V našem miniseriálu se věnujeme postavení věřitelů v českém právu. Tentokrát se zaměříme na trestné činy, kterých se může vůči věřitelům dopustit dlužník ve snaze zlepšit své postavení.
V našem miniseriálu se věnujeme postavení věřitelů v českém právu. Tentokrát se zaměříme na trestné činy, kterých se může vůči věřitelům dopustit dlužník ve snaze zlepšit své postavení.
Trestné činy, které se týkají vztahů mezi věřiteli a dlužníky nebo nedodržení některých povinností v insolvenčním řízení spadají do trestných činů proti majetku.
Řadíme sem:
Klíčová bývá výše způsobené škody, která bývá definována v následujících kategoriích:
Tip: Nemusíte být pachatelem trestného činu, ba dokonce jej ani plánovat, a přesto se vás může trestní řízení bezprostředně týkat. Stačí, když vám někdo ukradne kolo větší hodnoty, a již jste jeho součástí coby poškozený. Jakákoliv role v trestním procesu je sice nezáviděníhodná, ale všem zúčastněným se znalost jeho jednotlivých fází vyplatí.
Při poškození věřitele dlužník úmyslně zmenší svůj majetek do takové míry, že věřitel již není schopen dosáhnout plného uspokojení své pohledávky, a to ani z jiného majetku dlužníka. Současně platí podmínka, že dlužník způsobí věřitelům škodu nejméně 50 000 korun.
Podle trestního zákoníku k takovému jednání může dojít například, když dlužník zničí část svého majetku, postoupí svou pohledávku, či předstírá splnění závazku. Předstírá tak například, že nějakou cennou věc ztratil či daroval. Mezi dlužníkem a věřitelem přitom musí existovat v době spáchání činu smluvní vztah. S narůstající výší způsobené škody pak může narůstat i trestní sazba, a to až na osm let odnětí svobody.
U vymáhání pohledávek samotným věřitelem mnozí dlužníci hřeší například na dosavadní dobré (rodinné, kamarádské či obchodní) vztahy a domnívají se, že jim donekonečna opakovaný příslib zaplacení bude procházet. V okamžiku, kdy s dlužníkem začnete komunikovat prostřednictvím advokátní kanceláře, zvýší se násobně jeho vstřícnost, stejně jako rychlost řešení jeho závazku. Často ani nemusí dojít na žádná soudní řízení.
K trestnému činu zvýhodnění věřitele může dojít pouze za specifické situace, kdy majetek dlužníka, který je v úpadku, nestačí k uspokojení všech věřitelů. Správný postup by byl přitom takový, že všechny věřitele uspokojí ve stejném poměru. Pokud ovšem postupuje tak, že například dluh vůči jednomu věřiteli splatí zcela a neplní tak své závazky vůči ostatním věřitelům, nebo ne v takovém poměru, v jakém by měl, může tak dojít právě ke zvýhodnění věřitele. Opět je klíčové, že zde došlo ke škodě nejméně 50 000 korun.
Na rozdíl od trestného činu poškození věřitele se nemění celkový stav majetku pachatele, který se má použít k uspokojení věřitelů, ale majetek dlužníka je v tomto případě použit k uspokojení věřitelů nerovnoměrně.
Spáchat úvěrový podvod není zase tak náročné, jak se zdá. Mnoho lidí se ho dopustí, aniž by tušili, že se jedná o trestný čin. Nutně přece potřebují získat hypotéku na koupi bytu či půjčku na auto, a tak si trochu zveličí své příjmy, nechají si na své jméno vystavit pár faktur a fiktivně si tak zvýší příjmy, zfalšují daňové přiznání, případně zatají nějaké dluhy. Anebo například využijí úvěr ze stavebního spoření na jiný účel, než na jaký byl poskytnut.
Podle trestního zákoníku platí, že kdo při sjednávání úvěrové smlouvy uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, případně podstatné údaje zamlčí, může být potrestán až dvěma roky odnětí svobody, případně zákazem činnosti.
Pokud jsou údaje nepravdivé, pak vůbec neodpovídají skutečnému stavu. Naopak hrubě zkreslené jsou takové údaje, které jsou neúplné či jen částečně založené na pravdě. Podstatnými údaji, které se zamlčí, mohou být třeba právě dluhy. Platí, že pokud by věřitel o jejich existenci věděl, pak by smlouvu o úvěru neuzavřel.
Trestného činu způsobení úpadku se může dopustit ten, kdo si přivodí, byť z hrubé nedbalosti úpadek, tedy stav, kdy má dlužník nejméně dva věřitele, jeho závazky jsou nejméně 30 dní po splatnosti a je zjevné, že závazky není schopen splnit.
K přivození úpadku přitom mohou vést různé formy jednání, popsané v zákoně, například když činí obrovská vydání, půjčuje peníze, nebo činí riskantní obchodní operace v hrubém nepoměru k majetkovým poměrům.
Právě tato formulace je klíčová, tedy hrubý nepoměr k majetku dlužníka. Pokud by se tedy dlužník k něčemu zavázal v přesvědčení, že je bude schopen plnit a svá přesvědčení doloží reálnými podklady, pak o uvedený trestný čin nepůjde.
Stejný trest může očekávat i dlužník, který již v úpadku je, a přesto si počíná nerozumně, například zapůjčí peníze nebo zřídí zástavu na svůj majetek, a zhorší tím postavení dosavadních věřitelů.
Výše trestu opět odpovídá především výši způsobené škody.
Tento trestný čin směřuje vůči věřiteli spíše nepřímo. V prvé řadě se totiž týká vztahu s insolvenčním správcem, resp. narušení činnosti insolvenčního správce. Tím ovšem dochází i k narušení celého insolvenčního řízení. Pokud tedy pachatel maří či hrubě ztěžuje činnost insolvenčního správce, dochází k naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu. Přitom nemusí být účel insolvenčního řízení zmařen, postačí, když je ohrožen.
Pletichy v insolvenčním řízení se v něčem podobají trestnému činu zvýhodnění věřitele. Jde o taková jednání, která je možno laicky označit jako úplatkářství v insolvenčním řízení. Dochází zde k tomu, že určitý subjekt získal majetkový prospěch v rozporu s pravidly a zásadami insolvenčního řízení.
Narozdíl od zvýhodnění věřitele zde nemusí být pachatelem dlužník. Naopak se může činu dopustit i samotný věřitel, který například v souvislosti s hlasováním věřitelů v insolvenčním řízení přijme určitou majetkovou výhodu (v rozporu s pravidly insolvenčního řízení). Stejně tak může být potrestán i ten, kdo takovou výhodu nabídne či poskytne.
Tip: V případě trestných činů se můžeme setkat se situací, kdy jednání pachatele sice splňuje veškeré znaky, které zákon předpokládá pro daný trestný čin, a přesto není ani nemůže být trestný čin nijak potrestán, neboť uplynula příliš dlouhá doba od jeho spáchání. Hovoříme o promlčení trestného činu. Jak to přesně funguje si přečtěte v našem článku.
Tento trestný čin postihuje nesplnění povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku v insolvenčním řízení, ale také ve všech řízeních, ve kterých lze uložit nějaké osobě takové prohlášení podat.
Dopustí se ho osoba, která v řízení před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci odmítne splnit zákonnou povinnost učinit prohlášení o svém majetku nebo o majetku právnické osoby, za kterou je oprávněn jednat či se takové povinnosti vyhýbá, nebo v takovém prohlášení uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje.
Vymáhání pohledávky prostřednictvím naší služby vám zpravidla zaručí rychlejší, efektivnější a výrazně levnější řešení. Ušetříte si týdny či měsíce proseb a upomínek o zaplacení a zpravidla ušetříte i za nákladné soudní řešení.