nejen) státu ve vztahu k veřejnosti a v jejím zájmu.

Funkce veřejné správy

Veřejná správa plní hned několik základních funkcí:

  • Mocenská funkce: Veřejná správa vykonává svoji moc prostřednictvím právního řádu a působením státního zřízení. To zahrnuje vydávání právních předpisů, rozhodování ve správních a soudních věcech, a prosazování zákonnosti v celém státním aparátu.
  • Ochranná funkce: Povinností veřejné správy je zajistit a organizovat vnitřní a vnější bezpečnost a pořádek státu. To zahrnuje ochranu ústavního pořádku, ochranu před vnitřními a vnějšími hrozbami, správu policie, záchranných sborů apod.
  • Organizační funkce: Veřejná správa organizuje záležitosti státu, institucí a občanů. To zahrnuje administrativní činnosti jako je např. správa veřejných financí, personální a organizační záležitosti státních úřadů a samosprávných orgánů, a koordinaci činností v rámci veřejného sektoru.
  • Regulační funkce: Prosazuje systém založený na politickém pluralismu, solidaritě a toleranci prostřednictvím právních norem a regulací. To zahrnuje regulaci ekonomických a sociálních vztahů, ochranu práv a svobod občanů a boj proti diskriminaci.
  • Služba veřejnosti: Provádí činnosti ve veřejném zájmu, které zahrnují služby a podporu občanům. Sem spadá např. poskytování zdravotní péče, školství, sociálních služeb, infrastruktury či kultury.
Související služba

Dopustila se veřejná správa porušení vašich práv?

Rozhodl soud ve váš neprospěch a chcete se proti tomu bránit? Posoudíme vaše šance na úspěch a postaráme se o přípravu odvolání, dovolání či ústavní stížnosti podle toho, o jaké řízení jde a v jaké fázi se nachází.

Chci pomoct

  • Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
  • Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 5 kanceláří.
  • 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
  • Pro každý právní obor máme specialistu.

Subjekty veřejné správy

Mezi subjekty veřejné správy patří:

  • Stát: Stát vykonává veřejnou správu prostřednictvím státních institucí, jako jsou ministerstva, úřady, soudy, a další orgány státní správy.
  • Územní samospráva: Územní samospráva je realizována samotnými občany a nepřímo volenými představiteli prostřednictvím veřejnoprávních korporací, jako jsou obce a kraje. Ty vykonávají jak samosprávné pravomoci (např. obecní policie, dotace), tak i státní správní funkce (např. vydávání stavebních povolení, správa matrik).
  • Jiné subjekty veřejné správy: Mezi další subjekty veřejné správy patří profesní komory, vysoké školy, veřejné fondy a další organizace, které mají za úkol plnit specifické veřejné funkce definované zákonem. Profesní komory například dohlížejí na dodržování etických a profesních standardů v daném oboru (např. u lékařů či advokátů), vysoké školy zajišťují vzdělání a vědecký výzkum ve veřejném zájmu.
  • Ostatní veřejná správa: Tato kategorie zahrnuje instituce se specifickou právní subjektivitou, jako jsou veřejné zdravotní pojišťovny, Česká národní banka, Česká televize (ČT) a další, které plní specifické veřejné funkce ve svých oblastech (např. zajištění zdravotní péče, finanční regulace, veřejný informační servis).
Tip na článek

Tip: Pod veřejnou správu spadá také náš soudní systém. Soustava soudů České republiky se může zdát poměrně přehledná a jasná, přesto se ale v souvislosti s ní setkáváme s celou řadou dotazů. V našem článku vše uvedeme na správnou míru.

Dělení veřejné správy

Základním dělením veřejné správy je rozdělení na státní správu a samosprávu. My se nyní na toto dělení podíváme zblízka:

Státní správa

Státní správa vykonává správu státních záležitostí na celostátní úrovni. Vykonávají ji buď státní úřady nebo úřady veřejnoprávních korporací v rámci přenesené působnosti. Jejím hlavním úkolem je realizovat státní politiku a zajistit dodržování právních předpisů ve všech oblastech života v zemi. Státní správa je hierarchicky uspořádaná a podléhá centrální koordinaci.

Dělení státní správy

Orgány vykonávající státní správu v České republice můžeme rozdělit do dvou základních kategorií podle jejich rolí a pravomocí:

  • Ústřední orgány státní správy: Patří sem veškerá ministerstva (např. Ministerstvo vnitra, Ministerstvo financí, Ministerstvo školství), která mají za úkol řídit a koordinovat specifickou oblast státní politiky a správy veřejných záležitostí. Dále sem patří také orgány, které mají specifické pravomoci v určitých oblastech (například Úřad pro ochranu osobních údajů).
  • Územní orgány státní správy: Od ústředních orgánů se liší tím, že působí jen na specificky daném území. Jedná se zejména o úřady fungující v rámci obcí či krajů (např. místní matriky či stavební úřady).

Dále sem pak patří ostatní státní orgány, jako jsou např. státní fondy a další oprávněné orgány, jako je např. veřejná stráž.

Samospráva

Samospráva je princip, podle kterého jsou určité pravomoci a odpovědnosti veřejné správy přeneseny z centrální úrovně (státní správy) na místní úroveň (obce a kraje či zájmové samosprávné organizace). Je to způsob organizace a správy, který umožňuje občanům a jejich zástupcům (zastupitelstvům) řídit a rozhodovat o záležitostech v místním a regionálním kontextu.

Samospráva se dělí na územní samosprávu a zájmovou samosprávu:

Územní samospráva

Územní samospráva funguje na základě principu samostatnosti obcí a krajů, které mají přidělené určité pravomoci a odpovědnosti v rámci svého územního působení. V čele obcí a krajů stojí zastupitelstva, což jsou volení zástupci, kteří rozhodují o místních záležitostech, schvalují rozpočet, rozhodují o investicích, vydávají obecně závazné vyhlášky atd.

Obce a kraje rozhodují v rámci samosprávy v řadě oblastí – spravují obecní policii, rozhodují o místních dotacích apod. Obce i kraje mají vlastní majetek, který spravují a odpovídají za místní rozvoj, infrastrukturu a správu komunálních služeb (např. odpadové hospodářství). Dále také do určité míry poskytují místní sociální služby, spravují místní školství a kulturní vyžití.

Na některé obce je přenesena také část výkonu státní správy. Tyto obce se pak nazývají obce s přenesenou působností. Přenesenou působnost má na starosti obvykle obecní úřad. Spadá sem např. pravomoc vytvářet zásady územního rozvoje a územní plány, rozhodovat o vydávání stavebních povolení nebo vést matriční knihy a zapisovat občany do evidence obyvatel. Můžeme si to představit jako služby, které by měl vykonávat stát, ale z důvodu hospodárnosti si je “objednává” od místního úřadu na obci.

Zájmová samospráva

Zájmová samosprávy působí v oblastech, které jsou specifické pro určitou profesi, průmyslové odvětví nebo zájmovou skupinu. Zastupují tedy specifické zájmy svých členů před státními orgány, legislativou a dalšími institucemi. Například profesní komory (např. Česká lékařská komora) zastupují zájmy svých členů a celého odvětví, tedy např. lékařů a samotného zdravotnictví.

Obvykle také stanovují pravidla a normy pro své členy, které mají za cíl regulovat chování a standardy v jejich oblasti a poskytují jim vzdělávací příležitosti a celkovou podporu.

Shrnutí

Veřejná správa je klíčovým pilířem fungování státu, zajišťuje plnění veřejných funkcí a poskytování služeb, které jsou v zájmu společnosti. Rozdělení na státní správu a samosprávu umožňuje efektivní řízení státních i místních záležitostí.

Státní správa představuje správu státních záležitostí, která je vykonávána na celostátní úrovni. Její hlavní úlohou je realizovat státní politiku a zajistit dodržování právních předpisů ve všech oblastech života v zemi.

Samospráva je založena na principu autonomie obcí, krajů a dalších zájmových organizací, kterým jsou přeneseny určité pravomoci a odpovědnosti. Samospráva umožňuje místním subjektům spravovat záležitosti na místní úrovni.

Sdílejte článek


Neodpověděl vám článek na váš problém? Zeptejte se umělé inteligence

Související služba

Odvolání, ústavní stížnost či dovolání

Rozhodl soud ve váš neprospěch a chcete se proti tomu bránit? Posoudíme vaše šance na úspěch a postaráme se o přípravu odvolání, dovolání či ústavní stížnosti podle toho, o jaké řízení jde a v jaké fázi se nachází.

Chci pomoct

Autor článku

JUDr. Ondřej Preuss, Ph.D.

Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.

Vzdělání
  • Právo, doktorské studium (Ph.D), Pf UK v Praze
  • Právo, L’université Nancy-II, Nancy
  • Právo, magisterské studium (Mgr.), Pf UK v Praze
  • Mezinárodní teritoriální studia (Bc.), FSV UK v Praze

Mohlo by vás také zajímat

Vyřešíme i váš právní problém

Váš problém můžeme probrat on-line i osobně

Najdete nás v 5 městech

Rychlé kontakty

+420 775 420 436
(Po–Pá: 8–18)
Pravidelně komentujeme právní dění a novinky pro média
Dostupný advokát © 2013-2024
Uveďte původ-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika (CC BY-NC-SA 3.0 CZ)