„Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li takovým činem značnou škodu.“ I takové věty můžeme nalézt v trestním zákoníku. Co je to škoda “větší”, “značná” nebo “nikoli malá”? Proč se tyto pojmy v trestním zákoně nacházejí a proč pro každý čin není stanovena konkrétní výše způsobené škody? To si přiblížíme v dnešním textu.
Klíčovým prvkem při posuzování trestných činů, zejména těch majetkových, je výše způsobené škody. Trestní zákoník obsahuje ustanovení, která detailně vymezují různé úrovně škody, což je důležité pro kvalifikaci trestného činu a určení odpovídající trestní sazby.
Tip: Obecné povědomí o tom, co je trestný čin má asi většina z nás. „Vražda nebo krádež“, by zněla možná odpověď. Víte ale, že krádež může být i pouhým přestupkem, který se ani nezaznamená do rejstříku trestů? A tušíte, že rejstřík trestů je také státní úřad? Na trestné činy, jejich dělení a promlčecí lhůty jsme se zaměřili v našem článku.
Podle ustanovení § 137 a § 138 trestního zákoníku se při stanovení výše škody vychází z ceny, za kterou se daná věc obvykle prodává v době a místě činu. Pokud tuto cenu nelze určit, bere se v úvahu cena potřebná na pořízení stejné nebo obdobné věci, případně náklady na uvedení věci do původního stavu. Tato pravidla zajišťují objektivní a spravedlivé posouzení výše škody.
Nabízí se přitom otázka, co je přesně cena v místě obvyklá? Podle judikatury se pro účely stanovení škody v trestním právu vychází z maloobchodních cen. Jinými slovy jde o cenu pro koncového spotřebitele. Pokud tedy zaměstnankyně ukradne v továrně koženou kabelku, jejíž výrobní cena je 3 000 korun, ale v obchodě se prodává za 15 000 korun, půjde o trestný čin a nikoliv přestupek, neboť se vychází z maloobchodní ceny 15 000 korun.
Škody jsou přitom rozděleny do několika kategorií:
Tento systém kategorizace umožňuje odstupňování trestní odpovědnosti a sankcí podle závažnosti trestného činu. Použití těchto kategorií namísto konkrétní částky pro každý trestný čin umožňuje větší flexibilitu a univerzálnost trestního práva. Podle aktuální ekonomické situace ve společnosti (výše mezd, inflace apod.) lze totiž nastavit univerzální hranice, které lze pro tyto účely využít.
V sázce je opravdu mnoho a nevyplatí se absolvovat trestní řízení bez porady s advokátem. Jste-li obviněný z trestného činu, pak u soudu uspějete jen tehdy, když je vaše obhajoba neprůstřelná. Provedeme pečlivou analýzu případu a navrhneme postup obhajoby v rámci trestního řízení, v němž budeme tvrdě vymáhat vaše práva.
Zavedení kategorií škod namísto specifických částek pro každý trestný čin má několik důvodů:
Co v praxi znamenají různě nastavené hranice? Různé úrovně škody znamenají posouzení existence či míry společenské škodlivosti protiprávního činu. Z toho titulu pak mají přímý dopad na právní kvalifikaci trestného činu a výši trestu. Není totiž krádež jako krádež a je zřejmé, že musí následovat rozdílný trest, pokud například zaměstnanec okradl zaměstnavatele o patnáct tisíc nebo sto padesát tisíc korun. Podívejme se na konkrétní trestné činy:
Příklad: představme si případ, kdy někdo ukradne starší ojeté auto v hodnotě 120 000 Kč. Tento čin by byl posuzován jako krádež s větší škodou, což by vedlo k přísnější kvalifikaci a tím i vyššímu trestu. Naopak, krádež mobilního telefonu v hodnotě 12 000 Kč by byla kvalifikována jako krádež s nikoli nepatrnou škodou, což by vedlo k nižšímu trestu.
Tip: Krádež je jedním z nejběžnějších trestných činů. Trest, který za ní hrozí se pohybuje na široké škále – od pokuty 50 000 korun až po trest odnětí svobody na 10 let. V našem dalším článku se na tyto tresty podíváme zblízka a prozradíme vám, kdy je krádež trestným činem a kdy pouhým přestupkem. Nakonec vyjasníme také rozdíly mezi krádeží, zatajením věci, loupeží a zpronevěrou.
Systém nastavení hranic způsobené škody umožňuje spravedlivější a efektivnější posuzování trestných činů, přičemž zohledňuje jak závažnost činu, tak jeho dopad na oběti a společnost.
Také v civilním právu někdy potřebujeme stanovit výši škody. Například, když nám soused v domě nad kopcem nad námi svým poškozeným bazénem vyplavil zahradu a sklep, nebo když nám sousedovic pes potrhal značkový oblek za desítky tisíc. Stanovení výše škody zde ale sleduje jiný účel. Primárním cílem je náhrada škody poškozenému a z toho důvodu je třeba škodu vyčíslit přesně, nikoliv například nějakou její hranici. Někdy ale ani takový postup není důležitý, pokud je škůdce schopen a ochoten uvést majetek v předešlý stav typicky tím, že zajistí na své náklady opravu věci.
Oproti tomu v trestním právu se stanovuje výše škody, jak už bylo zmíněno, s cílem zjištění závažnosti trestného činu. Může být i přímo jeho pojmovým znakem.
V trestním právu se také můžeme setkat s na první pohled paradoxní situací, kdy žádná škoda v praxi nenastala, ale přesto je pachatel potrestán. Jak je to možné? Může totiž dojít pouze k pokusu trestného činu. Jde o situaci, kdy pachatel zahájí jednání směřující k dokonání trestného činu, ale z různých důvodů jej nedokončí. Podle trestního zákoníku je pokus trestného činu trestný, pokud jednání pachatele směřuje k spáchání trestného činu a zároveň je úmyslné. Pokus je považován za nebezpečný, protože představuje konkrétní hrozbu pro společnost, i když trestný čin nebyl dokonán. V některých případech tedy škoda nenastala, protože trestný čin nebyl dokonán. I zde je ovšem třeba hypotetickou škodu stanovit, aby mohl následovat spravedlivý trest.
Byl jste obviněn a bylo proti vám zahájeno trestní stíhání? V sázce je opravdu mnoho a nevyplatí se absolvovat trestní řízení bez porady s advokátem.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
