Kapitoly článku
Co je to podvod
Trestný čin podvodu spadá do kategorie majetkových trestných činů. Podle trestního zákoníku se jedná o situaci, kdy někdo získá pro sebe nebo pro někoho jiného majetkový prospěch tím, že uvede jinou osobu v omyl, využije jejího omylu nebo zamlčí důležité informace, čímž způsobí na cizím majetku nikoliv nepatrnou škodu. Tou se rozumí škoda ve výši minimálně 10 000 korun.
Zvláštní druhy podvodů
Kromě klasického podvodu existují ještě tři zvláštní druhy podvodu, které trestní zákoník definuje zvlášť. Jedná se o pojistný podvod, což je situace, kdy někdo poskytne nepravdivé nebo silně zkreslené informace, nebo zamlčí důležité údaje v souvislosti s uzavíráním nebo změnou pojistné smlouvy, likvidaci pojistné události nebo při uplatňování nároku na pojistné plnění.
Druhým typem zvláštního podvodu je úvěrový podvod. Ten spočívá v tom, že někdo při sjednávání úvěrové smlouvy nebo při čerpání úvěru poskytne nepravdivé nebo silně zkreslené informace, nebo zamlčí důležité údaje.
A konečně třetím typem je dotační podvod, na který se podíváme blíže.
Stali jste se obětí podvodu?
Poradíme, jak postupovat. Ochráníme vaše práva rychle, efektivně a výhodně. S naší pomocí budete mít jistotu, že jste učinili vše správně a minimalizujete tím riziko odložení trestního oznámení.
Co je to dotační podvod
Dotační podvod představuje situaci, kdy někdo v žádosti o poskytnutí dotace, subvence nebo návratné finanční výpomoci nebo příspěvku uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí. Případně nikoliv v malém rozsahu použije prostředky získané dotací, subvencí nebo návratnou finanční výpomocí nebo příspěvkem na jiný než určený účel.
Tresty za dotační podvod
Za dotační podvod hrozí trest odnětí svobody až na dva roky nebo zákaz činnosti. Pokud byl pachatel za tento trestný čin odsouzen nebo potrestán v posledních třech letech, pak může být trestný čin odnětí svobody na 6 měsíců až tři roky. Odnětí svobody na rok až pět let dostane v případě, že svým činem způsobil větší škodu, tedy v minimální hodnotě 100 000 korun.
Tip: Trest odnětí svobody patří k nejobávanějším trestům. Za jaké trestné činy jej lze udělit, co přesně ovlivňuje jeho výši a jak probíhá jeho výkon? To se dozvíte v dalším článku.
Odnětí svobody na dva roky až osm let dostane pachatel v případě, že jednal jako člen organizované skupiny, pokud způsobil značnou škodu (odpovídající minimálně 1 milionu korun) nebo v případě, že spáchal podvod v roli osoby, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného.
Nejpřísnější trest odnětí svobody na 5 až 10 let pak pachatel dostane v případě, že svým činem způsobil škodu velkého rozsahu (tedy v minimální hodnotě 10 milionů korun) nebo pokud spáchal dotační podvod s úmyslem umožnit nebo usnadnit spáchání teroristického trestného činu, trestného činu financování terorismu nebo vyhrožování teroristickým trestným činem.
Dotační podvod právnické osoby
Dotačního podvodu se velmi často dopouští právnické osoby. Firmu či nadaci ale logicky nelze poslat za mříže. Z tohoto důvodu existuje trestní odpovědnost právnických osob, která jim stanovuje speciální tresty.
Kdo se může dopustit dotačního podvodu
Jak už jsme předeslali, dotační podvod mohou spáchat jak fyzické, tak právnické osoby. Může se jednat třeba o zemědělce, který žádá o dotaci na nákup nového zemědělského stroje. Ve své žádosti uvede, že stroj bude využívat na 100 hektarech půdy, zatímco vlastní pouze 50 hektarů. Po obdržení dotace předloží falešné dokumenty o využití stroje na větší ploše.
Dalším příkladem může být nezisková organizace žádá o dotaci na provoz azylového domu. V žádosti uvádí, že má kapacitu 50 lůžek a poskytuje služby pro 100 lidí měsíčně. Ve skutečnosti má pouze 20 lůžek a obsluhuje 30 lidí měsíčně. Organizace falšuje dokumentaci, aby doložila vyšší počty klientů.
Neobvyklé nejsou také dotační podvody ze strany měst. Kdy třeba obec požádá o dotaci na výstavbu nového parku. V žádosti uvádí, že projekt bude stát 10 milionů korun. Skutečné náklady jsou však pouze 7 milionů, přičemž zbylé 3 miliony jsou zahrnuty do falešných faktur a prostřednictvím podvodných smluv se přerozdělují mezi zúčastněné subjekty.
Může se ale jednat i o běžnou rodinu, která si požádá o dotaci na zateplení domu. V žádosti uvádí, že dům bude zateplen moderním a drahým izolačním materiálem. Po obdržení dotace však použijí levný a nekvalitní materiál, který nesplňuje požadavky dotačního programu. K tomu falšují faktury a potvrzení od dodavatele, aby doložili použití kvalitního materiálu.
Obecně se často objevují kauzy se zneužitím dotací poskytnutých Evropskou unií. Jeden příklad za všechny může být stále řešená kauza Čapího hnízda. Zneužívají se ale dotace i řady dalších mezinárodních institucí, jako je Světová banka nebo OSN. Dotace rovněž poskytuje samotná Česká republika a místní samosprávné celky nebo různé neziskovky a soukromé firmy. A ani těm se dotační podvody nevyhýbají.
Kde se o dotacích dozvědět
Dotační podvody a jejich důsledky se týkají nás všech. V mnoha případech se jedná o veřejné peníze a tedy i vaše peníze, které odvádíte státu. Jejich zneužívání je proto podvodem proti nám všem a měli bychom mu bránit. V první řadě se však nabízí otázka, kde se vlastně o poskytnutých dotacích dozvědět?
- Oficiální webové stránky vládních institucí a ministerstev: Každé ministerstvo, které spravuje dotace, má na svých webových stránkách sekci věnovanou dotacím.
- Portál DotaceEU.cz: Tento portál je spravován Ministerstvem pro místní rozvoj a poskytuje přehled o všech dotačních programech Evropské unie dostupných v České republice, včetně informací o příjemcích dotací a realizovaných projektech.
- Evropská unie: Evropská komise a další evropské instituce zveřejňují informace o poskytnutých dotacích a grantech na svých oficiálních stránkách, například prostřednictvím portálu Europa.eu.
- Transparentní účty a rozpočty: Některé instituce a organizace zveřejňují informace o poskytnutých dotacích přímo na svých webových stránkách, včetně transparentních účtů a podrobných rozpočtů.
- Místní a regionální úřady: Kraje, města a obce často zveřejňují informace o poskytnutých dotacích a grantech na svých oficiálních webových stránkách.
Jak nahlásit dotační podvod
Pokud máte podezření, že někdo zneužívá dotace, nenechávejte to být a svoje podezření nahlaste. Možností máte několik:
- Oznámení poskytovateli dotace: Pokud máte podezření na dotační podvod, prvním krokem může být oznámení poskytovateli dotace. Podívejte se na oficiální webové stránky poskytovatele dotace a najděte kontaktní údaje pro hlášení podezření na podvod nebo podněty. Uveďte co nejvíce konkrétních informací a důkazů, které podporují vaše podezření.
- Kontaktování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF): Pokud se jedná o dotaci z fondů Evropské unie, můžete podezření oznámit přímo OLAF. Navštivte webové stránky OLAF: Na stránkách OLAF najdete sekci pro hlášení podvodů. OLAF nabízí možnost podání oznámení online, e-mailem, faxem nebo poštou. Můžete si zvolit anonymní nebo neanonymní oznámení. Stejně jako v případě oznámení poskytovateli dotace, uveďte co nejvíce konkrétních informací a důkazů.
- Trestní oznámení: Pokud máte důkazy o tom, že došlo k dotačnímu podvodu, můžete podat trestní oznámení. Trestní oznámení lze podat na jakékoliv policejní stanici, a to ústně nebo písemně. V trestním oznámení detailně popište své podezření a přiložte důkazy.
Tip: Až dvě třetiny trestních oznámení jsou odloženy. Pokud se proto chystáte podat trestní oznámení, nedělejte to sami a pozvěte si na pomoc odborníka. U nás se vyhodnocením vaší situace a následnou přípravou trestního oznámení bude zabývat advokát s více než 10 lety zkušeností v oblasti trestního práva.
Shrnutí
Dotační podvody spočívají v uvádění nepravdivých nebo zkreslených údajů v žádostech o dotace nebo ve zneužívání poskytnutých finančních prostředků. Pachatelé těchto podvodů mohou čelit vážným trestům, včetně odnětí svobody až na deset let, zejména pokud způsobili značnou škodu nebo jednali jako členové organizované skupiny.
Informace o dotacích lze nalézt na oficiálních stránkách vládních institucí, portálu DotaceEU.cz, stránkách Evropské unie a místních úřadů. V případě podezření na dotační podvod je nezbytné toto podezření nahlásit příslušným orgánům, jako jsou poskytovatelé dotace, Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) nebo policie. Společným úsilím můžeme přispět k ochraně veřejných prostředků a zajistit, aby byly dotace využívány správně a efektivně.