Daň z nemovitosti – pozemek: Jak na výpočet a kdy platit nemusíte?

V tomto článku vám vysvětlíme, kdo daň z pozemků platí, jak se počítá, kdy a jak ji přiznat i zaplatit. Dozvíte se také, které pozemky jsou od daně osvobozené a co se stane, pokud přiznání zapomenete podat.

Kdo platí daň z pozemku

Daň z nemovitých věcí se dělí na dvě základní části – daň ze staveb a jednotek a daň z pozemků. V následujícím textu se zaměříme právě na daň z pozemků, tedy daň, kterou stát vybírá za vlastnictví půdy evidované v katastru nemovitostí.

Daň z nemovitých věcí platí osoba, která je k 1. lednu daného kalendářního roku zapsaná jako vlastník pozemku v katastru nemovitostí. Pokud má pozemek více vlastníků (např. manželé nebo sourozenci v podílovém spoluvlastnictví), každý z nich je poplatníkem daně ve výši odpovídající jeho spoluvlastnickému podílu.

Ze kterých pozemků se daň neplatí

Od daně z pozemků jsou podle zákona osvobozeny některé pozemky automaticky, jiné pouze za určitých podmínek nebo na základě obecní vyhlášky.

Automaticky osvobozené pozemky

• pozemky ve vlastnictví státu nebo obce (na jejím území), pokud nejsou využívány k podnikání, pronájmu nebo propachtování,
• veřejné komunikace, pohřebiště, přehrady, vodní toky, kanalizace a další pozemky zastavěné veřejnou infrastrukturou,
• části chráněné přírody,
• veřejná prostranství a cesty sloužící obecnému užívání.

Osvobození při splnění určitých podmínek

• pozemky spojené s kulturními památkami, kostely, školami, nemocnicemi, knihovnami, zařízeními sociálních služeb nebo ekologickými provozy,
• zemědělské a lesní pozemky po rekultivaci (na dobu 5, resp. 25 let),
• pozemky sloužící k sanaci kontaminace nebo veřejnému výzkumu a vzdělávání (např. vysoké školy),

Osvobození na základě obecní vyhlášky

Zákon umožňuje obcím, aby samy rozhodly, které další typy pozemků budou na jejich území od daně z pozemků zcela nebo částečně osvobozeny. Obec k tomu musí vydat obecně závaznou vyhlášku, v níž konkrétně stanoví, na které pozemky se osvobození vztahuje.

Osvobození se může vztahovat na:

• Zemědělské pozemky – například pole, louky, pastviny apod. Podmínkou je, že tyto pozemky nejsou v zastavěném území nebo zastavitelné ploše (tedy nejde např. o parcely určené k budoucí výstavbě). Pokud obec stanoví výjimku, musí tyto pozemky výslovně označit.
• Ostatní plochy se způsobem využití: meze a stráně, neplodná půda, zamokřená místa, zeleň a jiné plochy.

Přiznání k dani z nemovitostí

Přiznání k dani z nemovitých věcí (včetně pozemků) se podává do 31. ledna kalendářního roku, ve kterém daňová povinnost vznikla. Rozhoduje tedy stav k 1. lednu daného roku.

Kdy máte povinnost podat přiznání

Daňové přiznání podáváte, pokud:

• Jste nabyli pozemek – ať už koupí, děděním nebo darem.
• Došlo ke změně – např. se změnila výměra, způsob využití nebo účel pozemku.
• Stali jste se spoluvlastníkem – přiznání může podat jeden ze spoluvlastníků za všechny, nebo každý za svůj podíl.
• Prodali jste část pozemku, ale jinou část si ponechali.

Pokud už jste v minulosti přiznání na daný pozemek podali a nedošlo k žádné změně, nové přiznání se podávat nemusí – stačí zaplatit daň.

Formulář daňového přiznání najdete na webu Finanční správy, nebo si jej můžete vyzvednout na jakémkoli územním pracovišti finančního úřadu. Daňové přiznání můžete podat buď elektronicky, nebo v listinné podobě.

Základ, sazba a koeficienty daně z nemovitosti (z pozemku)

Výše daně z pozemku se odvíjí od tří hlavních faktorů:

1. Druhu pozemku (např. orná půda, zahrada, les, stavební pozemek apod.),
2. Výměry v m²,
3. Místního koeficientu, který stanovuje obec.

Základ daně

Základ daně závisí na typu pozemku:

• U orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad a ovocných sadů se základ určí vynásobením výměry pozemku a průměrné ceny za 1 m² stanovené ve vyhlášce Ministerstva financí.
• U trvalých travních porostů, hospodářských lesů a rybníků s chovem ryb činí základ daně výměra pozemku vynásobená částkou 3,80 Kč/m².
• U ostatních pozemků je základem daně skutečná výměra v m².

Sazba daně

Na základ se aplikuje sazba daně, která se liší podle typu pozemku:

• 1,35 % z ceny u orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad a ovocných sadů,
• 0,45 % z ceny u trvalých travních porostů, lesů a rybníků s chovem ryb,
• 3,50 Kč/m² u stavebních pozemků,
• 9 Kč/m² u zpevněných ploch pro průmysl, dopravu a další podnikání,
• 1,80 Kč/m² u zpevněných ploch pro zemědělství a lesní/vodní hospodářství,
• 0,35 Kč/m² u zastavěných ploch a nádvoří,
• 0,08–0,35 Kč/m² u ostatních ploch – podle způsobu využití.

Místní koeficient

Výsledná daň se násobí místním koeficientem, který určuje obec. Obec může určit koeficient od 0,5 do 5 (vyšší koeficient = vyšší daň). Pokud obec nestanoví vlastní koeficient, uplatní se zákonný koeficient dle počtu obyvatel:

• 1,0 v obcích do 1 000 obyvatel,
• 1,4 v obcích do 6 000 obyvatel,
• 1,6 do 10 000 obyvatel,
• 2,0 do 25 000 obyvatel,
• 2,5 do 50 000 obyvatel,
• 3,5 ve větších městech a lázeňských městech,
• 4,5 v Praze.

Například Praha si v některých oblastech uplatňuje koeficient vyhláškou. Byty a bytové domy jsou tak násobeny koeficientem 5.

Výpočet daně z pozemku

Řekněme, že vlastníte stavební pozemek o výměře 600 m², který se nachází v obci s 12 000 obyvateli. Obec nevydala vlastní obecně závaznou vyhlášku o místním koeficientu, a proto se pro výpočet daně použije zákonný koeficient stanovený podle počtu obyvatel. V tomto případě činí koeficient 2,0. Na pozemku se zatím nenachází žádná stavba, jedná se tedy o zdanitelný stavební pozemek:

1. Základ daně: Stavební pozemky se neoceňují – základ daně je přímo výměra pozemku: 600 m².
2. Sazba daně: Podle zákona je sazba daně pro stavební pozemky: 3,50 Kč za 1 m²→ 600 m² × 3,50 Kč = 2 100 Kč.
3. Zákonný koeficient: Obec má 12 000 obyvatel → koeficient je 2,0.

Výsledná daň: 2 100 Kč × 2,0 = 4 200 Kč.

Roční daň z tohoto stavebního pozemku činí 4 200 Kč.

V následujících letech bude ještě třeba počítat s inflačním koeficientem, který byl zaveden v minulém roce. Pro rok 2025 je ale stanovený na hodnotu 1,0, a proto v praxi výpočet nijak neovlivňuje.

Jak zaplatit daň z nemovitosti

Daň z nemovitosti, tedy i daň z pozemku, je třeba každoročně uhradit nejpozději do 31. května. Pokud je výše daně vyšší než 5 000 Kč, lze ji rozdělit na dvě splátky – první do 31. května a druhou do 30. listopadu.

Daň z nemovitosti můžete zaplatit převodem z účtu podle údajů od finančního úřadu, v hotovosti na úřadě nebo složenkou. Další možností je platba přes SIPO, kterou si ale musíte předem zařídit. Daň lze také uhradit z přeplatku jiné daně – automaticky nebo na základě vaší žádosti.

Co když nepodám daňové přiznání?

Pokud daňové přiznání k dani z pozemku nepodáte včas (po 31. lednu), hrozí vám pokuta 0,05 % z daně za každý den prodlení, maximálně 5 % a nejvýše 300 000 Kč. Přiznání podané do 5 pracovních dnů po lhůtě je bez sankce. Pokud v přiznání uvedete nižší daň a úřad chybu zjistí, doměří vám částku a navíc penále 20 % z rozdílu.

Při nezaplacení daně do 31. května vám od 4. dne prodlení nabíhají úroky (aktuálně kolem 11,5 % ročně).

Shrnutí

Daň z pozemku platí osoba zapsaná jako vlastník v katastru k 1. lednu daného roku. Přiznání se podává do 31. ledna v roce, kdy vznikla povinnost – například při koupi, dědictví, změně výměry nebo účelu pozemku.

Od daně jsou osvobozeny např. pozemky státu, obcí (nevyužívané komerčně), veřejná prostranství nebo chráněná území. Další typy může osvobodit obec vyhláškou, například zemědělské pozemky mimo zastavěné území.

Výše daně závisí na druhu a velikosti pozemku a na místním koeficientu. Daň je splatná do 31. května. Při částce nad 5 000 Kč je možné rozložit platbu na dvě splátky. Hrozí sankce za pozdní přiznání i neuhrazenou daň – pokuty, penále a úroky z prodlení.