Shrnutí: Věřitel v insolvenčním řízení nesmí zůstat pasivní. Pokud chce dosáhnout alespoň částečného uspokojení své pohledávky, musí ji včas přihlásit, sledovat insolvenční rejstřík a podle situace se účastnit přezkumu, schůze věřitelů či hlasování o způsobu řešení úpadku. Klíčová je zejména dvouměsíční lhůta od zveřejnění rozhodnutí o úpadku. Zajištění věřitelé mají silnější postavení, protože se uspokojují ze zajištění.
Řešíte neuhrazenou fakturu nebo dlužníka v insolvenci? Pomůžeme vám s vymáháním pohledávky, přihláškou do insolvenčního řízení i posouzením, zda má další postup ekonomický smysl.
K zahájení insolvenčního řízení může dojít jak na návrh dlužníka, tak také věřitele. Pokud jde ovšem pouze o hrozící (tj. nikoliv existující) úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Soud tuto skutečnost oznámí vyhláškou o zahájení insolvenčního řízení. U dlužnického návrhu zpravidla nejpozději do 2 hodin, u návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení do 3 pracovních dnů. U věřitelského návrhu může před zveřejněním proběhnout předběžné posouzení
Pokud je dlužník podnikající fyzickou či právnickou osobou, pak má přímo ze zákona povinnost podat insolvenční návrh ve chvíli, kdy se dozvěděl o svém úpadku. Jinak by odpovídal věřitelům za škodu.
Návrh na zahájení insolvenčního řízení u soudu lze podat ve chvíli, kdy má dlužník minimálně u dvou věřitelů závazky, a ty jsou déle než 30 dní po splatnosti. Současně platí, že je není schopen plnit.
Po zahájení řízení musí dlužník následně soudu předložit seznam majetku, závazků a příjmů.
Finanční situaci máte zcela pod kontrolou, nikde nedlužíte a pokud ano, tak řádně splácíte. Insolvenční rejstřík je tedy něco, co vás vůbec nezajímá. Možná by ale mělo. V našem článku jsme shrnuli důvody, proč se o něj zajímat, co v něm lze vše najít a jak v něm vyhledávat.
U vymáhání pohledávek samotným věřitelem mnozí dlužníci spoléhají například na dosavadní dobré (rodinné, kamarádské či obchodní) vztahy a domnívají se, že jim donekonečna opakovaný příslib zaplacení bude procházet. V okamžiku, kdy s dlužníkem začnete komunikovat prostřednictvím advokátní kanceláře, zvýší se násobně jeho vstřícnost, stejně jako rychlost řešení jeho závazku. Často ani nemusí dojít na žádná soudní řízení.
Po zahájení insolvenčního řízení je dlužník chráněn před případnou exekucí a může požádat soud o povolení oddlužení. Ohledně pohledávek vůči dlužníkovi nelze vést soudní řízení, pokud lze přihlásit pohledávku zde.
Nyní je tedy klíčové, aby případný věřitel přihlásil své pohledávky. Věřitel musí přihlásit pohledávky nejpozději do 2 měsíců od zveřejnění rozhodnutí o úpadku v insolvenčním rejstříku.
Dlužník může nadále nakládat se svým majetkem pouze v omezeném módu, především by neměl činit nic, co sníží jeho hodnotu.
Pokud si nejste jistí, zda má vaše pohledávka v insolvenci šanci na uspokojení, nebo potřebujete správně připravit přihlášku, jsme vám k dispozici. U pohledávek rozhodují nejen lhůty, ale i přesné označení nároku, příslušenství a případného zajištění. V rámci služby vymáhání pohledávky vám pomůžeme vyhodnotit další postup, připravit potřebné podklady a pohlídat, aby kvůli formální chybě nezanikla vaše šance na uspokojení.
Rozhodnutí o úpadku je posledním krokem v první fázi insolvenčního řízení. Toto rozhodnutí vydává soud, pokud dojde k závěru, že se dlužník opravdu v úpadku nachází.
Významný účinek tohoto rozhodnutí je, že již dále nenabíhají smluvní úroky, případně úroky z prodlení, smluvní pokuty apod.
Obrátil se na nás podnikatel, kterému odběratel dlouhodobě neplatil faktury za dodané služby. Krátce poté zjistil, že na odběratele bylo zahájeno insolvenční řízení. Klient si nebyl jistý, zda má ještě smysl pohledávku řešit, protože část dluhu byla po splatnosti už několik měsíců. Prověřili jsme insolvenční rejstřík, připravili přihlášku pohledávky včetně příslušenství a zkontrolovali, zda lze doložit i související smluvní dokumentaci. Díky včasnému postupu se klient do řízení přihlásil řádně a nepřišel o možnost alespoň částečného uspokojení.
Zákon umožňuje tři formy řešení úpadku, a to reorganizaci v případě velkých podniků, konkurs, kdy je zpeněžen a prodán majetek dlužníka a oddlužení. Právě to je z hlediska možných výsledků insolvenčního řízení je pro dlužníky nepodnikatele nejzajímavější formou.
Dříve bylo podmínkou uhradit nejméně 30 % jejich pohledávek nejpozději do pěti let. U řízení zahájených od 1. října 2024 už ale platí, že při oddlužení splátkovým kalendářem se zpeněžením majetkové podstaty jsou předpoklady pro osvobození splněny zejména tehdy, pokud dlužník po dobu 3 let od schválení oddlužení plní všechny podstatné povinnosti. Má se za to, že je plnil, jestliže dosáhl předpokládané míry uspokojení nezajištěných věřitelů, kterou určil insolvenční soud v rozhodnutí o schválení oddlužení. Tato míra se tedy posuzuje individuálně podle konkrétního případu, nikoli automaticky podle pevné hranice 30 %.
To, zda je věřitel zajištěný či nikoliv, je v tuto fázi klíčové, neboť má každý jiné postavení.
Zajištěným věřitelem je takový věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění (anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy).
Zajištěný věřitel (který zavčas uplatnil svou pohledávku) má v rámci oddlužení právo na uspokojení z výtěžku zpeněžení zajištění (nemovité věci, movité věci, případně postoupené pohledávky). V rámci oddlužení může plán stanovit i jiné způsoby uspokojení, například pravidelnými splátkami z příjmů dlužníka. Pro pořadí jejich uspokojení je rozhodující doba vzniku zástavního práva nebo doba vzniku jiného zajištění, nedohodnou-li se zajištění věřitelé písemně jinak.
Rozhodnutí o způsobu oddlužení se děje na schůzi věřitelů, kterou svolává soud. Na schůzi jsou pozváni věřitelé, kteří přihlásili své pohledávky. Ti pak mohou hlasovat, zda dojde k oddlužení formou splátkového kalendáře, případně prodejem majetku z majetkové podstaty. Soud vezme dále v úvahu i vyjádření insolvenčního správce ke způsobu vhodnosti řešení úpadku.
Další variantou řešení úpadku je konkurs, kdy v případě fyzické osoby dochází k zániku společného jmění manželů a ke zpeněžení veškerého majetku dlužníka. Podstatné je, že pohledávky věřitelů zanikají pouze v části v níž byli v rámci konkursu uspokojeny. Ve zbývajícím rozsahu ovšem nezanikají.
Pro dlužníka je zpravidla nejžádanější variantou řešení jeho situace oddlužení splátkovým kalendářem. Jedná se sice o dlouhodobý a pro dlužníka poměrně náročný proces, kdy je především povinen pracovat a neodmítat splnitelnou možnost si příjem obstarat. Majetek, který získá navíc (například dědictví či výhra v loterii) zpeněžit a využít ho pro mimořádné splátky nad rámec splátkového kalendáře.
Dlužník dále předkládá soudu a insolvenčnímu správci i věřitelskému výboru přehled svých příjmů. Celou dobu si musí počínat tak, aby nepřijímal nesplnitelné závazky a nezvýhodňoval žádného věřitele.
Porušení povinností dlužníka může vést ke zrušení schváleného oddlužení a prohlášení konkursu. To koneckonců může v určitou chvíli navrhnout i sám dlužník. To se ale stává pouze velmi zřídka.
Pokud si v rámci insolvenčního řízení dlužník počíná tak, že ohrozí postavení věřitele, může se dopustit některého z trestných činů proti majetku, které upravuje trestní zákoník. V našem článku jsme tyto trestné činy popsali a vysvětlili jejich podstatu.
Insolvenčního správce jmenuje soud. Jeho úkolem je především nakládat s majetkovou podstatou, snažit se o uspokojení pohledávek věřitelů a v případě konkursu se zabývá i zpeněžením majetku dlužníka.
Zpeněžování zajištěného majetku sepsaného v soupisu majetkové podstaty provádí insolvenční správce podle pokynu zajištěného věřitele, resp. zajištěných věřitelů svědčí-li jejich právo k témuž majetku.
Po splnění podmínek oddlužení může soud rozhodnout o osvobození dlužníka od placení dosud neuspokojených pohledávek zahrnutých do oddlužení. Osvobození se může vztahovat i na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili vůbec nebo je nepřihlásili včas. U oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty se dnes standardně posuzuje období 3 let od schválení oddlužení. Rozhodující je, zda dlužník po tuto dobu plnil své podstatné povinnosti, zejména zda dosáhl předpokládané míry uspokojení nezajištěných věřitelů určené soudem v rozhodnutí o schválení oddlužení.
V případě zajištěných věřitelů k osvobození nedochází. Jejich pohledávka je zajištěna jedním z výše uvedených způsobů. Takové osoby se uspokojují z tohoto zajištění v plné výši.
Dlužník je vymazán z insolvenčního rejstříku po uplynutí 5 let od právní moci rozhodnutí o osvobození od placení zbylých dluhů.
Insolvenční řízení není pro věřitele jen formální proces, který se odehrává mezi dlužníkem, soudem a insolvenčním správcem. Pokud má věřitel pohledávku za dlužníkem v úpadku, musí být aktivní od samého začátku. Zásadní je především sledování insolvenčního rejstříku a včasné podání přihlášky pohledávky. Zmeškání lhůty může mít velmi tvrdé následky, protože pohledávka se v řízení nebude uspokojovat.
Postavení věřitele se liší podle toho, zda je jeho pohledávka zajištěná. Zajištěný věřitel má zpravidla silnější pozici, protože se může uspokojit z konkrétního majetku dlužníka, například ze zastavené nemovitosti. Nezajištěný věřitel je naopak odkázán na poměrné uspokojení podle výsledku insolvenčního řízení.
Věřitel by měl také sledovat, jaký způsob řešení úpadku soud schválí. Jiná pravidla platí pro konkurs, jiná pro reorganizaci a jiná pro oddlužení. U oddlužení je po aktuálních změnách důležité zejména to, zda dlužník po stanovenou dobu plní své podstatné povinnosti a zda dosahuje míry uspokojení určené soudem. Aktivní věřitel tak může lépe chránit svá práva, reagovat na kroky dlužníka i insolvenčního správce a předejít zbytečné ztrátě nároku.
Nejjednodušší je vyhledat dlužníka v insolvenčním rejstříku podle jména, názvu firmy, IČO nebo rodného čísla.
Obvykle do 2 měsíců od zveřejnění rozhodnutí o úpadku v insolvenčním rejstříku. Lhůtu je nutné pečlivě hlídat.
Pohledávka se v insolvenčním řízení zpravidla nebude uspokojovat. U oddlužení může být dlužník později osvobozen i od jejího placení.
Zpravidla ne. Pohledávky, které lze uplatnit v insolvenčním řízení, se musí řešit právě tam.
Zajištěný věřitel má pohledávku krytou konkrétním majetkem, například zástavou. Nezajištěný věřitel takové zajištění nemá.
Záleží na výši dluhu, šanci na uspokojení a nákladech. U menších pohledávek je vhodné nejprve posoudit ekonomický smysl dalšího postupu.
Ano, zejména účastí na schůzi věřitelů, hlasováním a kontrolou kroků dlužníka nebo insolvenčního správce.
Vymáhání pohledávky prostřednictvím naší služby vám zpravidla zaručí rychlejší, efektivnější a výrazně levnější řešení. Ušetříte si týdny či měsíce proseb a upomínek o zaplacení a zpravidla ušetříte i za nákladné soudní řešení.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Váš případ posoudíme a navrhneme, jak ho vyřešit za 390 Kč.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
