Rychlý přehled:Souběh trestných činů znamená, že pachatel spáchal více trestných činů dříve, než byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za některý z nich. Pokud se o všech činech rozhoduje v jednom řízení, soud ukládá úhrnný trest. Pokud se na další trestný čin přijde až po dřívějším odsuzujícím rozsudku, může soud uložit souhrnný trest a zrušit původní výrok o trestu. Rozhodný je okamžik vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně, nikoliv až právní moc.
Kdy může souběh nastat
Souběh může nastat jen u trestných činů. Nestačí, že se pachatel dopustil více protiprávních jednání obecně. Pokud jeden skutek představuje trestný čin a druhý pouze přestupek, nepůjde o souběh trestných činů, i když se obě věci mohou prakticky řešit vedle sebe.
Podstatné je, že pachatel spáchá více trestných činů dříve, než je za některý z nich vyhlášen odsuzující rozsudek soudem prvního stupně. Právě tento okamžik odděluje souběh od recidivy. Trestní zákoník u souhrnného trestu výslovně pracuje s tím, že další trestný čin byl spáchán dříve, než byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný trestný čin pachatele.
Nezáleží tedy jen na tom, zda už rozsudek nabyl právní moci. Rozhodující je vyhlášení odsuzujícího rozsudku soudem prvního stupně. Pokud pachatel po tomto okamžiku spáchá nový trestný čin, nejde už o souběh, ale o nové jednání po odsouzení, které se typicky posuzuje jako recidiva.
Příklad: Pachatel v lednu vykrade sklep a v březnu se dopustí podvodu. Za krádež je odsuzující rozsudek vyhlášen až v červnu. Podvod byl spáchán ještě před tímto rozsudkem, takže může jít o souběh. Pokud by se podvodu dopustil až v červenci, tedy po vyhlášení odsuzujícího rozsudku za krádež, půjde už o recidivu.
Souběh je důležitý nejen pro právní kvalifikaci, ale hlavně pro trest. Spáchání více trestných činů je přitěžující okolností a zároveň se na něj vztahují zvláštní pravidla pro ukládání úhrnného nebo souhrnného trestu.
Související služba
Řešíte trestní stíhání nebo více obvinění najednou?
Posoudíme, zda jde o souběh, pokračování v trestném činu, nebo recidivu. Zkontrolujeme právní kvalifikaci, trestní sazby a možnosti obhajoby. Správné posouzení může mít zásadní dopad na výši trestu i další postup v řízení.
Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát. Vše zvládneme on-line nebo osobně.
Chci se poradit
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 6 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Jaké typy souběhu rozlišujeme
Základní dělení je na souběh jednočinný a vícečinný.
Jednočinný souběh znamená, že pachatel jedním skutkem naplní znaky dvou nebo více trestných činů. Jeden děj tedy může být právně posouzen podle více ustanovení trestního zákoníku.
Příklad: Pachatel při jednom útoku poškodí cizí věc a zároveň způsobí jiné osobě zranění. Podle konkrétních okolností může být jeden skutek posouzen jako více trestných činů, například poškození cizí věci a ublížení na zdraví.
Vícečinný souběh znamená, že pachatel spáchá více samostatných skutků a každý z nich naplňuje znaky trestného činu.
Příklad: Pachatel v lednu odcizí zboží z obchodu, v únoru podvodně vyláká peníze od známého a v březnu neoprávněně použije cizí platební kartu. Jde o více skutků, které mohou tvořit vícečinný souběh, pokud byly spáchány před vyhlášením prvního odsuzujícího rozsudku.
Dále se mluví o souběhu stejnorodém a nestejnorodém.
Stejnorodý souběh znamená, že pachatel spáchá více trestných činů stejného druhu. Typicky se může jednat o opakované majetkové trestné činy.
Nestejnorodý souběh znamená, že pachatel spáchá různé trestné činy. Například krádež, vydírání a maření výkonu úředního rozhodnutí.
V praxi se tato dělení mohou kombinovat. Může jít o jednočinný stejnorodý souběh, jednočinný nestejnorodý souběh, vícečinný stejnorodý souběh i vícečinný nestejnorodý souběh. Pro čtenáře je ale nejdůležitější otázka, zda soud bude ukládat jeden trest za více činů, nebo zda půjde už o samostatné potrestání nové trestné činnosti po předchozím odsouzení.
Kdy jde jen o zdánlivý souběh
Ne každá situace, kdy jednání na první pohled odpovídá více ustanovením trestního zákoníku, skončí jako skutečný souběh více trestných činů. Někdy se použije jen jedno ustanovení, protože ostatní jsou jím pohlcena.
V praxi se tomu říká zdánlivý souběh. Typicky může jít o situace, kdy jedno ustanovení je speciální vůči druhému, kdy mírnější jednání splývá se závažnějším, nebo kdy je určitý čin jen běžným prostředkem ke spáchání jiného trestného činu.
Příklad: Pachatel se při vloupání do domu dopustí jednání, které by samo o sobě mohlo připomínat poškození věci. Pokud je ale poškození zámku nebo dveří jen prostředkem vloupání a zákonná kvalifikace krádeže s tím počítá, nemusí se vždy samostatně trestat jako další trestný čin. Záleží na konkrétní škodě, způsobu provedení a právní kvalifikaci.
Zdánlivý souběh je důležitý hlavně proto, aby pachatel nebyl trestán dvakrát za totéž. Soud musí pečlivě určit, které ustanovení skutečně vystihuje škodlivost jednání a zda má být více trestných činů posouzeno vedle sebe, nebo jen jeden z nich.
V praxi bývá právě tato otázka častým prostorem pro obhajobu. Někdy státní zástupce navrhne více právních kvalifikací, ale obhajoba může namítat, že část z nich je pohlcena závažnějším trestným činem.
Souběh a pokračování v trestném činu
Souběh je potřeba odlišit od pokračování v trestném činu. Pokračování znamená, že pachatel spáchá více dílčích útoků, které jsou vedeny jednotným záměrem, naplňují stejnou skutkovou podstatu, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou časovou souvislostí a souvislostí v předmětu útoku.
Příklad: Zaměstnanec si během tří měsíců opakovaně převádí menší částky z účtu zaměstnavatele na svůj účet podle stejného plánu. Nemusí jít o několik zcela oddělených trestných činů, ale o pokračování v jednom trestném činu, pokud jsou splněny zákonné znaky.
To má praktický význam pro trest i pro řízení. Pokud se na další dílčí útok pokračujícího trestného činu přijde až po pravomocném rozsudku za jiné útoky, může soud uložit společný trest za pokračování v trestném činu podle § 45 trestního zákoníku. V takovém případě zruší dřívější výrok o vině a trestu v rozsahu pokračujícího trestného činu a rozhodne znovu o celku. Společný trest nesmí být mírnější než trest uložený dřívějším rozsudkem.
Rozdíl mezi vícečinným souběhem a pokračováním v trestném činu může být jemný. U opakovaných krádeží, podvodů nebo zpronevěr bude záležet na tom, zda jednotlivé útoky spojuje jednotný záměr, podobný způsob provedení a časová i věcná souvislost.
Jak je souběh trestných činů trestán
U souběhu se tresty v českém právu zpravidla nesčítají mechanicky. Soud nepostupuje tak, že by za každý trestný čin uložil zvláštní trest a ty jednoduše sečetl. Místo toho ukládá úhrnný nebo souhrnný trest.
Trestní zákoník stanoví, že pokud soud odsuzuje pachatele za dva nebo více trestných činů, uloží mu úhrnný trest podle ustanovení vztahujícího se na trestný čin z nich nejpřísněji trestný. Vedle trestu přípustného podle tohoto nejpřísnějšího ustanovení může uložit i jiný druh trestu, pokud by jeho uložení bylo odůvodněno některým ze souzených trestných činů.
Tomu se říká absorpční zásada. Nejzávažnější trestný čin „pohltí“ trestání ostatních, ale neznamená to, že ostatní činy soud ignoruje. Naopak, jejich počet, povaha a následky mohou ovlivnit výměru trestu v rámci použitelné sazby.
U vícečinného souběhu většího počtu trestných činů může soud dokonce uložit trest odnětí svobody v rámci sazby, jejíž horní hranice se zvyšuje o jednu třetinu. Ani po takovém zvýšení však horní hranice nesmí překročit zákonné limity uvedené v § 43 trestního zákoníku.
Prakticky to znamená, že souběh může trest zpřísnit. Pachatel sice nedostane prostý součet všech trestů, ale soud přihlédne k tomu, že trestná činnost byla rozsáhlejší, opakovaná nebo zasáhla více poškozených.
Úhrnný trest
Úhrnný trest se ukládá tehdy, když soud v jednom řízení odsuzuje pachatele za dva nebo více trestných činů. Typicky se všechny skutky projednávají společně a soud o nich rozhodne jedním rozsudkem.
Příklad: Pachatel je obžalován za to, že během několika týdnů spáchal krádež, podvod a maření výkonu úředního rozhodnutí. Všechny skutky se projednávají v jednom řízení. Soud uloží jeden úhrnný trest podle nejpřísněji trestného z těchto činů. Ostatní činy ale zohlední při výměře trestu a případně při ukládání dalších druhů trestů.
Úhrnný trest může být pro pachatele výhodnější než samostatné tresty za každý čin zvlášť, protože tresty se nesčítají. Zároveň ale může být přísnější než trest za jediný trestný čin, protože soud bere v úvahu celý rozsah trestné činnosti.
Nejčastější omyl v praxi je představa, že „když se tresty nesčítají, další skutky už nevadí“. Vadí. Spáchání více trestných činů je přitěžující okolnost a může posunout trest výše v rámci trestní sazby.
Souhrnný trest
Souhrnný trest se ukládá tehdy, když pachatel spáchal další trestný čin ještě před vyhlášením dřívějšího odsuzujícího rozsudku soudu prvního stupně, ale soud o tomto dalším činu rozhoduje až později.
V takovém případě soud uloží nový trest podle zásad pro úhrnný trest a současně zruší výrok o trestu z dřívějšího rozsudku. Zruší také další rozhodnutí, která na původní výrok o trestu obsahově navazovala a ztratila podklad. Souhrnný trest nesmí být mírnější než trest uložený dřívějším rozsudkem.
Příklad: Pachatel je v březnu odsouzen za krádež. V květnu se zjistí, že už v lednu spáchal také podvod, který se v březnovém řízení neřešil. Podvod byl spáchán před vyhlášením rozsudku za krádež, takže soud může v řízení o podvodu uložit souhrnný trest a zrušit původní výrok o trestu za krádež.
Souhrnný trest tedy napravuje situaci, kdy se sbíhající se trestné činy neprojednaly najednou. Cílem je, aby pachatel nebyl trestán hůře jen proto, že se na některý skutek přišlo později nebo že se řízení vedla odděleně.
Soud ale nemusí souhrnný trest uložit vždy. Pokud má za to, že trest uložený dřívějším rozsudkem je dostatečný, upustí od uložení souhrnného trestu.
Tip na článek
Pokud jste svědky trestného činu nebo jeho obětí, vzniká vám až na výjimky povinnost jej nahlásit. Stejně tak máte povinnost trestný čin překazit. V opačném případě vám může hrozit i vězení. Kdo přesně má oznamovací povinnost, a co se stane v případě neoznámení trestného činu?
Praktické příklady souběhu
Jednočinný souběh: Pachatel při jednom konfliktu udeří poškozeného lahví, způsobí mu zranění a zároveň rozbije vybavení provozovny. Jeden incident může podle okolností naplnit znaky více trestných činů, například ublížení na zdraví a poškození cizí věci.
Vícečinný souběh: Pachatel během dvou měsíců třikrát podvodně vyláká peníze od různých lidí. Každý útok je samostatný skutek. Pokud nejde o pokračování v jednom trestném činu a všechny skutky byly spáchány před prvním odsuzujícím rozsudkem, může jít o vícečinný souběh.
Souhrnný trest: Pachatel je odsouzen za krádež. Později se zjistí, že ještě před tímto rozsudkem spáchal zpronevěru. Soud rozhodující o zpronevěře může uložit souhrnný trest, zrušit původní výrok o trestu a nově rozhodnout o trestu za celou sbíhající se trestnou činnost.
Pokračování v trestném činu: Účetní si v několika pravidelných převodech posílá peníze zaměstnavatele na svůj účet. Jednotlivé převody mohou být dílčími útoky pokračujícího trestného činu, pokud je spojuje jednotný záměr, podobný způsob provedení a časová i věcná souvislost.
Proč souběh ovlivňuje výši a typ trestu
Souběh je pro trest zásadní ze tří důvodů.
- Za prvé, spáchání více trestných činů je přitěžující okolnost. Soud proto může uložit přísnější trest než u jediného izolovaného činu.
- Za druhé, soud ukládá úhrnný nebo souhrnný trest podle nejpřísněji trestného činu. To určuje základní trestní sazbu, ve které se soud pohybuje. Pokud jsou dolní hranice sazeb různé, je dolní hranicí úhrnného trestu nejvyšší z nich.
- Za třetí, vedle hlavního trestu může soud uložit i jiný druh trestu, pokud jej odůvodňuje některý ze sbíhajících se trestných činů. Například u jednoho činu může být namístě zákaz činnosti, u jiného peněžitý trest nebo propadnutí věci.
Praktický dopad může být velký. U souběhu se tresty nesčítají jako v některých zahraničních systémech, takže pachatel zpravidla nedostane například tři samostatné tresty za tři skutky vedle sebe. Současně ale soud hodnotí celou trestnou činnost, počet poškozených, výši škody, délku páchání a další okolnosti. Výsledek tak může být citelně přísnější než u jednoho skutku.
Na co si dát pozor v trestním řízení
U souběhu je důležité zkontrolovat zejména časovou osu. Klíčové otázky zní:
- kdy byly jednotlivé trestné činy spáchány,
- kdy byl vyhlášen první odsuzující rozsudek soudu prvního stupně,
- zda jde o samostatné skutky, nebo pokračování v trestném činu,
- zda nejde jen o zdánlivý souběh,
- který trestný čin je nejpřísněji trestný,
- zda má být uložen úhrnný, souhrnný nebo společný trest,
- zda soud nemůže upustit od uložení souhrnného trestu.
Nejčastější chyba v praxi je zaměňovat právní moc rozsudku s jeho vyhlášením. Pro souhrnný trest je rozhodné, zda byl další trestný čin spáchán před vyhlášením odsuzujícího rozsudku soudem prvního stupně.
Další častý problém je nesprávné rozlišení vícečinného souběhu a pokračování v trestném činu. To může mít dopad na právní kvalifikaci, výrok o vině i ukládaný trest.
Shrnutí
Souběh trestných činů nastává tehdy, když pachatel spáchá více trestných činů dříve, než je za některý z nich vyhlášen odsuzující rozsudek soudem prvního stupně. Pokud se nový trestný čin stane až po tomto okamžiku, půjde typicky o recidivu, nikoliv o souběh.
Souběh může být jednočinný nebo vícečinný, stejnorodý nebo nestejnorodý. Ne každé zdánlivé naplnění více ustanovení ale znamená skutečný souběh; někdy jedno ustanovení pohltí druhé. Zvlášť je třeba odlišovat pokračování v trestném činu, kde jednotlivé dílčí útoky tvoří jeden pokračující celek.
Při souběhu soud zpravidla ukládá úhrnný nebo souhrnný trest podle nejpřísněji trestného činu. Tresty se mechanicky nesčítají, ale spáchání více trestných činů může vést k přísnějšímu výsledku. Správné posouzení souběhu proto může významně ovlivnit výši trestu i celkovou strategii obhajoby.
Často kladené dotazy
Co je souběh trestných činů?
Souběh znamená, že pachatel spáchal dva nebo více trestných činů dříve, než byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za některý z nich.
Jaký je rozdíl mezi souběhem a recidivou?
U souběhu byly trestné činy spáchány před vyhlášením prvního odsuzujícího rozsudku. U recidivy pachatel spáchá další trestný čin až po vyhlášení odsuzujícího rozsudku za předchozí trestný čin.
Co je jednočinný souběh?
Jednočinný souběh nastává tehdy, když pachatel jedním skutkem naplní znaky více trestných činů. Jeden skutkový děj je tedy právně posouzen podle více ustanovení.
Co je vícečinný souběh?
Vícečinný souběh znamená, že pachatel spáchal více samostatných skutků a každý z nich je trestným činem. Typicky může jít o několik různých činů spáchaných před prvním odsuzujícím rozsudkem.
Sčítají se tresty za více trestných činů?
Ne mechanicky. Soud zpravidla ukládá jeden úhrnný nebo souhrnný trest podle nejpřísněji trestného činu. Ostatní trestné činy ale zohlední při výměře trestu.
Co je souhrnný trest?
Souhrnný trest se ukládá, když pachatel spáchal další trestný čin před vyhlášením dřívějšího odsuzujícího rozsudku, ale soud o něm rozhoduje až později. Soud přitom zruší původní výrok o trestu a uloží nový trest za celou sbíhající se trestnou činnost.
Co je společný trest za pokračování v trestném činu?
Společný trest se ukládá tehdy, když se později rozhoduje o dalším dílčím útoku pokračujícího trestného činu, za jehož jiné útoky už byl pachatel odsouzen. Soud zruší dřívější výrok o vině a trestu v dotčeném rozsahu a rozhodne znovu o celém pokračujícím trestném činu.
