Poškození cizí věci: Kdy jde o trestný čin a jaké jsou důsledky?

Vandalismus, graffiti na zdech, poškrábání cizího auta, anebo také namalování ukrajinské vlajky na chodník. I tak mohou vypadat dle českého práva skutky, které jsou charakterizovány jako trestné činy poškození cizí věci. V čem podle právní teorie takový trestný čin spočívá?

Co je to poškození cizí věci?

Poškození cizí věci je z hlediska práva úmyslné jednání vedoucí ke zničení, poškození nebo učinění cizí věci neupotřebitelnou. Současnou podmínkou je spáchání škody nikoliv nepatrné (či větší).

Z hlediska práva je základním předpokladem pro klasifikaci určitého jednání jako trestného činu poškození cizí věci to, že věc skutečně patří někomu jinému. V případech, kde jsou majetkové vztahy nejasné, například při nevypořádaném společném jmění manželů, může být právní kvalifikace složitější. Obdobným případem se zabývaly například soudy v případu muže, který zničil vstupní dveře od domu své bývalé manželky, přičemž tvrdil, že se nejednalo o dveře exmanželky, nýbrž jeho vlastní, neboť je sám zakoupil a instaloval. Pokud by soud naznal, že se ve skutečnosti nejedná o cizí věc, pak by nemohlo ani dojít k tomuto trestnému činu. K tomu ovšem v tomto případě nedošlo.

Příklad: mediální pozornost si v nedávné době vysloužil spolek Kaputin, a to svým happeningem při kterém jeho aktéři namalovali ukrajinskou vlajku na pozemku bytového komplexu Podniku pro správu majetku v zahraničí Kanceláře prezidenta Ruské federace. Svým činem chtěli vyjádřit podporu Ruskem napadené Ukrajině a současně chtěli poukázat i na problematiku Rusy vlastněných objektů v Česku, kdy narůstají případy četných rozporů se zákonem i smlouvami.

Policie ČR ovšem vyhodnotila jednání účastníků happeningu jako trestný čin poškození cizí věci a sedm účastníků akce z něj obvinila. Jedním z podstatných důvodů této kvalifikace byl odhad vzniklé škody na základě odborného posudku na 44 891 korun (samotný Podnik pro správu majetku vyhodnotil vzniklou škodu na více než 100 000 korun). Přitěžující okolností měla být rovněž skutečnost, že se jedná o objekt v památkové zóně. Sám spolek vyhodnotil svůj čin za společensky prospěšný, čímž podle něj není naplněna jedna z podstatných náležitostí trestného činu, tedy jeho společenská škodlivost. Spolek rovněž zdokumentoval, že malbu šlo snadno odstranit pomocí vysokotlakého čističe a vody a dlažba nakonec nijak poškozena nebyla. Řízení ve věci zatím stále nebylo ukončeno.

Možností, jak se domoci způsobené škody zná české právo bezpochyby více. Nabízí se otázka, zda dosavadní postup policie respektuje jeden ze zásadních principů trestního práva “ultima ratio”, podle něhož použití trestního práva je možné pouze tam, kde jiné prostředky ochrany práv fyzických či právnických osob selhaly, případně se ukázaly jako nedostatečné či nevhodné. Bude určitě zajímavé dále sledovat, zda s ohledem na tyto skutečnosti a celý kontext situace bude od trestního stíhání aktivistů upuštěno, což by se v daných souvislostech jevilo jako rozumné.

Jaká je hranice škody a jak je to s úmyslem či nedbalostí

Trestný čin poškození cizí věci je v českém právním řádu upraven v § 228 trestního zákoníku. Pro posouzení, zda došlo k trestnému činu, je důležité zvážit několik klíčových aspektů:

Úmysl versus nedbalost: Podle českého trestního zákoníku je pro spáchání trestného činu poškození cizí věci vyžadován úmysl pachatele. Jde tedy o trestný čin úmyslný, kdy ovšem postačí i úmysl nepřímý (kdy kdy pachatel ví, že způsobem jakým jedná, trestný čin spáchat může a pro případ, že se tak skutečně stane, je s tím srozuměn). Úmysl pachatele musí zahrnovat i skutečnost, že jde o cizí věc.

Způsobení škody nikoliv nepatrné. Uvedený trestný čin takto může být kvalifikován, pokud došlo ke způsobení minimálně škody “nikoli nepatrné” – která činí dle aktuálních předpisů 10 000 Kč. V případě způsobení škody “značné” (nejméně 1 000 000 korun), případně “škody velkého rozsahu” (nejméně 10 000 000) se potom zvyšuje i trestní sazba za takový skutek.

Tresty za poškození cizí věci

Tresty za poškození cizí věci se liší podle závažnosti případu a jak už bylo zmíněno, také výše škody. Nejmírnější varianta trestného činu a způsobení škody nikoliv nepatrné může vést k odnětí svobody až na jeden rok, zákazu činnosti nebo propadnutívěci.

Kvalifikovaná skutková podstata zahrnuje buď možnost způsobení značné škody, případně spáchání tohoto činu na věci svědka, znalce nebo tlumočníka pro výkon jejich povinnosti, dále spáchání činu na věci jiného pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání. Také situace, kdy poškozená věc požívá ochrany podle jiného právního předpisu vede k možnému odnětí svobody na šest měsíců až tři léta.

Nejzávažnější trestem je odnětí svobody na dvě léta až šest let v případě, způsobí-li činem škodu velkého rozsahu.

Nejčastější případy poškození cizí věci v praxi

Nejčastější případy poškození cizí věci v praxi bývají následující:

• Vandalismus: Jedná se o úmyslné poškozování veřejného i soukromého majetku, jako jsou graffiti na stěnách, poškození parkových laviček nebo rozbití oken.
• Poškození automobilu: Lidé si navzájem často řeší účty prostřednictvím svých automobilů – poškrábané auto pětikorunou, prořízlé pneumatiky jsou nejčastějším takovým příkladem.
• Poškození osobních věcí jako je oblečení, brýle či zavazadla. K tomu dochází často v souvislosti či v kombinaci s jiným trestným činem, jako je rvačka či ublížení na zdraví. V takových souvislostech se ovšem hůře identifikuje, zda bylo poškození cizí věci úmyslné či k němu došlo v rámci rvačky náhodně.
• Poškození obydlí souseda – sousedské spory bývají také často doprovázené trestným činem poškození cizí věci. Není-li danou věcí již výše zmíněné auto, může jí být cokoliv z obydlí souseda. V praxi jsme se setkali s vykácenými stromy, zahradou politou chemikáliemi či poškozeným bazénem.