K vymáhání pohledávek věřitelům slouží typicky exekuční řízení, které startuje z jejich iniciativy. V případě řízení insolvenčního se role na první pohled obracejí a větší aktivitu přebírá dlužník, to ale zdaleka neznamená, že je role věřitele pasivní. Jak se v rámci insolvenčního řízení postupuje a jaké postavení zde věřitel má?
K zahájení insolvenčního řízení může dojít jak na návrh dlužníka, tak také věřitele. Pokud jde ovšem pouze o hrozící (tj. nikoliv existující) úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Soud tuto skutečnost oznámí vyhláškou o zahájení insolvenčního řízení, kterou musí do 2 hodin od doručení návrhu zveřejnit v insolvenčním rejstříku. Pro samotné zahájení tedy není potřeba rozhodnutí soudu a již okamžikem zveřejnění vyhlášky nastávají účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení.
Pokud je dlužník podnikající fyzickou či právnickou osobou, pak má přímo ze zákona povinnost podat insolvenční návrh ve chvíli, kdy se dozvěděl o svém úpadku. Jinak by odpovídal věřitelům za škodu.
Návrh na zahájení insolvenčního řízení u soudu lze podat ve chvíli, kdy má dlužník minimálně u dvou věřitelů závazky, a ty jsou déle než 30 dní po splatnosti. Současně platí, že je není schopen plnit.
Po zahájení řízení musí dlužník následně musí soudu předložit všechny skutečnosti týkající se jeho majetku a příjmů.
Tip: Finanční situaci máte zcela pod kontrolou, nikde nedlužíte a pokud ano, tak řádně splácíte. Insolvenční rejstřík je tedy něco, co vás vůbec nezajímá. Možná by ale mělo. Jedná se o velmi praktický nástroj, který pro vás může být užitečný. V našem článku jsme shrnuli důvody, proč se o něj zajímat, co v něm lze vše najít a jak v něm vyhledávat.
U vymáhání pohledávek samotným věřitelem mnozí dlužníci hřeší například na dosavadní dobré (rodinné, kamarádské či obchodní) vztahy a domnívají se, že jim donekonečna opakovaný příslib zaplacení bude procházet. V okamžiku, kdy s dlužníkem začnete komunikovat prostřednictvím advokátní kanceláře, zvýší se násobně jeho vstřícnost, stejně jako rychlost řešení jeho závazku. Často ani nemusí dojít na žádná soudní řízení.
Po zahájení insolvenčního řízení je dlužník chráněn před případnou exekucí a může požádat soud o povolení oddlužení. Ohledně pohledávek vůči dlužníkovi nelze vést soudní řízení, pokud lze přihlásit pohledávku zde.
Nyní je tedy klíčové, aby případný věřitel přihlásit své pohledávky. Neučiní-li tak do 30 dnů (do 2 měsíců, pokud má být úpadek řešen formou konkursu či reorganizace) od rozhodnutí o úpadku, pak se již k jeho pohledávkám nepřihlíží.
Dlužník může nadále nakládat se svým majetkem pouze v omezeném módu, především by neměl činit nic, co sníží jeho hodnotu.
Rozhodnutí o úpadku je posledním krokem v první fázi insolvenčního řízení. Toto rozhodnutí vydává soud, pokud dojde k závěru, že se dlužník opravdu v úpadku nachází.
Významný účinek tohoto rozhodnutí je, že již dále nenabíhají smluvní úroky, případně úroky z prodlení, smluvní pokuty apod.
Zákon umožňuje tři formy řešení úpadku, a to reorganizaci v případě velkých podniků, konkurs, kdy je zpeněžen a prodán majetek dlužníka a oddlužení. Právě to je z hlediska možných výsledků insolvenčního řízení je pro dlužníky nepodnikatele nejzajímavější formou.
Jeho podmínkou je schopnost nezajištěným věřitelům (tedy těm, jejichž pohledávky nejsou zajištěny nějakou formou předpokládanou zákonem) uhradit nejméně 30 % jejich pohledávek nejpozději do pěti let.
To, zda je věřitel zajištěný či nikoliv, je v tuto fázi klíčové, neboť má každý jiné postavení.
Zajištěným věřitelem je takový věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění (anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy).
Zajištěný věřitel (který zavčas uplatnil svou pohledávku) má v rámci oddlužení právo na uspokojení jedině z výtěžku zpeněžení zajištění (nemovité věci, movité věci, případně postoupené pohledávky). Nedostává tedy žádnou část z výtěžku z oddlužení určeného pro nezajištěné věřitele. Pro pořadí jejich uspokojení je rozhodující doba vzniku zástavního práva nebo doba vzniku jiného zajištění, nedohodnou-li se zajištění věřitelé písemně jinak.
Rozhodnutí o způsobu oddlužení se děje na schůzi věřitelů, kterou svolává soud. Na schůzi jsou pozváni věřitelé, kteří přihlásili své pohledávky. Ti pak mohou hlasovat, zda dojde k oddlužení formou splátkového kalendáře, případně prodejem majetku z majetkové podstaty. Soud vezme dále v úvahu i vyjádření insolvenčního správce ke způsobu vhodnosti řešení úpadku.
Další variantou řešení úpadku je konkurs, kdy v případě fyzické osoby dochází k zániku společného jmění manželů a ke zpeněžení veškerého majetku dlužníka. Podstatné je, že pohledávky věřitelů zanikají pouze v části v níž byli v rámci konkursu uspokojeny. Ve zbývajícím rozsahu ovšem nezanikají.
Pro dlužníka je zpravidla nejžádanější variantou řešení jeho situace oddlužení splátkovým kalendářem. Jedná se sice o dlouhodobý a pro dlužníka poměrně krušný proces, kdy je především povinen pracovat a neodmítat splnitelnou možnost si příjem obstarat. Majetek, který získá navíc (například dědictví či výhra v loterii) zpeněžit a využít ho pro mimořádné splátky nad rámec splátkového kalendáře.
Dlužník dále předkládá soudu a insolvenčnímu správci i věřitelskému výboru přehled svých příjmů. Celou dobu si musí počínat tak, aby na nepřijímal nesplnitelné závazky a nezvýhodňoval žádného věřitele.
Porušení povinností dlužníka může vést ke zrušení schváleného oddlužení a prohlášení konkursu. To koneckonců může v určitou chvíli navrhnout i sám dlužník. To se ale stává pouze velmi zřídka.
Tip: Pokud si v rámci insolvenčního řízení dlužník počíná tak, že ohrozí postavení věřitele, může se dopustit některého z trestných činů proti majetku, které upravuje trestní zákoník. V našem miniseriálu se věnujeme postavení věřitelů v českém právu. V našem článku jsme tyto trestné činy popsali a vysvětlili jejich podstatu.
Insolvenčního správce jmenuje soud. Jeho úkolem je především nakládat s majetkovou podstatou, snažit se o uspokojení pohledávek věřitelů a v případě konkursu se zabývá i zpeněžením majetku dlužníka.
Zpeněžování zajištěného majetku sepsaného v soupisu majetkové podstaty provádí insolvenční správce podle pokynu zajištěného věřitele, resp. zajištěných věřitelů svědčí-li jejich právo k témuž majetku.
Po uplynutí pěti let může soud rozhodnout o osvobození dlužníka od placení dosud neuspokojených pohledávek, zahrnutých do oddlužení (týká se to ale i pohledávek věřitelů, který své pohledávky nepřihlásili vůbec či včas). Podmínkou je, že dlužník poctivě plnil plán i splátkový kalendář a především, že uhradil minimálně 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů.
V případě zajištěných věřitelů k osvobození nedochází. Jejich pohledávka je zajištěna jedním z výše uvedených způsobů. Takové osoby se uspokojují z tohoto zajištění v plné výši.
Pět let po ukončení oddlužení vyškrtne insolvenční soud dlužníka z insolvenčního rejstříku.
Vymáhání pohledávky prostřednictvím naší služby vám zpravidla zaručí rychlejší, efektivnější a výrazně levnější řešení. Ušetříte si týdny či měsíce proseb a upomínek o zaplacení a zpravidla ušetříte i za nákladné soudní řešení.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
