Principy i nástroje správního trestání jsou do jisté míry obdobné jako zásady a sankce v trestním procesu, nicméně zpravidla jsou mnohem mírnější, vzhledem k nižší společenské nebezpečnosti přestupků. Základním pravidlem je individuální posouzení každého spáchaného přestupku, a to s ohledem na jeho závažnost, následky, okolnosti, za kterých byl spáchán, míru zavinění i pohnutky.
Související služba
Přišla Vám pokuta nebo předvolání k řešení přestupku?
Sankce za něj mohou být vysoké a nevyplatí se absolvovat řízení bez porady advokáta či s jeho zastoupením. Pečlivá argumentace se vyplatí také tehdy, pokud chcete na cizí přestupek upozornit.
Chci se poradit
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 4 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Jaké tresty správní právo zná?
Správní právo umožňuje udělit pachateli napomenutí, pokutu, zákaz činnosti, propadnutí věci či zvěřejnění rozhodnutí o přestupku. Jednotlivé tresty lze i různým způsobem zkombinovat. Výjimku představuje napomenutí, které nelze uložit současně s pokutou.
Napomenutí
Napomenutí slouží především jako upozornění na spáchání přestupku a připomenutí toho, jaké následky pachateli hrozí, pokud se znovu dopustí podobného jednání. S napomenutím můžete vyváznout například při mírném překročení rychlosti. Typicky se k trestu napomenutí přiklánějí správní orgány při trestání mladistvých. Obecně je ale lze uložit za jakýkoliv přestupek, není-li to zákonem výslovně vyloučeno.
Pokuta
Peněžitý trest ve formě pokuty lze uložit pouze za přestupek, u něhož tak stanoví zvláštní zákon. Je tomu tak ale u velkého množství přestupků. Rozsah pokut udílených ve správním právu trestním je významně širší než rozsah těch v trestním právu. Za rok jich udělí správní úřady a policie v České republice dohromady mnoho set tisíc.
Pokuta se uděluje v rozmezí, které zákon určuje. Typicky bývá stanovena horní hranice sazby pokuty, ale může být doplněna i o dolní hranici. I tu lze ale v mimořádných situacích snížit.
Pokud by zákon konkrétní výši pokuty nestanovil, může být maximálně ve výši nepřesahující 1 000 Kč.
Příklad: Jeden zákon zpravidla vymezuje vícero přestupků a stanovuje větší škálu pokut (či jiných správních trestů). Takto například zákon o provozu na pozemních komunikacích stanoví 1500 až 2500 Kč pokuty za držení mobilního telefonu během jízdy, pokutu 2500 až 5000 Kč za překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci o 20 km.h-1 a více nebo mimo obec o 30 km.h-1 a více, 5000 Kč do 10000 za jízdu ve vozidle se zakrytou registrační značkou. Takto jsou odstupňovány pokuty až do výše 50 000 Kč. Stejný zákon upravuje i trest zákazu činnosti.
Zákaz činnosti
Zakázat může správní orgán činnost, pro kterou je potřeba oprávnění (např. řidičské oprávnění), nebo kterou pachatel vykonává v pracovním poměru, pokud souvisela se spácháním přestupku. Týká se to typicky řízení motorových vozidel nebo podnikání.
Zákaz činnosti lze tímto způsobem uložit nejdéle na dva roky. Do této doby započítáváme i dobu, po níž na základě opatření správního orgánu učiněného v souvislosti s projednávaným přestupkem nesměl již tuto činnost vykonávat.
Propadnutí věci nebo náhradní hodnoty
Pokud pachatel použil určitou věc ke spáchání přestupku, případně ji v jeho důsledku získal, může mu být uložen trest propadnutí věci. K propadnutí věci mohou úřady mohou přistoupit, pokud pachatel uznán vinným z přestupku. Je ale třeba ohlídat, aby zde nebyl výrazný nepoměr mezi hodnotou věci a pokutou, kterou za přestupek dostal.
Pokud pachatel danou věc zničil, prodal nebo poškodil, může mu správní orgán uložit propadnutí náhradní hodnoty za tuto věc.
Ochranná opatření
Mimo správních trestů lze rovněž uložit tzv. ochranná opatření. Jak název napovídá, mají sloužit k ochraně, ovšem nikoliv pachatele, ale společnosti.
Může jimi být:
- omezující opatření – typicky omezení navštěvovat určitá místa, kde dochází (došlo) k páchání přestupku – fotbalový stadion, pohostinské zařízení. Lze je uložit maximálně na rok ,
- zabrání věci nebo náhradní hodnoty – může být na první pohled zaměňováno s propadnutím věci. Existují zde ale významné rozdíly: propadnutí věci se ukládá pachateli, kterému věc výlučné náleží, zatímco zabrání věci se použije v případech ostatních (například věc je výtěžek/zisk z trestné činnosti resp. spáchání přestupku), případně v případě, kdy věc náleží pachateli, u něhož ovšem došlo z nějakého důvodu k upuštění od potrestání.
Zveřejnění rozhodnutí o přestupku
Tento relativně nově zakotvený druh trestu může správní orgán uložit pouze tehdy, stanoví-li tak zákon. Navíc se vztahuje pouze na právnické a podnikající fyzické osoby.
Tip na článek
Tip: Přestupků mohou dopouštět i podnikající fyzické osoby a právnické osoby. Jak se liší koncept odpovědnosti za přestupky právnických osob? A o které přestupky se jedná? Tomu jsme se věnovali v našem samostatném článku.
Ukládání správních trestů
Jak bylo již výše zmíněno, při ukládání trestů zvažuje správní orgán mnoho různých aspektů, především tedy závažnost přestupku a jeho následky. Dále se zkoumají okolnosti spáchání přestupku a poměry pachatele.
U fyzické osoby se mimo jiné přihlédne k jejím osobním poměrům, například k tomu, zda již byla pro tento či obdobný skutek trestána. V určitých situacích je vhodné pod pojem osobní poměry vztáhnout i poměry majetkové. V takovém případě by ukládaná pokuta měla být také uložena vzhledem k majetkovým poměrům.
Správní orgán může obviněného vyzvat, aby sám sdělil své osobní poměry, případně je může zkusim odhadnout sám. Pro tento účel lze nahlédnout např. do katastru nemovitostí, insolvenčního a živnostenského rejstříku, registru vozidel a dalších přístupných evidencí a rejstříků, z nichž lze usuzovat majetkové poměry obviněného.
U právnické nebo podnikající fyzické osoby se rovněž přihlíží k povaze její činnosti (např. nezisková organizace s činností zaměřenou na vzdělávání, obchodní společnost apod.).
Podmíněné upuštění od uložení správního trestu
Podmíněné upuštění od uložení správního trestu lze uložit u přestupku, kterým byla způsobena škoda nebo kterým se pachatel bezdůvodně obohatil. V rozhodnutí se uloží jednak povinnost nahradit škodu (nebo vydat bezdůvodné obohacení) a rovněž způsob, jakým to má pachatel učinit.
Lze tak učinit za podmínky, že pachatel vinu uzná a samotné projednání věci postačí k jeho nápravě.
Tip na článek
Tip: Víte, jak probíhá přestupkové řízení? V čem se liší od trestního řízení a proč se vyplatí být při něm zastoupen advokátem? Vše jsme detailně popsali v našem článku.
Upuštění od uložení správního trestu
Upuštění od uložení správního trestu může teoreticky přicházet v úvahu u všech přestupků, pokud jimi nebyla způsobena škoda nebo se jimi pachatel bezdůvodně neobohatil. V některých případech ale zákon může tuto možnost vyloučit.
Zákon rozlišuje dvě situace, v nichž je upuštění od uložení správního trestu na místě:
- Pokud spáchal pachatel dva a více přestupků a trest, který byl uložen za některý z nich, lze považovat za dostačující a odpovídající trestu, který by byl jinak uložen ve společném řízení.
- Pokud již samotné projednání postačí k nápravě pachatele – typicky se využívá, je-li pachatelem mladistvý, či u různých přestupků spáchaných z nedbalosti, jimiž nebyla způsobena žádná škoda.
Opravné prostředky proti uloženému trestu
Správní právo rozeznává následující typy řádných opravných prostředků, které lze podat proti nepravomocným rozhodnutím:
Odvolání – může je podat do 15 dnů od vydání rozsudku každý účastník prvostupňového správního řízení. Napadnout lze jen výrok rozhodnutí, nikoli jen jeho odůvodnění. S odůvodněním ale musíte pracovat, abyste podpořili své argumenty proti výroku. Odvolání vždy adresujte správnímu orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Ten se může rozhodnout v rámci takzvané autoremedury (správní orgán tím vlastně uznává vlastní pochybení a věc dále nekomplikuje odvolacím řízením), případně předává spis nadřazenému orgánu, který zahájí odvolací řízení.
Odvolací orgán pak může napadené rozhodnutí:
- potvrdit,
- jeho část zrušit a řízení zastavit,
- zrušit a vrátit k nové projednání, nebo
- změnit.
Obdobou odvolání je rozklad. Na rozdíl od odvolání se ovšem podává proti rozhodnutí ústředního orgánu státní správy, ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu. V oblasti přestupků se jedná o méně časté případy.
Odpor proti příkazu ve správním řízení – jedná se o opravný prostředek správního řízení o přestupku, ve kterém správní orgán rozhodl příkazem. Pokud je odpor podaný do osmi dnů od vydání rozhodnutí, příkaz se tím úplně ruší a věc pokračuje do běžného řízení. Výhodou pro účastníka řízení, který odpor podává, je jistota, že následně uložený trest už nebude přísnější než ten, proti kterému podával odpor. Po zrušení příkazu probíhá standardní přestupkové řízení, jehož výsledkem je rozhodnutí o přestupku. Pokud ani s tímto rozhodnutím účastník nesouhlasí, je možné se proti němu odvolat. Proti příkazu na místě ovšem odpor podat nemůžete, neboť podpisem příkazového bloku souhlasíte se zjištěným stavem věci i s uložením pokuty.