Krádež je jedním z nejběžnějších trestných činů. Trest, který za ní hrozí se pohybuje na široké škále – od pokuty 50 000 korun až po trest odnětí svobody na 10 let. V tomto článku se na tyto tresty podíváme zblízka a prozradíme vám, kdy je krádež trestným činem a kdy pouhým přestupkem. Nakonec vyjasníme také rozdíly mezi krádeží, zatajením věci, loupeží a zpronevěrou.
Trestný čin krádeže spáchá ten, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní a zároveň:
Cizí věc je jakýkoliv hmotný majetek, který je ve vlastnictví někoho jiného než pachatele. Důležité je, že věc musí být hmotná, tedy něco, co lze fyzicky uchopit a přesunout. To zahrnuje široké spektrum předmětů jako jsou peníze, osobní majetek, zboží v obchodech, vozidla a podobně. Nemůže se ale jednat o nemovitosti. Proto nelze ukradnou například něčí dům (v tomto případě se jedná o jiný typ trestného činu, např. o neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru).
O přestupek se jedná v případě, že nedojde k naplnění skutkové podstaty trestného činu. Konkrétně tedy v případě, že si někdo přisvojí cizí věci tím, že se jí zmocní, ale nenaplní se žádný z dalších uvedených bodů.
To znamená, že hodnota této věci nepřesahuje 10 000 korun a chybí závažnější okolnosti. Nedojde tedy k vyloupání, použití násilí či pohrůžky. Krádež se netýká věci, kterou má někdo jiný na sobě či při sobě a nedošlo k ní na území, kde probíhá nebo proběhla evakuace.
Přišlo vám předvolání k řešení přestupku? Sankce za něj mohou být vysoké a nevyplatí se absolvovat řízení bez porady s advokátem. V Dostupném advokátovi vám pomůžeme se správnou argumentací, stejně jako se získáním důkazů.
Přísnost trestu se liší podle toho, zda se jedná o přestupek nebo trestný čin.
V případě přestupku hrozí pokuta v maximální výši 50 000 korun. Pokud se však jedná o opakovaný přestupek, pak je možné udělit pokutu až 70 000 korun. Zároveň může být pachateli uloženo tzv. omezující opatření.
Mezi ty patří zákaz navštěvovat určená veřejně přístupná místa nebo místa, kde se konají sportovní, kulturní a jiné společenské akce, popřípadě povinnost zdržet se styku s určitou osobou nebo vymezeným okruhem osob nebo v povinnosti podrobit se vhodnému programu pro zvládání agrese nebo násilného chování. Lze je uložit maximálně na jeden rok.
Tip: Spáchali jste přestupek? Jaký trest vás čeká? To se dozvíte v našem dalším článku.
Za trestný čin krádeže hrozí trest odnětí svobody až na dva roky, zákaz činnosti nebo propadnutí věci.
Zpřísňuje se v případě, že byl pachatel v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán za krádež – v tomto případě dostane trest odnětí svobody na 6 měsíců až tři roky.
Odnětí svobody na rok až pět let dostane pachatel v případě, že způsobil svým jednáním větší škodu, tedy škodu ve výši nejméně 100 000 korun.
Odnětí svobody na dva roky až osm let dostane pachatel pokud jednal jako člen organizované skupiny nebo pokus způsobil svým jednáním značnou škodu, tedy škodu nejméně milion korun. A také v případě, že tento čin spáchal za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.
Maximální trest ve výši odnětí svobody na 5 až deset let dostane pachatel, který způsobil škodu velkého rozsahu, tedy vyšší než 10 milionů korun nebo v případě, že spáchal krádež s úmyslem umožnit nebo usnadnit spáchání teroristického činu, trestného činu financování terorismu nebo vyhrožování teroristickým trestným činem.
Tip: Vše o trestu odnětí svobody jsme rozebírali v našem dalším článku.
Krádež bývá často zaměňována s další trestnou činností. Konkrétně se jedná o loupež, zatajení věci a zpronevěru. Pojďme se na jednotlivé činy podívat blíže a vysvětlit si, jak se přesně liší od krádeže.
Loupeže se dopustí ten, kdo proti jinému užije násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci. U krádeže je také možné použití násilí nebo pohrůžky násilí. Rozdíl ale spočívá v tom, že u loupeže toto násilí nebo vyhrožování přechází zmocnění se cizí věci, zatímco u krádeže může ale nemusí proběhnout až následně po zmocnění se věci.
Příklad loupeže: Jana jde večer po parku a nese si kabelku. Náhle k ní přistoupí muž, chytne ji za rameno a hrozí jí, že ji udeří, pokud mu ji ihned nedá. Jana mu kabelku okamžitě vydá. Toto jednání je kvalifikováno jako loupež, protože muž použil hrozbu bezprostředním násilím, aby získal kabelku.
Příklad krádeže: Jana jde večer po parku a nese si kabelku. Nečekaně k ní přiběhne muž, rychle ji kabelku vytrhne z ruky a utíká pryč. Jana se ho snaží zastavit, ale muž jí pohrozí, že pokud ho bude pronásledovat, tak jí zbije. V tomto případě se jedná o krádež, protože muž použil pohrůžku násilím až jako následek provedené krádeže.
Za loupež hrozí přísnější tresty než v případě krádeže. Běžné tresty se pohybují v rozmezí od dvou do 10 let trestu odnětí svobody. Trest odnětí svobodu však může být udělen až na patnáct let v případě, že následkem loupeže způsobí pachatel smrt.
Zatajení věci se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc nikoli nepatrné hodnoty (tedy s hodnotou vyšší než 10 000 korun), která se dostala do jeho moci nálezem, omylem nebo jinak bez přivolení osoby oprávněné. Od krádeže se tedy liší způsobem, jakým pachatel věc získá – v tomto případě nálezem či omylem, zatímco u krádeže se jedná o přímý akt zmocnění se cizí věci.
Příklad zatajení věci: Jan sedí v autobuse a na vedlejším sedadle objeví telefon. Nikomu nic neřekne a rozhodne se si ho ponechat. Toto jednání je kvalifikováno jako zatajení věci, protože Jan našel ztracenou věc a rozhodl se ji nevrátit majiteli, přestože měl možnost tak učinit.
Příklad krádeže: Jan sedí v autobuse a všimne si, že spolujezdci čouhá z kapsy telefon. Rychle ho vezme a schová do své kapsy. Toto jednání je kvalifikováno jako krádež, protože Jan aktivně vzal cizí věc s úmyslem ji přivlastnit bez vědomí a souhlasu majitele.
Zatajení věci je z podstaty věci mírnějším prohřeškem než krádež, a proto za něj hrozí i mírnější tresty. Základním trestem je trest odnětí svobody až na jeden rok a zákaz činnosti. Přísnější tresty pak hrozí v případě většího prospěchu pro pachatele.
Zpronevěry se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou. Od krádeže se tedy liší tím, že zde byla pachateli věc s vědomím a souhlasem majitele svěřena.
Příklad zpronevěry: Anna pracuje jako knihovnice v místní knihovně. Má přístup k vzácným knihám, které jsou určeny pouze pro čtení v knihovně a nesmí se půjčovat domů. Jednoho dne si Anna vezme jednu z těchto vzácných knih domů, aniž by to někomu oznámila, a rozhodne se ji ponechat ve své osobní sbírce. Toto jednání je kvalifikováno jako zpronevěra, protože Anna měla zákonné oprávnění mít knihu v držení jako knihovnice, ale zneužila své postavení a důvěru, aby si knihu přivlastnila.
Příklad krádeže: Anna navštíví místní knihovnu a všimne si, že na stole u čítárny leží vzácná kniha, kterou někdo zapomněl vrátit na místo. Anna knihu rychle schová do své tašky a odnese si ji domů. Toto jednání je kvalifikováno jako krádež, protože Anna vzala knihu, která jí nepatřila, bez vědomí a souhlasu knihovny.
Zpronevěra se trestá prakticky stejně jako trestný čin krádeže. Základním trestem je odnětí svobody až na dva roky, zákaz činnosti nebo propadnutí věci. Nejpřísnější trest je pak stanoven na 10 let odnětí svobody.
Krádež může být klasifikována buď jako přestupek, nebo jako trestný čin v závislosti na hodnotě ukradené věci a okolnostech činu. Přestupek se týká menších krádeží do 10 000 Kč bez závažných okolností, zatímco trestný čin zahrnuje větší škody, vloupání, použití násilí či pohrůžky. Tresty za krádež se pohybují od pokut a omezujících opatření u přestupků až po dlouhodobé odnětí svobody u závažných trestných činů. Rozdíly mezi krádeží, loupeží, zatajením věci a zpronevěrou spočívají v použitých prostředcích a způsobu získání cizí věci, přičemž každé jednání je zákonem odlišně trestáno.
Přišla vám pokuta nebo předvolání k řešení přestupku? Sankce za něj mohou být vysoké a nevyplatí se absolvovat řízení bez porady s advokátem. Pečlivá argumentace se vyplatí také tehdy, pokud chcete na cizí přestupek upozornit.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
