Během života se nám přihodí řada věci, kvůli nimž do práce prostě dorazit nemůžeme. Některé situace, kdy lze získat placené či neplacené volno, popisuje přímo zákoník práce, u jiných odkazuje na nařízení vlády, jež jejich okruh a rozsah stanoví. Díky právní úpravě chránící zaměstnance ušetříte nejenom svou dovolenou, ale dokonce v řadě případech získáte příjem (náhradu mzdy či platu), jako kdybyste řádně pracovali.
Zdravotní úkony a návštěva lékaře
K návštěvě lékaře můžete mít řadu důvodů – může vás na ni poslat zaměstnavatel v rámci pracovnělékařské prohlídky, může jít o pravidelnou preventivní prohlídku či nemoc. Každý z těchto důvodů má trochu jiný režim.
Pracovnělékařská prohlídka
V případě pracovnělékařské prohlídky či jakémkoliv vyšetření, které souvisí s výkonem vaší práce, máte nárok nárok na poskytnutí volna po nezbytně nutnou dobu. Stejně tak máte nárok na náhradu mzdy.
Běžná návštěva lékaře
Nejste-li nemocní, ale přesto míříte k lékaři (například na pravidelnou preventivní prohlídku u stomatologa či svého praktického lékaře), měli byste se tam vypravit spíše mimo svou pracovní dobu. Vzhledem k tomu, že to ale zpravidla není možné (ať již z důvodů překrývajících se ordinačních hodin s vaší pracovní dobou, či proto, že jste rádi, že vám stomatolog našel alespoň nějaký termín), měl by vás zaměstnavatel uvolnit i v tomto případě.
Výhodou pro vás je, pokud jste pro danou návštěvu či lékařský zákrok zvolili lékařské pracoviště nejbližší vašemu bydlišti či pracovišti. V takovém případě máte nárok nejenom na pracovní volno, ale rovněž na náhradu mzdy. Pokud máte vašeho praktika dvě hodiny od bydliště, zatímco ten nejbližší sídlí jen pět minut, měl by vám zaměstnavatel teoreticky proplatit pouze cestu o délce daných pět minut a samotnou návštěvu.
V praxi zpravidla nikdo nepátrá po tom, kde přesně sídlí váš lékař a zda jste u něj strávili hodinu či dvě. Zaměstnavatelé dle našich zkušeností zpravidla takové návštěvy paušálně umožňují a plně hradí. Důsledné uplatňování zákona by nastalo spíše při velmi častých odchodech z práce a zneužívání benevolence zákona, případně pokud byste měli všechny své lékaře například v Ostravě a pracovali v Praze. Ani poté by ale nebyla situace černobílá – zaměstnanec může argumentovat tím, že blíže jeho pracovišti žádný specialista nepřijímal nové pacienty, u lékaře jsou dlouhé čekací doby atd. Pokud se nejedná o extrémní zneužívání systému, zpravidla se do podobných sporů nikdo dobrovolně nepouští.
Darování krve či plazmy
Jste-li pravidelným dárcem krve či plazmy, máte nárok nejen na cestu na odběr a zpět, ale také na zotavení po odběru v délce 24 hodin. Darovat krev lze přitom maximálně čtyři- až pětkrát ročně. Na rozdíl od toho lze krevní plazmu darovat každých 14 dní, což může teoreticky znamenat 24 volných dní v roce.
Podle českých zákonů ovšem nemůže zaměstnavatel svým zaměstnancům dárcovství nijak omezit či zakázat.
Zajímavostí přitom je, že zákon v tomto směru nijak nerozlišuje dárcovství bezplatné a úplatné, kdy za jeden odběr plazmy náleží dárci zhruba 700 Kč. Společně s pracovním volnem a náhradou mzdy jde skutečně o bezprecedentní benefit.
Obdobná situace panuje i při darování dalších biologických materiálů. Odběr, cesta i zotavení by se měly vejít do 48 hodin (lékař může tuto dobu prodloužit ze závažných důvodů až na 96 hodin).
Související služba
Řešíte právní problém související s nárokem na placené volno?
Omezuje vás zaměstnavatel a nechce vám umožnit vybírat pracovní volno, na něž máte nárok? Obraťte se na nás a my vám pomůžeme vaše práva vymáhat.
Chci se poradit
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 4 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Nemoc
V případě nemoci jde o pracovní neschopnost, kterou musí potvrdit váš lékař. Po dobu, kterou lékař stanoví, máte nárok na náhradu mzdy, případně na nemocenskou (dávku vyplácenou státem). Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti dostáváte přitom od svého zaměstnavatele náhradu mzdy. Pokud trvá dočasná pracovní neschopnost (nebo nařízená karanténa) déle než 14 kalendářních dnů, vyplácí vám stát nemocenskou. Dříve zaměstnanci neměli během prvních tří dnů nemoci nárok na žádnou náhradu mzdy. Novela právních předpisů provedená v roce 2019 však tuto tzv. karenční dobu zrušila a zaměstnavatel je nyní povinen hradit náhradu mzdy od prvního dne nemoci. Náhrada mzdy představuje podobně jako nemocenská dávka 60 % průměrné mzdy zaměstnance.
Doprovod rodinného příslušníka k lékaři
Na pracovní volno po nezbytně nutnou dobu máte nárok při doprovodu rodinného příslušníka k lékaři na vyšetření nebo ošetření – může se jednat o náhlé onemocnění či úraz, ale také o plánované vyšetření. Nárok vzniká ale pouze, pokud je doprovod nezbytný (typicky u malého dítěte či nemohoucího rodiče) a pokud dané úkony nešly provést mimo pracovní dobu. Maximální délka volna může být jeden den.
Pakliže doprovázíte manžela, druha, dítě, vaše rodiče a prarodiče nebo rodiče či prarodiče vašeho manžela, máte nárok na náhradu mzdy v plné výši. U ostatních blízkých osob vám sice zaměstnavatel má volno poskytnout, ale neplacené. Vznikly-li pochyby, zda je doprovod nezbytný, může danou skutečnost potvrdit lékař.
Tip na článek
Tip: Pakliže doprovázíte k lékaři nemocné dítě či jiného člena rodiny, na něhož čerpáte ošetřovné, pak nedostanete náhradu mzdy od zaměstnavatele, ale ošetřovné ve výši 60 % průměrné mzdy. Jak podat žádost o ošetřovné se dozvíte v našem článku.
Svatba
Pokud se ženíte či vdáváte, z hlediska pracovního práva se vám vyplatí stanovit termín obřadu na pracovní den. V takovém případě máte nárok na dva dny volna. Jeden den vždy připadá na samotnou účast na obřadu. Je-li obřad o víkendu či ve svátek, máte nárok pouze na jeden den volna. Náhrada mzdy vždy přísluší pouze za jeden den.
Také svatba některých dalších příbuzných zaslouží volno. V případě že se žení či vdává vaše dítě, máte nárok na jeden den placeného volna. Naplánoval-li si třeba druhou svatbu váš rodič, jednodenní volno dostanete pouze neplacené.
Úmrtí v rodině a pohřeb
Úmrtí v rodině může znamenat nárok až na tři dny placeného volna (v případě manžela, manželky, druha, družky či dítěte). Dva dny se přitom vztahují k úmrtí samotnému a jeden den pro účast na pohřbu.
Na jednodenní placené volno máte nárok, pokud jde o pohřeb vašeho rodiče, sourozence, rodiče nebo sourozence vašeho manžela, jakož i manžela vašeho dítěte nebo manžela vašeho sourozence. K tomu můžete připočítat ještě jeden den, pokud obstaráváte pohřeb.
U vzdálenějších příbuzných jako je prarodič váš či vašeho manžela, vnuka, případně jiné blízké osoby, která s vámi žila v době úmrtí žila v domácnosti máte nárok na placené volno po nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na jeden den. Stejné podmínky platí i pro pohřeb spoluzaměstnance. Osoby účastné na pohřbu určuje zaměstnavatel sám.
Na pohřeb vzdálenějších příbuzných jako je strýc, teta, bratranec či sestřenice je třeba vzít si dovolenou, případně se individuálně dohodnout se zaměstnavatelem. Zákon vám ale v tomto případě již nic nezaručuje.
S úmrtím souvisí i projednávání dědictví. Jste-li z tohoto důvodu předvoláni k notáři, máte nárok na poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy či platu.
Tip na článek
Tip: Rozloučení se zesnulým je emočně velmi náročná situace. A starosti tím bohužel nekončí, protože musí proběhnout dědické řízení, během něhož se dělí majetek zůstavitele mezi dědice. V našem článku vám poradíme, jak projít dědickým řízením bez obav, co dělat v případě dluhů zůstavitele a jak předejít sporům a vypořádat se s ostatními dědici.
Narození dítěte
Při narození dítěte má jeho otec nárok na placené volno, ale jenom po nezbytně nutnou dobu:
- k převozu matky dítěte do zdravotnického zařízení a zpět (s náhradou mzdy),
- k účasti při porodu (bez náhrady mzdy).
Studijní volno a volno na hledání práce
Jste-li ve výpovědní době, náleží vám po tuto dobu neplacené pracovní volno za účelem hledání nového zaměstnání v rozsahu jednoho půldne v týdnu. Nerozhoduje přitom, zda pracovní poměr ukončil zaměstnavatel nebo vy.
Pokud při práci studujete, je třeba nejprve se zaměstnavatelem dohodnout, zda s vaším studiem souhlasí a chápe je jako zvýšení kvalifikace nezbytné pro vaši pozici. V takovém případě máte nárok na pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku:
- v nezbytně nutném rozsahu k účasti na vyučování, výuce nebo školení,
- 2 pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky v rámci studia v programu uskutečňovaném vysokou školou nebo vyšší odbornou školou,
- 5 pracovních dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria,
- 10 pracovních dnů na vypracování a obhajobu absolventské práce, bakalářské práce, diplomové práce, disertační práce nebo písemné práce, kterou je zakončováno studium v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou,
- 40 pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní zkoušky v oblasti lékařství, veterinárního lékařství a hygieny a státní doktorské zkoušky.
Oproti tomu prohloubení kvalifikace znamená například nějaké doplňkové školení či kurz, který vám může zaměstnavatel nařídit. V takovém případě vám také poskytne náklady na školení a samotná účast na něm se považuje za výkon práce.
Tip na článek
Tip: Nejste spokojeni s vaším dočasným zaměstnáním? Cítíte se vyhořelí nebo máte problém najít si práci ve vašem oboru? Přesně pro tyto případy existuje rekvalifikace. Ta vám pomůže prohloubit vaše znalosti, případně úplně změnit váš dosavadní obor. Velkou pomocí vám v tomto může být úřad práce. Díky němu je totiž možné ušetřit desetitisíce za rekvalifikační kurzy. Jak to přesně funguje se dozvíte v našem článku na téma: Nabídka rekvalifikace od úřadu práce.
Stěhování
Dalším důvodem poskytnutí volna může být i stěhování. Zde se rozlišuje, zda je stěhování v zájmu zaměstnavatele, pak poskytne pracovní volno s náhradou mzdy. Není-li tomu tak, lze poskytnout neplacené pracovní volno nejvýše na jeden den při stěhování v téže obci a při stěhování do jiné obce nejvýše na dva dny.
Náhradní volno za přesčasy či práci ve svátek
V určitých situacích vás může hnát zaměstnavatel do práce i ve svátek, případně vám nařídit přesčasy. Zaměstnavatel má dvě možnosti kompenzace, a to příplatek, případně náhradní volno. V případě poskytování náhradní volna platí jednoduchá matematika: kolik jste odpracovali navíc, tolik volna si můžete vzít.
Sick day/ indispoziční volno
Indispoziční volno pro zaměstnance je druh placeného pracovního volna, které není upraveno zákoníkem práce. Jedná se pouze o pracovní benefit, který vám zaměstnavatel může, ale nemusí poskytnout. Pakliže jej máte zakotven v pracovní smlouvě, pak jej samozřejmě rovněž můžete vyžadovat a uplatňovat.
Nárok na neplacené volno
Máte-li zájem o neplacené volno z jiných než výše zmíněných důvodů, například na cestování či vlastní projekty, záleží na vašich vztazích se zaměstnavatelem a míře vaší postradatelnosti. Nárok na volno ovšem v takovém případě nemáte.