Život na psí knížku – právní postavení druha a družky
Nesezdané soužití muže a ženy se oproti dobám minulým postupně stávalo více či méně tolerovaným a nyní už je široce přijímaným, ba dokonce preferovaným způsobem soužití. Také přibližně polovina novorozenců se rodí mimo manželství.
Důvodů, proč páry volí neformální způsob spolužití, může být celá řada: někdo upřednostňuje nezávislost a svobodu, jiný nechce utrácet desetitisíce korun za jeden jediný svatební den, některé páry už předem myslí na zadní vrátka a usnadňují si cestu k případnému rozchodu.
V České republice právní řád nerozlišuje mezi právy a povinnostmi nesezdaných partnerů a manželů v mnoha oblastech. Důležité rozdíly ovšem stále přetrvávají, zejména pokud jde o majetkové a dědické vztahy. Nesezdaní partneři, označovaní často jako druh a družka, nemají zdaleka stejné právní nároky jako manželé. Bez uzavřeného sňatku především nevzniká společné jmění (manželů), a tedy neexistuje ani zákonná povinnost se při rozchodu o majetek dělit stejným způsobem jako v manželství. To může být problematické, pokud partneři společně nabývají majetek, jako je nemovitost nebo automobil.
Druh a družka mají rovněž odlišné postavení od manželů v případě, kdy jeden z nich zemře. Pozůstalému manželovi zůstává polovina společného jmění a ke zbylému majetku se může přihlásit v rámci první dědické třídy. Druh či družka mají situaci komplikovanější. Dědí až ve druhé dědické skupině za podmínky, že žili se zesnulým druhem v jedné domácnosti alespoň 1 rok před tím, než k úmrtí došlo, a starali se o domácnost, případně byli na zůstaviteli existenčně závislí. Pokud má ovšem zůstavitel děti, zdědí vše ony, coby dědicové první třídy. O společně pořízený majetek pak často nastávají spory.
Takové situaci se dá předejít tím, že se dědický nárok zakotví do závěti. Pro ochranu práv a majetkových vztahů pak doporučují právníci nesezdaným párům uzavírat smlouvy, které upraví společné vlastnictví a sdílení závazků. Takové formální dohody mohou pomoci předcházet právním komplikacím.
Související služba
Máte podíl na domě či bytě?
Vlastníte část pozemku společně s jinou osobou a přemýšlíte o vypořádání spoluvlastnictví? Připravíme pro vás rychlé a efektivní vypořádání spoluvlastnictví tak, aby to bylo pro všechny zúčastněné, a především pro vás, co nejvýhodnější.
Chci se poradit
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 5 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Majetkové otázky v nesezdaném vztahu
Jak jsme již zmínili, na druhy a družky se nevztahuje právní institut společného jmění manželů (SJM), který automaticky vzniká uzavřením manželství. To znamená, že majetek nabytý během vztahu nesezdanými partnery není automaticky považován za společný ve smyslu zákona.
Na druhou stranu to neznamená, že ke spoluvlastnictví mezi druhem a družkou nemůže dojít. Mohou například společně uzavřít kupní smlouvu s prodávajícím a společně tak nabýt majetek, mohou být spoluvlastníky nemovitosti a mnoha jiných věcí. Jeden z páru také může převést spoluvlastnický podíl na svém majetku do vlastnictví druhého.
Pokud je vše zarámováno kupními, darovacími či jinými smlouvami, je z právního hlediska situace poměrně jasná. Komplikovanější situace nastává například, když jeden z partnerů vlastní dům a druhý investuje své peníze do jeho rekonstrukce. Takové uspořádání z právního hlediska nejisté a může vést ke sporům. Pokud jeden z páru vybavuje společnou domácnost spotřebiči a druhý stejné sumy utrácí za společné jídlo, situace je spravedlivá také jen zdánlivě. A to do chvíle, kdy by mělo dojít na dělení majetku.
Vypořádání společného majetku: Co je důležité vědět?
Možná si vzpomínáte na film Rozchod, kde Jennifer Aniston a Vince Vaugn tvoří harmonický pár až do chvíle, kdy jedna z banálních hádek přeroste v nepřekonatelný odpor a následný rozchod. Problémem je, že krásný byt, který si pořídili, patří oběma a ani jeden z nich se z něj nechce vystěhovat. Následuje série naschválů a pokusů druhého z (bývalého) páru co nejvíce ponížit a pokořit s cílem ho donutit vzdát se bytu. I s takovými situacemi se v naší advokátní poradně setkáváme, a proto doporučujeme větších větších majetkových transakcí předem ošetřit smluvně.
Zcela obecně lze říci, že každý partner si po rozchodu ponechává majetek, který nabyl individuálně. Pokud však partneři pořídili majetek společně, měli by se dohodnout na jeho rozdělení nebo vyrovnání.
Z procesního hlediska může u majetkového vypořádání nemanželského páru dojít (a nejčastěji dochází) k ústní dohodě, v případě nemovitostí pak k písemné. Nedaří-li se najít společnou shodu, lze využít například služby právníka coby mediátora a takto dosaženou dohodou zpečetit písemně.
Pokud ani takový postup není možný a došlo u některých věcí k nabytí podílového spoluvlastnictví, nezbývá než realizovat vypořádání podílového spoluvlastnictví soudem. Ten může rozhodnout o přiřknutí konkrétní věci do vlastnictví některého z partnerů a současně mu stanovit povinnost druhého (ex)partnera vyplatit. Variantou je také prodej věci a rozdělení takto získaných peněz.
Tip na článek
Tip: Jaké jsou nevýhody spoluvlastnictví a jak postupovat, pokud zvažujete rozdělení spoluvlastnictví? Tomu jsme se věnovali v našem samostatném článku.
Také společné dluhy a finanční závazky mohou být při rozchodu nesezdaného páru obtížně řešitelné, zejména pokud neexistují písemné dohody.
Pokud si oba partneři vezmou společný úvěr, například na koupi bytu nebo auta, odpovídají za něj společně a nerozdílně, což znamená, že věřitel může vymáhat plnou částku po kterémkoli z nich. V případě, že jsou dluhy psané jen na jednoho z partnerů, může dojít ke sporům o to, kdo by měl dluhy splácet, pokud byly peníze použity ve prospěch obou. Taková situace je běžná například u půjček na rekonstrukci bydlení, které je formálně ve vlastnictví jednoho z partnerů.
Vypořádání společných závazků by tak mělo být nezbytně součástí dohody o společném vypořádání majetku.
Děti narozené mimo manželství: práva a péče
Děti narozené mimo manželství jsou z právního hlediska v Česku plně rovnoprávné s dětmi narozenými v manželství. Český právní řád nedělá rozdíly v právech a povinnostech rodičů ani v právech dítěte bez ohledu na to, zda rodiče uzavřeli sňatek. Dítě narozené mimo manželství tak má například stejná dědická práva jako dítě narozené v manželství. Může dědit jak po matce, tak po otci, pokud je jeho otcovství určeno. Příjmení získává po jednom z rodičů dle jejich vzájemné dohody. Pokud se rodiče nedohodnou, o příjmení může rozhodnout soud.
Také rodiče mají vůči dítěti stejnou rodičovskou odpovědnost, bez ohledu na to, zda uzavřeli sňatek. Vůči dítěti mají stejná práva a povinnosti, což zahrnuje právo na péči, zajištění výchovy, zdraví a vzdělání dítěte, stejně jako povinnost finančně přispívat na jeho potřeby. V případě rozchodu má každý rodič právo na styk s dítětem a může požádat o svěření dítěte do své péče, přičemž se přihlíží k nejlepšímu zájmu dítěte.
V otázce výživného platí, že každý z rodičů musí přispívat podle svých finančních možností, a v případě sporu může o jeho výši rozhodnout soud.
Uzavření dohody o majetkovém vypořádání druha a družky
Uzavření majetkové smlouvy o vypořádání může být pro nesezdané páry velmi užitečným nástrojem, jak předejít budoucím právním problémům. Tato smlouva umožňuje druhovi a družce jasně definovat pravidla pro nabývání, spravování a případné rozdělení společně pořízeného majetku. Díky tomu se vyhnou komplikacím, které by mohly nastat při rozchodu, kdy je často obtížné určit, kdo má nárok na jaký majetek.
Ve smlouvě lze upravit i způsob nakládání s majetkem v budoucnosti, například při koupi společné nemovitosti, automobilu nebo jiného cenného majetku. Partneři mohou stanovit podíly na vlastnictví a určit, jak bude probíhat vypořádání v případě, že se rozhodnou vztah ukončit.
Shrnutí
V případě rozchodu nesezdaných partnerů – druha a družky – je vypořádání majetku komplikovanější než u manželů, neboť český právní řád neuznává společné jmění pro nesezdané páry. Partneři si ponechávají majetek, který nabyli individuálně, a o společně nabytý majetek se musí dohodnout nebo jej vypořádat smluvně. Bez dohody lze využít služeb právníka či mediátora, případně rozhodnutí soudu, který může nařídit vyrovnání nebo prodej majetku. Ochranu majetku lze zajistit smlouvou o majetkovém vypořádání, která pomáhá předcházet sporům o vlastnictví a závazky v případě ukončení vztahu