Ochrana osobnosti – Jak se bránit zásahu do cti?

Co všechno může být zásahem do cti a důstojnosti? Jak se můžete bránit? Co lze po škůdci požadovat? Co všechno za zveřejnění nepravdivých nařčení hrozí?

Občanský zákoník stanoví, že úplně každý má právo na ochranu svého života a zdraví, jakož i svobody, cti, důstojnosti a soukromí. V první části seriálu o ochraně osobnostních práv se podíváme na ochranu cti člověka. Nikdo si totiž nemusí nechat líbit urážky a nevhodné komentáře. Tím méně je nutné trpět zjevně nepravdivé tvrzení uvedené v úvodu, zvláště pokud to poškozuje vaši práci nebo rodinu.

Co je zásahem do cti?

Jak definovat čest, je filozofická otázka, která nemá jasnou definici. Nám však jde o praktickou stránku věci. Dnes se vychází z toho, že člověk se sice může chovat nečestně, ale nikdy se nemůže stát člověkem zcela bezectným, kterého je dovoleno bezdůvodně urážet. O dobrou pověst přijít můžete, ale cti se úplně nezbavíte nikdy.

K zásahu do cti a jejímu porušení dochází např. zveřejněním nepravdivých informací nebo pravdivých, ale hrubě zkreslených skutečností. Dále pak různými fotomontážemi, vulgární kritikou či např. zásahem do presumpce neviny.

Jak se bránit a co požadovat?

Člověk, jehož čest byla dotčena, má právo se domáhat, aby:

• Bylo upuštěno od daného zásahu — v našem případě se jedná o zveřejňování fotomontáže na sociálních sítích. Lze tedy požadovat, aby její autor danou fotografii nikde dál nezveřejňoval.
• Byly odstraněny jeho následky — v našem případě tedy odstranit dosud zveřejněné kopie ze všech stránek, kam byly nahrány.
• Mu bylo navíc dáno přiměřené zadostiučinění — to spočívá většinou ve veřejné omluvě v případě vzniku nemajetkové újmy. V žalobě je potřeba text omluvy požadovat, aby nemohla protistrana formou omluvy ještě více poškodit původně zasažený zájem.

Právo na ochranu osobnosti je sice osobní, nicméně po smrti dotčené osoby je může uplatňovat kterákoli z jí blízkých osob. Osoby veřejného zájmu, účastnící se veřejných debat, však musí strpět větší míru kritiky. To se netýká jen politiků, ale např. i různých „celebrit“.

Kdy vzniká nárok na zadostiučinění v penězích?

Zadostiučinění se poskytuje především ve formě veřejné omluvy (tzv. morální satisfakce). Teprve pokud by pouhá omluva vzhledem k závažnosti zásahu nestačila, může být přiznáno finanční zadostiučinění.

Výše záleží na mnoha faktorech. Čím vyšší částka je požadována, tím více je nutné prokázat tíživé následky na osobě poškozeného, na jeho zdraví, na jeho rodině či třeba na jeho práci a podnikání. Bankéř si například nemůže dovolit být spojován s defraudací. Vychovatel zase s nezávazným sexuálním chováním. Soudy zde postupují velmi různorodě a hodnotí vždy konkrétní dopady na život poškozeného a jeho rodiny v individuálním případě. Je proto dobré je co nejvíce prokázat.

Pomluva

Kromě soukromé žaloby je často vhodné se obrátit i na polici nebo ještě lépe na státní zastupitelství s trestním oznámením.

Platí totiž, že “kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok za pomluvu”.

Pokud to učiní tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí (na internetu) nebo jiným obdobně účinným způsobem, může být potrestán až dvouletým trestem. Kdo jiného lživě obviní z trestného činu, může být navíc souzen i za křivé obvinění a v extrémním případě odsouzen až na 8 let odnětí svobody.

S pojmem újma se v českém právu setkáváme v mnoha různých podobách. Typicky jej zmiňujeme v souvislosti s náhradou škody v občanskoprávních sporech, nicméně výše způsobené škody či míra újmy má svůj význam i v právu trestním, kdy odůvodňuje použití vyšší trestní sazby. V rámci práva životního prostředí pak známe pojem ekologická újma. Co se za těmito pojmy skrývá a jak se jednotlivá výše újmy určuje? Na to jsme se zaměřili v našem článku.