Zkušební doba vám dává svobodu klidně už druhý den do práce nepřijít. Recipročně ale můžete očekávat stejně náhlé ukončení i z druhé strany. Jak se zkušební doba sjednává a jaké při ní platí náležitosti pro ukončení pracovního poměru? To se dozvíte v tomto článku.
Během zkušební doby se společnost (zaměstnavatel) a zaměstnanec vzájemně poznávají. Zaměstnavatel si ujasní, jestli má o daného pracovníka opravdu zájem a zaměstnanec naopak zjistí, jestli si pracovní pozici vybral skutečně správně. Oba také mohou pracovní poměr ukončit z jakéhokoliv důvodu, případně i bez udání důvodu.
Běžná délka zkušební doby činí podle zákoníku práce (maximálně) tři měsíce. V případě vedoucích pozic může jít ovšem až o šest měsíců. Zkušební doba musí být ale vždy sjednána písemně, nestačí jen ústní dohoda. Platí přitom, že je-li jednou sjednána, nelze ji dále prodlužovat (ze zákona se ovšem prodlužuje o překážky v práci, typicky nemoc zaměstnance).
Zkušební doba se zpravidla počítá po celých měsících, bez ohledu na to, zda má daný měsíc 28, 29, 30 či 31 dní. Pouze pokud by pracovní poměr nezačínal k prvnímu dni určitého měsíce, ale k jinému dni, budeme zkušební dobu počítat ode dne následujícího.
Jak se bránit výpovědi ve zkušební době? To se dozvíte v dalším článku.
Na kancelář Dostupného advokáta se obrátil s dotazem pan Michal, který nastoupil jako řadový zaměstnanec do konzultantské společnosti a byla mu sjednána zkušební doba 3 měsíce. Během této doby ovšem podal výpověď jeho nový šéf a vzhledem k předchozím manažerským zkušenostem pana Michala a rychlému zapracování mu bylo nabídnuto jeho místo. Společně s tím ovšem zaměstnavatel chtěl využít zákonné možnosti sjednat pro vedoucí pozice šestiměsíční zkušební dobu a chtěl panu Michalovi původně sjednanou tříměsíční zkušební dobu zdvojnásobit. Pana Michala jsme ujistili, že prodloužení zkušební doby zákoník práce neumožňuje ani v případě povýšení a pokud by v takto sjednané zkušební době například po čtyřech měsících dostal výpověď bez uvedení důvodu, byla by neplatná.
U pracovních smluv na dobu určitou nebývá sjednání zkušební doby tak často zvykem, zejména pokud se jedná o celkově kratší dobu smlouvy. Nic ale nebrání ji sjednat. Platí pouze, že délka zkušební doby nesmí překročit polovinu sjednaného pracovního poměru (základní zákonný limit 3 a 6 měsíců platí i nadále). Pokud tedy například podepisujete pracovní smlouvu na čtyři měsíce, zkušební dobu lze sjednat nejdéle na dva měsíce.
Zajistíme, že obdržíte vše, na co máte nárok. Pomůžeme vám bránit se proti zaměstnavateli. Řešení nabídneme už do dvou dnů, v rámci celého Česka. S námi máte jistotu, že nepřijdete zkrátka.
Zabránit onemocnění ve zkušební době samozřejmě nelze. Kdyby ale u několikatýdenních či ještě déle trvajících nemocí zkušební doba bez dalšího uplynula, její základní účel by se tím minul. Proto pokud zaměstnanec ve zkušební době onemocní, zkušební doba se prodlužuje o neodpracovaný čas. Zaměstnanec tedy například nastoupí do práce 1. ledna a je s ním písemně sjednána tříměsíční zkušební doba. V únoru pracovník na měsíc onemocní. To způsobí, že mu zkušební doba skončí až 1. května, nikoliv 1. dubna.
V případě nemocenské s vámi zaměstnavatel nesmí v prvních 14 kalendářních dnech nemoci pracovní poměr ve zkušební době zrušit. 15. kalendářní den už vám však může vyrozumění o ukončení pracovního poměru poslat domů.
Jak již bylo jednou řečeno, zkušební doba slouží především ke vzájemnému poznání se mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Nestává se tedy, že by již během zkušební doby získal zaměstnanec osobní ohodnocení či prémie. Vyloučené to samozřejmě není, pokud jeho práci třeba již zaměstnavatel dříve znal a “přetáhl” jej od konkurence, ale jde spíše o výjimku.
Stejně tak není příliš časté, že by zaměstnanec čerpal dovolenou již v průběhu prvních 3 měsíců na pracovišti. Zákoník práce nicméně takové čerpání nijak neomezuje a nestanoví jiná pravidla, než jaká platí mimo zkušební dobu. O celodenní dovolenou se však rovněž zkušební doba prodlužuje. Zjednodušeně lze říci, že nárok na volno vzniká až po odpracování určité doby.
Záleží tedy čistě na zaměstnavateli, zda umožní zaměstnanci čerpat dovolenou ve zkušební době nebo ne. V případě, že zaměstnanec ještě neodpracoval dost dní na to, jak dlouhou dovolenou si zadá, je spíš nepravděpodobné, že mu zaměstnavatel vyhoví.
Nemoc, těhotenství nebo dovolená ve zkušební době? Více o těchto situacích si můžete přečíst v našem článku.
Zkušební doba je jediné období v rámci pracovního poměru, kdy zaměstnanec nepožívá ochranu, kterou mu jinak zákoník práce poskytuje. Alespoň tedy ochranu před výpovědí. Zaměstnavatel může smlouvu ukončit i bez udání důvodu. Není zde ani žádná výpovědní lhůta, kterou by strany musely dodržet a nevzniká ani nárok na odstupné. Stejné právo má ovšem pochopitelně i zaměstnanec. Doslova a do písmene tedy můžete šéfovi hodit jeho práci na stůl a říct, ať vás druhý den nečeká. Jak bylo řečeno, obdobně to smí učinit i on vůči vám.
Výpověď musí být zaměstnanci anebo zaměstnavateli doručena do konce zkušební doby. Pracovní poměr jejím doručením končí.
Vzor výpovědi ve zkušební době může být jakýkoliv běžný typ výpovědi, nicméně tím, že lze výpověď podat z jakýchkoliv důvodů anebo i bez jejich udání, nejsou na její podobu kladeny takřka žádné nároky. Platí pouze, že musí být udělena písemně. Mělo by z ní být zřejmé kdo ji činí, vůči komu, že jde o ukončení pracovního poměru ve zkušební době, datum a podpis. Vzor výpovědi ve zkušební době může vypadat například takto:
Podání výpovědi ve zkušební době
Dne [datum]
Zaměstnavatel:
[název nebo jméno zaměstnavatele]
[adresa zaměstnavatele]
Vážený pane/paní [jméno nadřízeného nebo název společnosti],
touto cestou Vám sděluji, že já, [vaše celé jméno], v souladu s pracovní smlouvou č. [číslo smlouvy] uzavřenou dne [datum uzavření smlouvy] a § 66 zákoníku práce, vypovídám svůj pracovní poměr ve zkušební době.
Můj pracovní poměr skončí dne [den, kdy chcete dát výpověď].
S pozdravem,
[vaše celé jméno]
[váš vlastnoruční podpis]
Chcete ukončit pracovní poměr? Poradíme vám, jaké jsou vaše možnosti a kterou se vyplatí využít. Garantujeme vám bezchybnost ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnance podle zákoníku práce.
Výše jsme zmínili jednu výjimku, kdy nelze udělit nemocnému zaměstnanci výpověď v prvních 14 dnech jeho nemoci. Jak je to ale například s těhotnou zaměstnankyní? Těhotné ženy požívají v rámci pracovního práva speciální ochranu, ať již v omezené možnosti jim dát výpověď, případně co do pracovních podmínek.
V rámci zkušební doby ovšem i ony o tuto ochranu přicházejí. Respektive zaměstnavatel jim smí dát výpověď například pro neuspokojivé pracovní výsledky či z jiných důvodů, ale nikoliv z toho důvodu, že žena otěhotněla. V takovém případě by se jednalo o diskriminaci.
Obdobně by se dala posuzovat i situace, pokud by byl kdokoliv propuštěn pouze kvůli svému zdravotnímu stavu, který se mu zhoršil například pracovním úrazem.
Tip: Co znamená diskriminace na pracovišti a jak se proti ní lze bránit jsme rozebrali v samostatném článku.
Zkušební doba slouží k vzájemnému poznání zaměstnance a zaměstnavatele a může trvat maximálně tři měsíce (u vedoucích pozic až šest měsíců). Sjednání zkušební doby musí být písemné a nelze ji dále prodlužovat, s výjimkou překážek v práci jako je nemoc zaměstnance. Pracovní poměr lze v zkušební době ukončit bez uvedení důvodu a bez výpovědní lhůty, což platí pro obě strany.
Při výpovědi z práce vám pomůžeme bránit se proti krokům zaměstnavatele a zajistíme, abyste od něj dostali vše, na co máte nárok. A to například včetně dlužné mzdy či odstupného. Pomoc poskytujeme v celé ČR a za předem danou cenu.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
