Dobropis vám přistál v e-mailu a vy čekáte, že už musí každou chvíli přijít peníze? Nebo naopak řešíte jako podnikatel, kdy stačí storno a kdy už potřebujete opravný daňový doklad kvůli DPH? Na dobropis je třeba nahlížet hlavně jako na účetní a daňový dokument, který opravuje původní fakturu – ne jako na potvrzení, že refundace už proběhla. V článku si jednoduše vysvětlíme, kdy se dobropis vystavuje, co musí obsahovat, jaký je rozdíl proti stornu a proč je důležitý zejména u plátců DPH.
Dobropis je v běžné řeči název pro doklad, kterým se opravuje původní vyúčtování směrem dolů (například při vrácení zboží, dodatečné slevě, reklamaci nebo chybě na faktuře). U plátců DPH jde typicky o opravný daňový doklad podle zákona o DPH, který upravuje základ daně a (podle situace) i DPH. U neplátců DPH se naopak často vystavuje „dobropis“ jen jako účetní/obchodní opravný doklad, protože DPH se neřeší. Doklad se vždy váže na původní fakturu a sám o sobě ještě neznamená, že už proběhla refundace – ta je až samostatná platba nebo zápočet.
Pokud si nejste jistí, do kterého období dobropis zařadit a jak ho promítnout do DPH, pomůže vám naše daňové právní poradenství – pomůžeme s výkladem, nastavením postupu i přípravou na případnou kontrolu.
Laicky by se dalo říct, že je to papír, kterým dodavatel sníží částku z původní faktury. Typicky proto, že jste zboží vrátili, dostali jste dodatečnou slevu, nebo někdo na faktuře udělal chybu (špatná cena, množství, špatně účtované služby).
Jenže české daňové právo (a zejména DPH) se snaží být terminologicky přesné. Proto už delší dobu používá jednotný pojem „opravný daňový doklad“, který v sobě zahrnuje jak situace, kdy se částka snižuje (dříve „dobropis“), tak situace, kdy se částka zvyšuje (dříve „vrubopis“). V běžné řeči se ale „dobropis“ drží.
Důležité je, že opravný daňový doklad není nová faktura od nuly. Je to dokument, který se vždy váže na původní doklad a říká: „To, co jsme původně vyúčtovali, bylo potřeba změnit – a tady je přesně jak a proč.“
Nejste si jistí, jak správně postupovat v oblasti daní, abyste nešlápli vedle? Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.
To hlavní, co dělá rozdíl, je DPH:
1) Když jste plátci DPH, dobropis spouští režim opravy DPH.
U plátce faktura není jen obchodní papír, ale zároveň podklad k tomu, že se odvedla DPH (dodavatel) a často se uplatnil odpočet DPH (odběratel). Jakmile se po uskutečnění plnění změní cena, zákon o DPH očekává, že se opraví i základ daně a výše daně. A právě k tomu slouží opravný daňový doklad.
Příklad: Firma A dodá firmě B zboží za 10 000 Kč + DPH. Firma A odvede DPH a firma B si (pokud má nárok) DPH odečte. Za týden se vrátí část zboží v hodnotě 2 000 Kč. Kdyby firma A jen poslala peníze zpátky bez dobropisu, neseděly by daňové doklady a v systému by zůstalo, že zdanitelné plnění bylo za 10 000 Kč, i když reálně bylo jen za 8 000 Kč. Proto se vystaví opravný daňový doklad, aby se srovnala nejen obchodní částka, ale i DPH.
2) Když nejste plátci DPH, často řešíte opravu jen účetně
Neplátce DPH žádnou DPH na výstupu neodvádí a na vstupu si nic neodečítá. To znamená, že když vracíte zboží nebo měníte cenu, pořád potřebujete mít v účetnictví či daňové evidenci pořádek (aby seděly výnosy a náklady), ale neřešíte opravu DPH.
Toto je nejčastější zdroj frustrace zákazníků: „Poslali mi dobropis, tak už mi přece musí běžet vrácení peněz.“ Nemusí. Dobropis je totiž pouze dokument, který říká, že se mění původně vyúčtovaná částka (například o minus 1 210 Kč) a u plátců k tomu popisuje i změnu základu daně a DPH.
Vrácení peněz je samotná platební operace. Je to bankovní převod, vratka na kartu, hotovostní výplata nebo třeba zápočet proti jiné pohledávce. Doklad a platba spolu typicky souvisí, ale nejsou to to samé. Klidně může nastat situace, že dobropis je vystavený dnes (protože účetnictví ho potřebuje), ale peníze odejdou až zítra nebo pozítří (protože refundace kartou má vlastní technický proces). A naopak: někdy se nejdřív vrátí peníze a doklad se posílá až poté.
Příklad: Koupili jste si zboží na e-shopu, odstoupíte od smlouvy, pošlete zboží zpět. Obchod vám vystaví dobropis (sníží původní vyúčtování) a následně zadá refundaci. Podle občanského zákoníku má obchod vrátit peníze bez zbytečného odkladu, nejpozději do 14 dnů od odstoupení, přičemž v praxi může za určitých podmínek čekat na vrácení zboží nebo prokázání odeslání. Dobropis je v tomto příběhu hlavně účetní a případně i daňový doklad.
Nejtypičtější je vrácení zboží nebo zrušení části plnění – původně vyfakturováno, ale později se ukáže, že se dodávka neuskutečnila v plném rozsahu. Podobně častá je dodatečná sleva (bonus, skonto, individuální dohoda), nebo prostá oprava chyby v ceně.
Důležité je, že dobropis se váže na původní doklad – měl by ho identifikovat (typicky číslem a datem) a jasně popsat důvod opravy.
U opravného daňového dokladu je dobré myslet na jednu věc: pro finanční úřad je to dokument, kterým opravujete původní zdanění. Kontrola proto typicky ověřuje dvě základní otázky: k čemu se doklad váže a proč k opravě došlo. Pokud to z dokladu není jasné, vzniká problém.
Opravný daňový doklad má propojovat původní fakturu a novou realitu: například jste dodali méně zboží, uznali slevu nebo opravujete chybu v ceně. Úřad proto potřebuje z dokladů „přečíst celý příběh“:
Původně jste vyfakturovali a přiznali DPH z částky X. Pak nastala konkrétní skutečnost (vrácení, sleva, reklamace…), která změnila cenu. Tím se změnil i základ DPH a DPH. A právě opravný daňový doklad musí prokazatelně ukázat, o kolik a z jakého důvodu se vše mění.
Zákon u opravného daňového dokladu vyjmenovává konkrétní údaje. V praxi je užitečné rozdělit je do tří skupin: „kdo“, „k čemu“ a „o kolik a proč“:
1) Kdo doklad vystavuje a pro koho je
Doklad musí jasně označit dodavatele (toho, kdo plnění uskutečnil) a odběratele (toho, pro koho se plnění uskutečnilo). Patří sem názvy/jména a adresy/sídla a u plátců také DIČ.
2) K čemu se oprava vztahuje (vazba na původní doklad)
Opravný daňový doklad musí obsahovat evidenční číslo původního daňového dokladu (tedy faktury, kterou opravujete) a evidenční číslo opravného daňového dokladu (číslo dobropisu). Opravný daňový doklad musí obsahovat i den, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy (typicky den vrácení, poskytnutí slevy, uznání reklamace apod.).
3) Proč a o kolik se opravuje
Zákon chce, aby dobropis popsal:
Pokud byl původní doklad zjednodušený (typicky účtenka) a odběratel není plátci „dostatečně znám“ (například běžný maloobchodní prodej), zákon připouští, že opravný daňový doklad nemusí obsahovat některé údaje o odběrateli. To je důležité třeba u e-shopů a obchodů, kde nemáte vždy kompletní data kupujícího.
Otázka „Nestačí to prostě stornovat?“ je v praxi naprosto typická – a zároveň je to přesně ten moment, kdy se dá snadno udělat chyba, která pak bolí.
Storno faktury je v podstatě zrušení původního dokladu tak, že ho vyrovnáte opačným dokladem (typicky na stejnou částku, jen se záporným znaménkem), aby ve výsledku byl dopad nula. V praxi se storno používá hlavně tehdy, když chcete říct: „tato faktura neměla vůbec vzniknout,“ a současně je to administrativně nejjednodušší cesta.
Jenže u plátců DPH platí zásadní omezení: stornovat můžete typicky jen zálohové faktury, ze kterých se ještě DPH neodvádí. U běžných faktur, které už vstupují do režimu DPH, se obvykle jde cestou opravného daňového dokladu.
U záloh se často plete terminologie. V praxi běžně existují dva „zálohové“ dokumenty:
| Situace | Co se obvykle použije | Proč |
|---|---|---|
| Po fakturaci se změnila cena/rozsah plnění (vratka, sleva, reklamace) | Dobropis / opravný daňový doklad | Opravuje původní vyúčtování a u plátců i DPH |
| Faktura neměla vůbec vzniknout (administrativní omyl) | Storno (dle interních postupů a situace) | „Vynuluje“ dopad původního dokladu; u DPH pozor na režim a návaznosti |
| Zálohová výzva k platbě před zdaněním | Často storno výzvy | Ještě nemusí jít o daňový doklad k DPH (pozor na okamžik přijetí platby) |
U spotřebitelských nákupů na dálku (e-shop) nebo mimo obchodní prostory (např. podomní prodej) máte často právo odstoupit do 14 dnů. Občanský zákoník říká, že když spotřebitel odstoupí, podnikatel musí bez zbytečného odkladu, nejpozději do 14 dnů od odstoupení, vrátit přijaté peněžní prostředky (včetně nákladů na dodání) a stejným způsobem, pokud se nedohodnete jinak.
Současně ale v praxi platí, že podnikatel může v určitých situacích čekat, až mu zboží dorazí nebo až prokážete, že jste ho odeslali – to je přesně ten moment, kdy se lidé diví: „Dobropis už přišel, tak proč ještě nemám peníze?“ Dobropis je doklad; refundace je až další krok.
Obchod někdy nabídne místo vrácení peněz poukaz nebo kredit. To ale nelze jednostranně – máte vždy nárok na vrácení peněžních prostředků (pokud se nedohodnete jinak).
Ne. Dobropis je doklad, refundace je samostatná platba (nebo zápočet).
Typicky ano – dobropis je nástroj pro opravu základu daně a DPH. Konkrétní období se odvíjí od pravidel opravy v zákoně o DPH.
Ano, v praxi se to dělá – jen se může lišit rozsah údajů o odběrateli podle toho, co bylo na původním dokladu.
Je to riziko. Při kontrole pak může být problém prokázat, co přesně a proč se opravovalo – a tím i správnost DPH.
U odstoupení spotřebitele má podnikatel vrátit peníze bez zbytečného odkladu, nejpozději do 14 dnů od odstoupení, s možností čekat na vrácení zboží / prokázání odeslání (dle podmínek).
Nejste si jistí, jak správně postupovat v oblasti daní, abyste nešlápli vedle? Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
