Shrnutí: Pracovní smlouva musí být písemná a musí obsahovat alespoň tři základní náležitosti: druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do zaměstnání. Mzda, zkušební doba, benefity nebo home office v ní být povinně nemusí, ale právě tyto části často rozhodují o tom, zda bude pracovní vztah fungovat bez sporů. V článku vysvětlíme, co musí obsahovat pracovní smlouva, na co si dát pozor před podpisem a kdy se vyplatí použít pracovní smlouvu vzor jen jako základ, nikoli jako hotové řešení.
Pracovní smlouva musí být písemná. Aby byla platně sjednaná, musí obsahovat alespoň druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do zaměstnání. Ostatní ujednání, například mzda, zkušební doba, pracovní doba, home office, benefity nebo konkurenční doložka, nejsou povinnými náležitostmi pracovní smlouvy, ale je vhodné je řešit výslovně. U pracovní smlouvy na dobu určitou si pohlídejte také konec pracovního poměru a délku zkušební doby.
Víte, zda vaše pracovní smlouva chrání opravdu vás, anebo hlavně zaměstnavatele? Nechte si ji zkontrolovat advokátem ještě před podpisem. Jedna nejasná formulace o místě výkonu práce, zkušební době nebo konkurenční doložce může později rozhodnout celý spor.
| Co zkontrolovat | Proč je to důležité |
|---|---|
| Druh práce | Určuje, jakou práci vám může zaměstnavatel přidělovat. |
| Místo výkonu práce | Rozhoduje, kam vás může zaměstnavatel poslat pracovat. |
| Den nástupu | Od tohoto dne vzniká pracovní poměr. |
| Mzda nebo plat | Nemusí být přímo ve smlouvě, ale musí být určeny před začátkem práce. |
| Zkušební doba | Musí být sjednána písemně, jinak neplatí. |
| Doba určitá | Ovlivňuje konec pracovního poměru i maximální délku zkušební doby. |
Zákoník práce vyžaduje pracovní smlouvu písemnou a povinně musí obsahovat pouze tyto náležitosti: druh práce, místo jejího výkonu a datum nástupu do zaměstnání. Poněkud překvapivě nemusí být povinnou součástí například mzda zaměstnance.
Druh práce by měl být sjednán tak, aby nevznikly v budoucnu spory o to, jakou práci může zaměstnavatel zaměstnanci přidělit a co už není v jeho „popisu práce“.
Pro zaměstnavatele může být výhodnější zaměstnat člověka jako dělníka, i když reálně dělá práci úzce specializovaného mistra. V případě sporů jej pak může „trestat“ tím, že ho převede na podřadnou práci.
Právní úprava tedy umožňuje vymezit dohodnutý druh práce úzce, nebo naopak rozsáhleji. Stejně tak je možné, aby druh práce byl sjednán tak, že je v pracovní smlouvě uvedeno více druhů práce, apod. Pozor však, když bude ve smlouvě uvedeno příliš vysoký počet druhů práce, nelze pak vyloučit pochybnosti o tom, zda nedochází k obcházení zákona.
Místo výkonu práce může být sjednáno na konkrétní adresu, ale také velmi široce, například na celý kraj, nebo celou ČR. Je to důležité zejména u zaměstnavatele, který má například více poboček, ten pak může zaměstnance v případě široce sjednaného místa výkonu vlastně libovolně přesouvat. Při podpisu smlouvy by se tedy zaměstnanec měl dotázat, proč je místo sjednáno tak široce, aby pak nebyl překvapen.
Máte ve smlouvě místo výkonu práce uvedené jako „celá Česká republika“, „všechny provozovny zaměstnavatele“ nebo jinak široce? Před podpisem si ověřte, co to pro vás prakticky znamená. Advokát vám řekne, zda je formulace běžná, nebo pro vás zbytečně riziková.
Např. hlídač měl sjednáno místo výkonu na konkrétní ulici ve městě. Jenže, kolem budovy se shromažďovali výtržníci a sprejeři, zaměstnavatel mu tedy přikázal, aby obešel budovu dokola každé dvě hodiny. To hlídač odmítl, protože jiné ulice neměl sjednané jako místo výkonu práce. Nakonec však došlo k dohodě a za mírně zvýšenou odměnu hlídač souhlasil se změnou místa výkonu práce, takže zdi historické budovy byly střeženy ze všech stran.
Známý je také případ, kdy zaměstnankyně, osamělá matka dítěte mladšího patnácti let, pracovala v jedné z provozoven zaměstnavatele, umístěné v Prostějově. Ve své pracovní smlouvě měla sjednáno místo výkonu práce jako „provozovny společnosti na území České republiky“. Zaměstnavatel ale zmíněnou prostějovskou pobočku zrušil a nově určil, že zaměstnankyně bude vykonávat práci v pobočce v Plzni. Ta však v nové lokalitě do práce nenastoupila, v důsledku čehož s ní zaměstnavatel okamžitě zrušil pracovní poměr pro zvlášť hrubé porušení pracovních povinností. Soudy včetně Ústavního daly za pravdu zaměstnavateli. I když podle názoru soudce Jana Musila se v tomto případě jedná o zneužití slabší pozice zaměstnance při sjednávání pracovního poměru, kterému by měla zabránit ochranná funkce pracovního práva.
V praxi se často setkáváme s tím, že zaměstnanec podepíše pracovní smlouvu s místem výkonu práce uvedeným jako „provozovny zaměstnavatele v České republice“, protože při nástupu fakticky pracuje jen na jedné pobočce. Problém nastane ve chvíli, kdy zaměstnavatel pobočku zruší nebo zaměstnance přesune jinam. Pokud je místo výkonu sjednáno příliš široce, může být obrana zaměstnance výrazně složitější.
Ostatní záležitosti a podrobnosti pracovního vztahu mohou být sjednány i v jiné dohodě než v pracovní smlouvě, či dány vnitřním předpisem zaměstnavatele. Každého zaměstnance asi nejvíce zajímá mzda, ta musí být sjednána nebo určena před začátkem výkonu práce, ale nemusí být přímo v pracovní smlouvě. Často se v pracovní smlouvě právě na různé vnitřní předpisy zaměstnavatele odkazuje.
Zaměstnat někoho není jen tak. Pracovněprávní předpisy bývají složité a někdy i malá odchylka od nich může později způsobit velké problémy. Pomůžeme vám se v nich zorientovat a nastavit pracovněprávní dokumenty v souladu se zákony.
Doporučujeme si dávat zvláštní zřetel na úpravu pracovních cest a benefitů a pozor je třeba dát také na konkurenční doložku. Ta v podstatě omezuje zaměstnance po skončení pracovního poměru, kdy nesmí po dobu maximálně jednoho roku vykonávat výdělečnou činnost, která by konkurovala zaměstnavateli. Zaměstnavatel však za to musí poskytnou peněžité vyrovnání, nejméně polovinu průměrného měsíčního výdělku zaměstnance. Konkurenční doložka může obsahovat i přiměřenou smluvní pokutu, zaplacením smluvní pokuty zaměstnancem jeho závazek nevykonávat podobnou činnost zaniká. Tato doložka slouží k ochraně know-how zaměstnavatele.
Často se pak řeší zrušení konkurenční doložky. Pro zaměstnavatele v zásadě platí, že sám doložku může zrušit pouze za trvání pracovního poměru a to jen v tom případě, pokud si předem se zaměstnancem vymezí důvody pro odstoupení. Zaměstnanec může konkurenční doložku vypovědět tehdy, pokud by mu zaměstnavatel včas nezaplatil smluvenou odměnu.
Konkurenční doložka může výrazně omezit, kde budete po skončení pracovního poměru pracovat. Než ji podepíšete, zkontrolujte, zda je přiměřená, zda obsahuje peněžité vyrovnání a zda vás neblokuje víc, než zákon dovoluje.
Zkušební doba slouží k tomu, aby zaměstnavatel i zaměstnanec zjistili, zda jim spolupráce vyhovuje. Během zkušební doby může pracovní poměr zrušit zaměstnavatel i zaměstnanec, a to i bez uvedení důvodu. Zrušení ale musí být písemné.
V roce 2026 může být zkušební doba sjednána nejdéle na 4 měsíce u běžných zaměstnanců a nejdéle na 8 měsíců u vedoucích zaměstnanců. U pracovní smlouvy na dobu určitou nesmí zkušební doba přesáhnout polovinu sjednané doby pracovního poměru.
Zkušební doba musí být sjednána písemně. Nestačí, že o ní zaměstnavatel mluvil při pohovoru nebo ji uvedl v e-mailu. V praxi bývá nejčastěji součástí pracovní smlouvy, případně samostatné písemné dohody uzavřené nejpozději v den nástupu do práce.
Pokud zaměstnanec během zkušební doby nepracuje například kvůli nemoci, dovolené nebo celodenním překážkám v práci, zkušební doba se o tyto dny prodlužuje. Zaměstnavatel zároveň nesmí zrušit pracovní poměr ve zkušební době během prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance.
Pracovní smlouva na dobu určitou je smlouva, u které je už při podpisu jasné, kdy pracovní poměr skončí. Může jít například o konkrétní datum, dobu zástupu za zaměstnance na rodičovské dovolené nebo dobu trvání určitého projektu.
U pracovní smlouvy na dobu určitou si vždy pohlídejte, zda je konec pracovního poměru uveden jasně. Pokud je formulace nejasná, může později vzniknout spor o to, zda pracovní poměr ještě trvá, nebo už skončil. Důležité je také pravidlo pro zkušební dobu: nesmí být delší než polovina sjednané doby pracovního poměru.
Příklad: Pokud je pracovní smlouva na dobu určitou sjednána na 4 měsíce, zkušební doba může trvat nejdéle 2 měsíce. Pokud by zaměstnavatel do smlouvy napsal zkušební dobu 4 měsíce, bylo by takové ujednání problematické.
Nemoc, těhotenství nebo dovolená ve zkušební době? Jak se jednotlivé situace řeší a kdy vám může dát zaměstnavatel výpověď? To se dozvíte v našem článku.
Vzor pracovní smlouvy může být užitečný jako orientační pomůcka. Ukáže vám, jaké základní části by smlouva měla mít a jak mohou vypadat náležitosti pracovní smlouvy. Problém nastává ve chvíli, kdy zaměstnavatel nebo zaměstnanec vzor jen mechanicky převezme a neupraví ho podle konkrétní pozice.
Jinou smlouvu bude potřebovat účetní pracující v kanceláři, jinou obchodní zástupce cestující po celé republice a jinou vedoucí zaměstnanec s konkurenční doložkou. U vzoru si proto vždy ověřte hlavně druh práce, místo výkonu práce, mzdu, zkušební dobu, dobu trvání pracovního poměru a případná omezení po skončení zaměstnání.
Pracovní smlouva v roce 2026 musí být písemná a musí obsahovat alespoň druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do zaměstnání. Mzda, benefity, home office, pracovní cesty, konkurenční doložka nebo zkušební doba nejsou povinnými náležitostmi pracovní smlouvy, ale v praxi patří mezi nejdůležitější části dokumentu. Zkušební doba může být nově sjednána až na 4 měsíce u běžných zaměstnanců a až na 8 měsíců u vedoucích zaměstnanců, u pracovní smlouvy na dobu určitou ale nesmí přesáhnout polovinu sjednané doby pracovního poměru. Pracovní smlouva vzor může pomoci s orientací, ale vždy je potřeba ji upravit podle konkrétní pozice a situace.
Pracovní smlouva musí obsahovat druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do zaměstnání. Ostatní ujednání, například mzda nebo zkušební doba, jsou důležitá, ale nemusí být povinně přímo ve smlouvě.
Nemusí. Mzda může být sjednána ve smlouvě, ale může být také určena mzdovým výměrem nebo vnitřním předpisem. Zaměstnanec ji ale musí znát před začátkem výkonu práce.
Ano. Zkušební doba není povinnou náležitostí pracovní smlouvy. Pokud ale sjednána je, musí být písemná a musí respektovat zákonné limity.
U běžných zaměstnanců může být sjednána maximálně na 4 měsíce, u vedoucích zaměstnanců maximálně na 8 měsíců. U pracovní smlouvy na dobu určitou nesmí přesáhnout polovinu sjednané doby pracovního poměru.
Hlavně na přesné vymezení konce pracovního poměru a délku zkušební doby. Pokud je smlouva sjednána například na 6 měsíců, zkušební doba nesmí být delší než 3 měsíce.
Zaměstnat někoho není jen tak. Pracovněprávní předpisy bývají složité a někdy i malá odchylka od nich může později způsobit velké problémy. Pomůžeme vám se v nich zorientovat a nastavit pracovněprávní dokumenty v souladu se zákony.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Váš případ posoudíme a navrhneme, jak ho vyřešit za 390 Kč.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
