Druhy pracovního poměru | Dostupný advokát

Druhy pracovního poměru

Druhy pracovního poměru

29. 5. 2019 / autor: Ondřej Preuss

Existuje hned několik druhů pracovního poměru. Obzvláště v dnešní době, kdy nová generace chce mít více volného času a nechce klasický osmihodinový režim, vzniká tak hned několik možností, ze kterých se dá vybírat. V tomto článku se podíváme na částečný úvazek, dohody, tzv. Švarcsystém, zaměstnání přes agenturu a poměr na dobu určitou.


Částečný pracovní úvazek

Stále populárnější způsob jak skloubit práci a životní styl či rodinu, zejména v generaci mileniálů, kteří se nehoní jen za kariérou, ale spíše si chtějí užít každý okamžik. Jak je to však nastavit z právního hlediska? Kdy je možné si o kratší pracovní vytížení říci a kdy ho musí zaměstnavatel poskytnout? Proč to může být výhodné i pro zaměstnavatele?

Z právního hlediska máme v zásadě dvě základní možnosti jak dopřát zaměstnanci větší volnosti. Buď se bude jednat o klasický pracovněprávní vztah založený na pracovní smlouvě, ovšem s kratší pracovní dobou, nebo se uzavře jen takzvaná “dohoda”. Pojďme se nejprve zaměřit na kratší pracovní úvazek. Částečný úvazek si může kdykoliv se zaměstnavatelem dohodnout každý zaměstnanec, když to bude oběma vyhovovat. To je i případ tzv. sdíleného pracovního místa, kterému se budeme věnovat níže.

Někteří zaměstnanci však mají na kratší práci dokonce nárok. To znamená, že když zaměstnavatele o úpravu délky pracovní doby požádají, odmítnout nesmí.

Jde třeba o těhotné ženy nebo zaměstnance nebo zaměstnankyně, kteří pečují o dítě mladší 15 let. Zaměstnavatel jim musí vyhovět – pokud v tom nebrání vážné provozní důvody. V praxi jde samozřejmě o atmosféru na pracovišti a spíše si to lze vynutit ve větší korporaci či provozu. Zaměstnavatelé v tomto ohledu totiž dvakrát vstřícní nebývají a kreativně často vymýšlí ony nepřekonatelné provozní důvody. Jejich vysvětlení by ale často u soudu spíše nadzvedlo obočí (nebo koutky úst) členů soudního senátu. Zaměstnavatel totiž musí být schopný provozní důvody doložit, musejí objektivně existovat.

Zákoník práce je blíže nevymezuje, nezbývá tedy než vycházet ze soudní praxe. Důležité je hlavně to, že Nejvyšší soud došel k závěru, že o vážné provozní důvody se nejedná, když lze potíž vyřešit tím, že zaměstnavatel přijme na zkrácený úvazek nebo třeba dohodu o pracovní činnosti dalšího člověka, který vykryje zbytek řádné pracovní doby potřebného zaměstnance. Pouhý fakt, že zaměstnavatel musí přijmout určitá opatření, tedy vážným provozním důvodem není.

Vážným provozním důvodem může však být nezastupitelnost zaměstnance z důvodu úzké specializace nebo hospodárnost, tedy, že danou práci nelze dělit mezi více lidí.

Dohody - DPP nebo DPČ

Alternativou ke klasické pracovní smlouvě může být dohoda. Dohody jsou vlastně takové zjednodušené pracovní smlouvy. Na jejich základě sice vzniká pracovněprávní vztah, ale není tak pevně svázán kazajkou zákoníku práce a povinných odvodů. Konkrétně jde o dohody o provedení práce (DPP) a o dohody o pracovní činnosti (DPČ).

Nejjednodušší způsob jak tyto dvě dohody mezi sebou odlišit je pomocí možných odpracovaných hodin. Dohoda o provedení práce je omezena na 300 hodin v kalendářním roce. Na druhou stranu dohoda o pracovní činnosti může tento rozsah překročit, nelze ale překročit polovinu stanovené týdenní pracovní doby v průměru celé doby, na kterou byla DPČ uzavřena, ale nejdéle na období 52 týdnů. Jinými slovy nelze v průměru přesáhnout 20 hodin týdně. DPČ je tedy spíše vhodná na dlouhodobější brigádu nebo činnost.

Dohoda o provedení práce má na druhou stranu tu výhodu, že pokud si měsíčně vyděláte méně než 10.000 Kč, zaplatíte pouze srážkovou daň a nebude se vám strhávat zdravotní ani sociální pojištění.

U dohody o pracovní činnosti si na zdanění odměny dejte však již větší pozor. Existuje zde několik variant, pokud u zaměstnavatele nepodepíšete prohlášení k dani a odměna je nižší než 2500 Kč srazí zaměstnavatel z odměny 15% srážkovou daň. Kdežto u odměn nad 2500,- zaměstnavatel odvádí zálohovou daň stejně jako v běžném pracovním poměru. Ke konci roku Vám na vyžádání zaměstnavatel vystaví potvrzení o příjmech, abyste si mohli podat daňového přiznání. V případě, že jste v některém měsíci měli současně příjmy od dvou zaměstnavatelů zdaněné zálohovou daní, musíte daňové přiznání podat. Pokud platíte daň srážkově povinnost podat daňové přiznání nevzniká. Sociální i zdravotní pojištění se odvádí z odměn nad 2500 Kč měsíčně, v případě více dohod se odměny sčítají.

Při uzavírání obou dohod je důležité, aby byly uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá. Další náležitosti je samozřejmě možné sjednat nebo upravit vnitřním předpisem.

Obě dohody musí být uzavřeny písemně, ale nevztahuje se na ně řada pracovněprávních ustanovení zákoníku práce. Jde například o nárok na odstupné při skončení pracovního poměru, pracovní doba a doba odpočinku s tím, že výkon práce nesmí přesáhnout 12 hodin během po sobě jdoucích 24 hodin, dovolená, skončení pracovního poměru, odměňování s výjimkou minimální mzdy, atd.

To však neznamená, že není možné toto s pracovníkem sjednat, nebo ustanovit vnitřním předpisem zaměstnavatele. Pokud si v dohodě o provedení práce nic dalšího neujednáte, bude vždy na dohodě obou stran, kdy budete pracovat a kdy budete mít volno (platí jen některá omezení například pro délku pracovní doby). Pokud ale přistoupíte na ustanovení, kterým se zavážete chodit do práce například každý všední den, pak toto ujednání samosebou platí.

Pokud nebylo sjednáno něco jiného, je možné dohody ukončit:

dohodou stran

výpovědí s 15 denní výpovědní dobou, která začíná běžet dnem doručení výpovědi druhé straně.

okamžitým zrušením, pokud bylo sjednáno a to pouze pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr

Pro zrušení se vyžaduje také písemná forma. Podobně jako u jakéhokoliv pracovněprávního závazku si však dejte pozor především při podepisování dohody na různá neobvyklá ustanovení, například ohledně pracovní cesty, výpovědi, okamžitého zrušení, a tak dále, obdobně jako u jakéhokoliv pracovněprávního závazku.

popisek

Pracovní smlouva na dobu určitou

V případě že si sjednáte pracovní poměr na dobu určitou, stanovíte tím jasný konec. Tento smluvní vztah je pro zaměstnavatele výhodný tím, že mohou se zaměstnancem, který se neosvědčí, po uplynutí doby jednoduše rozejít. Není možné, ale tento smluvní vztah uzavírat na příliš dlouhou dobu. Ze zákona je dané, že smlouva na dobu určitou může být sjednána nejdéle na tři roky. Přičemž musí být ve smlouvě jasné uvedené na jak dlouhou dobu je smlouva sjednána. Samozřejmě však se může sjednat i na kratší dobu - časté bývá například na jeden rok.

Když smlouva vyprší, může se s zaměstnavatel rozhodnout pracovní poměr ukončit, uzavřít smlouvu na dobu neurčitou a nebo smlouvou na dobu určitou prodloužit. Pokud se smlouva prodlouží, je nutné mít na paměti, že může být opět pouze na období, které nepřesáhne tři roky. Ale i zde je omezení a to takové, že toto provést lze nejvýše dvakrát. To znamená, že pracovní poměr na dobu určitou může trvat nejdéle 3 x 3 roky.

Pokud vás firma chce zaměstnávat i poté, co své „tři pokusy“ dle uvedeného pravidla vyčerpá, musí vám nabídnout pracovní poměr na dobu neurčitou. Další pracovní poměr na dobu určitou je totiž podle zákoníku práce možné sjednat až po uplynutí dalších tří let.

Od 1. srpna 2013 se však zavedla jedna výjimka. Existují totiž zaměstnanci, u nichž je zapotřebí smlouvy na dobu určitou sjednávat častěji. Většinou se jedná o různé sezónní činnosti, které je možné vykonávat jen v určitých obdobích roku – například obsluha lyžařských vleků, práce v zemědělství a podobně. V takových odůvodněných případech se zaměstnavatel může od výše uvedených pravidel odchýlit a stanovit si vlastní. Pouze pokud má zaměstnavatel odborovou organizaci, musí být tato podniková pravidla odsouhlasena s odbory.

Dostanete-li nabídku práce na dobu určitou, je dobré se informovat, zda váš zaměstnavatel nepřijal nějakou odchylku od zákonných pravidel. V praxi takových společností nebude mnoho. Pokud mezi ně váš zaměstnavatel nepatří, platí, co jsme uvedli výše. Pokud patří, měli byste se s podnikovými pravidly důkladně seznámit. Vedle těchto pravidel se omezení opakování smluv na dobu určitou nevztahuje na agenturní zaměstnávání. Tedy takové, kdy jste zaměstnancem agentury práce, která Vás na základě dohody o dočasném přidělení umístí k určitému uživateli jejich služeb na konkrétní pozici.

Ať už u vašeho zaměstnavatele platí pravidla dle zákoníku nebo si je zčásti upravil, má pro vás případné překročení nejvyšší přípustné doby poměru na dobu určitou (tedy nejdéle po devíti letech) jeden příjemný důsledek. Pokud zaměstnavatele před uplynutím sjednané doby písemně oznámíte, že trváte na tom aby vás i nadále zaměstnával, považuje se váš pracovní poměr za sjednaný na dobu neurčitou. Uplynutí nesprávně sjednané doby vás tak už nijak neohrozí.

Nelegální práce, Švarcsystém

Jste již dlouhou dobu bez práce a nyní se naskytla možnost pracovat v jedné menší firmě. Zaměstnavatel je příjemný, známý vašeho kamaráda či dokonce váš příbuzný. Vše vypadá slibně, ale místo smlouvy se chce s vámi nový zaměstnavatel domluvit, že vám bude dávat peníze rovnou. I pokud by se šlo o zanedbatelný přivýdělek, jedná se o nelegální práci na černo, kdy hrozí postih nejen zaměstnavateli, ale i vám.

Za práci na černo se často nesprávně považuje pouze zaměstnávání cizinců bez povolení k zaměstnání nebo bez povolení k pobytu, ovšem nelegální zaměstnávání může vykonávat kdokoli a nelze jej omezovat pouze na cizince.

Práci na černo bychom se měli vždy vyvarovat, i když může být nabídka takové práce jakkoliv lákavá. Zaměstnavatel, a tím méně zaměstnanec, často neodhadnou skutečná dlouhodobá rizika, která krátkodobý prospěch nemohou vyvážit. Nejenže vám nebude garantována ochrana, kterou by jinak poskytoval zákoník práce a další pracovněprávní předpisy, ale hrozí také nemalá pokuta od inspektorátu práce. Jako zaměstnanec tedy vždy trvejte tedy na sepsání pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti, nebo nějakou z dohod. Pouze tak budete mít zajištěno, že se vyhnete mnoha nepříjemným rizikům. Jaká jsou tedy nejzásadnější úskalí práce na černo?

V prvé řadě hrozí uložení pokuty od inspekce práce, a to nejen zaměstnavateli, ale i samotnému zaměstnanci. Zaměstnanci, kterému bude prokázáno, že vykonával nelegální práci, hrozí za spáchání přestupku uložení pokuty až do výše 100.000,- Kč. Pokud by se této pokutě chtěl vyhnout například tím, že se snažil zamlčet svou totožnost, může mu inspekce práce za neprokázání totožnosti uložit pokutu až do výše 200.000,- Kč.

Mnohem hůře na tom však bude zaměstnavatel, kterému hrozí uložení pokuty v řádech milionů korun. Bude-li jako zaměstnavatel vystupovat fyzická osoba, hrozí jí uložení pokuty až do výše 5 milionů korun, Právnické osobě pak dokonce hrozivých 10 milionů korun. U právnických osob je pak také stanovena minimální výše pokuty, a to 50 tisíc korun. V případě neoprávněného zaměstnávání cizinců pak zaměstnavateli dokonce hrozí postih za spáchání trestného činu, a to trest odnětí svobody v závislosti na rozsahu zaměstnávání až na pět let.

Častějším rizikem je ovšem nepoctivost zaměstnavatele. Běžně se stává, že zaměstnanec pracuje bez jakékoliv smlouvy a peníze dostává „na ruku“. Výplata se však najednou začne odkládat, až je jasné, že nebude vyplacena nikdy. V takovém případě zaměstnanec nemá často žádný nástroj, jak své peníze vůči nepoctivci vymoci. Zaměstnavatel spoléhá na to, že zaměstnanec nic neprokáže a navíc se bude bát pokuty od inspekce práce.

Další nevýhodou nelegální práce je riziko pracovního úrazu. Zaměstnavatel nese odpovědnost za úrazové pojištění svého řádného zaměstnance. Pokud však pracovní vztah není potvrzený smlouvou, pojištění se na zraněného pracovníka nevztáhne a zaměstnavatel od své odpovědnosti za pracovní úraz dá nejspíš ruce pryč. I v této situaci bude velmi obtížné dovolávat se svého práva.

V neposlední řadě nelze podcenit ani nároky ze sociálního systému. Pokud není uzavřena řádná pracovní smlouva, musí si pracovník hradit zdravotní pojištění sám. Nikdo ho nenutí přispívat si na důchod či nemocenskou. To se neprojeví okamžitě, ale v případě jakéhokoliv problému to může být velmi bolestivé, zejména u člověka, který je zvyklý žít ze dne na den. V důchodovém věku pak nemusí vzniknout nárok na důchod, neboť zaměstnanec na černo nebude mít odpracováno dostatek let, popř. se bude jednat o velmi nízký důchod.

Určitou výjimku, kdy je možné pracovat beze smlouvy, je výpomoc nejbližších příbuzných, např. manžela, dítěte, švagra apod. V případě těchto osob právní předpisy stanoví výjimku, kdy není nutné vypomáhat na základě pracovní smlouvy či dohody.

Druhou výjimkou je provozování takzvaného rodinného závodu, ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně a který je ve vlastnictví některé z těchto osob. K založení rodinného závodu není nutné žádný formální úkon, o rodinný závod se však nebude jednat, pokud mezi členy rodiny bude existovat např. společenská smlouva o založení právnické osoby nebo pracovní smlouva. Tedy i v případě rodinného závodu a výpomoci nejbližších příbuzných je možné vykonávat práci bez formálního založení pracovněprávního vztahu.

Švarcsystém

Švarcsystém představuje specifickou formu nelegální práce, kdy „zaměstnanec“ vykonává svou činnost pro zaměstnavatele jako osoba samostatně výdělečně činná. Nejčastěji se bude jednat o smlouvu o dílo, obchodní zastoupení či smlouvou o zprostředkování či spolupráci.

Jsou-li splněny základní podmínky závislé práce, tj. pokud fyzická osoba vykonává osobně práci ve vztahu podřízenosti k jiné osobě, jejím jménem a dle jejích pokynů a za odměnu, pak je možné takovou práci vykonávat pouze v základním pracovněprávní vztahu, typicky v pracovním poměru. Pokud je tato práce vykonávána osobou samostatně výdělečně činnou na základě jiné smlouvy, již se bude jednat o protiprávní švarcsystém. Důvodem využívání švarcsystému je zejména snaha vyhnout se vyšším odvodům daní a pojistného na sociální a zdravotní pojištění a povinnostem vyplývajícím ze zákoníku práce.

I v případě švarsystému hrozí stejné pokuty jako u klasického nelegální zaměstnávání. Nicméně v poslední době ostražitost kontrolních orgánů polevila, nelze však vyloučit přezkum i několik let zpětně.

Ohledně švarcsystému a dovolené rozhodl na konci roku 2017 Evropský soudní dvůr, že i osoby samostatně výdělečně činné, které jsou však fakticky zaměstnanci, mají právo na placenou dovolenou. Zaměstnanci, kteří se maskují jako osoby samostatně výdělečně činné, aby “zaměstnavatelům” ušetřili na odvodech, mají tedy podle práva Evropské unie nárok na 4 týdny placené dovolené za kalendářní rok. V konkrétním případě by se to však muselo prokazovat.

popisek

Zaměstnání přes agenturu - pohled zaměstnavatele i zaměstnance

Nezaměstnanost je stále velmi nízká, což je sice výhodné pro zaměstnance, ale zaměstnavatelé to už tak lehké nemají. Jedni zápolí se sháněním pracovníků, jiné zase trápí výkyvy v odbytu jejich výrobků a služeb. V obou případech se nabízí využít služeb agentury práce, která může zaměstnavateli pracovníky tzv. „půjčit“. Jak taková spolupráce s agenturou práce vypadá, v čem je výhodná pro zaměstnance i zaměstnavatele a na co si dát naopak pozor?

Ze všeho nejdůležitější jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele je si vybranou vybranou agenturu práce nejprve pořádně “proklepnout”. Agentury práce zprostředkovávají zaměstnání – a to buď tak, že jsou schopny v oblasti pracovních příležitostí poradit, nebo vyberou zaměstnavateli vhodného kandidáta, kterého pak může zaměstnat napřímo. Další formou zprostředkování je i pronájem pracovní síly. Agentura práce v takovém případě zaměstná daného uchazeče o zaměstnání sama a následně jej na předem stanovenou dobu a za určitou odměnu „půjčí“ vybranému zaměstnavateli. Pro všechny tyto formy zprostředkování však potřebuje agentura práce povolení od úřadu práce. Dříve, než s agenturou začnete spolupracovat, doporučujeme ji prověřit a zjistit si, zda má k činnosti povolení (jednotlivé agentury můžete vyhledávat na portálu ministerstva práce a sociálních věcí).

Jak to funguje u zaměstnance

Aby mohl zaměstnanec začít s agenturou práce spolupracovat, je potřeba, aby s ní uzavřel pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti. V těchto dokumentech musí být uvedeno, že se agentura zavazuje zajistit pro zaměstnance dočasný výkon práce u jiného zaměstnavatele, tzv. uživatele, a současně by tam měl být i závazek zaměstnance dočasně práci u uživatele vykonávat. Po podpisu těchto dokumentů se z pracovníka stává zaměstnanec agentury práce. Jakmile agentura práce najde pro tohoto pracovníka vhodného uživatele, předá zaměstnanci písemný pokyn a zaměstnanec je k tomuto uživateli dočasně přidělen. Zaměstnavatelem takového pracovníka pak zůstává agentura práce, tedy jen ona mu vyplácí mzdu, jen ona s ním může například ukončit pracovní poměr apod., ale fakticky zaměstnanec vykonává pracovní úkoly, které mu zadá uživatel.

Zaměstnancům doporučujeme, aby pečlivě zkontrolovali, jaký dokument s agenturou práce podepisují. Zákon totiž dovoluje, abyste s agenturou práce uzavřeli jen pracovní smlouvu, nebo dohodu o pracovní činnosti. Naopak dohodu o provedení práce není možné uzavřít, resp. pak by vás agentura práce nemohla legálně přidělovat k uživateli.

Je potřeba však počítat s určitou dávkou flexibility. Dočasné přidělení je vždy časově omezené a zaměstnanec si pak musí zvykat jinde. Určitě je však vhodnou formou třeba pro absolventy, kteří hledají své první pracovní zkušenosti a chtějí vyzkoušet více firem, anebo pro ty, kteří jsou zvyklí pracovat na projektech a po dokončení zakázky rádi přivítají změnu. Proto jsou agenturní zaměstnanci často využívání v IT.

Zaměstnavatel: Dohoda o dočasném přidělení zaměstnance

I zaměstnavatel, který chce s agenturou práce spolupracovat jako tzv. uživatel a „půjčovat“ si od ní zaměstnance, musí s agenturou uzavřít smlouvu. Jedná se o dohodu o dočasném přidělení. Dohoda musí být vždy písemná. Zákoník práce přesně stanoví, jaké má mít dohoda náležitosti. Zejména je potřeba se domluvit na tom, jakou práci bude „půjčený“ zaměstnanec vykonávat, po jakou dobu, od kdy a na jakém místě a kolik za něj agentuře zaměstnavatel zaplatí. Pokud bude spolupráce s agenturou dlouhodobá, vyplatí se uzavřít rámcovou dohodu o dočasném přidělení, kde budou mít obě strany sjednány všechny potřebné záležitosti obecně a následně se vždy jen domluví na konkrétních detailech pro určitou zakázku (tedy například že od tohoto pondělí do pátku bude tam a tam pracovat Jana Nováková jako skladnice). Aby uživatelé předešli případným sporům a nedorozuměním s agenturou, je rovněž vhodné si v dohodě o dočasném přidělení zaměstnance rovnou vymezit, kdy může uživatel dočasné přidělení půjčeného zaměstnance ukončit.

Dále je vhodné si sjednat i to, jak se bude postupovat v případě, že agenturní zaměstnanec u uživatele způsobí škodu, nebo naopak škodu sám utrpí (například pracovní úraz). Zákon tyto otázky příliš neřeší, je proto dobré přípravu dohody s agenturou nepodcenit a vyjasnit si předem, kdo za co bude odpovídat.

Využívání agenturních zaměstnanců není (nemělo by být) pro zaměstnavatele levnější. Za pronájem tedy zaplatí, ale může pružněji reagovat na situaci na trhu. Agenturního zaměstnance si „půjčí“ na dobu, kdy jej skutečně potřebuje a kdy pro něj bude mít využití (např. na překlenutí výpadku jiné pracovní síly). Pokud s ním nebude spokojen, bude s ním moci ukončit spolupráci rychleji, než u vlastního zaměstnance.

Na druhou stranu je zapotřebí hlídat všechny zákonné podmínky dočasného přidělení, jinak zaměstnavatel riskuje tučné pokuty od inspekce práce. Pokud by tedy inspektorát zjistil, že si zaměstnavatel například od agentury práce pronajal vlastního kmenového pracovníka, v dohodě o přidělení zaměstnance zapomněl uvést mzdové podmínky srovnatelného zaměstnance, nebo je sice uvedl, ale agenturní zaměstnanec neměl shodné podmínky zajištěné, může najímajícímu zaměstnavateli dát pokutu až do výše 1.000.000,- Kč.

Dočasné přidělování zaměstnanců

Dočasné přidělování zaměstnanců se týká především agenturních zaměstnanců. Není to ale pravidlem, dočasně si totiž mohou pracovně půjčit i běžní zaměstnavatelé, ovšem má to svá jistá omezení.

Pokud je zaměstnanec dočasně přidělen agenturou, obdrží písemný pokyn a nastupuje tak do nového dočasného zaměstnání. Z tohoto pokynu by se měl pracovník dozvědět, kam nastoupí, k jakému uživateli, kdo bude jeho vedoucí, kde přesně bude pracovat a na jak dlouho bude přidělen. Obecně může být „zapůjčen“ maximálně na 12 měsíců, ledaže sám požádá o prodloužení. Po dobu tohoto dočasného přidělení mu veškerou práci zadává, organizuje a kontroluje jeho nový šéf, tzv. uživatel, k němuž byl přidělen. Uživatel musí ze zákona vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Nesmí však vůči zaměstnanci agentury práce právně jednat jménem agentury práce, tzn. uživatel nemůže měnit pracovní poměr agenturního zaměstnance, nemůže mu dát vytýkací dopis či ho propustit.

V případě, že má zaměstnanec vícero zaměstnavatelů je zapotřebí, aby si hlídal pro koho a kdy pracuje. Stejně tak i každý zaměstnavatel, který má kmenové i agenturní zaměstnance, musí dávat pozor koho a na jakou dobu si od agentury půjčuje. Není totiž povolené „půjčit“ si pracovníka, který je u uživatele ve stejné době zaměstnán v pracovním poměru, nebo už k němu byl v daném měsíci přidělen jinou agenturou práce.

Důležité je si dát pozor, aby nedošlo k nějaké diskriminaci agenturního zaměstnance. I takový zaměstnanec je zákonem chráněn a nemůže mít horší pracovní nebo mzdové podmínky, než jaké by měl srovnatelný stálý zaměstnanec uživatele. Jinými slovy „půjčený“ zaměstnanec by pro zaměstnavatele neměl být levnější. Naopak vždy by měl dostat alespoň takové finanční a celkově pracovní podmínky, jako mají (nebo by měli) vlastní zaměstnanci uživatele. Povinnost zajistit, aby nebyl agenturní zaměstnanec znevýhodněn, má však nejen agentura práce, ale i zaměstnavatel, který si pracovní sílu pronajímá. Z toho důvodu rovněž zákoník práce požaduje, aby byly přímou součástí dohody o dočasném přidělení informace o pracovních a mzdových podmínkách zaměstnance, který vykonává nebo by vykonával stejnou práci jako dočasně přidělený zaměstnanec, s přihlédnutím ke kvalifikaci a délce odborné praxe.

Samozřejmostí také je nárok na jiné srovnatelné pracovní podmínky, mezi které patří například dovolená, zvýhodněné závodní stravování či sick days.

Půjčování mezi zaměstnavateli (bez zapojení agentury práce)

Jak jsme naznačili, zaměstnance si mohou mezi sebou půjčovat i „běžní“ zaměstnavatelé, kteří nejsou agenturou práce. Takto zapůjčit lze jen zaměstnance, který je v pracovním poměru alespoň 6 měsíců a půjčení musí být zadarmo. Je možné se domluvit jen na náhradě nákladů (mzda a cestovní náhrady), které zaměstnavatel na pracovníka vynaložil. Účelem tohoto dočasného přidělení tedy není výdělek jako v případě agentury práce, ale spíše spolupráce na společných projektech či překlenutí nedostatku nebo naopak nárůstu potřeby pracovních sil.


Online právní poradna — odpověď od advokáta

Hledáte odpověď na právní otázku? Potřebujete se ujistit, že rozumíte vašemu právnímu problému? Chcete posoudit, která varianta je správná nebo zkontrolovat postup? Dáme vám jasnou a srozumitelnou odpověď. Radíme rychle a odborně v široké škále právních problémů občanům, společnostem, spolkům i SVJ a BD.

Tato služba je určena klientům, kteří hledají spíše jednorázovou odpověď na problém, který řeší. Pokud je váš problém složitější nebo si nejste jisti, v čem problém spočívá, využijte naší služby Řešení od právníka na míru.

Rychlá odpověď od právníka — specialisty na problém, který potřebujete vyřešit

Naši specializovaní advokáti nejčastěji řeší tyto případy:

  • dohody a spory (včetně náhrady škody),
  • obrana práva z uzavřené smlouvy (včetně uplatnění smluvních pokut),
  • rozvody a výživné,
  • dědictví a vydědění,
  • neoprávněná výpověď ze zaměstnání, včetně nároku na odstupné,
  • reklamace vad a záruky za provedené práce,
  • ochrana osobnosti,
  • pokuty uložené za provoz automobilu
  • a mnohé další.
Co pro vás můžeme udělat Odpověď od advokáta
Odpovíme na právní otázku, posoudíme varianty řešení, zkontrolujeme správnost postup
Sepíšeme písemné shrnutí naší rady
Do kdy budete mít odpověď?do 48 hodin
Konečná cena včetně DPH15001239,60 Kč bez DPH

Jak vám službu poskytneme

  • Po krátké registraci uhradíte naše služby platební kartou nebo převodem na účet, je to jednoduché jako v jakémkoli jiném eshopu,
  • ihned po úhradě služby vás kontaktuje telefonicky nebo po skypu náš advokát,
  • náš advokát s vámi osobně probere vaši záležitost (počítejte cca 30-60 min) a navrhne řešení nebo další postup,
  • do jednoho pracovního dne obdržíte stručné písemné shrnutí právní rady, který si můžete ponechat pro vaši potřebu.

Kdo vám službu poskytne

Služby poskytují advokáti zapsáni na seznamu advokátů České advokátní komory (ČAK) nebo pod jejich zkušeným vedením advokátní koncipienti. Všichni naši právníci jsou pojištěni proti škodě, kterou by mohli klientovi způsobit nesprávnou právní radou. Podívejte se na medailonky našich advokátů.

Všichni naši advokáti a koncipienti jsou navíc specializovaní na určitou právní oblast, před vaší věcí již řešili řadu obdobných problémů. Proto jsou naše služby vysoce efektivní, odborné a v konečném důsledku i levnější než u právníků bez specializace.

Služby poskytujeme v celé ČR, zpravidla online! Nejsme jen advokáti z Prahy, ale naše služby vám poskytneme i v té poslední vísce. Online, efektivně, rychle, finančně výhodně.

Garance vrácení peněz!

Pokud se službou našeho advokáta nebude z jakéhokoliv důvodu spokojeni, vrátíme vám u nás utracené peníze bez diskuzí! Této garance se nebojíme, protože 99% našich klientů říká, že by naše služby doporučili svým rodinám a přátelům. Také se tak i děje.

Ačkoliv naše právní poradenství poskytujeme zpravidla online, budete v porovnání s klasickou advokátní kanceláří příjemně překvapeni. Požadujte pro sebe garanci kvality a nespoléhejte na bezplatnou právní poradnu ani bezplatné právníky.

Co říkají lidé, kteří využili našich služeb?

Ing. Lucie Proroková, Ostrava (překladatelka): „S jednorázovou konzultací jsem byla velice spokojena. Získala jsem zpětnou vazbu ke smlouvě a navíc jsem z celé konzultace získala zápis. A to vše v krátkém termínu - do druhého dne od objednání.“
Michal Vrátný, Praha (podnikatel): „Děkuji za rychlou a precizní radu. Musím se přiznat, že jsem byl původně k přínosu advokáta skeptický. Nakonec jsem však rád, že jsem do toho šel. Navíc mám jasno v tom, kam se příště ohledně právního poradenství pohodlně obrátit.“
MDDr. Pavla Kramolišová, Nový Jičín (zubařka): „Oceňuji, jak rychle a pro mě jako laika srozumitelně pracujete. Ušetřilo mi to čas, nervy a obavy s neznámého. Už nikdy do bezplatné právní poradny.“
Lukáš Řezníček, Praha (řízení letového provozu): „Web i odvedenou službu hodnotím rozhodně pozitivně. Advokátní kancelář Dostupný advokát odhalila v mé smlouvě o převodu bytu „nenápadné“ riziko, které by mě stálo hodně peněz.“
Štěpán Mičunek, Rožnov p. R. (podnikatel): „Na Dostupného advokáta jsem se obrátil s prosbou o pomoc s neplatičem. Advokáti mi poradili, jak dále postupovat. Náš spor se dostal až před soudy, kde byl Dostupný advokát můj právní zástupce. Soudy jsem vyhrál, služby tohoto webu mohu vřele doporučit.“
Tomáš Hrdlička, Nové Strašecí (servisní technik): „Jít osobně za právníkem mně přišlo dost nepříjemné. Zde jsem ale všechno vyřídil bez toho, abych se s ním musel setkat a hledat ho v seznamu advokátů. Koupil jsem u něj právní konzultaci, protože mě zaměstnavatel vyslal na dlouhodobou pracovní cestu a já jsem ani nevěděl, na co mám nárok. S právníkem jsem mluvil online přes skype, byl příjemný, služba rychlá, můžu jen doporučit.“
Pavel Kasal, Praha (provozovatel webu): „Při předčasném odstoupení od operativního leasingu mi byla vyúčtována nesmyslně vysoká částka za to, že se vůz údajně prodal za nižší cenu, než byla jeho tržní hodnota. To se mi nezdálo, a tak jsem se obrátil na online právní poradnu Dostupného advokáta, který se velice rychle seznámil s celým případem a následně mi doporučil možné varianty, jak se bránit. Samozřejmě mi pomohli připravit potřebné podklady. Díky nim jsem musel uhradit pouze zlomek původní částky a tím ušetřil desetitisíce korun.“
Mgr. Vojtěška Kupcová, Otrokovice: „Chci poděkovat za výborné služby, které jste mi poskytli. Jsem důchodkyně a nesplacená směnka ve výši 100.000 Kč pro mne představovala ztrátu finanční rezervy, kterou v mém věku považuji za důležitou. Ztrácela jsem naději. "Dostupný advokát" kvalifikovaně záležitost vyřešil bez toho, abych někam musela chodit či se dokonce účastnit soudních jednání! Mnohokrát děkuji, vaší práce si velice vážím a přeji hodně úspěšných řízení.“
Další reference našich zákazníků naleznete v záložce Reference.

Napsali o naší službě:


Ohodnoťte tento článek:

Mohlo by vás také zajímat: