Nemoc nebo dovolená ve zkušební době

Kapitoly článku

• K čemu slouží zkušební doba
• Onemocnění ve zkušební době
• Nemocenská ve zkušební době
• Dovolená ve zkušební době

Zkušební doba může znamenat měsíce plných nejistot a obav, že o danou pozici přijdete. Občas si ale nevyberete a můžete onemocnět i během zkušební doby a co když si potřebujete vzít den dovolené kvůli naléhavé situaci?

K čemu slouží zkušební doba

Zkušební doba obvykle doprovází váš začátek v nové práci. Slouží jako ochrana obou stran pracovního vztahu – zaměstnance i zaměstnavatele. Zaměstnance v tom smyslu, že může dát během této doby výpověď aniž by mu běžela výpovědní lhůta. Zaměstnavatele pak chrání tak, že může dát svému novému zaměstnanci kdykoliv výpověď bez nutnosti udat důvod.

Zkušební doba není ze zákona povinná, ale pokud ji zaměstnavatel vyžaduje, pak se musí řídit určitými pravidly. V první řadě má omezenou maximální možnou délku na 3 měsíce nebo 6 měsíců u vedoucích pozic. Pokud se jedná o pracovní poměr na dobu určitou, pak zkušební doba nesmí být delší než polovina doby celkové délky pracovního poměru (stále také platí maximální délka 3 nebo 6 měsíců). Zkušební doba nesmí být prodloužena s výjimkou nepřítomnosti zaměstnance v práci například z důvodu nemoci či dovolené.

Onemocnění ve zkušební době

Když zaměstnanec ve zkušební době onemocní, zkušební doba se mu prodlužuje o neodpracovaný čas. Pro názornost příklad z praxe. Zaměstnanec nastoupí do práce 1. března a je s ním písemně sjednána tříměsíční zkušební doba. V dubnu pracovník na měsíc onemocní. To způsobí, že mu zkušební doba skončí až 1. července, nikoliv 1. června.

Když se tedy zaměstnanec ocitá v pracovní neschopnosti zaměstnavatel nesmí v prvních 14 kalendářních dnech nemoci pracovní poměr ve zkušební době zrušit. 15. kalendářní den již vám však může vyrozumění o ukončení pracovního poměru zaměstnanci poslat.

Zrušení pracovního poměru ve zkušební době můžou dát obě strany a to bez jakéhokoliv důvodu. Tedy se jí lze velmi těžko bránit. Pokud ho by však zaměstnavatel zrušil v prvních 14 dnech nemoci, musí nejprve zaměstnanec bez zbytečného odkladu oznámit zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, pak v takovém případě pracovní poměr pokračuje i nadále.

Pokud i přes oznámení zaměstnance bude zaměstnavatel i nadále trvat na tom, že je zrušení oprávněné bude na zaměstnanci, aby podal žalobu k soudu.

Nemocenská ve zkušební době

Pokud zaměstnanec onemocní tak bude dostávat náhradu mzdy od zaměstnavatele ve výši průměrného výdělku a to do 14. dne nemoci. Od 15 dne bude zaměstnanci vyplácena nemocenská od České správy sociálního zabezpečení.

Dovolená ve zkušební době

Co říká zákoník práce

Dovolená ve zkušební době není obvyklá, primárně platí, že zkušební doba slouží ke vzájemnému poznávání se mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Není tedy příliš obvyklé, že by zaměstnanec čerpal dovolenou v průběhu prvních 3 měsíců v nové práci. Zákoník práce ale takto čerpat dovolenou nijak neomezuje a nestanoví jiná pravidla, než jaká platí mimo zkušební dobu. O celodenní dovolenou se však zkušební doba také prodlužuje. Nárok na volno, však vzniká až po odpracování určité doby.

Ze zákona máte právo na placenou dovolenou po odpracování 21 dnů, což často znamená vznik nároku na dovolenou v průběhu zkušební doby. Konkrétně to funguje tak, že v případě, že jste zaměstnání na plný pracovní úvazek ve standardní délce 40 hodin týdně, získáváte po odpracování 21 dnů nárok na 1,5 den dovolené, pokud zaměstnavatel poskytuje minimální dovolenou stanovenou zákonem v délce 4 týdny. Pokud poskytuje 5 týdnů dovolené, pak získáváte 2 dny dovolené.

Jak funguje neplacené volno?

V případě, že vám zaměstnavatel nevyhoví s placenou dovolenou, můžete si ještě zkusit domluvit neplacené volno. To si můžete vzít buď na základě domluvy se zaměstnavatelem nebo existují také případy, kdy na něj máte ze zákona nárok. Konkrétně se jedná například o situaci, kdy potřebujete odvézt babičku k lékaři nebo se přestěhovat. V některých případech vám navíc musí zaměstnavatel tyto dny volna proplatit.

Pokud si neplacené volno berete pouze na základě dohody se zaměstnavatelem, pak si musíte ohlídat zdravotní pojištění, protože ho za vás zaměstnavatel v době vaší dovolené neplatí.

Co když máte naplánovanou dovolenou už před nástupem do nového zaměstnání?

V případě, že máte již naplánovanou a zaplacenou dovolenou ještě před nástupem do nového zaměstnání, pak to, zda vám zaměstnavatel vyhoví, záleží pouze na něm a na vaší domluvě. Je totiž možné si vybrat placenou dovolenou ještě před vznikem oficiálního nároku.

Zákoník práce se k tomuto problému vyjadřuje tak, že zaměstnavatel může svému zaměstnanci dát dovolenou i přesto, že nesplnil podmínky pro právo na placenou dovolenou a to za předpokladu, že zaměstnance podmínky pro vznik práva na dovolenou splní do konce kalendářního roku nebo pracovního poměru.

Pokud by nastala situace, že by došlo k ukončení pracovního vztahu ještě před splněním podmínek na dovolenou, pak se vám odměna za přečerpanou dovolenou strhne ze mzdy nebo v případě, že mzda není dostatečně vysoká, vám vznikne dluh, který budete muset bývalému zaměstnavateli uhradit.

V konečném důsledku tak záleží pouze na zaměstnavateli, jestli umožní zaměstnanci čerpat dovolenou už ve zkušební době či nikoliv. Je ale velmi nepravděpodobné, že při tak málo odpracovaných dnech zaměstnavatel zaměstnanci bez předchozí domluvy čerpat dovolenou ve zkušební době vyhoví. Nejlepší proto je se na plánované dovolené se zaměstnavatelem domluvit už před nástupem do zaměstnání.