Zkušební doba slouží především k tomu, aby si jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec ověřili, že jim bude vzájemná spolupráce vyhovovat i v následujících měsících a letech. Zákoník práce z tohoto důvodu umožňuje oběma stranám pracovní poměr předčasně ve zkušební době ukončit, pokud by hned v počátku zjistily, že uzavření pracovní smlouvy nebylo tím nejlepším rozhodnutím. V jakém případě se ale může zaměstnanec proti výpovědi ve zkušební době bránit?
Zkušební doba bude nejčastěji stanovena přímo v pracovní smlouvě. Je ale možné ji sjednat také po uzavření smlouvy, ale nejpozději v den nástupu do nového zaměstnání. Zkušební doba musí být vždy sjednána písemně, nestačí jen ústní dohoda. Platí přitom, že je-li jednou sjednána, nelze ji dále prodlužovat (ze zákona se ovšem prodlužuje o překážky v práci, typicky nemoc zaměstnance).
Zkušební dobu nelze sjednat při změně pracovní pozice u stejného zaměstnavatele. V tomto případě se očekává, že už obě strany ví, co od sebe navzájem můžou čekat. Zkušební dobu je také možné sjednat pouze u pracovního poměru, není proto možná o dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce.
Tip: Více o tom, jak funguje zkušební doba se dozvíte v našem článku.
Zákoník práce stanoví, že zkušební doba nesmí být delší než tři měsíce ode dne vzniku pracovního poměru. U vedoucích pracovníků může být zkušební doba až šest měsíců. Zkušební doba se zpravidla počítá po celých měsících, bez ohledu na to, zda má daný měsíc 28, 29, 30 či 31 dní. Pouze pokud by pracovní poměr nezačínal k prvnímu dni určitého měsíce, ale k jinému dni, budeme zkušební dobu počítat ode dne následujícího.
Jak to tedy funguje v praxi? Paní Kamila nastoupila k zaměstnavateli 15. ledna 2022 a má sjednanou zkušební dobu v délce tří měsíců. Její zkušební doba začíná běžet od 15. ledna a končí 14. dubna 2022. Nebere se tedy ohled na to, jaký počet dnů jednotlivé měsíce mají.
Pokud zaměstnavatel nebo zaměstnanec dospějí k závěru, že sjednaný pracovní poměr jim nevyhovuje, mohou pracovní poměr ve zkušební době velmi jednoduše ukončit. Skončení pracovního poměru ve zkušební době je možné z jakéhokoli důvodu, nebo také bez uvedení důvodu. Ukončení pracovního poměru je v tomto případě často označováno jako výpověď ve zkušební době.
Výpověď ze strany zaměstnance ve zkušební době není nijak limitována. Pro výpověď ve zkušební době ze strany zaměstnavatele stanoví zákoník práce pouze jediné omezení, a to v době prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Pokud by zaměstnance vyhodil, aby se vyhnul povinnosti platit mu náhradu mzdy, byla by výpověď z pracovního poměru neplatná. Pokud nebude zaměstnanec v pracovní neschopnosti, může zaměstnavatel zrušit pracovní poměr kdykoli a z jakéhokoli důvodu. Kromě pracovní neschopnosti, nelze také propustit těhotnou ženu z důvodu toho, že během zkušební doby otěhotněla (případně zaměstnavatel zjistil, že je těhotná). V takovém případě by se totiž jednalo o diskriminaci. Může ji ale propustit z jiných důvodů, jako je třeba špatná pracovní morálka.
Tip: Přečtěte si, co všechno znamená pracovní úraz.
Výpověď ve zkušební době musí být písemná a podepsaná. Musí z ní být zřejmé, kdo ji podává a komu je určená. Pokud nedodržíte písemnou formu, k výpovědi se nepřihlíží a pracovní poměr bude pokračovat dál. Pracovní poměr skončí dnem doručení výpovědi ve zkušební době, pokud neuvádí pozdější den. Může tak dojít k ukončení pracovního poměru ze dne na den.
Doručení zrušení pracovního poměru ve zkušební době je jedním z nejčastějších problémů, které v praxi vznikají. Nestačí totiž, aby zaměstnavatel dokument pouze sepsal – rozhodující je okamžik, kdy je zaměstnanci skutečně doručen. Pracovní poměr končí zpravidla právě tímto dnem, pokud není v dokumentu uvedeno datum pozdější.
Zrušení pracovního poměru může být doručeno osobně na pracovišti, poštou nebo prostřednictvím datové schránky, pokud s tím zaměstnanec souhlasil. Pokud si zaměstnanec písemnost nepřevezme, může nastat tzv. fikce doručení, kdy se dokument považuje za doručený, i když jej adresát fakticky nepřevzal. To ale platí pouze za splnění zákonných podmínek.
V praxi se často stává, že zaměstnavatel odešle zrušení pracovního poměru až poslední den zkušební doby, ale zaměstnanci je doručeno až později. V takovém případě už je zrušení neplatné, protože zkušební doba mezitím uplynula. Právě správné doručení je proto častým bodem, kde se lze proti skončení pracovního poměru účinně bránit.
I ve zkušební době je možné uzavřít dohodu o rozvázání pracovního poměru (tzv. výpověď dohodou). Ke skončení pracovního poměru pak dojde ke sjednanému dni, který může nastat i po skončení zkušební doby.
Při výpovědi z práce vám pomůžeme bránit se proti krokům zaměstnavatele a zajistíme, abyste od něj dostali vše, na co máte nárok. A to například včetně dlužné mzdy či odstupného. Pomoc poskytujeme v celé ČR a za předem danou cenu.
Ačkoliv má zaměstnavatel ve zkušební době velmi široké možnosti pracovní poměr ukončit, v praxi se často dopouští chyb, které mohou vést k neplatnosti zrušení pracovního poměru. Nejčastějším pochybením je nedodržení písemné formy. Ústní oznámení, e-mail bez vlastnoručního podpisu nebo prostá zpráva přes interní systém zaměstnavatele nemají žádné právní účinky.
Další častou chybou je doručení zrušení pracovního poměru až po skončení zkušební doby, i když bylo vyhotoveno dříve. Rozhodující je vždy okamžik doručení, nikoliv datum sepsání dokumentu. Zaměstnavatelé také často chybují při propouštění zaměstnanců v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti, kdy zákon zrušení pracovního poměru výslovně zakazuje.
Neplatnost může nastat i tehdy, pokud je skutečným důvodem skončení pracovního poměru diskriminace – typicky těhotenství, rodičovství nebo zdravotní postižení. V takovém případě se zaměstnanec může domáhat nejen pokračování pracovního poměru, ale i náhrady mzdy.
S ohledem na širokou možnost zrušení pracovního poměru ve zkušební době nebude časté, že by taková výpověď byla neplatná. I to je ale možné, pokud by výpověď nesplňovala formální požadavky, případně by byla doručena až po skončení zkušební doby. Neplatná bude také výpověď zaměstnavatele podaná v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti zaměstnance.
Nemoc, těhotenství nebo dovolená ve zkušební době? Jak se jednotlivé situace řeší a kdy vám může dát zaměstnavatel výpověď? To se dozvíte v našem článku.
Zrušil-li zaměstnavatel neplatně pracovní poměr ve zkušební době, musí zaměstnanec písemně oznámit, že trvá na pokračování zaměstnání. V tomto případě musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy, i když by zaměstnanec žádnou práci nevykonával.
Pokud námitku zaměstnance o neplatnosti rozvázání pracovního poměru zaměstnavatel neuzná, bude se muset zaměstnanec obrátit na soud. Žalobu je nutné podat nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit. Zmeškání této lhůty není možné prominout.
Pokud by skončil pracovní poměr ve zkušební době neplatně a zaměstnanec by neoznámil zaměstnavateli, že na pokračování zaměstnání trvá, pak má právo na náhradu mzdy pouze za dobu výpovědní doby, tj. za dva měsíce. Je třeba mít na paměti, že i v případě, kdy se jedná o neplatnou výpověď, je vždy na zaměstnanci, aby se domáhal svých práv. V opačném případě se bude mít za to, že s výpovědí souhlasí a pracovní poměr skončí.
Tip: Chcete podat žalobu kvůli neplatné výpovědi a nejste si jisti, zda vyhrajete? Posoudíme vaše šance na úspěch u soudu a navrhneme takové řešení, které povede k požadovanému výsledku.
Nedoporučujeme využívat vzorové výpovědi a dohody o skončení pracovního poměru. Vzor výpovědi dostupný volně ke stažení nemusí odpovídat vašim potřebám a především nemusí odpovídat aktuálnímu znění zákonů. Taková výpověď může být neplatná, s čímž může být spojena nejedna komplikace a především odpovědnost vůči druhé straně.
Někteří zaměstnavatelé se snaží zneužít zkušební dobu tím, že nechají zaměstnance pracovat bez řádně uzavřené pracovní smlouvy s příslibem, že „se to brzy sepíše“. Takový postup je však vysoce rizikový a může být považován za nelegální práci. V takovém případě se zaměstnanec vystavuje nejen ztrátě ochrany podle zákoníku práce, ale i možným sankcím ze strany kontrolních orgánů.
Bez platně sjednané pracovní smlouvy navíc vůbec nemůže vzniknout zkušební doba. Pokud zaměstnavatel následně „ukončí spolupráci“, nejde o výpověď ve zkušební době, ale o faktické ukončení nelegálního pracovního vztahu. Zaměstnanec se pak musí svých práv domáhat složitější cestou, často zpětným prokazováním existence pracovního poměru.
Zkušební doba slouží k ověření, zda zaměstnanci i zaměstnavateli pracovní poměr vyhovuje, a proto umožňuje jeho rychlé ukončení, avšak jen za splnění zákonných podmínek. Musí být sjednána písemně nejpozději v den nástupu do práce, může trvat maximálně tři měsíce (u vedoucích zaměstnanců šest měsíců), nelze ji sjednat u dohod ani při změně pracovní pozice a ze zákona se prodlužuje o celodenní překážky v práci a dovolenou. Pracovní poměr lze ve zkušební době zrušit kdykoliv a bez uvedení důvodu, přičemž zrušení musí mít písemnou formu a být zaměstnanci doručeno ještě v průběhu zkušební doby, jinak je neplatné; zaměstnavatel navíc nesmí pracovní poměr zrušit v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti zaměstnance a nesmí postupovat diskriminačně, například z důvodu těhotenství. Pokud je zrušení pracovního poměru ve zkušební době neplatné, musí zaměstnanec písemně oznámit, že trvá na dalším zaměstnávání, a případně se bránit žalobou u soudu, kterou je nutné podat do dvou měsíců od dne, kdy měl pracovní poměr skončit, jinak jeho nároky zaniknou. Zároveň platí, že bez platně uzavřené pracovní smlouvy nemůže zkušební doba vůbec vzniknout, a práce „na černo“ představuje pro zaměstnance významné právní i finanční riziko.
Ano, ve zkušební době může zaměstnavatel pracovní poměr zrušit i bez uvedení důvodu. Přesto ale musí dodržet zákonné podmínky – zejména písemnou formu a včasné doručení ještě během trvání zkušební doby. Zrušení pracovního poměru také nesmí být diskriminační, například z důvodu těhotenství, zdravotního stavu nebo rodičovství.
Pokud je zrušení pracovního poměru doručeno až po uplynutí zkušební doby, je neplatné, i kdyby bylo sepsáno dříve. Rozhodující je vždy okamžik doručení zaměstnanci. V takovém případě má zaměstnanec možnost se bránit a domáhat se pokračování pracovního poměru nebo náhrady mzdy.
Zaměstnavatel nesmí zrušit pracovní poměr v prvních 14 kalendářních dnech pracovní neschopnosti zaměstnance. Pokud by k tomu přesto došlo, jedná se o neplatné skončení pracovního poměru. Po uplynutí této doby už zákon takové omezení nestanoví.
Zaměstnanec musí zaměstnavateli písemně oznámit, že trvá na dalším zaměstnávání, a v případě sporu podat žalobu k soudu. Lhůta pro podání žaloby je dva měsíce ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit, a její zmeškání nelze prominout. Bez aktivního postupu se zaměstnanec svých práv nedomůže.
Ne, bez platně uzavřené pracovní smlouvy nemůže zkušební doba vzniknout. Pokud zaměstnanec pracuje „na zkoušku“ bez smlouvy, jedná se o nelegální práci a zaměstnavatel nemůže pracovní poměr ukončit jako výpověď ve zkušební době. Taková situace je pro zaměstnance velmi riziková a je vhodné ji řešit co nejdříve.
Při výpovědi z práce vám pomůžeme bránit se proti krokům zaměstnavatele a zajistíme, abyste od něj dostali vše, na co máte nárok. A to například včetně dlužné mzdy či odstupného. Pomoc poskytujeme v celé ČR a za předem danou cenu.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
