Shrnutí: Základními druhy pracovního poměru jsou pracovní poměr na dobu neurčitou a pracovní poměr na dobu určitou. Vedle nich může zaměstnanec pracovat také na kratší pracovní dobu nebo na základě dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti – ty však právně nejsou pracovním poměrem. V článku vysvětlujeme, jak se jednotlivé možnosti liší podle pravidel platných v roce 2026.
Jaké druhy pracovního poměru a práce existují?
Nejste si jistí, jestli pracovní smlouva nebo dohoda, kterou máte podepsat, odpovídá zákonu a skutečně chrání vaše zájmy? Nechte si ji zkontrolovat naším advokátem na pracovní právo.
| Forma práce | Je to pracovní poměr? | Typické využití | Hlavní omezení |
|---|---|---|---|
| Doba neurčitá | Ano | dlouhodobé zaměstnání | bez předem stanoveného konce |
| Doba určitá | Ano | časově omezené zaměstnání, zástup | zpravidla max. 3 roky a nejvýše 2 opakování |
| Kratší pracovní doba | Ano, jde o nastavení úvazku | rodiče, studenti, kombinace více aktivit | rozsah se sjednává se zaměstnavatelem |
| DPP | Ne | příležitostná a krátkodobá práce | max. 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele |
| DPČ | Ne | pravidelnější práce v menším rozsahu | v průměru nejvýše polovina stanovené týdenní pracovní doby |
Pracovní poměr se standardně sjednává buď na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou. Pokud v pracovní smlouvě není doba jeho trvání písemně sjednána, zákoník práce vychází z toho, že jde o pracovní poměr na dobu neurčitou. Vedle těchto druhů pracovního poměru existují různé způsoby nastavení pracovní doby a také dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy DPP a DPČ.
Tento druh práce je stále populárnější způsob, jak skloubit práci a životní styl či rodinu, zejména v generaci mileniálů, kteří se nehoní jen za kariérou, ale spíše si chtějí užít každý okamžik. Anebo pro ty, kteří chtějí mít dvě práce naráz. Jak to však nastavit z právního hlediska? Kdy je možné si o kratší pracovní vytížení říci a kdy ho musí zaměstnavatel poskytnout? Proč to může být výhodné i pro zaměstnavatele? Tento druh práce patří mezi základní definice práce dle zákoníku práce a umožňuje flexibilnější přístup k pracovní době. Vznik pracovního poměru je v tomto případě možný dvěma způsoby.
Z právního hlediska máme v zásadě dvě základní možnosti, jak dopřát zaměstnanci větší volnosti. Může se jednat o klasický pracovněprávní vztah založený na pracovní smlouvě, ovšem s kratší pracovní dobou, nebo se uzavře jen takzvaná „dohoda“. Pojďme se nejprve zaměřit na kratší pracovní úvazek. Částečný úvazek si může kdykoliv se zaměstnavatelem dohodnout každý zaměstnanec, když to bude oběma vyhovovat. To je i případ tzv. sdíleného pracovního místa, kterému se budeme věnovat níže.
Někteří zaměstnanci však mají na kratší práci dokonce nárok. To znamená, že když zaměstnavatele o úpravu délky pracovní doby požádají, ten odmítnout nesmí.
Jde třeba o těhotné ženy nebo zaměstnance, kteří pečují o dítě mladší 15 let. Zaměstnavatel jim musí vyhovět – pokud v tom nebrání vážné provozní důvody. Stejné právo mají také zaměstnanci, kteří převážně sami dlouhodobě pečují o osobu závislou na pomoci jiné osoby ve stupni II až IV. Žádost musí být písemná a pokud jí zaměstnavatel kvůli vážným provozním důvodům nevyhoví, musí své odmítnutí také písemně odůvodnit.
Z naší praxe: Při sporech o kratší pracovní dobu nebývá rozhodující jen to, že zaměstnavatel označí provozní důvody za „vážné“. Musí být schopen konkrétně vysvětlit a případně doložit, jaké komplikace by požadovaná změna pracovní doby skutečně způsobila.
Z hlediska definice práce zákoník práce tyto důvody blíže nevymezuje, nezbývá tedy než vycházet ze soudní praxe. Důležité je hlavně to, že Nejvyšší soud došel k závěru, že o vážné provozní důvody se nejedná, když lze potíž vyřešit tím, že zaměstnavatel přijme na zkrácený úvazek nebo třeba dohodu o pracovní činnosti dalšího člověka, který vykryje zbytek řádné pracovní doby potřebného zaměstnance. Pouhý fakt, že zaměstnavatel musí přijmout určitá opatření, tedy vážným provozním důvodem není.
Vážným provozním důvodem může však být nezastupitelnost zaměstnance z důvodu úzké specializace nebo hospodárnost, tedy, že danou práci nelze dělit mezi více lidí.
Alternativou k pracovnímu poměru mohou být dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jde o samostatné pracovněprávní vztahy – dohodu o provedení práce (DPP) a dohodu o pracovní činnosti (DPČ) – nikoliv o druhy pracovního poměru. Na jejich základě sice vzniká pracovněprávní vztah, ale není tak pevně svázán kazajkou zákoníku práce a povinných odvodů. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr představují významnou alternativu k tradičním pracovním smlouvám. Konkrétně jde o dohody o provedení práce (DPP) a o dohody o pracovní činnosti (DPČ).
Nejjednodušší způsob, jak tyto dvě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr mezi sebou odlišit, je pomocí možných odpracovaných hodin. Dohoda o provedení práce je omezena na 300 hodin v kalendářním roce. Na druhou stranu dohoda o pracovní činnosti může tento rozsah překročit, nelze ale překročit polovinu stanovené týdenní pracovní doby v průměru celé doby, na kterou byla DPČ uzavřena, ale nejdéle na období 52 týdnů. Jinými slovy nelze v průměru přesáhnout 20 hodin týdně. DPČ je tedy spíše vhodná na dlouhodobější brigádu nebo činnost.
U DPP a DPČ záleží vznik účasti na sociálním a zdravotním pojištění na dosaženém příjmu. U DPP činí v roce 2026 rozhodná částka pro účast na nemocenském pojištění 12 000 Kč měsíčně. U ostatních zaměstnání včetně DPČ činí obecný rozhodný příjem 4 500 Kč. Daňový režim se navíc odvíjí také od toho, zda zaměstnanec u zaměstnavatele podepsal prohlášení k dani. Proto je vhodné vždy pracovat s limity platnými pro konkrétní kalendářní rok.
Tip: Léto a brigády jdou ruku v ruce. Jak je to ale se smlouvou? To se dozvíte v našem článku.
Při uzavírání obou dohod je důležité, aby byly uvedeny definice práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá. Další náležitosti je samozřejmě možné sjednat nebo upravit vnitřním předpisem.
DPP i DPČ musí být uzavřeny písemně. Přestože jde o práci mimo pracovní poměr, řada pravidel zákoníku práce se dnes vztahuje i na zaměstnance pracující na dohodu. Zaměstnavatel jim například musí pracovní dobu předem písemně rozvrhnout a seznámit je s rozvrhem zpravidla nejpozději tři dny před začátkem směny, pokud se nedohodnou na jiné lhůtě. Při splnění zákonných podmínek vzniká zaměstnancům na DPP a DPČ také právo na dovolenou. Naopak se na ně například standardně nevztahuje odstupné ani pravidla o skončení pracovního poměru.
Existují různé způsoby ukončení pracovního poměru. Pokud nebylo sjednáno něco jiného, je možné dohody ukončit:
Pro zrušení se vyžaduje také písemná forma. Podobně jako u jakéhokoliv pracovněprávního závazku si však dejte pozor především při podepisování dohody na různá neobvyklá ustanovení, například ohledně pracovní cesty, výpovědi, okamžitého zrušení, a tak dále, obdobně jako u jakéhokoliv pracovněprávního závazku.
Práce konané mimo pracovní poměr tedy zaměstnavatelům i zaměstnancům nabízejí větší flexibilitu, avšak zároveň přinášejí omezení v oblasti práv zaměstnanců.
Máte pracovat na DPP, DPČ nebo pracovní smlouvu a nejste si jistí, která varianta pro vás dává právně větší smysl? Advokát vám zkontroluje podmínky smlouvy nebo dohody a upozorní na ustanovení, která pro vás mohou být nevýhodná.
Tip: Hledáte flexibilní krátkodobou práci a přemýšlíte jaká právní forma je pro ni vhodná? Snadnou cestou, jak takovou krátkodobou práci zprostředkovat, je uzavřít některou ze dvou typů pracovněprávních dohod. Tedy například dohodu o provedení práce. Co si při uzavírání ohlídat a v čem jsou její výhody? To jsme detailně rozebrali v našem článku.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Nejběžnější variantou je pracovní poměr na dobu neurčitou. Nemá předem stanovené datum skončení a trvá, dokud jej některá ze stran neukončí některým ze způsobů stanovených zákoníkem práce nebo dokud nezanikne jiným zákonným způsobem.
Pokud zaměstnavatel a zaměstnanec v pracovní smlouvě písemně nesjednají dobu jejího trvání, považuje se pracovní poměr právě za sjednaný na dobu neurčitou.
Tento druh práce je definován pevnými pravidly v zákoníku práce, která chrání zaměstnance před nadměrným prodlužováním nejistého pracovního vztahu. V případě že si sjednáte pracovní smlouvu na dobu určitou, stanovíte tím jasný konec. Tento smluvní vztah je pro zaměstnavatele výhodný tím, že se mohou se zaměstnancem, který se neosvědčí, po uplynutí doby jednoduše rozejít. Není možné, ale tento smluvní vztah uzavírat na příliš dlouhou dobu. Ze zákona je dané, že smlouva na dobu určitou může být sjednána nejdéle na tři roky. Přičemž musí být ve smlouvě jasné uvedené, na jak dlouhou dobu je smlouva sjednána. Samozřejmě se však může sjednat i na kratší dobu – časté bývá například na jeden rok.
Když smlouva vyprší, může se zaměstnavatel rozhodnout pracovní poměr ukončit, uzavřít smlouvu na dobu neurčitou anebo smlouvu na dobu určitou prodloužit. Pokud se smlouva prodlouží, je nutné mít na paměti, že může být opět pouze na období, které nepřesáhne tři roky. Ale i zde je omehttps://dostupnyadvokat.cz/wp-admin/edit.php?post_type=pagezení a to takové, že toto provést lze nejvýše dvakrát. To znamená, že pracovní poměr na dobu určitou může trvat nejdéle 3×3 roky.
Pokud vás firma chce zaměstnávat i poté, co své „tři pokusy“ dle uvedeného pravidla vyčerpá, musí vám nabídnout pracovní poměr na dobu neurčitou. Další pracovní poměr na dobu určitou je totiž podle zákoníku práce možné sjednat až po uplynutí dalších tří let.
Od roku 2025 platí zvláštní výjimka také pro zástupy za zaměstnance čerpající mateřskou, otcovskou nebo rodičovskou dovolenou. V těchto případech lze pracovní poměr na dobu určitou opakovat bez běžného omezení počtu opakování, celková doba pracovních poměrů na dobu určitou mezi stejnými stranami však nesmí přesáhnout devět let.
Tip: Přečtěte si, jaké má pracovní smlouva na dobu určitou výhody a nevýhody.
Zákoník práce připouští také výjimku pro případy, kdy jsou u zaměstnavatele vážné provozní důvody nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce. Existují totiž zaměstnanci, u nichž je zapotřebí smlouvy na dobu určitou sjednávat častěji. Většinou se jedná o různé sezónní činnosti, které je možné vykonávat jen v určitých obdobích roku – například obsluha lyžařských vleků, práce v zemědělství a podobně. V takových odůvodněných případech se zaměstnavatel může od výše uvedených pravidel odchýlit a stanovit si vlastní. Pouze pokud má zaměstnavatel odborovou organizaci, musí být tato podniková pravidla odsouhlasena s odbory.
Dostanete-li nabídku práce na dobu určitou, je dobré se informovat, zda váš zaměstnavatel nepřijal nějakou odchylku od zákonných pravidel. V praxi takových společností nebude mnoho. Pokud mezi ně váš zaměstnavatel nepatří, platí, co jsme uvedli výše. Pokud patří, měli byste se s podnikovými pravidly důkladně seznámit. Vedle těchto pravidel se omezení opakování smluv na dobu určitou nevztahuje na agenturní zaměstnávání. Tedy takové, kdy jste zaměstnancem agentury práce, která vás na základě dohody o dočasném přidělení umístí k určitému uživateli jejich služeb na konkrétní pozici.
Z naší praxe: U pracovních poměrů na dobu určitou doporučujeme kontrolovat nejen datum skončení současné smlouvy, ale i předchozí smlouvy a jejich prodloužení. Za opakování totiž zákon považuje i prodloužení stávajícího pracovního poměru, což může být rozhodující při posouzení, zda zaměstnavatel zákonný limit nepřekročil.
Ať už u vašeho zaměstnavatele platí pravidla dle zákoníku, nebo si je zčásti upravil, má pro vás případné překročení nejvyšší přípustné doby poměru na dobu určitou (tedy nejdéle po devíti letech) jeden příjemný důsledek. Pokud zaměstnavatele před uplynutím sjednané doby písemně oznámíte, že trváte na tom, aby vás i nadále zaměstnával, považuje se váš pracovní poměr za sjednaný na dobu neurčitou. Uplynutí nesprávně sjednané doby vás tak už nijak neohrozí.
Setkali jste se někdy s pojmem fond pracovní doby? Nic složitého za tím nehledejte. Co se přesně za tímto slovním spojením skrývá, jak evidujeme pracovní dobu a jak vypadá konto pracovní doby si můžete přečíst v našem článku.
Druhy pracovního poměru je potřeba odlišovat od ostatních forem práce. Pracovní poměr může být sjednán na dobu neurčitou nebo na dobu určitou, přičemž u doby určité zákon omezuje její délku a opakování a stanoví také několik výjimek. Kratší pracovní doba není samostatným druhem pracovního poměru, ale úpravou rozsahu práce v jeho rámci; některé skupiny zaměstnanců na ni mají při splnění podmínek zvláštní nárok. DPP a DPČ jsou naproti tomu dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. I na ně se však dnes vztahuje řada pravidel zákoníku práce, včetně rozvrhování pracovní doby a za splnění podmínek také práva na dovolenou. Při výběru konkrétní formy práce proto není důležitá jen flexibilita, ale také rozsah práce, způsob ukončení vztahu a pravidla pro odvody.
Pracovní poměr může být sjednán na dobu neurčitou nebo na dobu určitou. Pokud jeho délka není písemně sjednána, považuje se za pracovní poměr na dobu neurčitou.
Ne. Dohoda o provedení práce je pracovněprávní vztah založený dohodou o práci konané mimo pracovní poměr.
Není. Stejně jako DPP patří mezi dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Ne. Jde o kratší pracovní dobu sjednanou v rámci pracovního poměru.
Obecně lze pracovní poměr na dobu určitou mezi stejnými stranami sjednat nejdéle na tři roky a následně jej nejvýše dvakrát opakovat nebo prodloužit. Zákon ale připouští výjimky.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Váš případ posoudíme a navrhneme, jak ho vyřešit za 390 Kč.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
