Mezinárodní soudní dvůr v Haagu. O čem rozhoduje?

Rychlý přehled

• Mezinárodní soudní dvůr řeší spory mezi státy (ne jednotlivci).

• Je hlavním soudem OSN.

• Rozhoduje na základě mezinárodních smluv.

• Jeho rozhodnutí jsou závazná.

Pokud řešíte mezinárodní právní problém a potřebujete právní radu, neváhejte se na nás obrátit. Rádi vám poradíme a v případě nutnosti vás budeme i zastupovat.

Co dělá Mezinárodní soudní dvůr

Mezinárodní soudní dvůr (zkráceně MSD) byl založen v roce 1945 jakožto hlavní soudní orgán Organizace spojených národů (OSN). Jeho hlavním úkolem je rozhodovat ve sporech mezi státy. MSD se tak zabývá spory, které mu předloží jednotlivé státy, přičemž rozhoduje především na základě jejich smluvních závazků.

Dále má na starost interpretaci mezinárodních dohod, konvencí a norem. Rozhodnutí MSD jsou závazná pro všechny zúčastněné státy a nemohou být odvolána. V neposlední řadě pak poskytuje poradenství na žádost OSN a jiných mezinárodních organizací.

Mezinárodní soudní dvůr tak hraje klíčovou roli v mediaci a řešení mezinárodních sporů a je důležitým nástrojem pro udržování míru a stability ve světě na základě pravidel a principů mezinárodního práva.

V praxi už jsme se setkali s tím, že si lidé Mezinárodní soudní dvůr pletou s Mezinárodním trestním soudem. Občas se na nás někdo obrátil s dotazem, zda se může „obrátit na Haag“ v případě osobního sporu nebo trestní věci. Ve skutečnosti ale Mezinárodní soudní dvůr řeší výhradně spory mezi státy a jednotlivci k němu nemají přímý přístup. Právě toto nedorozumění bývá jednou z nejčastějších chyb při orientaci v mezinárodním právu.

Jak vznikl Mezinárodní soudní dvůr a proč byl založen

Mezinárodní soudní dvůr má dlouhou historii, která sahá až do meziválečného období. Jeho předchůdcem byl Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti založený roku 1922 Společností národů (předchůdkyní dnešní OSN). Sídlil v Haagu a rozhodoval ve sporech mezi členskými státy a organizacemi. Jeho faktická činnost skončila v důsledku druhé světové války.

Po druhé světové válce byl nahrazen Mezinárodním soudním dvorem podle ustanovení Charty OSN, která vstoupila v platnost roku 1945. Tím se stal nejvyšším soudním orgánem OSN, zodpovědným za řešení sporů mezi státy a poskytování právních poradenství na žádost různých mezinárodních organizací a takto funguje až dodnes.

Soudci Mezinárodního soudního dvora

Soudci Mezinárodního soudního dvora jsou voleni s cílem zajištění rozmanitosti a zastoupení různých právních tradic a kulturních pozadí.

Je proto důležité, aby bylo zastoupeno například anglosaské právo, které z velké části spoléhá na soudní precedenty, kontinentální právo, které máme u nás, či islámské právo Šaría.

Soud se skládá z 15 soudců, kteří jsou voleni Valným shromážděním OSN a Radou bezpečnosti OSN. Každý soudce slouží devítileté období a jejich mandáty jsou rozděleny tak, aby se každý třetí rok obměňovalo pět soudců.

Soudcem se může stát pouze osoba, u které se předpokládá morální charakter. Musí mít také kvalifikaci k tomu, aby mohla v rámci svého státu vykonávat nejvýše postavené soudní pozice (např. u Ústavního soudu) nebo advokát se zkušenostmi z mezinárodního práva.

Soudci Mezinárodního soudního dvora musí být nezávislí na svém státu a nesmí tedy jednat v jeho prospěch.

Vzhledem k celkovému počtu soudců nelze volit za každý stát jednoho soudce, ale dbá se na to, aby mezi nimi byla co největší rozmanitost. Platí, že nesmí být zvoleni dva soudci ze stejného státu.

Nepsaným pravidlem je také to, že se volí pět soudců ze západních zemí (tedy z USA, západní Evropy či Austrálie), tři z afrických zemí, dva z východní Evropy, tři z Asie a dva z Latinské Ameriky a Karibiku.

V současnosti tak mezi soudci Mezinárodního soudního dvora nalezneme soudce a soudkyně ze Slovenska, Číny, Ugandy či Mexika.

Tradičně má pak místo jisté jeden soudce z Francie, Číny, Ruska, Spojeného království a Spojených států. Soudce z České republiky zatím MSD neměl.

Mezinárodní soudní dvůr obvykle zasedá v celém uskupení, může ale vytvářet i senáty sestávající ze tří nebo pěti soudců. Tyto komory mohou být vytvářeny ad hoc.

Jak probíhá řízení před Mezinárodním soudním dvorem

Rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora se mohou týkat všech členských států OSN. MSD rozhoduje spory pouze mezi státy, nikoliv mezi jednotlivci či korporacemi. To však neznamená, že by nemohl řešit problémy jednotlivce. V tomto případě je ale třeba, aby za tohoto jednotlivce podal žalobu stát.

K tomu, aby však mohl MSD rozhodnout, potřebuje svolení obou států (nejčastěji je tento souhlas uveden v různých mezinárodních smlouvách). Do vynesení rozsudku může MSD nařídit předběžná opatření k ochraně práv některého ze států.

Kromě řešení sporů má Mezinárodní soudní dvůr také poradní funkci. Ta však slouží pouze určitým orgánům OSN. I přesto, že jeho stanoviska nemají právní účinnost, jedná se o široce respektované a dodržované zásady.

Jedním z nejznámějších sporů, o kterém rozhodoval Mezinárodní soudní dvůr (MSD), byl spor mezi Spojenými státy americkými a Íránem v roce 1980. Tento spor spočíval v tom, že nad ambasádou USA v Teheránu převzali moc íránští revolucionáři za účelem vyjádření podpory revoluci. Společně s tím vzali jako rukojmí více než 60 amerických diplomatů a občanů.

MSD v tomto případě rozhodl, že Írán porušil mezinárodní právo tím, že nechránil ambasádu USA a nezajistil jejich nedotknutelnost a bezpečnost. Rozsudek MSD uznal právo USA na náhradu za škody za újmu způsobenou tímto porušením mezinárodního práva.

Kdy řešit situaci s advokátem

Ačkoliv se Mezinárodní soudní dvůr zabývá výhradně spory mezi státy, jeho rozhodnutí mohou nepřímo dopadat i na jednotlivce nebo firmy. V praxi se to týká zejména situací, kdy:

• vstupujete do právního vztahu se zahraničním prvkem
• nebo se vaše záležitost dotýká cizího státu.

Typicky jde například o případy, kdy:

• uzavíráte smlouvu se zahraničním partnerem,
• řešíte spor s úřadem jiného státu
• nebo se vás dotýká mezinárodní smlouva.

V takových situacích se často kombinuje české a mezinárodní právo a bez právní analýzy může být obtížné se zorientovat.

Pokud si nejste jistí, jaký právní režim se na váš případ vztahuje nebo jak postupovat, vyplatí se situaci konzultovat s advokátem. Pomůžeme vám vyhodnotit rizika a navrhnout další kroky ještě předtím, než se problém zkomplikuje.

Mezinárodní trestní soud

S Mezinárodním soudním dvorem se často plete Mezinárodní trestní soud (MTS), který rovněž sídlí v Nizozemském Haagu. Ten však na rozdíl od MSD nespadá pod OSN a nezaměřuje se na spory mezi státy, ale na jednotlivé osoby a jejich mezinárodní zločiny. Konkrétně se jedná o čtyři skupiny mezinárodních zločinů:

• Genocida: Genocida spočívá v úmyslném a systematickém pokusu o vyhlazení části nebo celé národní, etnické, rasové nebo náboženské skupiny.
• Zločiny proti lidskosti: Zločiny proti lidskosti jsou závažné činy páchané jako součást rozšířeného nebo systematického útoku na civilní obyvatelstvo, často v souvislosti s válkou. Patří sem například zotročování, mučení, násilné přemisťování obyvatelstva, vraždění či sexuální násilí.
• Válečné zločiny: Válečné zločiny jsou porušením pravidel a zvyků válečného práva, které jsou kodifikovány v mezinárodních smlouvách, jako jsou Ženevské úmluvy. Tyto zločiny se mohou odehrát v mezinárodních i vnitrostátních konfliktech. Řadí se sem např. vraždění civilistů, násilí proti zajatcům či používání zakázaných zbraní.
• Zločin agrese: Zločin agrese je definován jako plánování, příprava, zahájení nebo vedení útočné války, která je v rozporu s mezinárodním právem. Jedná se tedy o jakékoliv útoky na suverénní stát bez mandátu OSN.

V čele Mezinárodního trestního soudu stojí Předsednictvo, složené z prezidenta a dvou místopředsedů, kteří jsou voleni z řad soudců na tříleté období.

Předsednictvo dohlíží na administrativu a zastupuje soud na mezinárodní úrovni. Soud tvoří celkem 18 soudců, kteří pracují v rámci tří úseků.

Součástí je také Kancelář prokurátora, která je nezávislým orgánem zodpovědným za vyšetřování a stíhání zločinů spadajících do jurisdikce MTS.

Shrnutí

Mezinárodní soudní dvůr je hlavní soudní orgán OSN sídlící v Haagu. Rozhoduje spory mezi státy na základě mezinárodního práva a poskytuje právní poradenství orgánům OSN. Skládá se z 15 soudců volených na devítileté období, kteří reprezentují různá právní a kulturní prostředí. Často se zaměňuje s Mezinárodním trestním soudem. Ten ale není součástí OSN a rozhoduje o mezinárodních zločinech spáchaných jednotlivými osobami.