V případě, že neexistuje závěť je dědictví rozděleno tzv. ze zákona.To znamená, že majetek připadne v první řadě nejbližším rodinným příslušníkům zemřelého a v případě jejich absence i vzdálenějším příbuzným. Jak přesně se dědictví ze zákona rozděluje? To se dozvíte v tomto článku.
To, jakým způsobem budete dědit záleží na tzv. dědickém titulu. Jedná se o právní důvod, na jehož základě vzniká oprávnění dědit a určuje, kdo se může stát dědicem a jakým způsobem bude majetek rozdělen. Dědický titul tedy představuje právní rámec, který upravuje vztahy mezi zůstavitelem (zemřelým) a jeho dědici.
Existují tři hlavní dědické tituly:
Jednotlivé dědické tituly se mohou vzájemně kombinovat. Například část majetku může být zděděna na základě dědické smlouvy, zatímco zbytek přejde na dědice ze zákona. Dědic tak může dědit podle více dědických titulů současně.
Více o všech druzích dědických titulů a jejich odlišnostech se dozvíte v našem článku.
Dědictví ze zákona je tedy nejslabším dědickým titulem a uplatňuje se tehdy, pokud zůstavitel nezanechal závěť ani dědickou smlouvu. V takovém případě je rozdělení majetku určeno zákonem, který stanoví, jakým způsobem a v jakém pořadí jsou dědici povoláni k dědění. Dědictví ze zákona je tedy založeno na příbuzenském vztahu mezi zůstavitelem a dědici, nebo případně na existenci jiných právních vztahů, jako je například manželství.
Dědictví ze zákona může sloužit také jako doplněk k dědictví na základě dědické smlouvy nebo závěti, pokud není pokryta celá pozůstalost. V takovém případě zákon vyplní mezeru a zajistí, že zůstavitelův majetek bude plně rozdělen mezi jeho oprávněné dědice.
Připravíme závěť přesně dle vašich požadavků a současně dle platných předpisů tak, aby byla nenapadnutelná. To vše do pěti pracovních dnů a za předem stanovenou cenu.
Zákon definuje celkem šest dědických tříd, které určují pořadí osob, jež mají právo dědit. Tyto třídy jsou stanoveny hierarchicky, přičemž osoby v předcházející skupině mají přednost před osobami v následující skupině. Pokud tedy v jedné skupině existují oprávnění dědici, nejsou povoláni dědici z nižších skupin. Dědické třídy jsou následující:
V 1. třídě dědiců dědí po zůstaviteli (osobě, která zemřela) jeho děti a manžel/manželka, přičemž každý z nich obdrží stejný podíl. Pokud některé z dětí není oprávněno dědit (například zemřelo dříve než zůstavitel), jeho dědický podíl připadne jeho vlastním dětem. Toto pravidlo platí i pro další generace, pokud původní dítě zůstavitele mělo své potomky, kteří by po něm dědili.
Příklad: V případě dědictví po manželovi se dvěma dětmi a manželkou to funguje tak, že se jeho majetek rozdělí na tři rovné části, protože dědí dvě děti a manželka. Manželka dostane jednu třetinu pozůstalosti a každé z dětí také dostane jednu třetinu pozůstalosti. Pokud jedno z dětí zemřelo dříve, ale zanechalo vlastní potomky, pak se jeho třetina rozdělí mezi jeho děti stejným dílem.
V 2. třídě dědiců dědí po zůstaviteli (pokud nezanechal potomky) jeho manžel/manželka, rodiče zůstavitele, a také osoby, které s ním žily ve společné domácnosti nejméně rok před jeho smrtí a buď pečovaly o domácnost, nebo byly na zůstavitele odkázány výživou.
Všichni dědici v této třídě mají stejný podíl, ale platí pravidlo, že manžel/manželka má nárok alespoň na polovinu pozůstalosti. To znamená, že pokud existuje více dědiců, manžel/manželka dostane minimálně polovinu, zatímco ostatní se dělí o zbytek.
Příklad: Zůstavitel zemře a nezanechá žádné děti. Má manželku, oba rodiče, a ještě neteř, která s ním žila poslední rok ve společné domácnosti a pečovala o domácnost. Zůstavitelův majetek se tedy rozdělí mezi všechny čtyři oprávněné dědice: manželku, matku, otce, a neteř. Manželka dostane polovinu celé pozůstalosti a zbylou polovinu si rovným dílem rozdělí matka, otec a neteř. Každý z těchto tří ostatních dědiců tedy dostane jednu šestinu pozůstalosti, protože se dělí o polovinu, která zbývá po odpočítání nároku manželky.
Jak projít dědickým řízením bez obav? To se dozvíte v dalším článku.
V 3. třídě dědiců dědí po zůstaviteli (pokud nezanechal manžela/manželku ani rodiče) jeho sourozenci a osoby, které s ním žily alespoň rok před smrtí ve společné domácnosti a pečovaly o ni nebo byly závislé na zůstavitelově výživě. Dědici v této třídě si dědictví dělí rovným dílem. Pokud některý ze sourozenců již nežije, jeho podíl přejde na jeho vlastní děti.
Příklad: Zůstavitel zemře a nezanechá po sobě manželku ani rodiče. Má dva sourozence (bratra a sestru) a přítele, který s ním žil poslední rok před smrtí ve společné domácnosti, kde se podílel na chodu domácnosti. Celý majetek se rozdělí mezi tyto tři dědice: bratra, sestru a přítele. Bratr a sestra dostanou každý jednu třetinu pozůstalosti a přítel zůstavitele, jako osoba ve společné domácnosti, rovněž dostane jednu třetinu. Pokud by například bratr zemřel dříve než zůstavitel a zanechal po sobě dvě děti, bratrův podíl (jedna třetina) by se rozdělil mezi jeho dvě děti.
Ve 4. třídě dědiců dědí prarodiče zůstavitele rovným dílem, pokud nezanechal dědice ve 3. třídě (tedy žádné sourozence ani osoby žijící s ním ve společné domácnosti).
Příklad: Zůstavitel zemře a nezanechá žádné děti, manžela/manželku, rodiče ani sourozence. Má však čtyři prarodiče – oba prarodiče z matčiny strany a oba prarodiče z otcovy strany. Celý majetek se tedy rozdělí mezi všechny čtyři prarodiče a každý prarodič dostane jednu čtvrtinu z pozůstalosti.
Zděděný dluh a co s ním? Na to naleznete odpověď v našem článku.
V 5. třídě dědiců dědí prarodiče rodičů zůstavitele, tedy praprarodiče. Dědictví je rozděleno tak, že polovina připadne praprarodičům z otcovy strany a polovina praprarodičům z matčiny strany. Každá dvojice praprarodičů (prarodiče otce a prarodiče matky) se o svou polovinu dělí rovným dílem.
Pokud někdo z této dvojice nežije, připadne jeho podíl druhému členovi. Když není naživu žádný člen jedné dvojice, jejich podíl přechází na dvojici ze stejné strany. Pokud ani tato dvojice nežije, podíl se přidá k druhé straně, kde se rozdělí stejným způsobem.
Příklad: Zůstavitel zemře a nemá děti, manžela/manželku, rodiče, sourozence, žádné osoby žijící s ním ve společné domácnosti, ani žádné prarodiče. Má však ještě prarodiče rodičů (praprarodiče). Polovina dědictví proto připadne praprarodičům z otcovy strany a druhá polovina připadne praprarodičům z matčiny strany.
Prarodiče z otcovy strany (otcův otec a otcova matka) se rozdělí o polovinu dědictví rovným dílem. Každý z nich tedy dostane jednu čtvrtinu dědictví. Pokud například otcův otec nežije, připadne jeho čtvrtina otcově matce, která tak zdědí polovinu dědictví z otcovy strany (jednu čtvrtinu z celkového dědictví). Pokud by otcova strana (oba praprarodiče) nežila, celý jejich podíl přechází na praprarodiče z otcovy strany matky.
Prarodiče z matčiny strany (matčin otec a matčina matka) dostanou druhou polovinu dědictví. Každý praprarodič na této straně obdrží jednu čtvrtinu dědictví. Pokud jeden z nich nežije, celý podíl přechází na druhého. Pokud by nežili ani praprarodiče z této strany, celý podíl by připadl dvojici z otcovy strany.
Zdědili jste nemovitosti? Přečtěte si, jak je to s dědickou daní.
V 6. třídě dědiců dědí děti dětí sourozenců zůstavitele (tedy neteře a synovci) a děti prarodičů zůstavitele (tedy strýcové a tety). Tito dědicové dostanou každý stejný podíl. Pokud některý ze strýců nebo tet nežije, přejde jeho podíl na jeho děti (tedy na zůstavitelovy bratrance a sestřenice).
Příklad: Zůstavitel zemře a nemá děti, manžela/manželku, rodiče, sourozence, žádné osoby žijící s ním ve společné domácnosti, prarodiče ani praprarodiče. Má však synovce a neteř (děti dětí jeho sourozenců), jednoho strýce (bratra jeho matky) a tetu (sestru jeho otce). Celý majetek se tedy rozdělí mezi synovce, neteř, strýce a tetu rovným dílem.
Pokud například strýc (bratr matky) nežije, ale zanechal vlastní děti, jeho čtvrtinový podíl by přešel na jeho děti (zůstavitelovy bratrance a sestřenice). Pokud strýc nezanechal žádné děti, zůstane jeho podíl ostatním dědicům v šesté třídě.
Odúmrť je situace, kdy zůstavitel nemá žádné dědice, ať už na základě zákonné posloupnosti, dědické smlouvy nebo závěti, a proto jeho majetek připadne státu. Odúmrť tedy nastává, když neexistuje žádná osoba, která by byla oprávněná dědit po zemřelém, nebo když všichni dědicové dědictví odmítnou.
Podle občanského zákoníku se stát považuje za dědice poslední instance, což znamená, že když není možné dědictví přidělit žádnému jinému dědici, stává se vlastníkem majetku právě stát. Tento majetek může stát použít podle svého uvážení, například jej prodat, využít nebo převést na jiné účely.
Lze zdědit družstevní byt a jak probíhá jeho převod? To se dozvíte v dalším článku.
Občanský zákoník stanoví podmínky, za kterých může být kdokoliv vyloučen z dědického práva bez ohledu na to, zda spadá do první dědické třídy nebo se jedná o nepominutelného dědice. Vyloučen z dědického práva bude:
Pokud je někdo vyloučen z dědění, jeho potomci mají přesto nárok na jeho podíl v rámci zákonné dědické posloupnosti. Výjimkou je situace, kdy dochází k rozvodu kvůli domácímu násilí – v takovém případě potomci tohoto manžela dědické právo nemají.
Existují tři hlavní dědické tituly – dědická smlouva, závěť a dědictví ze zákona, přičemž zákon je nejslabší a uplatní se pouze tehdy, když ostatní tituly chybí. Dědictví ze zákona je rozděleno do šesti tříd a každá z nich má prioritu před další. První třída zahrnuje děti a manžela, zatímco další třídy postupně rozšiřují okruh dědiců na rodiče, sourozence, prarodiče a praprarodiče. Pokud nejsou žádní dědicové, majetek připadne státu.
Chcete rozhodnout o tom, kdo po vás bude dědit? Odkázat konkrétní část majetku konkrétní osobě? Mít jistotu, že bude vaše poslední vůle skutečně respektována? Sepíšeme pro vás závěť podle vašich požadavků. To vše do 5 dní od objednávky služby.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
