Vandalismus, graffiti na zdech, poškrábání cizího auta, anebo také namalování ukrajinské vlajky na chodník. I tak mohou vypadat dle českého práva skutky, které jsou charakterizovány jako trestné činy poškození cizí věci. V čem podle právní teorie takový trestný čin spočívá?
Co je to poškození cizí věci?
Poškození cizí věci je z hlediska práva úmyslné jednání vedoucí ke zničení, poškození nebo učinění cizí věci neupotřebitelnou. Současnou podmínkou je spáchání škody nikoliv nepatrné (či větší).
Tip na článek
Tip: „Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li takovým činem značnou škodu.“ I takové věty můžeme nalézt v trestním zákoníku. Co je to škoda větší, značná nebo nikoli malá? Jak jsou nastaveny hranice škody v trestním řízení a proč pro každý čin není stanovena konkrétní výše způsobené škody? Tomu se věnujeme v samostatném článku.
Z hlediska práva je základním předpokladem pro klasifikaci určitého jednání jako trestného činu poškození cizí věci to, že věc skutečně patří někomu jinému. V případech, kde jsou majetkové vztahy nejasné, například při nevypořádaném společném jmění manželů, může být právní kvalifikace složitější. Obdobným případem se zabývaly například soudy v případu muže, který zničil vstupní dveře od domu své bývalé manželky, přičemž tvrdil, že se nejednalo o dveře exmanželky, nýbrž jeho vlastní, neboť je sám zakoupil a instaloval. Pokud by soud naznal, že se ve skutečnosti nejedná o cizí věc, pak by nemohlo ani dojít k tomuto trestnému činu. K tomu ovšem v tomto případě nedošlo.
Související služba
Zvažujete podání trestního oznámení?
Stali jste se obětí či svědkem trestného činu, zvažujete podání trestního oznámení? Poradíme, jak postupovat. Ochráníme vaše práva rychle, efektivně a výhodně.
Chci se poradit
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 6 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Příklad: mediální pozornost si v nedávné době vysloužil spolek Kaputin, a to svým happeningem při kterém jeho aktéři namalovali ukrajinskou vlajku na pozemku bytového komplexu Podniku pro správu majetku v zahraničí Kanceláře prezidenta Ruské federace. Svým činem chtěli vyjádřit podporu Ruskem napadené Ukrajině a současně chtěli poukázat i na problematiku Rusy vlastněných objektů v Česku, kdy narůstají případy četných rozporů se zákonem i smlouvami.
Policie ČR ovšem vyhodnotila jednání účastníků happeningu jako trestný čin poškození cizí věci a sedm účastníků akce z něj obvinila. Jedním z podstatných důvodů této kvalifikace byl odhad vzniklé škody na základě odborného posudku na 44 891 korun (samotný Podnik pro správu majetku vyhodnotil vzniklou škodu na více než 100 000 korun). Přitěžující okolností měla být rovněž skutečnost, že se jedná o objekt v památkové zóně. Sám spolek vyhodnotil svůj čin za společensky prospěšný, čímž podle něj není naplněna jedna z podstatných náležitostí trestného činu, tedy jeho společenská škodlivost. Spolek rovněž zdokumentoval, že malbu šlo snadno odstranit pomocí vysokotlakého čističe a vody a dlažba nakonec nijak poškozena nebyla.
Tip na článek
Tip: Najel do vás na sjezdovce lyžař a zranil vás? Sousedčin pes se na vás vrhl a zakousl se do přímo vaší nové kožené aktovky? Nebo vám při parkování v supermarketu odřel roztržitý řidič celý bok auta? Na co vše máte v případě způsobené škody nárok a jaké jsou principy náhrady škody?
Jaká je hranice škody a jak je to s úmyslem či nedbalostí
Trestný čin poškození cizí věci je v českém právním řádu upraven v § 228 trestního zákoníku. Pro posouzení, zda došlo k trestnému činu, je důležité zvážit několik klíčových aspektů:
Úmysl versus nedbalost: Podle českého trestního zákoníku je pro spáchání trestného činu poškození cizí věci vyžadován úmysl pachatele. Jde tedy o trestný čin úmyslný, kdy ovšem postačí i úmysl nepřímý (kdy kdy pachatel ví, že způsobem jakým jedná, trestný čin spáchat může a pro případ, že se tak skutečně stane, je s tím srozuměn). Úmysl pachatele musí zahrnovat i skutečnost, že jde o cizí věc.
V případě způsobení značné škody nebo škody velkého rozsahu se trestní sazba zvyšuje. Konkrétní vymezení těchto pojmů zákon nestanovuje pevnou částkou – jejich výše se posuzuje podle judikatury a okolností konkrétního případu. V praxi se za značnou škodu obvykle považují hodnoty v řádu stovek tisíc korun a za škodu velkého rozsahu částky v milionech korun, vždy však záleží na konkrétní situaci.
Tresty za poškození cizí věci
Tresty za poškození cizí věci se liší podle závažnosti případu a jak už bylo zmíněno, také výše škody. Nejmírnější varianta trestného činu a způsobení škody nikoliv nepatrné může vést k odnětí svobody až na jeden rok, zákazu činnosti nebo propadnutívěci.
Kvalifikovaná skutková podstata zahrnuje buď možnost způsobení značné škody, případně spáchání tohoto činu na věci svědka, znalce nebo tlumočníka pro výkon jejich povinnosti, dále spáchání činu na věci jiného pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání. Také situace, kdy poškozená věc požívá ochrany podle jiného právního předpisu vede k možnému odnětí svobody na šest měsíců až tři léta.
Nejzávažnější trestem je odnětí svobody na dvě léta až šest let v případě, způsobí-li činem škodu velkého rozsahu.
Nejčastější případy poškození cizí věci v praxi
Nejčastější případy poškození cizí věci v praxi bývají následující:
- Vandalismus: Jedná se o úmyslné poškozování veřejného i soukromého majetku, jako jsou graffiti na stěnách, poškození parkových laviček nebo rozbití oken.
- Poškození automobilu: Lidé si navzájem často řeší účty prostřednictvím svých automobilů – poškrábané auto pětikorunou, prořízlé pneumatiky jsou nejčastějším takovým příkladem.
- Poškození osobních věcí jako je oblečení, brýle či zavazadla. K tomu dochází často v souvislosti či v kombinaci s jiným trestným činem, jako je rvačka či ublížení na zdraví. V takových souvislostech se ovšem hůře identifikuje, zda bylo poškození cizí věci úmyslné či k němu došlo v rámci rvačky náhodně.
- Poškození obydlí souseda – sousedské spory bývají také často doprovázené trestným činem poškození cizí věci. Není-li danou věcí již výše zmíněné auto, může jí být cokoliv z obydlí souseda. V praxi jsme se setkali s vykácenými stromy, zahradou politou chemikáliemi či poškozeným bazénem.
Shrnutí
Poškození cizí věci je podle českého trestního zákoníku trestný čin, kterého se dopustí ten, kdo úmyslně zničí, poškodí nebo učiní neupotřebitelnou věc patřící jiné osobě a způsobí tím škodu nikoli nepatrnou (alespoň 10 000 Kč). Rozhodující je úmysl pachatele, stačí i úmysl nepřímý, zatímco nedbalostní poškození bývá zpravidla pouze občanskoprávním deliktem. Trestní sazby se liší podle závažnosti případu – u základní skutkové podstaty jde o trest odnětí svobody až na jeden rok, zákaz činnosti nebo propadnutí věci; vyšší sazby přicházejí v úvahu při kvalifikovaných okolnostech, jako je poškození chráněné věci, motivace z nenávisti nebo způsobení značné či rozsáhlé škody, jejíž přesné hranice zákon nestanoví a posuzují se individuálně. V praxi nejčastěji dochází k poškození automobilů, vandalismu, ničení osobních věcí nebo sousedských sporům, přičemž posouzení, zda jde o trestný čin, závisí na výši škody, povaze jednání, úmyslu a vlastnictví věci.
Často kladené dotazy
Kdy je poškození cizí věci trestný čin a kdy jen přestupek?
Poškození cizí věci je trestný čin tehdy, pokud pachatel úmyslně poškodí, zničí nebo učiní neupotřebitelnou věc jiného a způsobí škodu alespoň 10 000 Kč. Pokud je škoda nižší nebo chybí úmysl, může jít o přestupek proti majetku, který řeší obecní úřad nebo policie. Rozhodující je tedy úmysl a výše škody.
Lze poškození cizí věci z nedbalosti trestně stíhat?
Obvykle ne. Poškození cizí věci z nedbalosti není podle českého trestního zákoníku trestným činem – trestní odpovědnost vzniká pouze při úmyslném jednání. Nedbalostní poškození věci se proto typicky řeší jako občanskoprávní nárok na náhradu škody, případně jako přestupek, pokud jednání bylo neopatrné či porušovalo právní povinnosti.
Jak funguje náhrada škody za poškození věci?
Náhrada škody za poškození věci se stanovuje podle skutečné způsobené újmy – tedy podle nákladů na opravu, případně hodnoty věci před a po poškození. V některých situacích lze uplatnit i náklady na znalecký posudek, ušlý zisk nebo náklady spojené s nemožností věc používat. Nárok lze uplatnit v občanskoprávním řízení nebo v rámci trestního řízení jako poškozený.
Co dělat, když jsem se dopustil přestupku poškození cizí věci?
Pokud jde o poškození cizí věci – přestupek, doporučuje se škodu co nejdříve nahradit a spolupracovat s úřady. Obecní úřad může uložit pokutu, případně povinnost škodu napravit. Pokud byla škoda způsobena neúmyslně, je důležité to doložit (svědci, fotky, okolnosti vzniku škody), aby nebyla věc mylně posuzována jako úmyslný trestný čin.
Kdy a jak mohu žádat náhradu škody za poškození cizí věci?
Nárok na poškození cizí věci – náhrada škody může uplatnit každý vlastník poškozené věci. Pokud je čin trestným činem, lze náhradu žádat přímo v trestním řízení prostřednictvím tzv. adhezního návrhu. V ostatních případech se podává občanskoprávní žaloba. Vždy je vhodné shromáždit důkazy: fotografie, faktury za opravu, odhad škody, svědecké výpovědi nebo policejní protokol.