Rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora se vztahují téměř na všechny státy světa. Přesto spousta z nás netuší, že takovýto soud existuje a často jej zaměňují za Mezinárodní trestní soud. V tomto článku vám proto vysvětlíme, co je Mezinárodní soudní dvůr zač, o čem rozhoduje a jak se liší od Mezinárodního trestního soudu.
Mezinárodní soudní dvůr (zkráceně MSD) byl založen v roce 1945 jakožto hlavní soudní orgán Organizace spojených národů (OSN). Jeho hlavním úkolem je rozhodovat ve sporech mezi státy. MSD se tak zabývá spory, které mu předloží jednotlivé státy, přičemž rozhoduje především na základě jejich smluvních závazků.
Dále má na starost interpretaci mezinárodních dohod, konvencí a norem. Rozhodnutí MSD jsou závazná pro všechny zúčastněné státy a nemohou být odvolána. V neposlední řadě pak poskytuje poradenství na žádost OSN a jiných mezinárodních organizací.
Mezinárodní soudní dvůr tak hraje klíčovou roli v mediaci a řešení mezinárodních sporů a je důležitým nástrojem pro udržování míru a stability ve světě na základě pravidel a principů mezinárodního práva.
Máte otázku týkající se Mezinárodního soudního dvora? Zeptejte se Dostupného advokáta. Vše vyřešíme online a v krátké lhůtě.
Mezinárodní soudní dvůr má dlouhou historii, která sahá až do meziválečného období. Jeho předchůdcem byl Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti založený roku 1922 Společností národů (předchůdkyní dnešní OSN). Sídlil v Haagu a rozhodoval ve sporech mezi členskými státy a organizacemi. Jeho faktická činnost skončila v důsledku druhé světové války.
Po druhé světové válce byl nahrazen Mezinárodním soudním dvorem podle ustanovení Charty OSN, která vstoupila v platnost roku 1945. Tím se stal nejvyšším soudním orgánem OSN, zodpovědným za řešení sporů mezi státy a poskytování právních poradenství na žádost různých mezinárodních organizací a takto funguje až dodnes.
Tip: Přečtete si také, jak funguje právo další z významných mezinárodních organizací – právo Evropské unie.
Soudci Mezinárodního soudního dvora jsou voleni s cílem zajištění rozmanitosti a zastoupení různých právních tradic a kulturních pozadí. Je proto důležité, aby bylo zastoupeno například anglosaské právo, které z velké části spoléhá na soudní precedenty, kontinentální právo, které máme u nás, či islámské právo Šaría.
Soud se skládá z 15 soudců, kteří jsou voleni Valným shromážděním OSN a Radou bezpečnosti OSN. Každý soudce slouží devítileté období a jejich mandáty jsou rozděleny tak, aby se každý třetí rok obměňovalo pět soudců.
Soudcem se může stát pouze osoba, u které se předpokládá morální charakter. Musí mít také kvalifikaci k tomu, aby mohla v rámci svého státu vykonávat nejvýše postavené soudní pozice (např. u Ústavního soudu) nebo advokát se zkušenostmi z mezinárodního práva. Soudci Mezinárodního soudního dvora musí být nezávislí na svém státu a nesmí tedy jednat v jeho prospěch.
Tip: Přečtěte si, jak se stát soudcem v ČR. Jaké podmínky musíte splnit, jak probíhá jmenování a kolik si vyděláte.
Vzhledem k celkovému počtu soudců nelze volit za každý stát jednoho soudce, ale dbá se na to, aby mezi nimi byla co největší rozmanitost. Platí, že nesmí být zvoleni dva soudci ze stejného státu. Nepsaným pravidlem je také to, že se volí pět soudců ze západních zemí (tedy z USA, západní Evropy či Austrálie), tři z afrických zemí, dva z východní Evropy, tři z Asie a dva z Latinské Ameriky a Karibiku. V současnosti tak mezi soudci Mezinárodního soudního dvora nalezneme soudce a soudkyně z Libanonu, Slovenska, Číny, Rumunska či Ugandy. Tradičně má pak místo jisté jeden soudce z Francie, Číny, Ruska, Spojeného království a Spojených států. Soudce z České republiky zatím MSD neměl.
Mezinárodní soudní dvůr obvykle zasedá v celém uskupení, může ale vytvářet i senáty sestávající ze tří nebo pěti soudců. Tyto komory mohou být vytvářeny ad hoc.
Rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora se mohou týkat všech členských států OSN. MSD rozhoduje spory pouze mezi státy, nikoliv mezi jednotlivci či korporacemi. To však neznamená, že by nemohl řešit problémy jednotlivce. V tomto případě je ale třeba, aby za tohoto jednotlivce podal žalobu stát. K tomu, aby však mohl MSD rozhodnout, potřebuje svolení obou států (nejčastěji je tento souhlas uveden v různých mezinárodních smlouvách). Do vynesení rozsudku může MSD nařídit předběžná opatření k ochraně práv některého ze států.
Kromě řešení sporů má Mezinárodní soudní dvůr také poradní funkci. Ta však slouží pouze určitým orgánům OSN. I přesto, že jeho stanoviska nemají právní účinnost, jedná se o široce respektované a dodržované zásady.
Jedním z nejznámějších sporů, o kterém rozhodoval Mezinárodní soudní dvůr (MSD), byl spor mezi Spojenými státy americkými a Íránem v roce 1980. Tento spor spočíval v tom, že nad ambasádou USA v Teheránu převzali moc íránští revolucionáři za účelem vyjádření podpory revoluci. Společně s tím vzali jako rukojmí více než 60 amerických diplomatů a občanů.
MSD v tomto případě rozhodl, že Írán porušil mezinárodní právo tím, že nechránil ambasádu USA a nezajistil jejich nedotknutelnost a bezpečnost. Rozsudek MSD uznal právo USA na náhradu za škody za újmu způsobenou tímto porušením mezinárodního práva.
S Mezinárodním soudním dvorem se často plete Mezinárodní trestní soud (MTS), který rovněž sídlí v Nizozemském Haagu. Ten však na rozdíl od MSD nespadá pod OSN a nezaměřuje se na spory mezi státy, ale na jednotlivé osoby a jejich mezinárodní zločiny. Konkrétně se jedná o čtyři skupiny mezinárodních zločinů:
Tip: Přečtete si, jak ochránit svá základní lidská práva.
V čele Mezinárodního trestního soudu stojí Předsednictvo, složené z prezidenta a dvou místopředsedů, kteří jsou voleni z řad soudců na tříleté období. Předsednictvo dohlíží na administrativu a zastupuje soud na mezinárodní úrovni. Soud tvoří celkem 18 soudců, kteří pracují v rámci tří úseků. Součástí je také Kancelář prokurátora, která je nezávislým orgánem zodpovědným za vyšetřování a stíhání zločinů spadajících do jurisdikce MTS.
Mezinárodní soudní dvůr je hlavní soudní orgán OSN sídlící v Haagu. Rozhoduje spory mezi státy na základě mezinárodního práva a poskytuje právní poradenství orgánům OSN. Skládá se z 15 soudců volených na devítileté období, kteří reprezentují různá právní a kulturní prostředí. Často se zaměňuje s Mezinárodním trestním soudem. Ten ale není součástí OSN a rozhoduje o mezinárodních zločinech spáchaných jednotlivými osobami.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
