Daň z příjmu právnických osob

V tomto článku vám prozradíme kdo platí daň z příjmů právnických osob a jaké jsou aktuální sazby. Vysvětlíme, jak se z výsledku hospodaření stane základ daně, na které náklady si dát pozor, kdy využít odpočty a slevy, jak fungují osvobození, zálohy i srážková daň a jak to celé promítnout do účetnictví.

Kdo daň platí (poplatníci DPPO)

Poplatníky jsou právnické osoby se sídlem v ČR (rezidenti – zdaňují celosvětové příjmy) i právnické osoby se sídlem v zahraničí (nerezidenti – zdaňují příjmy ze zdrojů na území ČR). U nerezidentů se posuzuje zejména, zda mají v ČR stálou provozovnu – pokud ano, zdaňuje se příjem přičitatelný této provozovně.

Co je předmětem daně

Předmětem daně jsou příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem (v penězích i v naturáliích), pokud zákon nestanoví jinak. V zákoně jsou zároveň vyjmenované příjmy, které předmětem daně nejsou, a samostatně také osvobozené příjmy (viz níže).

Sazba daně z příjmu právnických osob (výše daně z příjmu)

Základní sazba daně z příjmu právnických osob je 21 %. Existují také speciální sazby: 5 % pro základní investiční fond a 0 % pro fond penzijní společnosti.

Pozor na samostatný základ daně: některé příjmy (zejména vymezené příjmy z podílů na zisku ze zahraničí u rezidentů) se zdaňují samostatnou sazbou 15 % a nezapočítávají se do poslední známé daňové povinnosti pro účely záloh

Základ daně: od výsledku hospodaření k dani

Základ daně vychází z vašeho účetního výsledku hospodaření (zisku nebo ztráty) a dále se upravuje o tzv. položky snižující základ daně a o odčitatelné položky.

Položky zvyšující základ daně

Některé výdaje nejsou pro daň účinné. Typicky jde o náklady na reprezentaci – pohoštění, občerstvení, dary.

Pozor: nejde o každý „marketing“ – zákon odlišuje reklamu (za určitých podmínek daňově uznatelnou) od reprezentace (nedaňovou).

Další časté nedaňové položky: pokuty a penále, některé dary (pokud je neuplatníte v odpočtu), manka apod.

Položky snižující základ daně

Naopak mezi položky snižující patří např. osvobozené příjmy (viz dále) příjmy, které už byly jednou zdaněné a zákon umožňuje je z daňového základu vyjmout nebo tzv. odčitatelné položky.

• Osvobození od daně: Zákon vyjmenovává dlouhý seznam osvobozených příjmů právnických osob. Pro praxi jsou nejdůležitější zejména: Osvobození přijatých podílů na zisku (dividend) v režimu mateřská–dceřiná společnost, pokud jsou splněny zákonné podmínky (např. minimální podíl a doba držby, další podmínky u dceřiných společností mimo EU) a dále také rozličná osvobození úplatných i bezúplatných příjmů (např. některé členské příspěvky, bezúplatná plnění atd.).
• Odčitatelné položky od základu daně: Sem patří zejména daňová ztráta, dary a odpočet na výzkum a vývoj nebo na podporu odborného vzdělávání). Daňovou ztrátu lze uplatnit zpětně do dvou bezprostředně předcházejících období do souhrnného limitu 30 mil. Kč, a/nebo dopředu v pěti následujících obdobích. Co se týče darů – pokud jste poskytly dar na charitativní účely v hodnotě minimálně 2 000 Kč, můžete odečíst jejich hodnotu od základu daně. Odečíst si ale můžete maximálně 30 % základu daně. Odpočet na výzkum a vývoj nebo na podporu odborného vzdělávání lze pak uplatnit v případě realizace této činnosti. Je ale třeba mít předem schválené a jasně určené cíle a projektovou dokumentaci.

Slevy na dani

Firemní slevy na dani nejsou početné, ale mohou být výrazné:

Sleva za zaměstnávání osob se zdravotním postižením: 18 000 Kč na zaměstnance se ZP (1.–2. stupeň) a 60 000 Kč na zaměstnance s těžším zdravotním postižením (3. stupeň). Uplatňuje se i poměrná část z průměrného ročního přepočteného počtu.

Sleva formou investiční pobídky: lze uplatnit při splnění podmínek zákona o investičních pobídkách.

Jak vypočítat daň z příjmu právnických osob

1. Vezměte výsledek hospodaření před zdaněním z účetnictví (zisk/ztráta).
2. Připočtěte nedaňové náklady (např. reprezentace, smluvní pokuty a penále, dary mimo zákonné odpočty).
3. Odečtěte položky snižující (např. osvobozené příjmy, příjmy již zdaněné zvlášť).
4. Uplatněte odčitatelné položky (daňová ztráta – zpětně i dopředu, odpočty na VaV či odborné vzdělávání).
5. Výsledek zaokrouhlete na celé tisíce Kč dolů a vynásobte sazbou (obvykle 21 %).
6. Snižte daň o slevy (např. za zaměstnávání OZP, investiční pobídky).
7. Porovnejte s uhrazenými zálohami, doplaťte rozdíl (nebo vznikne přeplatek).

Číselný příklad (model s.r.o.)

Předpoklady: Výsledek hospodaření před zdaněním 5 000 000 Kč. V průběhu roku účetní jednotka zaúčtovala:

• Reprezentaci (pohoštění partnerů) 80 000 Kč → nedaňový náklad → + 80 000.
• Smluvní pokutu 20 000 Kč → typicky nedaňový náklad → + 20 000.
• Přijatou dividendu od dceřiné společnosti, splněny podmínky osvobození → − 300 000 (položka snižující).
• Daňovou ztrátu z minula 400 000 Kč → odčitatelná položka − 400 000.

Základ daně před odpočty: 5 000 000 + 80 000 + 20 000 − 300 000 = 4 800 000 Kč.

Po uplatnění ztráty: 4 800 000 − 400 000 = 4 400 000 Kč.

Zaokrouhlení na celé tisíce dolů: 4 400 000 Kč. Daň 21 %: 924 000 Kč.

Firma zaměstnává 1 pracovníka s těžším ZP (3. stupeň) → sleva 60 000 Kč

Výsledná daň = 864 000 Kč.

Kalkulačka daně: pokud vyplňujete přiznání v portálu MOJE daně, systém výpočet daně v přiznání dopočítá a zkontroluje formální vazby.

Zdaňovací období

Pro daně z příjmu právnických osob si můžete zvolit kalendářní rok nebo hospodářský rok (libovolných 12 po sobě jdoucích měsíců).

Zálohy na daň z příjmu (kdo a kdy je platí)

Aby výše daně z příjmu na konci roku nepřekvapila, zákon po firmách často chce předběžné platby – zálohy.

Zálohy neplatíte, pokud příjmy nepřesáhly 30 000 Kč; zálohy také neplatí obec nebo kraj.

Při částce 30 000–150 000 Kč platíte 2 pololetní zálohy – každou ve výši rovnající se 40 % z poslední známé daně (splatné do 15. dne 6. a 12. měsíce zdaňovacího období).

Nad 150 000 Kč platíte 4 čtvrtletní zálohy ve výši rovnající se 25 % z poslední známé daně (do 15. dne 3., 6., 9. a 12. měsíce).

Shrnutí

Daň z příjmů právnických osob platí české společnosti jako rezidenti (celosvětové příjmy) i nerezidenti s příjmy ze zdrojů v ČR, typicky přes stálou provozovnu. Předmětem jsou příjmy z veškeré činnosti a nakládání s majetkem. Základní sazba je 21 %, speciálně 5 % pro základní investiční fond a 0 % pro fond penzijní společnosti; vymezené podíly na zisku ze zahraničí se mohou danit samostatně sazbou 15 %. Zdaňovací období může být kalendářní nebo hospodářský rok.

Výpočet: vychází se z účetního výsledku hospodaření, který se upraví o nedaňové náklady (např. reprezentace, pokuty), položky snižující (např. osvobozené či již zvlášť zdaněné příjmy) a odčitatelné položky (daňová ztráta – zpětně až 2 roky do 30 mil. Kč a/nebo dopředu 5 let; dary do 30 % základu; odpočet VaV/odborné vzdělávání). Po zaokrouhlení základu na celé tisíce Kč dolů se uplatní sazba a případné slevy (zaměstnávání OZP 18 000/60 000 Kč, investiční pobídky). Zálohy se do 30 000 Kč poslední známé daně neplatí; 30–150 000 Kč dvě pololetní (každá 40 %); nad 150 000 Kč čtyři čtvrtletní (každá 25 %).