Nový školní rok přinesl velké změny. Co čeká děti, rodiče i školy?

Ať už máte doma předškoláka, středoškoláka nebo se o školství zajímáte z pohledu obce či zaměstnavatele, tady je přehled toho nejdůležitějšího.

Nové termíny zápisů: školky dřív, školy mnohem dřív

Jedna z prvních změn, která se dotkne přímo rodičů, se týká zápisů do základních i mateřských škol. Zápisy do prvních tříd se od letošního školního roku přesouvají z tradičního jarního termínu na období od 15. ledna do 15. února. Záměrem je získat včasnější přehled o počtu nastupujících dětí a školám tak dát více času na plánování kapacit, počtu tříd nebo třeba potřebných asistentů pedagoga.

Změna se může zpočátku jevit jako drobná, ale prakticky znamená, že se rodiče musí rozhodnout o školní docházce dítěte výrazně dříve – v některých případech už na začátku kalendářního roku. Týká se to i případných žádostí o odklad, které musí být podány včas a nově za přísnějších podmínek.

Zápisy do mateřských škol se nově konají mezi březnem a dubnem, tedy zhruba o měsíc dříve než doposud. Tento krok má zajistit lepší návaznost na organizaci zápisů do základních škol a umožnit zřizovatelům včas odhadnout potřebné kapacity. Pro rodiče dětí narozených na jaře to může znamenat složitější plánování – především pokud zvažují kombinaci MŠ a přípravné třídy.

Konec automatických odkladů. Dětský lékař už nestačí

Jedna z nejdiskutovanějších změn se týká odkladů povinné školní docházky. Doposud mohli rodiče získat odklad poměrně snadno – například jen na základě potvrzení dětského lékaře. To však nově nebude možné. Odklad bude povolen pouze tehdy, pokud bude doložen souhlasem školského poradenského zařízení (např. pedagogicko-psychologická poradna) a zároveň doporučením odborného specialisty – nejčastěji klinického psychologa nebo dětského psychiatra.

Cílem této změny je omezit neodůvodněné odklady a podpořit děti v přirozeném nástupu do školy. Důraz se klade na odborné posouzení, nikoliv na administrativní zjednodušení. Změna se ale nebude týkat všech dětí naráz – zavádí se přechodně podle data narození. Například děti narozené v lednu a únoru 2020 už budou muset dodržet nové podmínky, zatímco pro mladší ročníky mohou ještě platit pravidla stará.

Současně končí možnost tzv. dodatečného odkladu, tedy situace, kdy se dítě zapíše do školy, ale rodiče si během září rozmyslí, že by mělo ještě zůstat v mateřské škole. Tento nástroj byl podle ministerstva zneužíván a narušoval stabilitu tříd. Nově bude mnohem důležitější důkladně zvážit připravenost dítěte už před samotným zápisem.

Slovní hodnocení místo známek? Možnost pro první stupeň

Novela přináší větší flexibilitu školám i v oblasti hodnocení žáků. Nově mají možnost rozhodnout, že zejména na 1. stupni základní školy budou děti místo klasických známek hodnoceny slovně. Takové hodnocení může být přínosné zejména pro menší děti, u kterých známky často neodrážejí skutečný pokrok, úsilí nebo potřebu podpory.

Slovní hodnocení umožní lépe popsat silné a slabší stránky dítěte, motivovat ho ke zlepšení a zároveň zmírnit zbytečný stres z „číslic“. Školy si ale musí systém nastavit jasně – a rodiče by měli být s formou hodnocení seznámeni dopředu. Zároveň platí, že slovní hodnocení může být kombinováno s klasickými známkami – například na některých předmětech nebo ročnících.

Změny se dotýkají i tzv. přípravných tříd, které byly doposud určeny dětem, které ještě nejsou plně připraveny na vstup do 1. třídy. Novela jejich fungování zásadně mění a některé školy je začínají rušit. Jejich roli částečně přebírají individuální podpůrná opatření, jako jsou asistenti pedagoga, přizpůsobení výuky nebo docházka do přípravné skupiny v mateřské škole.

Školní maturita místo státní? Možnost pro některé obory

Změny se týkají i středních škol, konkrétně podoby maturitní zkoušky. Nově totiž mohou vybrané školy zavést tzv. školní maturitu – místo jednotné zkoušky z češtiny nebo matematiky může student vypracovat a obhájit profilovou maturitní práci.

Tento model se hodí zejména pro odborné obory, kde praktické dovednosti hrají větší roli než testování teorie. Například student oboru grafický design může odevzdat portfolio nebo výstavu, kuchař zase připraví komplexní menu a jeho prezentaci. Jde o snahu přiblížit maturitu reálnému pracovnímu uplatnění.

Státní část maturit zůstává zachována, ale školní maturita přináší alternativu, kterou si školy mohou dobrovolně zvolit. Očekává se, že o tento typ zkoušky projeví zájem především školy zaměřené na praktickou výuku, jako jsou odborná učiliště nebo vyšší odborné školy.

V budoucnu by mohla školní maturita nabídnout i více flexibility – například ve spojení s dovednostními certifikáty nebo portfoliem studenta.

Kuchařky a školníci už ne na státní výplatnici

Zásadní změna se dotkne i financování provozu škol. Od ledna 2026 budou mzdy nepedagogických pracovníků – tedy školníků, kuchařek, uklízeček nebo administrativních pracovníků – nově vyplácet obce a kraje, nikoliv stát.

Důvodem je snaha decentralizovat zodpovědnost a umožnit školám lépe reagovat na místní potřeby. Například malá venkovská škola si bude moci domluvit rozvrh uklízečky nebo školníka podle vlastního režimu, bez složitých přerozdělení financí z centrální úrovně.

Na druhou stranu některé obce varují, že nejsou finančně ani personálně připraveny na tuto novou zátěž. Hrozí proto propouštění, omezení provozu školních jídelen nebo snižování úvazků. Přechod bude vyžadovat dobrou spolupráci mezi školami a zřizovateli.

Pozitivní zprávou je, že novela zároveň zakotvila roli školního psychologa a sociálního pedagoga, jejichž činnost bude od roku 2026 povinně hrazena státem. Tito odborníci mají pomáhat s prevencí šikany, podporou duševního zdraví a zajištěním bezpečného školního prostředí. V době narůstajících problémů s psychikou dětí je to krok správným směrem.