Nevyplacení mzdy sice není trestným činem, ale je porušením povinností zaměstnavatele. V zákoně je totiž jasně stanoveno, že zaměstnanci náleží za vykonanou práci mzda. Pokud vám tedy nepřišla výplata, je třeba situaci řešit. Možností máte hned několik a navíc vás chrání také úřad práce. Co konkrétně dělat a jak postupovat? To se dozvíte v tomto článku.
Zákoník práce jasně stanoví, že zaměstnanci za vykonanou práci přísluší mzda. Mzda musí být jasně stanovená a to buď v pracovní smlouvě, vnitřním, předpisem nebo mzdovým výměrem. Zaměstnavatel má v tomto případě povinnost vydat vám v den nástupu do práce písemný mzdový výměr, který obsahuje údaje o způsobu odměňování, o termínu a místě výplaty mzdy.
Ohledně splatnosti pak zákon říká, že mzda musí být vyplacena nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. Toto tedy v praxi znamená, že zaměstnavatel vám musí vyplatit mzdu za odpracovaný měsíc nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce. Tento termín se označuje jako termín splatnosti mzdy. Je stanovený zákonem a je tedy termínem, od kdy dochází porušení zákona a kdy můžete začít podnikat právní kroky. Pokud vám do tohoto termínu mzda nepřijde, dochází tím totiž k porušení pracovní smlouvy a zaměstnavatel se stává vaším dlužníkem.
V praxi to vypadá tak, že pokud jste odpracovali celý leden, vaše právo na mzdu za leden vzniká k 31. lednu. Zaměstnavatel pak musí tuto mzdu vyplatit nejpozději do konce února, protože poslední den února je termínem splatnosti mzdy.
Nejčastěji ale výplata probíhá v polovině měsíce, obvykle 15. nebo 20. den. Tento den se označuje jako termín výplaty mzdy a je obvykle stanovený ve vaší pracovní smlouvě.
Pokud vám nebude mzda vyplacena v termínu splatnosti, je čas začít jednat. Zákon vám v tomto případě poskytuje slušnou ochranu. Pojďme se tedy podívat na to, jak byste měli
Situaci je třeba řešit. Pokud zvolíte služby Dostupného advokáta, do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Pokud má váš zaměstnavatel jen pár dní zpoždění a jste s ním v kontaktu, zkuste se s ním nejdříve normálně domluvit. Občas se stane, že se třeba v účetnictví vyskytne problém a nevyplacená mzda je pouhým nedorozuměním. V případě, že vám však zaměstnavatel mzdu nevyplatil do termínu splatnosti, je čas mu poslat písemnou výzvu k zaplacení dlužné mzdy.
Písemná výzva by měla obsahovat informace o výši dlužné částky a období, za které vznikla. Je dobré rozepsat, za co vám konkrétně zaměstnavatel dluží. Nezapomeňte přitom zahrnout i případné příplatky za práci (např. za práci v noci, o víkendu nebo práci přesčas). Do písemné výzvy zahrňte také informace o datu a způsobu úhrady (zvolte konkrétní termín od doručení výzvy – například 7 nebo 14 dnů).
Dále se vám do výzvy vyplatí zahrnout také informaci o tom, co se bude dít, pokud zaměstnavatel dluh nezaplatí. Tedy, že se třeba obrátíte na inspektorát práce nebo budete částku vymáhat soudní cestou. Na oficiálnosti pak výzva nabere pokud ji necháte sepsat a poslat advokátem. Tak máte větší šanci, že ji bude brát zaměstnavatel opravdu vážně a mzdu vám vyplatí s větší pravděpodobností.
Nezapomeňte písemnou výzvu poslat doporučeně, abyste měli jistotu, že ji váš zaměstnavatel skutečně dostal.
V případě, že písemná výzva nezabere a zaměstnavatel družnou mzdu neuhradí, nastává čas na další kroky.
Obraťte se na místně příslušný oblastní inspektorát práce s podnětem ke kontrole vašeho zaměstnavatele. Můžete jej podat písemně, ústně nebo telefonicky. Podnět je dobré doplnit o kopie dokumentů týkajících se vašeho pracovního poměru (např. pracovní smlouvy a mzdového výměru).
Tip: Přečtěte si, jak probíhá inspekce práce v dalším z našich článků.
Dalším krokem je poslat zaměstnavateli předžalobní výzvu. Ta slouží především jako poslední varování před žalobou, aniž byste ovšem museli platit soudní poplatek a riskovat v krajním případě hrazení nákladů sporu protistraně.
Pokud zaměstnavatel na předžalobní výzvu nereaguje, podejte na něj žalobu na zaplacení dlužné částky. S tou si určitě nechte pomoci od advokáta a rozhodně nevolte vzory z internetu. Ty jsou totiž často plné chyb a kvůli tomu mohou vést nejen ke značné časové a mnohdy i finanční ztrátě, ale dokonce i k úplné prohře sporu. Pokud zvolíte služby Dostupného advokáta, máte jistotu, že bude žaloba správně podána a bude obsahovat všechny potřebné důkazy.
Pokud bude žaloba úspěšná, rozhodne soud o tom, že vám musí zaměstnavatel dlužnou mzdu uhradit do 15 dnů od doručení rozsudku. V případě, že by se tak nestalo, je třeba se obrátit na exekutora. Ten začne dlužnou mzdu po zaměstnavateli vymáhat.
Bohužel není neobvyklé, že zaměstnavatel neplatí mzdu jednoduše z toho důvodu, že na ní prostě nemá, protože je zadlužený. To si ověříte v insolvenčním rejstříku. Pokud proti němu bylo zahájeno insolvenční řízení, nemusíte svou pohledávku (dlužnou mzdu) nikde oznamovat. Vyplývá totiž automaticky z účetnictví nebo daňové evidence zaměstnavatele. Pokud ale chcete mít jistotu, přihlásit jí můžete. K tomu využijte formulář „Přihláška pohledávky“ na stránkách Insolvenčního rejstříku. Termín máte do dvou měsíců od vyhlášení úpadku.
Pokud zaměstnavatele v insolvenčním rejstříku nenajdete nenajdete, ale máte podezření, že je v platební neschopnosti, můžete vy sami k soudu podat insolvenční návrh. Zálohu na náklady insolvenčního řízení jakožto zaměstnanec neplatíte. K tomu, aby bylo insolvenční řízení zahájeno je nutné, aby měl zaměstnavatel více než dva věřitele (osoby, kterým dluží peníze) a uběhlo více než 30 dnů od data splatnosti.
Následně může být zahájeno insolvenční řízení nebo vyhlášena ochranná doba, tzv. moratorium. Ta trvá 3 měsíce a slouží k tomu, aby zaměstnavatel zaplatil své dluhy.
Jakmile dojde k vyhlášení moratoria nebo zahájení insolvenčního řízení, můžete se obrátit na úřad práce s žádostí o uspokojení mzdových nároků. Tu je třeba podat písemně na kterémkoliv úřadu práce. Nejpozdější termín pro uplatnění nároků je 5 měsíců a 15 kalendářních dnů po zveřejněni informací o možnosti uplatnění mzdových nároků na úřední desce (tedy od vyhlášení moratoria nebo oznámení zahájení insolvenčního řízení).
Mzdový nárok je možné uplatnit maximálně na 3 kalendářní měsíce vaší práce. Za jeden měsíc práce vám úřad práce vyplatí mzdu ve výši odpovídající maximálně jeden a půl násobku průměrné mzdy v minulém roce.
Tip: Co vše dokáže nabídnout pracovní úřad? To si přečtěte v dalším článku.
S nevyplacenou mzdou vám vzniká právo na okamžité zrušení pracovního poměru. Toho můžete využít 15 dnů po termínu splatnosti mzdy a musíte jej podat písemně, jinak neplatí. V tomto případě vám od zaměstnavatele náleží náhrada mzdy ve výši vašeho průměrného výdělku, která odpovídá délce výpovědní lhůty (obvykle 2 měsíce).
Tip: Plánujete dát výpověď v práci? Ochráníme vaše práva! S námi máte jistotu, že vaše výpověď bude platná a vy nepřijdete o nic, na co máte dle pracovní smlouvy nárok. Vše vám pomůžeme vyřešit už do dvou dnů, pohodlně a on-line.
Nevyplacení mzdy zaměstnavatelem je vážným porušením jeho povinností. Je důležité reagovat včas a využít dostupné možnosti, jako je podání podnětu inspektorátu práce, či případně podání žaloby. Zároveň můžete využít také uspokojení mzdových nároků od úřadu práce a okamžitě zrušit pracovní poměr.
Poradíme vám, jak postupovat při výpovědi z práce, zda rozvázání pracovního poměru raději neřešit dohodou, pohlídáme vaše práva a pomůžeme získat od zaměstnavatele maximum. Jednáme rychle, účinně, v celé ČR. Cenu budete znát předem a zaplatit můžete až po poskytnutí služby.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
