Nedávno jsme vydali článek, ve kterém jsme se zabývali platovými tabulkami státních zaměstnanců. V něm jsme mimo jiné představili také příplatky, na které mají státní zaměstnanci ze zákona nárok. Některé příplatky jsou však povinné i v soukromém sektoru a na ty se podíváme v tomto článku.
Příplatek za práci o víkendu se vztahuje na sobotu a neděli. Toto platí bez ohledu na to, jaký má zaměstnanec pracovní harmonogram. Na příplatek za víkend má proto nárok i v případě, kdy pracuje dlouhý a krátký týden a nejedná se výjimečnou situaci.
Výše příplatku za víkend by měla odpovídat nejméně 10 % průměrného výdělku zaměstnance. Je přitom možné sjednat jinou minimální výši (i nižší) a způsob určení příplatku, ale musí pro to existovat spravedlivé důvody.
Pokud pracujete v zahraničí (pro českého zaměstnavatele), kde obvyklé dny pracovního volna spadají na jiné dny než sobotu a neděli, pak může být příplatek za práci o víkendu stanoven na tyto odpovídající dny.
Ochráníme vaše práva! S námi máte jistotu, že vaše výpověď bude platná a vy nepřijdete o nic, na co máte dle pracovní smlouvy nárok. Vše vám pomůžeme vyřešit už do dvou dnů, pohodlně a on-line.
Pokud pracujete ve svátek pracovního klidu, pak vám za tento den náleží náhradní volno. To vám musí zaměstnavatel poskytnout nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po tomto svátku nebo v jiné předem dohodnuté době. Namísto náhradního volna se můžete se zaměstnavatelem dohodnout na příplatku ve výši vašeho průměrného výdělku za odpracovaný svátek. Nárok na tento příplatek máte také v případě, kdy svátek připadne na váš obvyklý pracovní den.
Jak to tedy v praxi funguje? Svátek práce připadá tento rok na středu. Řekněme, že pracujete ve skladu, kde práce normálně běží i ve svátky. Vy tedy tento den pracujete, a proto máte nárok na den náhradního volna, který si vyberete do konce července nebo můžete dostat dvojnásobek mzdy za tento odpracovaný den. Pokud byste ale pracovali třeba v obchodě, který má přes svátky zavřeno, máte nárok na náhradu mzdy jako kdybyste normálně pracovali, i když svátek strávíte v klidu doma.
Příplatek náleží zaměstnanci pouze ve svátky pracovního volna. Mezi ty spadá:
Tip: Nárok na náhradní volno nemáte jen v případě svátků. Přečtěte si, při kterých příležitostech máte nárok na placené volno od zaměstnavatele.
V první řadě je třeba říct, že práci přesčas vám zaměstnavatel nemůže nařídit, jak se mu zachce. Měla by být stanovena pouze z vážných důvodů a nesmí přesáhnout 150 hodin za kalendářní rok nebo 8 hodin za týden. Překročit tyto limity lze pouze, pokud se s vámi zaměstnavatel dohodne a i v tomto případě nesmí přesčas překročit 416 hodin za kalendářní rok.
Tip: Kdy vám zaměstnavatel může nařídit přesčas jsme podrobně rozebrali v našem článku.
Za práci přesčas máte nárok na příplatek v minimální výši odpovídající 25 % průměrného výdělku nebo náhradní volno odpovídající odpracované době. Toto volno přitom musí být poskytnuto do 3 kalendářních měsíců nebo v dohodnuté době od doby přesčasu.
Zákoník práce umožňuje sjednat mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas. Musí zde být ale uveden rozsah této práce přesčas. V tomto případě pak za práci přesčas příplatek nedostáváte. I zde ale platí hranice 150 hodin práce za kalendářní rok. Pokud by přesčasů bylo víc, vzniká vám nárok na příplatek.
Tip: Co si zasloužíte za práci přesčas? Kolik smí činit přesčasové práce? A co lze dělat, když vám zaměstnavatel přesčasy neuzná? To se dozvíte v našem článku.
Práce v noci spadá podle zákoníku práce mezi 22:00 až 6:00. Výše příplatku za práci v noci by měla odpovídat nejméně 10 % průměrného výdělku zaměstnance. Je přitom možné sjednat jinou minimální výši (i nižší) a způsob určení příplatku, ale musí pro to existovat spravedlivé důvody.
Tip: Přečtete si, co musí zaměstnavatel zajistit při práci v noci.
Definice ztíženého pracovního prostředí zní takto: „Prostředí, ve kterém je výkon práce spojen s mimořádnými obtížemi vyplývajícími z vystavení účinkům ztěžujícího vlivu a z opatření k jejich snížení nebo odstranění.“ Mezi ztěžující vlivy patří:
Tip: Řeší to každoročně desetitisíce lidí: na co mám v práci nárok, když je venku přes třicet stupňů? A musím vůbec do práce? Bohužel právní předpisy jsou v tomto ohledu velmi nepřehledné a většina lidí je tak odkázána pouze na novinové články. Přečtěte si proto shrnutí toho, jaké jsou nároky zaměstnanců, když udeří vedra.
Za tyto druhy práce vám náleží příplatek odpovídající minimálně 10 % základní sazby minimální mzdy pro dané období. Základní sazba minimální mzdy je pro rok 2024 stanovena na 18 900 korun. Příplatek proto musí činit nejméně 1 890 korun.
Pracovní pohotovost není příplatek jako takový, ale v praxi se mu podobá. Proto se o ní v tomto článku alespoň zmíníme. Pracovní pohotovost je doba, kdy nejste v práci, ale musíte být připraveni do práce kdykoliv odejít (proto musíte být např. doma a ne někde na výletě 100 km od místa výkonu práce). Jednostranně ji není možné nařídit, musíte si ji nejdříve se zaměstnavatelem písemně dohodnout. Za dobu strávenou v pracovní pohotovosti vám pak náleží minimálně 10 % průměrného výdělku.
Poradíme vám, jak postupovat při výpovědi z práce, zda rozvázání pracovního poměru raději neřešit dohodou, pohlídáme vaše práva a pomůžeme získat od zaměstnavatele maximum. Jednáme rychle, účinně, v celé ČR. Cenu budete znát předem a zaplatit můžete až po poskytnutí služby.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
