Pracovní doba a její varianty | Dostupný advokát

Pracovní doba a její varianty

Pracovní doba a její varianty

11. 7. 2019 / autor: Ondřej Preuss

Pracovní doba možná není při výběru zaměstnání to první, na co se zaměstnanci zaměří. Hraje však velmi důležitou roli a předem by se každý zaměstnanec měl informovat, jak si zaměstnavatel pracovní dobu představuje. Předpokládají se přesčasy, volné víkendy a jak dlouhé směny? Ovšem obzvláště pro zaměstnavatele tu jsou pravidla, které při nastavování pracovní doby musí dodržet, aby provoz šlapal a zároveň aby měli zaměstnanci čas si oddechnout.


Nejprve si pojďme ujasnit, co přesně se za pracovní dobu pokládá. Je to čas, kdy je zaměstnanec povinen vykonávat práci pro zaměstnavatele, a zároveň doba, kdy musí být na pracovišti k výkonu této práce připraven. S jejím začátkem je tedy potřeba, aby byl zaměstnanec pracovišti přítomen, ale také připraven vykonávat svou práci.

Pokud je tedy potřeba, aby se například převlékl do pracovního úboru, doba převlékání se do pracovní doby nepočítá. Zaměstnavatel může požadovat, aby zaměstnanci chodili do práce dříve právě kvůli tomu, abyste ve stanovený čas byli připraveni pracovat.

Základní pracovní doba je 40 hodin týdně. Existují výjimky, kdy je stanovená pracovní doba kratší například pro pracovníky v dolech, ale také ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém provozu. Pracovní dobu je zaměstnavatel povinen rozvrhnout na určité směny v rámci týdne. Rozdíl mezi pracovní dobou a směnou je takový, že do pracovní doby spadají i přesčasy, kdežto směna je pouze to, co bylo původně rozvrhnuto, práce přesčas se do ni tedy nezahrnuje. Pravidlem pro zaměstnavatele však zůstává, že délka jedné směny nesmí přesáhnout 12 hodin.

Pevná nebo pružná pracovní doba?

Pracovní doba se rozvrhuje zpravidla do pětidenního pracovního týdne. Při rozvržení pracovní doby je zaměstnavatel povinen přihlédnout k tomu, aby toto rozvržení nebylo v rozporu s hledisky bezpečné a zdraví neohrožující práce.

Pokud je pracovní doba stanovena pevně, musí zaměstnanec na směnu přijít v přesně stanovený čas a zaměstnavatel i pevně stanoví konec pracovní doby. V případě pružné pracovní doby lze s trochou nadsázky říci, že zaměstnanec může přijít a odejít, kdy chce. Zaměstnavatel obvykle stanoví určité základní časové úseky (např. 10 – 14 hod), kdy pracovník musí na pracovišti být k zastižení a pak volitelné úseky, kdy záleží na zaměstnanci, zda bude pracovat. V průměru by však měl i pracovník v pružné pracovní době odpracovat 40 hodin týdně (pokud nemá pracovní dobu zkrácenou). Týdenní pracovní doba musí být naplněna ve vyrovnávacím období, které určuje zaměstnavatel (nejdéle v období 52 týdnů).

Jeden ze způsobů, jak se vyrovnat s nerovnoměrným rozvržení pracovní doby je tzv. konto pracovní doby, které může zaměstnavatel zavést vnitřním předpisem nebo kolektivní smlouvou. Jedná se o poměrně složitý institut, a proto ho příliš mnoho zaměstnavatelů nevyužívá. Pokud se s ním však pracuje správně, může pomoci zaměstnavateli v situacích, kdy má třeba sezonní výkyvy v poptávce po svém zboží či službách a potřebuje tudíž větší flexibilitu.

Jak je to s přestávkami, aneb co se do pracovní doby počítá a co ne?

Přestávky v práci jsou nejen žádoucí pro naše zdraví, ale jsou i povinné. Zákon ukládá povinně 30 minutovou přestávku na jídlo a oddech v práci minimálně po 6 hodinách. Tato přestávka může být i rozdělena, ale alespoň jedna část musí trvat minimálně 15 minut. Pozor však, že pauzu lze čerpat jen v průběhu pracovního dne, nikoliv na začátku, nebo na konci. Nelze tedy ani se souhlasem zaměstnavatele si pauzu napracovat a odejít dříve.

Přestávky se nepočítají do pracovní doby, tudíž nejsou placené. Zaměstnanec, který má klasickou 8-mi hodinovou směnu odchází z práce až po 8,5 hodinách. Výjimku tvoří tzv. bezpečnostní přestávky. Za ty dostane zaměstnanec zaplaceno, neboť se do pracovní doby započítávají. Jsou to takové, které ukládá zvláštní zákon, například pro řidiče autobusu.

Další výjimkou je nepřetržitý provoz, tedy práci, kdy zaměstnanec nemůže opustit na delší dobu pracoviště a přestat pracovat. I jemu musí být poskytnuta přestávka na oddech a jídlo, která se do pracovní doby počítá a tedy bude i proplacena. Příkladem může být topič obsluhující kotel, který nesmí vyhasnout či zaměstnanci na pásové výrobě.

Přesčas

Zákoník práce není příliš velkým fanouškem přesčasů a vyžaduje, aby k nim docházelo výjimečně. Mluvíme tu o práci, která je vykonávána nad stanovenou pracovní dobu. Ovšem v praxi se to příliš často nedodržuje. Důležité ale je dodržet stanovený limit, kdy nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a celkem nesmí přesáhnout 150 hodin v kalendářním roce.

Pokud je skutečně potřeba, tak zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad rámec těchto limitů pouze na základě dohody se zaměstnancem. Ovšem ani tato dohoda není neomezená. Za kalendářní rok totiž nesmí práce přesčas u žádného zaměstnance přesáhnout 416 hodin. Do tohoto limitu se však nezahrnují přesčasy, za které zaměstnanec dostal náhradní volno.

Práce přesčas musí být buď nařízena zaměstnavatelem, nebo alespoň konána s jeho vědomím a souhlasem. Pokud se tedy někdo zdrží v kanceláři svou vinou až do večerních hodin, není to ještě automaticky práce přesčas. Na druhou stranu zadá-li zaměstnavatel práci tak, že ji průměrný člověk nemůže objektivně stihnout do konce pracovní doby, o přesčas se jedná.

Za práci přesčas náleží zaměstnanci mzda plus příplatek ve výši 25% průměrného výdělku, pokud se se zaměstnavatelem nedohodl na tom, že místo příplatku dostane náhradní volno. Jinak to ale bude v případě, pokud mzda již byla sjednána s tím, že zahrnuje práci přesčas, se kterou se již takto dopředu počítá. V tomto případě již zaměstnanec nárok na příplatek ani na náhradní volno nemá.

Jinak vše bude v případě zaměstnance, kterému nebylo ještě 18 let. Mladiství zaměstnanci jsou více chráněni a tudíž jejich pracovní doba má svá specifika. Zaměstnavatel jim (s určitými výjimkami) nesmí ukládat práci přesčas a práci v noci.

Mladiství zaměstnanci mají také nárok na přestávku na jídlo a oddech, která trvá minimálně 30 minut, již po 4,5 hodinách práce.

popisek

Sdílené pracovní místo

Jedna z pravděpodobně nejzajímavějších novinek v pracovním právu je zavedení tzv. sdíleného pracovního místa. Ve zkratce to funguje tak, že dva či větší počet zaměstnanců se střídá na jedné pozici tak, aby naplnili pracovní dobu, která nepřekračuje týdenní pracovní fond.

Jedno pracovní místo tak mohou sdílet ti zaměstnanci, kteří mají sjednaný pracovní poměr se stejným druhem práce a dohodnutou kratší pracovní dobou. V tomto případě však musí být sjednána individuální dohoda mezi zaměstnavatelem a každým zaměstnancem. Takovou dohodu je pak možné rozvázat jak dvoustranně, tak i pouze jednostranně i bez uvedení důvodu a s 15 denní výpovědní lhůtou. Pokud se dohoda rozváže jen s jedním zaměstnancem, nemá to pak žádný vliv na existenci pracovního poměru.

V této právní úpravě se pak počítá i s pevným rozvržením pracovní doby mezi zaměstnanci formou rozvrhu předloženého zaměstnavateli předem v písemné formě a to bez možnosti zástupu mezi zaměstnanci. Případný zástup je pak možný pouze se souhlasem zaměstnance. Toto opatření má zamezit situaci, kdy by oba zaměstnanci byli v neustálé pracovní pohotovosti.

Minimální i zaručená mzda bude v případě sdíleného pracovního místa odpovídat v zásadě poměru (tedy nejčastěji polovině) minimální mzdy jelikož se minimální mzda vztahuje na pracovní pozici jako takovou.

Klíčem k úspěchu pro správné fungování sdíleného pracovního místa je výběr kolegy se kterým bude druhý zaměstnance schopen dobře komunikovat. Dále pak je důležité dbát na přesné rozdělení úkolů. Nestačí pouze určit pracovní dobu, ale je nutné se domluvit i na přebírání odpovědnosti za jednotlivé úkoly. Standardní tedy může být i to, že se pracovní doby zaměstnanců budou překrývat, aby během této doby došlo k předání úkolů a vyřízení dalších organizačních záležitostí.

Důvodem zavedení sdílení pracovního místa je především určitá volnost v pracovněprávních vztazích. Z důvodu rekordně nízké nezaměstnanosti a tím, že především mladí lidé spíše upřednostňují životní styl před kariérou dochází k tomu, že jsou zaměstnavatele nuceni uchylovat se k různým atypickým formám zaměstnávání. Ačkoliv je to pro nás spíše novinkou, v zemích na západ od ČR je to stále více populárnější. V současné době v České republice využívá formu dohody, která je velmi podobná sdílenému pracovnímu místu zhruba 7% zaměstnavatelů, kdežto například v sousedním Německu využívá sdílené pracovní místo polovina všech společností.

Sdílené pracovní místo s sebou přinese spoustu výhod pro obě stany. Počítá se se zvýšením efektivity zaměstnanců a je kreativnějším řešením faktické situace. Jelikož se říká, že víc hlav víc ví, může eliminovat i možné chyby. Pro zaměstnance to pak je skvělá příležitost jak se ve zbytku týdne rozvíjet i jiným směrem či trávit více času s rodinou.

Práce z domova

Zatím je pro naši legislativu pojem home office skutečně novinkou. V praxi jeho zavedení znamená velké množství otázek, na které v tuto chvíli zákon nedává žádnou nebo příliš jasnou odpověď.

Úprava počítá se zaměstnancem, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale po dohodě s ním pro něj vykonává uloženou práci z domova, či z jakéhokoliv jiného místa, které mu vyhovuje a je zároveň pro výkon sjednané práce vhodné. I pojem home office je proto nepřesný. Zaměstnanec v režimu tzv. home office svou práci může vykonávat kdekoliv mimo pracoviště zaměstnavatele, tedy i ve veřejných prostorách různých kaváren či hubů. Musí se však být schopen zpravidla alespoň připojit k serveru zaměstnavatele.

Druhým znakem zaměstnance na home office je pak podle zákoníku práce to, že si zaměstnanec sám rozvrhuje pracovní dobu, ve které má splnit pracovní úkoly uložené zaměstnavatelem. Je tedy pánem svého času, ale musí odevzdat hotovou práci v termínu, který je stanoven.

Home office počítá i s případem, že si čas od času zaměstnanec “odskočí” na pracoviště, kdy si potřebuje převzít podklady, předat výsledky práce nebo za účelem socializace s ostatními zaměstnanci v rámci různých pracovních akcí apod. Jelikož je tedy právní úprava velice stručná, nejpodstatnější je v této chvíli dohoda zaměstnavatele se zaměstnancem o pravidlech, jaké bude jeho home office mít. Tato dohoda může být jak součástí pracovní smlouvy nebo stát mimo ni. Důležité však je, aby respektovala to, že i na tento pracovněprávní vztah se vztahuje zákoník práce. Nelze tedy touto úpravou nějakým způsobem vyloučit některé z práv zaměstnance, jediné na co se tato dohoda nevztahuje jsou překážky v práci, rozvržení pracovní doby, a odměňování za práci přesčas a ve svátek. Zaměstnavatel nemůže v tomto případě rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu, stanovit počátek a konec směn a určit, jestli má zaměstnanec pracovat od pondělí do pátku nebo v jiných dnech. To vše závisí pouze na zaměstnanci, který musí být schopen si práci naplánovat sám tak, aby ji stihl. Zaměstnavatel je limitován jen tím, že množství práce, které zaměstnanci přidělí, musí být zvládnutelné průměrným zaměstnancem ve stanovené týdenní pracovní době (40 hodin týdně).

Tato volnost při organizaci práce ale neznamená, že si zaměstnanec na její splnění může sjednat “zástupce”. I v případě zaměstnanců na home offcie platí, že zaměstnanec je povinen vykonávat svou práci výlučně sám osobně. Ačkoliv nad splněním této povinnosti nemá zaměstnavatel reálnou možnost absolutní kontroly.

V případě otázky odměňování za odvedenou práci zaměstnance na home office opět závisí na dohodě. Může mu náležet jak mzda úkolová, paušální tak hodinová, podle toho, co bylo mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem ujednáno. Pokud daný zaměstnanec pracuje (proto, že se tak sám rozhodl) ve svátek, nenáleží mu za takovou práci ani náhrada mzdy, ani náhradní volno, ani příplatek. Také nárok náhradu za přesčas mít zpravidla nebude.

Lze však sjednat speciální náhradu za užívání domácího prostředí, případně vlastních nástrojů. Jde o refundace nákladů vynaložených zaměstnancem při výkonu práce (energie, internet, vlastní pracovní nástroje - provoz a údržba) – lze ji sjednat jednotkově či paušálem.

Ačkoliv je práce v režimu home office je vykonávána mimo možnost soustavné kontroly ze strany zaměstnavatele a navíc v prostředí mimo pracoviště zaměstnavatele. Přesto nejsou tito zaměstnanci výslovně vyňati z úpravy povinností týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to včetně povinností zaměstnavatele v souvislosti s pracovními úrazy.

Lze předpokládat, že pracovní úkoly přidělované zaměstnancům v režimu home office zřejmě nebudou zahrnovat žádné rizikové práce. To však nesnižuje riziko případných pracovních úrazů ani to zaměstnavatele nezbavuje prevenční a dalších povinností v souvislosti s BOZP. V první řadě lze doporučit, aby zaměstnavatelé tyto zaměstnance proškolili a aby toto školení bylo upraveno na míru podmínkám konkrétního home office (jiné podmínky bude třeba splnit, bude-li zaměstnanec pracovat skutečně z domova, jiné, bude-li neustále na cestě nebo ve veřejných prostorách kaváren apod.). V praxi se však přikláníme k tomu, že odpovědnost bude primárně na samotném zaměstnanci.


Rychlá konzultace s právníkem – specialistou na problém, který potřebujete vyřešit

Úvodní konzultace je nejúčinnější způsob řešení jakékoli právní záležitosti. Během 30-60 minut pro vás najdeme vhodný právní postup a navrhneme vám řešení. Podklady nám pošlete jednoduše elektronickou cestou, a do druhého dne se s vámi spojíme a celou věc probereme.

Rychlou úvodní konzultací vám dokážeme poradit s 90 % toho, s čím se jako běžný občan nebo firma setkáte. Nejčastěji to bývají tyto případy:

  • obrana práva z uzavřené smlouvy (včetně uplatnění smluvních pokut),
  • dohody a spory ohledně koupě nemovitostí a nájmů bytů (včetně zápisu do katastru nemovitostí),
  • rozvody a výživné,
  • spory ohledně náhrady škody,
  • neoprávněné exekuce a zastupování v insolvenčním řízení,
  • neoprávněná výpověď ze zaměstnání, včetně nároku na odstupné,
  • reklamace vad a záruky za provedené práce,
  • ochrana osobnosti,
  • pokuty uložené za provoz automobilu,
  • převody automobilů a motocyklů.

Vše s námi můžete vyřídit telefonicky, e-mailem nebo přes Skype, ať už bydlíte kdekoliv. Jednoduše a skutečně účinně. Bez zbytečného chození do advokátní kanceláře. Radíme běžně i přes 8 časových pásem klientům, kteří právě surfují na Bali.

Každý měsíc poradíme na dálku nejméně 200 lidem. Osobně nebo při soudním řízení pak další stovce.

Co pro vás uděláme:

Varianty naší nabídky Rychlá konzultace Prémiová konzultace
Délka konzultace s advokátem30 minut
Konzultace proběhnetelefonicky, Skypetelefonicky,
Skype, e-mail
Jak rychle konzultace proběhnedo 24 hodindle vaší potřeby
Konečná cena včetně DPH690570,22 Kč bez DPH13001074,32 Kč bez DPH

Jako advokáti samozřejmě zachováváme soukromí a mlčenlivost. Cokoli si řekneme nebo napíšeme, zůstane pouze mezi námi. I proto máme zabezpečený systém, přes který nám posíláte citlivé podklady. Vše je tak bezpečnější než přes e-mail.

Rychlé představení služby

Děkujeme klientům, kteří nám dovolili sepsat své příběhy, a sdílet tak s dalšími z vás své zkušenosti:

Ing. Lucie Proroková, Ostrava (překladatelka): „S jednorázovou konzultací jsem byla velice spokojena. Získala jsem zpětnou vazbu ke smlouvě a navíc jsem z celé konzultace získala zápis. A to vše v krátkém termínu - do druhého dne od objednání.“
Michal Vrátný, Praha (podnikatel): „Děkuji za rychlou a precizní radu. Musím se přiznat, že jsem byl původně k přínosu advokáta skeptický. Nakonec jsem však rád, že jsem do toho šel. Navíc mám jasno v tom, kam se příště ohledně právního poradenství pohodlně obrátit.“
MDDr. Pavla Kramolišová, Nový Jičín (zubařka): „Oceňuji, jak rychle a pro mě jako laika srozumitelně pracujete. Ušetřilo mi to čas, nervy a obavy s neznámého. Už nikdy do bezplatné právní poradny.“
Lukáš Řezníček, Praha (řízení letového provozu): „Web i odvedenou službu hodnotím rozhodně pozitivně. Advokátní kancelář Dostupný advokát odhalila v mé smlouvě o převodu bytu „nenápadné“ riziko, které by mě stálo hodně peněz.“
Štěpán Mičunek, Rožnov p. R. (podnikatel): „Na Dostupného advokáta jsem se obrátil s prosbou o pomoc s neplatičem. Advokáti mi poradili, jak dále postupovat. Náš spor se dostal až před soudy, kde byl Dostupný advokát můj právní zástupce. Soudy jsem vyhrál, služby tohoto webu mohu vřele doporučit.“
Tomáš Hrdlička, Nové Strašecí (servisní technik): „Jít osobně za právníkem mně přišlo dost nepříjemné. Zde jsem ale všechno vyřídil bez toho, abych se s ním musel setkat a hledat ho v seznamu advokátů. Koupil jsem u něj právní konzultaci, protože mě zaměstnavatel vyslal na dlouhodobou pracovní cestu a já jsem ani nevěděl, na co mám nárok. S právníkem jsem mluvil online přes skype, byl příjemný, služba rychlá, můžu jen doporučit.“
Pavel Kasal, Praha (provozovatel webu): „Při předčasném odstoupení od operativního leasingu mi byla vyúčtována nesmyslně vysoká částka za to, že se vůz údajně prodal za nižší cenu, než byla jeho tržní hodnota. To se mi nezdálo, a tak jsem se obrátil na online právní poradnu Dostupného advokáta, který se velice rychle seznámil s celým případem a následně mi doporučil možné varianty, jak se bránit. Samozřejmě mi pomohli připravit potřebné podklady. Díky nim jsem musel uhradit pouze zlomek původní částky a tím ušetřil desetitisíce korun.“
Mgr. Vojtěška Kupcová, Otrokovice: „Chci poděkovat za výborné služby, které jste mi poskytli. Jsem důchodkyně a nesplacená směnka ve výši 100.000 Kč pro mne představovala ztrátu finanční rezervy, kterou v mém věku považuji za důležitou. Ztrácela jsem naději. "Dostupný advokát" kvalifikovaně záležitost vyřešil bez toho, abych někam musela chodit či se dokonce účastnit soudních jednání! Mnohokrát děkuji, vaší práce si velice vážím a přeji hodně úspěšných řízení.“
Další reference našich zákazníků naleznete v záložce Reference.

Napsali o naší službě:


Ohodnoťte tento článek:

Mohlo by vás také zajímat: