Řeší to každoročně desetitisíce lidí: na co mám v práci nárok, když je venku přes třicet stupňů? A musím vůbec do práce? Bohužel právní předpisy jsou v tomto ohledu velmi nepřehledné a většina lidí je tak odkázána pouze na novinové články. Pojďme si tedy přehledně shrnout, co má v tomto ohledu zaměstnavatel zajistit.
Bezpečnost a ochranu zdraví při práci si typicky spojujeme se školením o zacházení s elektrickými přístroji. Přesto ale existuje jedna situace, v níž se BOZP řeší častěji a tou je právě období veder.
Základní rámec zákonné právní úpravy nám dává poměrně úsporný zákoník práce, který hovoří o bezpečném a zdraví neohrožujícím pracovním prostředí a pracovních podmínkách a rovněž o přijímání opatření předcházejících rizikům. Pokud si pod těmito slovy ale chceme představit něco konkrétního, musíme zapátrat ve vládním nařízení č. 361/2007, které stanovuje bližší podmínky pro bezpečnost při práci s různými faktory, tedy nejenom teplotními, ale i jinými typy zátěží (prach, chemické faktory, biologické činitele apod.).
Tip: Pod pojmem „Bezpečnost a ochrana zdraví při práci“ (BOZP) se skrývá celá řada problematik a pravidel. Mnozí zaměstnavatelé i zaměstnanci tyto oblasti vnímají spíše jako nutné zlo a jakousi formalitu. To se však může změnit v případě závažného úrazu, kontroly inspektorátu práce či pracovněprávního sporu. V obecné rovině jsme tuto problematiku shrnuli v našem článku na webu.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Nutno říci, že uvedený právní předpis není příliš návodný a intuitivní, a proto pojďme přiblížit srozumitelnou formou, co vše skrývá.
Podstatný odrazový můstek nám poskytne příloha uvedeného nařízení vlády, která skrývá desítky podrobných tabulek. Hned v té první nalezneme obecné rozdělení prací podle celkového průměrného energetického výdeje a ztráty tekutin za osmihodinovou směnu. Nelze ovšem předpokládat výčet a rozdělení všech pracovních pozic, které na trhu máme. Takže tu najdeme celkem osm skupin (tříd), které jednak obecně popisují určitou činnost, a dávají i příkladmý výběr konkrétních povolání, které třída zahrnuje. Jako nejjednodušší činnost si můžeme představit kancelářskou práci vsedě, do nejnáročnějších pak řadíme výkopové práce, práce se sekerou apod.
Tip: Uvedené třídy nejsou zdaleka podstatné pouze pro nastavení teplotních podmínek, ale rovněž nám například určují, která povolání nesmějí z hlediska bezpečnosti a ochrany vykonávat ženy. Jsou to ty, které jsou zařazeny v třídě IVb a V.
Příklad:
Druhou polovinu tabulky odstartuje třída IIIb, která zahrnuje: “Práce vstoje s trvalým zapojením obou horních končetin, trupu, chůze, práce ve stavebnictví při tradiční výstavbě, čištění menších odlitků sbíječkou a broušením, příprava forem na 15 až 50 kg odlitky, foukači skla při výrobě velkých kusů, obsluha gumárenských lisů, práce na lisu v kovárnách, chůze po zvlněném terénu bez zátěže, zahradnické práce a práce v zemědělství.”
Pokud zaměstnanec či zaměstnavatel nenajdou konkrétní pozici v rámci této tabulky, je na zaměstnavateli, aby dle obecných charakteristik do některé z kategorií danou pozici zařadil.
Nařízení vlády dále hovoří o pravidelném větrání na pracovišti a pokud to okolnosti dovolí, zajištění určitých teplotních standardů. Následující tabulka nařízení vlády stanovuje teploty, v nichž se mají pracovníci v jednotlivých třídách ideálně pohybovat. Obecně přitom platí, že čím je práce méně fyzicky náročná, tím vyšší je dolní i horní teplotní limit.
Pokud nejsou stanovené teploty z objektivních důvodů dodrženy, rozhodně to neznamená, že by mohl zaměstnanec zahodit klávesnici či kladivo a vyrazit domů. Na takové situace právní předpisy myslí a spojuje s nimi různé nároky. Ty se ovšem opět liší dle jednotlivých tříd.
U fyzicky nejméně náročných povolání zařazených v třídě I a IIa se dodržení teplot stanovených tabulkou nevyžadují za mimořádně teplého dne, kterým se rozumí den, kdy nejvyšší teplota venkovního vzduchu dosáhla hodnoty vyšší než 30 °C. V takovém případě ovšem musí být poskytnuta náhrada ztráty tekutin. V případě překročení teploty na pracovišti 36 °C musí být navíc uplatněn režim střídání práce a bezpečnostní přestávky.
V případě, že nejsou při práci zařazené do třídy IIb až V dodrženy přípustné hodnoty zátěže, musí být uplatněn režim střídání práce a bezpečnostní přestávky v rámci dodržování dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce ve směně. Poskytování ochranných nápojů se rovněž předpokládá.
Předpis dále rozlišuje podmínky aklimatizovaných a neaklimatizovaných pracovníků, přičemž aklimatizovaným zaměstnancem je ten, který vykonává práci po dobu alespoň 3 týdnů od nástupu na posuzované pracoviště.
Ochranný nápoj musí být zdravotně nezávadný a nesmí obsahovat více než 6,5 procent cukru, může však obsahovat látky zvyšující odolnost organizmu. Množství alkoholu v něm nesmí překročit 1 procento. U méně náročných zaměstnání stačí poskytnout jako ochranný nápoj i pramenitou vodu, případně minerálku. V podstatě tedy postačí neomezený přístup k pitné vodě. U práce zařazené do třídy IIIb až V se jako ochranný nápoj poskytuje přírodní minerální voda středně mineralizovaná nebo voda s obdobnou celkovou mineralizací.
Objem, v jakém musí být ochranné nápoje poskytnuty, se opět liší dle tříd: od 0,9 do 2,7 litru u nejméně náročných prací, až po 2,2 až 3 litry u těch nejnáročnějších.
Nařízení sice hovoří o ventilaci vzduchu a větrání, kterým by mělo být dosaženo ideálních teplotních standardů. Nikde není ale stanovena povinnost zavést například klimatizaci. Je-li na pracovišti používána, pak zde opět nalezneme ideální teploty nastavení. Zda jsou ale například v jednotlivých kancelářích dodrženy, záleží už pak spíše na dohodě zúčastněných.
Výše uvedené nároky musí zaměstnavatel splnit, aby naplnil literu zákona. Většina jich jde ovšem v současné době dál a nabízí další benefity. Těmi může být:
Výše uvedená opatření není možné chápat ani tak jako nějaký luxus pro zaměstnance, ale profituje z nich zpravidla také zaměstnavatel. Podle některých výzkumů totiž výkonnost pracovníků klesá například při teplotě okolo 30 stupňů na přibližně 50 procent výkonu. A to se bavíme opět o kancelářské práci. Proto například častější střídání zaměstnanců a zkrácení pracovní doby může přinést v rámci pracoviště efektivnější výsledky.
Tým online právníků Dostupný advokát vám jej vyřeší.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Jít osobně za advokátem mně přišlo dost nepříjemné. S Dostupným advokátem jsem ale všechno vyřídil bez toho, abych se s kýmkoli vůbec musel setkat. Koupil jsem u něj konzultaci, protože mě zaměstnavatel vyslal na dlouhodobou pracovní cestu do dost exotické země, aniž by mi cokoli vysvětlil a já jsem ani nevěděl, na co mám nárok. (zobrazit více) Advokát přes skype příjemný, služba rychlá, můžu jen doporučit.
Spokojenost s přístupem advokátů, s jejich trpělivostí i naceněním.
S Dostupným advokátem jsem řešila několik otázek. Zařídili mé firmě ochrannou známku, poradili mi v oblasti pracovního práva a v neposlední řadě jsem s nimi konzultovala otázky zakládání nové společnosti. Jsem maximálně spokojená, protože vždy jsem dostala rychlou a komplexní službu se skvělým poměrem cena/výkon.
