Ať už procházíte přestupkovým řízením jako obviněný či poškozený, patrně vás v prvé řadě zajímá, jaký trest může pachatel daného přestupku “vyfasovat”. Typickým trestem za přestupek sice bývá pokuta, ale zákon zná variant trestů mnohem více. Které to jsou, jaké zásady trestání se uplatní a kdy se dá trestu vyhnout?
Principy i nástroje správního trestání jsou do jisté míry obdobné jako zásady a sankce v trestním procesu, nicméně zpravidla jsou mnohem mírnější, vzhledem k nižší společenské nebezpečnosti přestupků. Základním pravidlem je individuální posouzení každého spáchaného přestupku, a to s ohledem na jeho závažnost, následky, okolnosti, za kterých byl spáchán, míru zavinění i pohnutky.
Sankce za něj mohou být vysoké a nevyplatí se absolvovat řízení bez porady advokáta či s jeho zastoupením. Pečlivá argumentace se vyplatí také tehdy, pokud chcete na cizí přestupek upozornit.
Správní právo umožňuje udělit pachateli napomenutí, pokutu, zákaz činnosti, propadnutí věci či zvěřejnění rozhodnutí o přestupku. Jednotlivé tresty lze i různým způsobem zkombinovat. Výjimku představuje napomenutí, které nelze uložit současně s pokutou.
Napomenutí slouží především jako upozornění na spáchání přestupku a připomenutí toho, jaké následky pachateli hrozí, pokud se znovu dopustí podobného jednání. S napomenutím můžete vyváznout například při mírném překročení rychlosti. Typicky se k trestu napomenutí přiklánějí správní orgány při trestání mladistvých. Obecně je ale lze uložit za jakýkoliv přestupek, není-li to zákonem výslovně vyloučeno.
Peněžitý trest ve formě pokuty lze uložit pouze za přestupek, u něhož tak stanoví zvláštní zákon. Je tomu tak ale u velkého množství přestupků. Rozsah pokut udílených ve správním právu trestním je významně širší než rozsah těch v trestním právu. Za rok jich udělí správní úřady a policie v České republice dohromady mnoho set tisíc.
Pokuta se uděluje v rozmezí, které zákon určuje. Typicky bývá stanovena horní hranice sazby pokuty, ale může být doplněna i o dolní hranici. I tu lze ale v mimořádných situacích snížit.
Pokud by zákon konkrétní výši pokuty nestanovil, může být maximálně ve výši nepřesahující 1 000 Kč.
Příklad: Jeden zákon zpravidla vymezuje vícero přestupků a stanovuje větší škálu pokut (či jiných správních trestů). Takto například zákon o provozu na pozemních komunikacích stanoví 1500 až 2500 Kč pokuty za držení mobilního telefonu během jízdy, pokutu 2500 až 5000 Kč za překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci o 20 km.h-1 a více nebo mimo obec o 30 km.h-1 a více, 5000 Kč do 10000 za jízdu ve vozidle se zakrytou registrační značkou. Takto jsou odstupňovány pokuty až do výše 50 000 Kč. Stejný zákon upravuje i trest zákazu činnosti.
Tip: Přečtěte si, jak se právně bránit pokutě za dopravní přestupek.
Zakázat může správní orgán činnost, pro kterou je potřeba oprávnění (např. řidičské oprávnění), nebo kterou pachatel vykonává v pracovním poměru, pokud souvisela se spácháním přestupku. Týká se to typicky řízení motorových vozidel nebo podnikání.
Zákaz činnosti lze tímto způsobem uložit nejdéle na dva roky. Do této doby započítáváme i dobu, po níž na základě opatření správního orgánu učiněného v souvislosti s projednávaným přestupkem nesměl již tuto činnost vykonávat.
Tip: Přečtěte si také, jak postupovat při dopravní nehodě.
Pokud pachatel použil určitou věc ke spáchání přestupku, případně ji v jeho důsledku získal, může mu být uložen trest propadnutí věci. K propadnutí věci mohou úřady mohou přistoupit, pokud pachatel uznán vinným z přestupku. Je ale třeba ohlídat, aby zde nebyl výrazný nepoměr mezi hodnotou věci a pokutou, kterou za přestupek dostal.
Pokud pachatel danou věc zničil, prodal nebo poškodil, může mu správní orgán uložit propadnutí náhradní hodnoty za tuto věc.
Mimo správních trestů lze rovněž uložit tzv. ochranná opatření. Jak název napovídá, mají sloužit k ochraně, ovšem nikoliv pachatele, ale společnosti.
Může jimi být:
Tento relativně nově zakotvený druh trestu může správní orgán uložit pouze tehdy, stanoví-li tak zákon. Navíc se vztahuje pouze na právnické a podnikající fyzické osoby.
Tip: Přestupků mohou dopouštět i podnikající fyzické osoby a právnické osoby. Jak se liší koncept odpovědnosti za přestupky právnických osob? A o které přestupky se jedná? Tomu jsme se věnovali v našem samostatném článku.
Jak bylo již výše zmíněno, při ukládání trestů zvažuje správní orgán mnoho různých aspektů, především tedy závažnost přestupku a jeho následky. Dále se zkoumají okolnosti spáchání přestupku a poměry pachatele.
U fyzické osoby se mimo jiné přihlédne k jejím osobním poměrům, například k tomu, zda již byla pro tento či obdobný skutek trestána. V určitých situacích je vhodné pod pojem osobní poměry vztáhnout i poměry majetkové. V takovém případě by ukládaná pokuta měla být také uložena vzhledem k majetkovým poměrům.
Správní orgán může obviněného vyzvat, aby sám sdělil své osobní poměry, případně je může zkusim odhadnout sám. Pro tento účel lze nahlédnout např. do katastru nemovitostí, insolvenčního a živnostenského rejstříku, registru vozidel a dalších přístupných evidencí a rejstříků, z nichž lze usuzovat majetkové poměry obviněného.
U právnické nebo podnikající fyzické osoby se rovněž přihlíží k povaze její činnosti (např. nezisková organizace s činností zaměřenou na vzdělávání, obchodní společnost apod.).
Podmíněné upuštění od uložení správního trestu lze uložit u přestupku, kterým byla způsobena škoda nebo kterým se pachatel bezdůvodně obohatil. V rozhodnutí se uloží jednak povinnost nahradit škodu (nebo vydat bezdůvodné obohacení) a rovněž způsob, jakým to má pachatel učinit.
Lze tak učinit za podmínky, že pachatel vinu uzná a samotné projednání věci postačí k jeho nápravě.
Tip: Víte, jak probíhá přestupkové řízení? V čem se liší od trestního řízení a proč se vyplatí být při něm zastoupen advokátem? Vše jsme detailně popsali v našem článku.
Upuštění od uložení správního trestu může teoreticky přicházet v úvahu u všech přestupků, pokud jimi nebyla způsobena škoda nebo se jimi pachatel bezdůvodně neobohatil. V některých případech ale zákon může tuto možnost vyloučit.
Zákon rozlišuje dvě situace, v nichž je upuštění od uložení správního trestu na místě:
Správní právo rozeznává následující typy řádných opravných prostředků, které lze podat proti nepravomocným rozhodnutím:
Odvolání – může je podat do 15 dnů od vydání rozsudku každý účastník prvostupňového správního řízení. Napadnout lze jen výrok rozhodnutí, nikoli jen jeho odůvodnění. S odůvodněním ale musíte pracovat, abyste podpořili své argumenty proti výroku. Odvolání vždy adresujte správnímu orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Ten se může rozhodnout v rámci takzvané autoremedury (správní orgán tím vlastně uznává vlastní pochybení a věc dále nekomplikuje odvolacím řízením), případně předává spis nadřazenému orgánu, který zahájí odvolací řízení.
Odvolací orgán pak může napadené rozhodnutí:
Obdobou odvolání je rozklad. Na rozdíl od odvolání se ovšem podává proti rozhodnutí ústředního orgánu státní správy, ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu. V oblasti přestupků se jedná o méně časté případy.
Odpor proti příkazu ve správním řízení – jedná se o opravný prostředek správního řízení o přestupku, ve kterém správní orgán rozhodl příkazem. Pokud je odpor podaný do osmi dnů od vydání rozhodnutí, příkaz se tím úplně ruší a věc pokračuje do běžného řízení. Výhodou pro účastníka řízení, který odpor podává, je jistota, že následně uložený trest už nebude přísnější než ten, proti kterému podával odpor. Po zrušení příkazu probíhá standardní přestupkové řízení, jehož výsledkem je rozhodnutí o přestupku. Pokud ani s tímto rozhodnutím účastník nesouhlasí, je možné se proti němu odvolat. Proti příkazu na místě ovšem odpor podat nemůžete, neboť podpisem příkazového bloku souhlasíte se zjištěným stavem věci i s uložením pokuty.
Tip: Jak se bránit proti rozhodnutí ve správním řízení podrobněji rozebíráme v našem dalším článku.
Přišla vám pokuta nebo předvolání k řešení přestupku? Sankce za něj mohou být vysoké a nevyplatí se absolvovat řízení bez porady s advokátem. Pečlivá argumentace se vyplatí také tehdy, pokud chcete na cizí přestupek upozornit.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
