Zákon 203/2006 Sb. O některých druzích podpory kultury a o změně některých souvisejících zákonů

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje některé druhy podpory poskytované státem, jehož jménem jedná Ministerstvo kultury (dále jen „ministerstvo“), v oblasti kultury, práva a povinnosti poskytovatelů a příjemců této podpory, jakož i některé další vztahy související s jejím poskytováním.

Veřejné kulturní služby

Veřejnými kulturními službami jsou služby spočívající ve zpřístupňování umělecké tvorby a kulturního dědictví veřejnosti a v získávání, zpracování, ochraně, uchování a zpřístupňování informací, které slouží k uspokojování kulturních, kulturně výchovných nebo kulturně vzdělávacích potřeb veřejnosti.

• (1) Ministerstvo může pro potřeby podpory kultury a k zajištění poskytování veřejných kulturních služeb zřídit státní příspěvkovou organizaci. Za obdobných podmínek může ministerstvo rozhodnout též o rozdělení, sloučení, případně splynutí dosavadních státních příspěvkových organizací, anebo o jejich zrušení. Ministerstvo rozhoduje rovněž o změnách v údajích uvedených ve zřizovací listině.
• (2) Zřizovací listina musí obsahovat zejména
  • a) označení zřizovatele státní příspěvkové organizace,
  • b) název, sídlo a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) státní příspěvkové organizace; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných státních příspěvkových organizací,
  • c) den, měsíc a rok vzniku státní příspěvkové organizace,
  • d) určení doby, na kterou se státní příspěvková organizace zřizuje, popřípadě údaj, že se zřizuje na dobu neurčitou,
  • e) vymezení účelu, pro který se státní příspěvková organizace zřizuje, a tomu odpovídajícího předmětu hlavní činnosti,
  • f) vymezení majetku, který ministerstvo svěřuje státní příspěvkové organizaci při jejím zřízení,
  • g) označení statutárního orgánu a vymezení základní organizační struktury státní příspěvkové organizace,
  • h) datum vydání zřizovací listiny;
  
  nastanou-li změny v uvedených údajích, vydá ministerstvo dodatek ke zřizovací listině.
• (3) Ministerstvo přidělí nově vzniklé státní příspěvkové organizaci identifikační číslo poskytnuté správcem základního registru⁶).
• (4) Ke vzniku státní příspěvkové organizace, k jejímu rozdělení nebo ke splynutí či sloučení státních příspěvkových organizací dochází dnem stanoveným ve zřizovací listině nebo jejím dodatku.
• (5) Jestliže byla zrušena státní příspěvková organizace, ministerstvo zruší i její zřizovací listinu. Státní příspěvková organizace zaniká dnem, kdy byla zrušena její zřizovací listina.

• (1) V případě rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení státní příspěvkové organizace ministerstvo zároveň rozhodne, v jakém rozsahu a která jím zřízená nebo řízená státní příspěvková organizace převezme závazky zrušované nebo rozdělované či slučované státní příspěvkové organizace nebo státní příspěvkové organizace, která splývá s jinou, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, jejichž nositelem byla, popřípadě rozhodne, že uvedené závazky nebo práva a povinnosti převezme ministerstvo. Ministerstvo dále rozhodne, která jím zřízená nebo řízená státní příspěvková organizace bude příslušná hospodařit s majetkem, s nímž byla příslušná hospodařit rozdělovaná či slučovaná státní příspěvková organizace nebo státní příspěvková organizace, která splývá s jinou, nebo zrušovaná státní příspěvková organizace; popřípadě rozhodne, že příslušnost hospodaření s tímto majetkem přechází na ministerstvo.
• (2) Vznik, rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení státní příspěvkové organizace oznamuje ministerstvo do 30 dnů ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo, v Ústředním věstníku České republiky. Oznámení obsahuje označení zřizovatele státní příspěvkové organizace, její název, sídlo, identifikační číslo a den, měsíc a rok vzniku, rozdělení, sloučení, splynutí nebo zániku.

• (1) Státní příspěvková organizace, jejímž předmětem hlavní činnosti je výstavní činnost (dále jen „vypůjčitel“), může pojistit umělecká díla a další kulturní statky¹) (dále jen „vypůjčený předmět“), která nejsou ve vlastnictví České republiky nebo jsou ve vlastnictví České republiky, ale hospodaří s nimi jiná státní příspěvková organizace, jiná právnická osoba nebo organizační složka státu, pokud je to nezbytné pro realizaci stálé expozice nebo přechodné výstavy (dále jen „výstava“) pořádané vypůjčitelem. V případě, kdy výstavu pořádá stát, jehož jménem jedná organizační složka státu, může pojistit vypůjčený předmět podle tohoto zákona jménem státu tato organizační složka státu.
• (2) Vypůjčitel může pojistit vypůjčený předmět pouze po předchozí písemné dohodě s vlastníkem vypůjčeného předmětu (dále jen „půjčitel“), v níž je sjednána hodnota, na niž má být vypůjčený předmět pojištěn, doba od převzetí vypůjčeného předmětu vypůjčitelem do doby, kdy je vypůjčený předmět předán vypůjčitelem na místo dohodnuté s půjčitelem (dále jen „doba výstavy“), a bezpečnostní, dopravní a jiné podmínky ochrany vypůjčeného předmětu. Vypůjčitel nesmí pojistit vypůjčený předmět ve větším rozsahu, než vyplývá z uvedené dohody. Je-li půjčitelem územní samosprávný celek, považuje se za půjčitele příspěvková organizace, která vypůjčený předmět spravuje.
• (3) Pokud je vypůjčený předmět pojištěn půjčitelem i po dobu výstavy, může se vypůjčitel s půjčitelem dohodnout, že mu nahradí část pojistného, která odpovídá době výstavy. V dohodě o náhradě části pojistného musí vypůjčitel a půjčitel dále dohodnout způsob a místo převzetí vypůjčeného předmětu vypůjčitelem, způsob a místo, na které má být vypůjčený předmět předán vypůjčitelem po skončení výstavy, jakož i bezpečnostní, dopravní a jiné podmínky ochrany vypůjčeného předmětu.
• (4) Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se způsob a podmínky pojištění zvláštním právním předpisem²).

• (1) Vypůjčitel se může s půjčitelem dohodnout, že namísto pojištění vypůjčeného předmětu mu nahradí škodu vzniklou v souvislosti s jím pořádanou výstavou na vypůjčeném předmětu v rozsahu a za podmínek stanovených podle tohoto zákona. Vypůjčitel je oprávněn takovou dohodu uzavřít pouze, má-li uzavřenu dohodu se státem, v níž se stát zaváže, že mu za podmínek stanovených v tomto zákoně poskytne částku odpovídající škodě, která na vypůjčeném předmětu vznikne po dobu výstavy jeho poškozením, zničením, ztrátou nebo odcizením, a to i v případech, kdy škoda vznikne v důsledku skutečností nastalých nezávisle na vůli vypůjčitele, včetně stávky, terorismu, vandalismu, živelní pohromy, nepředvídatelné ekologické události nebo průmyslové havárie (dále jen „náhrada za vypůjčený předmět“). Dohoda mezi státem a vypůjčitelem o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět vyžaduje schválení Ministerstvem financí. Je-li půjčitelem územní samosprávný celek, považuje se za půjčitele příspěvková organizace, která vypůjčený předmět spravuje.
• (2) Dohoda mezi státem a vypůjčitelem o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět může být uzavřena jen pro vypůjčený předmět, který není ve vlastnictví České republiky, jehož hodnota dohodnutá mezi půjčitelem a vypůjčitelem přesahuje 100 000 Kč, a který není v rozsahu uvedeném v odstavci 1 pojištěn. Náhrada za vypůjčený předmět nesmí být poskytnuta v případech, kdy je škoda způsobena ozbrojeným konfliktem nebo vypůjčitelem, nebo kdy dojde ke změně vypůjčeného předmětu v důsledku jeho stárnutí.

• (1) Vypůjčitel předkládá ministerstvu žádost o uzavření dohody o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět nejpozději 6 měsíců před zahájením výstavy, na níž má být vypůjčený předmět vystaven. Žádost předkládá vypůjčitel na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze k tomuto zákonu. K žádosti vypůjčitel přiloží písemný souhlas půjčitele s náhradou škody vzniklé na vypůjčeném předmětu namísto pojištění a s nejvyšší možnou částkou, kterou bude půjčitel jako náhradu škody požadovat na vypůjčiteli.
• (2) Pokud žádost neobsahuje veškeré požadované údaje nebo k ní není přiložena požadovaná příloha, vyzve ministerstvo vypůjčitele k odstranění nedostatků a stanoví mu pro to přiměřenou lhůtu.
• (3) Ministerstvo posoudí žádost vypůjčitele a pokud jí hodlá vyhovět, předloží vypůjčiteli ve lhůtě 2 měsíců ode dne jejího doručení ministerstvu návrh dohody o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět. Pokud ministerstvo nehodlá žádosti vyhovět, vyrozumí o tom vypůjčitele ve stejné lhůtě. Ministerstvo může dohodu o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět s vypůjčitelem uzavřít, pokud z žádosti předložené vypůjčitelem vyplývá, že vypůjčené předměty budou po dobu výstavy dostatečně chráněny před poškozením, zničením, ztrátou nebo odcizením.

• (1) Dohoda mezi ministerstvem a vypůjčitelem o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět může obsahovat ujednání týkající se více půjčitelů a více vypůjčených předmětů, musí mít písemnou formu a musí obsahovat zejména
  • a) název, sídlo a identifikační číslo ministerstva,
  • b) název, sídlo, identifikační číslo a bankovní spojení vypůjčitele,
  • c) označení zřizovatele vypůjčitele,
  • d) název výstavy,
  • e) místo a termín konání výstavy,
  • f) rozsah náhrady za vypůjčený předmět podle § 6 odst. 1 a dobu výstavy, na něž se dohoda vztahuje,
  • g) celkovou výši náhrady za vypůjčené předměty, na které se dohoda vztahuje, včetně uvedení počtu vypůjčených předmětů,
  • h) ujednání o povinnosti vypůjčitele informovat ministerstvo o uzavření jednotlivých dohod mezi ním a půjčitelem podle § 6 odst. 1.
• (2) Nedílnou součástí dohody o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět je seznam vypůjčených předmětů, v němž jsou uvedeny jejich identifikační údaje a částky, které půjčitelé požadují jako náhradu škody pro jednotlivé vypůjčené předměty, názvy nebo jména a příjmení jednotlivých půjčitelů a jejich sídla nebo místa trvalého pobytu či bydliště.
• (3) Ke dni převzetí vypůjčeného předmětu vypůjčitelem jsou vypůjčitel a půjčitel povinni vyhotovit a podepsat protokol o jeho stavu. Ke dni předání vypůjčeného předmětu na místo dohodnuté s půjčitelem jsou povinni sepsat a podepsat záznam k protokolu o jeho stavu.

• (1) Půjčitel, který se dohodl s vypůjčitelem, že mu vypůjčitel namísto pojištění vypůjčeného předmětu nahradí škodu vzniklou na vypůjčeném předmětu (§ 6 odst. 1), musí oznámit vypůjčiteli vznik škody na vypůjčeném předmětu, na nějž se vztahuje dohoda o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět, písemně bez zbytečného odkladu poté, kdy se o vzniku škody dozvěděl, nejpozději však do 30 dnů ode dne uplynutí doby výstavy, jinak jeho právo na náhradu škody podle tohoto zákona zaniká. O oznámení vzniku škody vypůjčitel neprodleně informuje ministerstvo.
• (2) Výše náhrady za vypůjčený předmět se určuje takto:
  • a) dojde-li ke ztrátě, odcizení nebo zničení vypůjčeného předmětu a tato skutečnost byla vypůjčitelem a ministerstvem uznána, odpovídá náhrada za vypůjčený předmět příslušné částce uvedené v dohodě o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět;
  • b) dojde-li k poškození vypůjčeného předmětu, odpovídá náhrada za vypůjčený předmět
    • 1. výši ceny restaurování vypůjčeného předmětu, o jehož rozsahu a ceně se dohodnou vypůjčitel, půjčitel a ministerstvo, a
    • 2. rozdílu mezi hodnotou vypůjčeného předmětu uvedenou v dohodě o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět a hodnotou, kterou vypůjčený předmět má v důsledku poškození a restaurování, pokud se vypůjčitel, půjčitel a ministerstvo dohodnou, že ke snížení hodnoty došlo.
• (3) Ministerstvo má vůči tomu, kdo škodu na vypůjčeném předmětu způsobil jeho poškozením, zničením, ztrátou nebo odcizením, právo na náhradu částky odpovídající částce, kterou poskytlo jako náhradu za vypůjčený předmět; tím není dotčeno právo půjčitele jako poškozeného na náhradu škody v rozsahu převyšujícím částku, kterou mu na náhradu podle odstavce 2 zaplatil vypůjčitel.

• (1) Ministerstvo vede registr umělců. Registr umělců je informačním systémem veřejné správy a jeho správcem je ministerstvo.
• (2) Umělcem se pro účely zápisu do registru umělců rozumí fyzická osoba, která vykonává uměleckou činnost, tvůrčí činnost umělecké povahy nebo činnost s uměleckou činností bezprostředně související (dále jen „činnost umělce“).
• (3) Statusem umělce se rozumí osvědčení o zápisu do registru umělců.
• (4) Ministerstvo do registru umělců zapisuje o umělcích tyto údaje:
  • a) jméno, příjmení a místo trvalého pobytu nebo bydliště,
  • b) druh a zaměření činnosti,
  • c) změny údajů podle písmen a) a b),
  • d) zrušení zápisu v registru umělců.
• (5) Údaje vedené v registru umělců jsou neveřejné.
• (6) K údajům vedeným v registru umělců mají dálkový přístup orgány veřejné moci v rozsahu potřebném k plnění jejich úkolů.
• (7) Ministerstvo poskytne údaje z registru umělců na základě žádosti
  • a) umělci, pokud jde o údaje o něm vedené,
  • b) jiné osobě na základě písemného souhlasu umělce, o jehož údaje tato osoba žádá.

Do registru umělců ministerstvo na základě žádosti zapíše umělce, který činnost umělce vykonává nejméně 24 měsíců v období 3 let bezprostředně předcházejících dni, ve kterém byla podána žádost o zápis do registru umělců.

• (1) Žádost o zápis do registru umělců podává umělec. Žádost nesmí obsahovat nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje a vedle obecných náležitostí podle správního řádu musí obsahovat doklady prokazující výkon činnosti umělce nejméně po dobu stanovenou v § 9b.
• (2) Výkon činnosti umělce nejméně po dobu stanovenou v § 9b se prokazuje doložením smluvních vztahů, jejichž předmětem je činnost umělce, a doložením plnění povinností v nich sjednaných, nebo jiným doložením výkonu této činnosti.
• (3) Prokáže-li umělec výkon činnosti umělce nejméně po dobu stanovenou v § 9b způsobem podle odstavce 2, ministerstvo jej do 30 dnů ode dne podání žádosti zapíše do registru umělců a vydá mu status umělce s platností ke dni zápisu.
• (4) Neprokáže-li umělec výkon činnosti umělce nejméně po dobu stanovenou v § 9b způsobem podle odstavce 2, ministerstvo rozhodne o tom, že zápis do registru umělců neprovede; umělec může podat novou žádost v téže věci nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o neprovedení zápisu.

• (1) Umělec zapsaný v registru umělců je povinen oznámit ministerstvu bez zbytečného odkladu
  • a) skutečnost, že nevykonává po dobu více než 24 měsíců po sobě jdoucích činnost umělce, pro jejíž výkon byl do registru umělců zapsán,
  • b) změnu údajů zapsaných v registru umělců.
• (2) Ministerstvo rozhodne o zrušení zápisu umělce v registru umělců, jestliže
  • a) umělec požádá o zrušení zápisu v registru umělců,
  • b) umělec nevykonává po dobu více než 24 měsíců po sobě jdoucích činnost umělce, pro jejíž výkon byl do registru umělců zapsán,
  • c) se prokáže, že zápis do registru umělců byl proveden na základě neúplných, nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů.
• (3) Ministerstvo zruší zápis umělce v registru umělců bez zbytečného odkladu poté, co se dozví, že umělec zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého.
• (4) Údaje registru umělců se zpracovávají po dobu trvání jejich zápisu v registru umělců a 10 let ode dne zrušení zápisu v registru umělců.

Vyžadují-li to okolnosti hodné zvláštního zřetele, vyhlásí ministerstvo v době nouzového stavu podle jiného právního předpisu dotační program, v němž oprávněnými žadateli budou umělci zapsaní v registru umělců, kteří v důsledku vyhlášení nouzového stavu nemohou vykonávat činnost umělce.

• (1) Stipendiem se pro účely tohoto zákona rozumí příspěvek ze státního rozpočtu³) na tvůrčí nebo studijní účely.
• (2) Ministerstvo může poskytnout stipendium žadateli, který splňuje tyto podmínky:
  • a) není žákem střední školy nebo konzervatoře nebo studentem prezenčního nebo denního studia vyšší odborné nebo vysoké školy,
  • b) je zapsán v registru umělců a byl mu vydán status umělce,
  • c) nevykonává v den podání žádosti o stipendium závislou práci podle zvláštního právního předpisu v rozsahu, který přesahuje 20 hodin týdně, a
  • d) jeho výše příjmů z výkonu činnosti umělce
    • 1. tvoří alespoň polovinu výše jeho celkových příjmů před zdaněním za posledních 24 měsíců předcházejících dni, ve kterém byla podána žádost o poskytnutí stipendia, a
    • 2. nepřesáhla v průměru tohoto období výši průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku podání žádosti o stipendium, vyhlášené sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí podle zákona o zaměstnanosti.
• (3) Tvůrčí účely podle odstavce 1 zahrnují tvůrčí činnost nebo tvůrčí pobyt v délce od 6 měsíců do 2 let s možností prodloužení nejdéle o 1 rok, jejichž výsledkem je vytvoření uměleckého díla. Studijní účely podle odstavce 1 zahrnují studijní pobyt v délce nejméně 1 měsíce u významného uměleckého, vědeckého nebo jiného specializovaného pracoviště, jehož výsledkem je získání zkušeností a podkladů pro další uměleckou, vědeckou nebo jinou odbornou činnost, popřípadě nastudování nebo vytvoření díla.
• (4) Stipendium lze stejnému žadateli poskytnout opakovaně. Na poskytnutí stipendia není právní nárok.

• (1) Stipendia mohou být poskytována z prostředků státního rozpočtu pouze na základě programu prováděného podle zvláštního právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla⁴).
• (2) Ministerstvo vyhlásí nejméně jedenkrát ročně pro následující rozpočtový rok prostřednictvím tisku a způsobem umožňujícím dálkový přístup výběrové řízení pro poskytnutí stipendií, včetně jeho pravidel a lhůty pro podání žádosti o stipendium a pro vyhlášení výsledků výběrového řízení.

• (1) Stipendium lze poskytnout na základě písemné žádosti podané ministerstvu, která obsahuje
  • a) jméno, příjmení a místo trvalého pobytu či bydliště žadatele,
  • b) název projektu a jeho stručný obsah včetně odůvodnění a předpokládaného výsledku,
  • c) harmonogram a místo realizace projektu,
  • d) rozpočet projektu,
  • e) požadovanou výši stipendia.
• (2) K žádosti podle odstavce 1 žadatel přiloží
  • a) prohlášení žadatele, že nemá ke dni podání žádosti nedoplatky po lhůtě splatnosti ve vztahu ke státnímu rozpočtu, státnímu fondu, rozpočtu územního samosprávného celku nebo ke zdravotní pojišťovně,
  • b) prohlášení žadatele, že v případě poskytnutí stipendia jeho účasti na realizaci projektu nic nebrání,
  • c) přehled dosavadní činnosti umělce,
  • d) v případě žádosti o poskytnutí stipendia na studijní účely nabídku a podmínky pracoviště, u něhož se má studijní pobyt uskutečnit,
  • e) čestné prohlášení o splnění podmínek podle § 10 odst. 2 písm. c) a d).
• (3) Jde-li o studijní pobyt vyhlašovaný ministerstvem, žádost neobsahuje náležitosti podle odstavce 1 písm. c) až e) a přílohu podle odstavce 2 písm. d).
• (4) Pokud žádost neobsahuje některou z náležitostí podle odstavce 1 nebo některou z příloh podle odstavce 2, vyzve ministerstvo žadatele k odstranění nedostatků v přiměřené lhůtě.
• (5) Neobsahuje-li žádost některou z náležitostí podle odstavce 1, některou z příloh podle odstavce 2 nebo neodstraní-li žadatel nedostatky ve lhůtě podle odstavce 4, ministerstvo ji odmítne a žadatele o tom vyrozumí.
• (6) Po podání žádosti je žadatel povinen písemně informovat ministerstvo o případné změně údajů uvedených v žádosti, které mohou mít vliv na její posouzení, a to do 5 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové změně dozvěděl. Zjistí-li ministerstvo, že žadatel tuto povinnost porušil, vyzve jej k odstranění nedostatků v přiměřené lhůtě, a pokud v této lhůtě nedostatky neodstraní, ministerstvo žádost odmítne a žadatele o tom vyrozumí.

• (1) Podané žádosti o stipendium posuzuje poradní orgán jmenovaný ministerstvem, který vždy hodnotí kvalitu projektu a jeho společenskou potřebnost, přínos pro daný obor a dosavadní výsledky činnosti žadatele, popřípadě další kritéria stanovená ministerstvem při vyhlášení výběrového řízení podle § 11 odst. 2. Poradní orgán předkládá ministerstvu výsledný návrh pořadí žadatelů doporučených k poskytnutí stipendia.
• (2) Složení poradních orgánů a způsob jejich činnosti upraví jednací řády vydané ministerstvem.

• (1) Stipendium se poskytuje na základě smlouvy o poskytnutí stipendia uzavřené mezi ministerstvem a žadatelem, která musí mít písemnou formu a musí obsahovat zejména
  • a) název, sídlo a identifikační číslo ministerstva,
  • b) jméno, příjmení a místo trvalého pobytu či bydliště žadatele,
  • c) název a popis projektu,
  • d) účel, na který je stipendium poskytováno, včetně cíle projektu, předpokládaného výsledku a způsobu ověření jeho dosažení,
  • e) rozpočet celkových nákladů na realizaci projektu,
  • f) harmonogram a místo realizace projektu,
  • g) výši poskytnutých prostředků, dobu jejich splatnosti,
  • h) formu poskytnutí prostředků,
  • i) bankovní spojení žadatele,
  • j) závazek žadatele zpracovat a předložit ministerstvu zprávu o realizaci projektu a jeho výsledcích, včetně rozsahu a termínu předložení,
  • k) způsob vyúčtování stipendia,
  • l) způsob kontroly ze strany ministerstva, včetně kontroly využití poskytnutých prostředků,
  • m) způsob zveřejnění údajů o projektu a jeho výsledcích,
  • n) způsob řešení sporů,
  • o) sankce za porušení smlouvy,
  • p) datum nabytí a ukončení platnosti a účinnosti smlouvy,
  • q) podpisy smluvních stran.
• (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se smlouva o poskytnutí stipendia ustanoveními občanského zákoníku.

Podmínky použití stipendia, jeho vyúčtování, kontrola a uplatňování sankcí se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu⁵).

• (1) Umělec zapsaný v registru umělců se dopustí přestupku tím, že
  • a) do žádosti o zápis do registru umělců podle § 9c odst. 1 uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, nebo
  • b) nesplní oznamovací povinnost podle § 9d odst. 1.
• (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 20 000 Kč.
• (3) Přestupky podle odstavce 1 projednává ministerstvo.

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb. a zákona č. 57/2006 Sb., se mění takto:

• 1. V § 4 odst. 1 písm. f) větě první se slovo „a“ nahrazuje čárkou a na konci textu věty se doplňují slova „, a ocenění v oblasti kultury podle zvláštních právních předpisů^12a)“.

Poznámka pod čarou č. 12a zní:

„^12a) Například nařízení vlády č. 5/2003 Sb., o oceněních v oblasti kultury, udělovaných Ministerstvem kultury, ve znění nařízení vlády č. 98/2006 Sb., zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů.“.

• 2. V § 4 odst. 1 se na konci textu písmene zg) doplňují slova „a darů poskytnutých fyzickým osobám pro poskytování veřejných kulturních služeb,“.
• 3. V § 19 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zp), které zní:

• „zp) ocenění v oblasti kultury podle zvláštních právních předpisů^12a).“.

V zákoně č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb. a zákona č. 483/2004 Sb., se § 15a zrušuje.

Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., zákona č. 361/1999 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 146/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 240/2005 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb., se mění takto:

• 1. V § 1 odst. 1 větě druhé se za slovo „zachování“ vkládá slovo „, zpřístupňování“.
• 2. V § 1 odst. 2 větě první se za slovo „ochranu“ vkládá slovo „, zpřístupňování“.
• 3. V § 26 odst. 2 se písmeno f) zrušuje.

Dosavadní písmena g) až k) se označují jako písmena f) až j).

• 4. V § 26 odst. 2 písm. g) se slova „a pro ocenění jejich práce, jedná-li se o mimořádné pracovní výsledky, uděluje cenu za památkovou péči“ zrušují.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.