Shrnutí: Za práci přesčas máte zpravidla nárok nejen na běžnou mzdu za odpracované hodiny, ale také na příplatek nejméně 25 % průměrného výdělku. Místo příplatku se můžete se zaměstnavatelem dohodnout na náhradním volnu. V roce 2026 může zaměstnavatel jednostranně nařídit nejvýše 150 hodin přesčasů ročně, další jsou možné pouze po dohodě. Vysvětlíme, jak se počítá přesčas, kdy vám vzniká nárok na příplatek a co dělat, pokud vám zaměstnavatel přesčasy odmítá uznat.
Zůstáváte pravidelně v práci déle, ale přesčasy na výplatnici nevidíte? Podíváme se na pracovní smlouvu, evidenci pracovní doby i způsob stanovení mzdy a posoudíme, zda vám vznikl nárok na proplacení přesčasů. Popište nám svou situaci a advokát vám navrhne další postup.
Prací přesčas se podle zákoníku práce rozumí práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu (nebo mimo rámec rozvrhu pracovních směn).
Oproti obecné představě lze ovšem konat práci přesčas pouze výjimečně. Zaměstnavatel ji smí nařídit jen z vážných provozních důvodů, což mohou být například různé kampaně, sezónní práce, organizační úpravy, změna výroby a podobně. Ve výjimečných případech smí být nařízena i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě i na dny pracovního klidu.
Nařízená práce přesčas má ovšem své zákonné limity. U jednoho zaměstnance nesmí činit více než osm hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin za kalendářní rok.
Nad uvedený limit pak lze pracovat přesčas jen tehdy, pokud s tím jako zaměstnanec souhlasíte. I pak platí limit osm hodin týdně, který se tentokrát nepočítá pro každý týden zvlášť, ale jako průměr za určité období. To může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích, případně v kolektivní smlouvě lze toto období prodloužit na 52 týdnů.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Prací přesčas ovšem není, když si se šéfem domluvíte na úterý po obědě volno a ve středu večer jej napracujete, nebo když vůbec nestíháte, protože jste si v pracovní době volali s manželkou a poté zůstanete v práci o hodinku déle. Nejde tedy o jakoukoliv práci pro zaměstnavatele mimo předem stanovenou pracovní dobu, ale pouze takovou, kterou vám zaměstnavatel nad rámec stanovené týdenní pracovní doby nařídil, nebo k níž jste alespoň dostali zaměstnavatelův souhlas. Není nutné souhlas nijak formalizovat, písemná forma se určitě nevyžaduje, stačí sjednání ústní, případně i mlčky.
U některých zaměstnanců se pro přesčasy uplatňují odlišné podmínky:
U vedoucích zaměstnanců se liší především pravidla odměňování přesčasů. Je možné sjednat mzdu už s přihlédnutím k práci přesčas v rozsahu odpovídajícím zákonnému celkovému rozsahu přesčasové práce. U běžného zaměstnance lze takto ve mzdě zohlednit nejvýše 150 hodin přesčasů ročně.
Podstatné ale je, že rozsah přesčasů zahrnutých ve mzdě musí být sjednán. Nestačí tedy pouze obecná představa zaměstnavatele, že vedoucí zaměstnanec má „přesčasy v platu“.
U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu, Ovšem pozor, těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit.
Pokud například pracujete na sjednaný úvazek 30 hodin týdně, práce mezi 30 hodinami a vaší stanovenou týdenní pracovní dobou ještě není z hlediska odměňování prací přesčas. Příplatek za práci přesčas vám vzniká až za práci nad stanovenou týdenní pracovní dobu, která je u většiny zaměstnanců 40 hodin týdně, u některých pracovních režimů však může být kratší.
Zákoník práce zakazuje nařizovat těhotným zaměstnankyním práci přesčas. Také zaměstnancům a zaměstnankyním, kteří pečují o dítě mladší než 1 rok, nesmí být práce přesčas nařízena.
Také zaměstnanci ve zdravotnictví se při práci přesčas řídí obecnými limity zákoníku práce. Dřívější institut takzvané další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví už od roku 2024 neplatí.
Zákoník práce však umožňuje u vybraných zaměstnanců nemocnic a zdravotnické záchranné služby za stanovených podmínek směnu až 24 hodin během 26 hodin po sobě jdoucích. Zaměstnanec s tím musí písemně souhlasit a nesmí být k uzavření dohody nucen. Za 13. a každou další hodinu takové směny mu navíc náleží příplatek nejméně 20 % průměrného výdělku za zvýšenou zátěž.
Přesčas se počítá podle skutečně odpracované doby nad stanovenou týdenní pracovní dobu mimo rozvrh pracovních směn, pokud práci zaměstnavatel nařídil nebo s ní alespoň souhlasil. Nestačí tedy jen to, že jste na pracovišti zůstali déle z vlastní vůle.
Za jednu hodinu práce přesčas vám zpravidla náleží dosažená mzda za tuto hodinu a k ní příplatek nejméně 25 % průměrného výdělku. Pokud se místo příplatku dohodnete na náhradním volnu, dostanete volno ve stejném rozsahu jako odpracovaný přesčas.
Příklad: Pokud zaměstnanec odpracuje dvě hodiny přesčas, dostane mzdu za obě odpracované hodiny a k tomu příplatek nejméně 25 % průměrného výdělku za každou z nich. Pokud se se zaměstnavatelem dohodne na náhradním volnu, dostane místo příplatku dvě hodiny volna.
Podle zákoníku práce platí, že „za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo, a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.“ Z uvedeného je tak patrné, že zaměstnavatel a zaměstnanec se mohou dohodnout, že za práci přesčas bude zaměstnanci namísto příplatku ke mzdě poskytnuto náhradní volno.
Náhradní volno za přesčas není něco, co může zaměstnavatel jednostranně zvolit místo příplatku – zaměstnanec a zaměstnavatel se na něm musí dohodnout. Volno se poskytuje ve stejném rozsahu, v jakém jste práci přesčas odpracovali.
Zaměstnavatel vám ho musí poskytnout do tří kalendářních měsíců po výkonu přesčasu, pokud se nedohodnete na jiné době. Jestliže náhradní volno v této lhůtě neposkytne, vzniká vám nárok na příplatek za práci přesčas.
Tip: Přečtěte si, v jakých dalších případech máte nárok na placené volno.
Mzdu lze ovšem sjednat již s přihlédnutím k práci přesčas (u běžných zaměstnanců do 150 hodin, u vedoucích v plném rozsahu, tedy až do 416 hodin) a pak nemůže zaměstnanec za práci přesčas vůbec nic požadovat. Tato možnost nařizovat práci bez adekvátní odměny pro zaměstnavatele neplatí v případě sjednání mzdy formou mzdového výměru.
Zaměstnavatel si tedy musí zvolit, co se mu vyplatí více, zda se zaměstnancem dohodne na konkrétní mzdě, která již zahrnuje práci přesčas, anebo bude výši mzdy určovat jednostranně mzdovým výměrem a přesčasy bude vyplácet. Pokud si nejste jistí, zda vaše mzda již zahrnuje práci přesčas, či zda jsou vám vaše přesčasy propláceny správně, stačí se obrátit na advokáta, který vám pomůže vyhodnotit, na co máte právo.
Tip: Mzdovým výměrem a jeho náležitostmi jsme se zabývali v našem samostatném článku.
Příklad: Pan Martin se na nás obrátil s žádostí o posouzení své situace. Jeho zaměstnavatel mu nakládal velký objem práce, kterou pan Martin nestíhal v běžné pracovní době zpracovat. Zaměstnavateli tedy vždy hlásil, že zůstává déle, aby “dodělal ty výkazy, zpracoval požadované tabulky” a tak podobně. Vzhledem k tomu, že na výplatě se tato ochota nijak neprojevovala, přesto, že byla mzda stanovena mzdovým výměrem, dotázal se pan Martin na proplácení přesčasů přímo svého šéfa, který se podivil, že žádné přesčasy nenařizoval a bral to jako dobrovolnou aktivitu a pečlivost pana Martina. Přesčasy proplácet nehodlal.
Pan Martin se na nás obrátil s prosbou o radu. Poradili jsme mu, že pokud lze prokázat, že mu danou práci zaměstnavatel nařídil a není možné ji běžné za 8 hodin stihnout a pokud navíc hodiny navíc de facto hlásil a zaměstnavatel mu je mlčky schválil, pak je třeba brát danou práci jako nařízenou práci přesčas.
Pokud však zaměstnavatel zadá práci, kterou průměrný člověk nemůže objektivně stihnout do konce pracovní doby, jedná se o práci přesčas. Na zaměstnavatele se znovu obrátil s vytištěným vyjádřením advokáta a šéf mu nakonec vše řádně proplatil.
Zaměstnavatel tvrdí, že o vašich přesčasech nevěděl? U podobných sporů často rozhodují konkrétní důkazy. Advokát může posoudit evidenci pracovní doby, komunikaci se zaměstnavatelem i pracovní smlouvu a říct vám, zda lze nárok na proplacení přesčasů doložit.
Pokud vám zaměstnavatel práci přesčas neproplatil, nejprve si ověřte, zda nešlo o přesčasy, které byly platně zahrnuté už ve sjednané mzdě. Pokud ne, shromážděte důkazy o tom, kdy jste pracovali nad rámec směny a že o tom zaměstnavatel věděl nebo práci přímo nařídil.
Pomoci mohou zejména:
Následně zaměstnavatele písemně vyzvěte k doplacení mzdy a příplatků. Pokud odmítne, lze se nároku domáhat právní cestou.
Jestliže zaměstnavatel nařídí práci přesčas v mezích zákona a má pro ni vážné provozní důvody, je zaměstnanec zpravidla povinen ji vykonat. To se ale týká pouze přesčasu, který může zaměstnavatel jednostranně nařídit – tedy maximálně 8 hodin v jednotlivém týdnu a 150 hodin za kalendářní rok.
Práci přesčas nad roční limit 150 hodin už zaměstnavatel bez vašeho souhlasu požadovat nemůže. Zvláštní ochrana navíc platí například pro těhotné zaměstnankyně nebo zaměstnance pečující o dítě mladší jednoho roku.
Práce přesčas musí být zaměstnavatelem nařízena nebo alespoň odsouhlasena a lze ji konat pouze výjimečně. Zaměstnavatel může jednostranně nařídit nejvýše 8 hodin přesčasu v jednotlivém týdnu a 150 hodin za kalendářní rok, další přesčasy jsou možné jen po dohodě. Za práci přesčas máte zpravidla nárok na dosaženou mzdu a příplatek nejméně 25 % průměrného výdělku, případně se můžete dohodnout na náhradním volnu za přesčas. U kratšího úvazku vzniká přesčas až po překročení stanovené týdenní pracovní doby. Pokud zaměstnavatel přesčasy neuznává, jsou zásadní důkazy o odpracované době a o tom, že práci nařídil nebo o ní věděl.
Prací přesčas je práce vykonaná nad stanovenou týdenní pracovní dobu mimo rozvrh směn na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem. Za každou hodinu zpravidla náleží dosažená mzda a nejméně 25% příplatek.
U zaměstnance odměňovaného mzdou činí příplatek nejméně 25 % průměrného výdělku. Vedle něj zaměstnanec dostává také mzdu za odpracovaný čas.
Ano, ale pouze po dohodě se zaměstnavatelem. Náhradní volno se poskytuje ve stejném rozsahu jako odpracovaný přesčas.
Nejpozději do tří kalendářních měsíců po výkonu přesčasu, pokud jste se nedohodli na jiné době. Jinak vzniká nárok na příplatek.
Nejvýše 8 hodin v jednotlivém týdnu a celkem 150 hodin za kalendářní rok. Nad tento rozsah je nutná dohoda se zaměstnancem.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Váš případ posoudíme a navrhneme, jak ho vyřešit za 390 Kč.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
