Jaké je výhodné nastavení mzdy?

JUDr. Ondřej Preuss, Ph.D.
28. července 2023
5 minut čtení
5 minut čtení
Pracovní právo

Ucházíte se o práci a přemýšlíte, o jakou si říct mzdu? Mzda ale zpravidla není jedno neměnné číslo. Může být nastavena různými způsoby a také být proměnlivá. Je dobré předem tušit, jakým způsobem zaměstnavatel odměňování koncipuje, abyste mluvili na pohovoru stejnou terminologií.

domlouvání nastavení mzdy

Naprostá většina zaměstnavatelů se snaží své zaměstnance nějakým způsobem motivovat. K tomu jim může napomáhat samotná práce – její smysl a prestiž, příjemné a inspirující pracovní prostředí a samozřejmě také mzda. Mzdu lze koncipovat s ohledem na druh práce, na to, jak je práce rozvržená a také například navázanou na firemní úspěchy. Kromě klasické měsíční mzdy se tak nabízejí různé modifikace jako odměňování za zpracování určitého úkolu, případně navázání části mzdy na zisk společnosti či určitého projektu. Je na zaměstnavateli, aby zvážil, co bude oboustranně nejzajímavější forma, která mu pomůže získat kvalitní, motivované zaměstnance.

Mzda versus plat

Zaměstnanci státu, obcí nebo příspěvkových organizací to mají se stanovováním platu poměrně jednoznačné, protože jeho základní výměra se řídí tabulkami. Následně lze ale výši platu v určitých intencích pozměnit formou osobního ohodnocení či prémií.
Zaměstnanci soukromých zaměstnavatelů pobírají mzdu.
Běžně se ale tyto pojmy zaměňují a můžeme se tak snadno setkat s někým, kdo nás informuje o „zvýšení svého platu“, ačkoliv pracuje v soukromé sféře.

Související služba

Máte pochybnosti o správném nastavení mzdy?

Pojďte s námi svůj problém vyřešit. Stačí nám pouze napsat a popsat, co vás tíží. Některý z našich odborníků na dané téma vám do dvou pracovních dní odpoví a navrhne řešení.

Chci využít právní radu

  • Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
  • Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 4 kanceláří.
  • 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
  • Pro každý právní obor máme specialistu.

Formy mzdy

Rozlišujeme:

  • úkolovou mzdu – např. mzda za normohodiny, případně mzda za splnění určitého úkolu,
  • časovou mzdu – typicky měsíční mzda, ale běžná je i hodinová mzda, případně mzda stanovená na jinak dlouhé období,
  • podílovou mzdu – je dána například podílem ze zisku či z obratu.

Mzdu nemusíme chápat jen jako jednu částku, ale současně také jako souhrn různých složek, které rovněž mohou mít motivační efekt.

Nároková a nenároková část mzdy

V rámci konkrétní mzdypracovníka proto můžeme rozlišit

  1. nárokovou část mzdy, na níž vzniklo právo dle pracovní smlouvy, vnitřního předpisu a mzdového (platového) výměru,
  2. nenárokovou (pohyblivou, fakultativní) část mzdy, které tvoří:
  • prémie – ty nejsou součástí platového výměru. Jsou udělovány např. za splnění mimořádného úkolu, nebo v určitém časovém období (vánoční prémie). Oblíbený bývá poměr 70:30, kde 70 % tvoří mzda a 30 % prémie, ale záleží zcela na zaměstnavateli a jeho možnostech, jaký poměr zvolí. Tato složka mzdy, není pevně stanovena, ať už co do základu, nebo do její výše. Nemusí být ani pravidelnou součástí mzdy
  • podíl na zisku – jde o zvláštní typ prémie, vyplácený na základě dosaženého zisku zaměstnavatele,
  • odměna za práci přesčas, ve svátek, o víkendu, v noci, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí, pohotovost, či příplatek za vedení.
Tip na článek

Tip: Pokud vás blíže zajímá, na co máte nárok jako zaměstnanec, jaké jsou zákonné povinnosti ohledně odměňování a které benefity jsou výhodné pro zaměstnance a zaměstnavatele, přečtěte si související článek.

Sjednaná versus stanovená mzda

Mzda může být stanovena jednostranně či dvoustranně (dohodou). To následně ovlivňuje i způsob, jakým se mzda navyšuje či snižuje.

Pro zaměstnavatele je samozřejmě výhodnější jednostranné určení mzdy. Podle zákoníku práce musí být mzda sjednána, stanovena či určena před začátkem výkonu práce, za kterou má příslušet. Nejpozději při nástupu do práce by měl zaměstnanec obdržet písemný mzdový výměr, ve kterém je zpravidla uveden způsob odměňování, termín a místa výplaty mzdy.

Jako zaměstnanci oceníte spíše, pokud je mzda dohodnuta dvoustranným jednáním,, tedy pracovní smlouvou či kolektivní smlouvou. Mzdu je možné sjednat v pracovní nebo kolektivní smlouvě.

Tip na článek

Tip: Při jednání o mzde je důležité si ujasnit, zda se jedná o hrubou nebo čistou mzdu. Bližší vysvětlení a výpočty obou variant mezd jsme přiblížili v našem článku.

Snižování mzdy

Jak je výše uvedeno, pro změnu výše mzdy je klíčové, jakým způsobem byla mzda stanovena. Byla-li mzda sjednána dohodou, nemůže jí jednostranně zaměstnavatel snižovat, pokud tedy zaměstnanec nezačal vykonávat práci, která je zařazena do jiné skupiny práce. Pro snížení je tedy třeba mít souhlas zaměstnance (formou dodatku k pracovní smlouvě), případně odborové organizace, která sjednala kolektivní smlouvu.

Při jednostranném stanovení lze mzdu snížit, a to například při změně složitosti či namáhavosti práce, případně při zhoršení pracovních výsledků zaměstnance.

Mohou ale také nastat situace, kdy byla mzda stanovena kombinovaným způsobem, například fixní část mzdy je upravena v pracovní smlouvě a variabilní složka mzdy (typicky osobní ohodnocení) ve mzdovém výměru. V takovém případě může zaměstnavatel jednoduše rozhodnout o snížení či zrušení variabilní složky mzdy, zatímco ke změně fixní části mzdy potřebuje souhlas zaměstnance.

Tip na článek

Tip: Výši mezd mohou rovněž ovlivnit různé srážky ze mzdy, ať už dobrovolně či nedobrovolně odvedené. Blíže jsme se na ně podívali v našem článku.

Nominální a reálná mzda

V souvislosti se mzdami se někdy používají termíny nominální a reálná mzda. Zatímco nominální mzda představuje konkrétní peněžitou odměnu, reálná mzda nám vypovídá o hodnotě mzdy, tedy o tom, co si za mzdu může zaměstnanec doopravdy koupit. To se samozřejmě mění například vlivem inflace. Vysoká inflace pak může způsobit pokles reálných mezd, ačkoliv například nominální mzdy mohou zůstat na stejné úrovni.

Tip na článek

Tip: Minimální mzda je zjednodušeně řečeno určitá základní částka, na níž by měl dosáhnout každý pracující. Její význam je ale mnohem širší. Tento pojem se prolíná různými oblastmi práva a může dopadat takřka na kohokoliv. Jak se stanovuje a jaký je rozdíl mezi minimální a zaručenou mzdou?

Neodpověděl vám článek na váš problém? Zeptejte se umělé inteligence


Sdílejte článek


Související služba

Řešení právního problému na míru

Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.

Chci pomoct

Témata článku:

Autor článku

JUDr. Ondřej Preuss, Ph.D.

Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.

Vzdělání
  • Právo, doktorské studium (Ph.D), Pf UK v Praze
  • Právo, L’université Nancy-II, Nancy
  • Právo, magisterské studium (Mgr.), Pf UK v Praze
  • Mezinárodní teritoriální studia (Bc.), FSV UK v Praze

Mohlo by vás také zajímat

Vyřešíme i váš právní problém

Váš problém můžeme probrat on-line i osobně

Najdete nás ve 4 krajských městech

Rychlé kontakty

+420 775 420 436
(Po–Pá: 8–18)
Pravidelně komentujeme právní dění a novinky pro média
Dostupný advokát © 2013-2024
Uveďte původ-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika (CC BY-NC-SA 3.0 CZ)