Neoprávněný vstup na cizí pozemek

Výše popsaná situace má ještě řadu modifikací: Můžete vstoupit na cizí pozemek, který není označený a nevědět o tom, můžete se tam vypravit záměrně, ale třeba proto, abyste předali sousedovi poštu, anebo se vydáte tajně, v noci a překonáte přitom plot s ostnatým drátem. A zásadní rozdíl nastane také ve chvíli, kdy se ocitnete na cizí neoplocené louce a kdy se budete pohybovat v cizím domě nebo přiléhající oplocené zahradě. Všechny tyhle aspekty budou hrát roli při následném posuzování protiprávnosti situace.

Pokud bychom chtěli odpovědi na otázky týkající se možného vstupu na cizí pozemek hledat v zákonech, základní poučení nám dá trestní zákoník.

Ten je poměrně nekompromisní. Porušování domovní svobody charakterizuje jako trestný čin, kdy pachatel neoprávněně vstoupí či vnikne do obydlí jiného, nebo tam neoprávněně setrvá. Hrozí přitom trest odnětí svobody až dva roky, případně až tři roky, je-li přitom použito násilí či pohrůžky, případně až pět let, pokud se dostaly ke slovu zbraně nebo bylo pachatelů více.

Na které pozemky můžeme vstoupit?

Porušování domovní svobody je ovšem extrém na jedné straně spektra. My jsme ale v jiné situaci. Chceme jít na procházku z jedné vesnice do druhé. Cesta vede po loukách, polích a lesem a my nechceme porušit žádný předpis a práva někoho jiného. Současně ale nemáme přehled o vlastnických právech každého kousku krajiny. Je potřeba před každou procházkou projít katastr nemovitostí a nastudovat vlastnická práva ke všem částem plánované cesty? Tak tomu bezpochyby není. Malá trocha obezřetnosti ale třeba je.

Obecně platí, že můžeme volně vstupovat na pozemky, které vlastní stát, obec či jiná právnická osoba. Podstatný je ale charakter pozemku. Jde tedy především o volně dostupné pozemky typu les či louka, nikoliv ohraničené území státu sloužící k vojenským účelům.

A kam vstoupit nesmíme?

Z volného průchodu jsou vyloučeny zastavěné či stavební pozemky, dvory, zahrady, vinice, chmelnice a pozemky určené k farmářství a chovu zvířat. Zákon o ochraně přírody a krajiny současně říká, že průchodem nesmíte způsobit škodu na majetku či zdraví jiné osoby a nesmíte zasahovat do práv na ochranu osobnosti či sousedských práv.

Řada polí a luk jsou sice v rukou soukromých majitelů (fyzických osob), a tudíž se na těchto pozemcích obecně právo volného průchodu neuplatní. Současně ale spoustě lidí běžný průchod turistů nijak nevadí a nijak je neregulují a na soukromé vlastnictví neupozorňují. V praxi tedy platí, že pokud půjdeme volnou krajinou, nikde neuvidíme žádné cedule, ploty a ohrady a nemáme povědomí o vlastníkovi pozemku, můžeme se pohybovat celkem volně.

Naopak nebudeme vstupovat do oplocených zahrad, areálů továren a rozhodně také kamkoliv kde je umístěna jakákoliv zábrana a informační cedule typu: “Soukromý pozemek, prosíme nevstupovat”. Takový vstup či užívání cizího pozemku by bylo neoprávněné.

Jaké výjimky platí v lese?

V předchozích řádcích jsme si řekli, že volný průchod je zaručen za stanovených podmínek na pozemcích státu, obcí a právnických osob. Z práva na volný průchod krajinou jsou vyjmuty pozemky, které patří fyzickým osobám. Takové omezení ale neplatí v případě lesa. Podle lesního zákona má totiž každý „právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest“, nezávisle na tom, komu les patří. Je-li fyzická osoba majitelem lesa, může oplotit jeho část například při zřízení lesní školky, obory apod. Jinak musí vlastník lesa strpět návštěvníky.

Možnost vytvořit oboru pro zvěř a uzavřít ji následně pro veřejnost nesmí být zneužívána. Rozhodoval o tom i Ústavní soud v případě obory Jelenice na Ostravsku. Ten ve svém usnesení stanovil, že uzavření obory pro veřejnost lze učinit pouze na žádost uživatele honitby v odůvodněných, a současně časově vymezených případech. Omezení vstupu lze podle zákona o myslivosti nařídit například v době hnízdění, kladení a odchovu mláďat nebo doba provádění lovů.

Další výjimky pro vstup na cizí pozemek

Napříč různými zákony lze vysledovat další výjimky, kdy je vstup na cizí pozemek možný.

Tu první nám v rámci úpravy sousedských práv udává občanský zákoník. Ten říká, že

• Vlastník umožní sousedovi vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku nebo k hospodaření na něm, nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak; soused však nahradí vlastníku pozemku škodu tím způsobenou.
• Obdobně musí být umožněn v případě nutnosti přístup osobám, které mají na starosti sítě a rozvody, které přes daný pozemek vedou (energetici, spojaři, správci vodovodů apod.).
• Policie smí v rámci výkonu svých pravomocí za určitých podmínek nejenom vstoupit na pozemek, ale třeba i otevřít zabezpečený a zamknutý byt či dům. Je to v případech, kdy zabezpečuje zdraví či životy některých osob, případně je ohrožena bezpečnost. Obdobné pravomoci mají i hasiči.
• Některé případy přístupu na cizí pozemek musí řešit soud. Jde o takzvané služebnosti a zřizování přístupu na cizí pozemek, kdy se může vlastník pozemku domáhat práva cesty či stezky k veřejné komunikaci přes pozemek jiné osoby, pokud jsou mu jiné možnosti přístupu znemožněny. Vlastníkovi je třeba poskytnout náhradu. Zřízení práva lze i bez soudu, dohodou obou majitelů dotčených pozemků.
• Další celkem zřejmou výjimkou je, když nám vlastník sám vstup na svůj pozemek povolí, pozve nás na něj, případně jej alespoň nijak neoplotí a na existenci soukromého žádným způsobem neupozorňuje.

Jak ochránit svůj majetek?

Co když se ale nacházíte na opačné “straně barikády” a jedná se o váš pozemek, který chcete nějakým způsobem zajistit proti nežádoucímu pohybu cizích osob. Jaké máte možnosti?

Obecně se nabízí jakákoliv forma oplocení. Do toho se lze obecně podle stavebních předpisů pustit, pokud stavba oplocení nevyžaduje zásah do země, pozemek nepřiléhá k veřejné komunikaci a nachází se mimo památkovou zónu a zastavěné území. Současně nesmí výška plotu přesahovat dva metry.

V konkrétních případech záleží samozřejmě na typu pozemku, jeho velikosti a umístění v krajině. Zatímco pro kus louky na pastvu vašeho dobytka můžete použít drátěné oplocení, pro dům se zahradou zvolíte například dřevěný či zděný plot.

Současná doba nabízí také celou škálu elektroniky od kamerových systémů po různé detektory a čidla, která mohou na nevítané návštěvníky upozornit.

Ochrana vlastního majetku by měla být ale vždy přiměřená. Můžete tedy instalovat alarmy, stavět zábrany a pořizovat bytelné zámky, pokud by vás ale napadlo s detektorem pohybu propojit samostříl, který jakoukoliv nevítanou návštěvu “sejme”, pak by již soud na vaší straně nestál.