Zaměstnavatel vám nabízí dohodu o pracovní činnosti (DPČ)? Jak se liší DPČ a DPP? Jedná se o výhodnou smlouvu především pro něj, nebo může přinést výhody i vám? V našem článku se zaměříme i na možné alternativy a shrneme, jak je to se zdaněním tohoto typu smluv. Právní úprava dohody zaznamenala v poslední jistých změn. Zaměříme se i na ně.
Dohoda o pracovní činnosti je jedním ze tří typů smluv, které jsou v pracovním právu nejvíce využívány. S oblibou ji zaměstnavatelé využívají na různé drobné pomocné činnosti, úklidové či manuální práce, případně dlouhodobé brigády.
Jednotlivým druhům pracovního poměru jsme se detailně věnovali v našem článku.
Obecně sice platí i na práci na DPČ řada ustanovení zákoníku práce, ten ale výslovně vyjímá určité věci, typické pro zaměstnanecký poměr, jako je:
Se zaměstnavatelem se samozřejmě můžete na čemkoliv z výše uvedeného domluvit, je ale potřeba počítat s tím, že na uvedené není automaticky nárok a do smlouvy je to případně třeba speciálně uvést.
Uzavření dohody o pracovní činnosti může být někdy paradoxně komplikovanější, než podpis zaměstnanecké smlouvy. Tím, že tento typ pracovního vztahu není zákonem chráněn tak, jako klasický pracovní poměr, je třeba si ve smlouvě ohlídat mnohem více věcí. V případě, že si nejste zněním smlouvy jisti, neváhejte vše zkonzultovat s advokátem, který vám může ke smlouvě připravit připomínky, případně vše připravit „na klíč“.
Počet hodin, které je možné na DPČ odpracovat je limitován. Tento limit je dán polovinou stanovené týdenní pracovní doby, který se hodnotí za dobu její platnosti, nejdéle za 52 týdnů. Jinými slovy, nelze během doby této v průměru přesáhnout 20 hodin týdně (pokud je například jeden týden odpracováno 30 hodin a jiný 10 hodin, pak je podmínka splněna).
Příklad: Dohoda o pracovní činnosti na údržbářské a zahradnické práce v areálu kláštera byla uzavřena s panem Richtrem od 1. května 2025 do 30. června 2025. Celkový počet odpracovaných hodin je stanoven na 160. Pan Richter v prvních dvou týdnech odpracoval 60 hodin (30 a 30 hodin), v následujících týdnech bylo již práce méně a každý týden pracoval zhruba šestnáct až sedmnáct hodin, proto v průměru splnil limity, které stanoví zákon pro DPČ.
Povinnost platit sociální a zdravotní pojištění a daně u DPČ vzniká tehdy, pokud hrubý měsíční příjem překračuje tzv. rozhodnou částku 4500 Kč (platnou v roce 2025). Ta se stanovuje jako jedna desetina předpokládané průměrné mzdy pro daný rok.
Pokud zaměstnanec na DPČ dosáhne nebo překročí měsíční odměnu ve výši 4 500 Kč, vzniká mu povinnost platit sociální a zdravotní pojištění. Z jeho hrubé mzdy se odvádí celkem 11,6 % – z toho 6,5 % na sociální pojištění a 4,5 % na zdravotní pojištění. Zaměstnavatel zároveň odvádí dalších 33,8 % – konkrétně 24,8 % na sociální a 9 % na zdravotní pojištění.
Důležité je také to, zda je zaměstnanec pojištěn z jiného titulu – například jako student, osoba zaměstnaná u jiného zaměstnavatele nebo osoba, za kterou platí zdravotní pojištění stát. Pokud nikoliv, stává se tzv. osobou bez zdanitelných příjmů (OBZP) a je povinen si zdravotní pojištění hradit sám. V roce 2025 činí tato částka 2 808 Kč měsíčně. Splatnost je vždy do osmého dne následujícího měsíce (např. za červen do 8. července). Výše se počítá jako 13,5 % z minimální mzdy pro daný rok.
Paní Alena si v důchodu přivydělává jako účetní pro malou firmu. Pracuje na základě dohody o pracovní činnosti (DPČ). Měsíčně odpracuje zhruba 30 hodin a má sjednanou odměnu 200 Kč za hodinu, takže její měsíční příjem činí 6 000 Kč.
Tím, že její měsíční odměna překračuje rozhodnou částku 4 500 Kč (platnou v roce 2025), vzniká jí povinnost platit zdravotní a sociální pojištění.
Z její hrubé mzdy 6 000 Kč se odvádí:
Firma, která ji zaměstnává, zároveň odvádí dalších:
To, zda budete z DPČ platit daně záleží na tom, zda u zaměstnavatele podepíšete prohlášení k dani (tzv. růžový papír) a rovněž na výši vašeho výdělku.
Jestliže u zaměstnavatele nepodepíšete prohlášení k dani a máte příjem nižší než 4 500 Kč, tak zaměstnavatel rovnou srazí z příjmu srážkovou daň ve výši 15 %, a tím je pro vás daňová otázka vyřešena.
U odměn nad 4 500 Kč zaměstnavatel odvádí zálohovou daň 15 % stejně jako v běžném pracovním poměru (to platí, ať již jste prohlášení podepsali či ne). Pokud ale máte nízké příjmy nebo si uplatníte slevy zpětně, můžete si daňový přeplatek nárokovat v daňovém přiznání.
Jak vyplnit prohlášení poplatníka daně vám poradí náš článek.
Pokud prohlášení k dani podepíšete, srazí se vám pouze zálohová daň a v daňovém přiznání pak uplatníte všechny daňové slevy, na které máte nárok – klasicky slevu na poplatníka (aktuálně 2 570 Kč měsíčně) a daňové zvýhodnění na děti. V praxi tedy můžete obdržet daňový bonus, jestliže je daňové zvýhodnění na děti vyšší než vypočtená daň z příjmu.
Daňovým bonusem se myslí rozdíl mezi vypočtenou daní z příjmů a slevou na děti. Jinými slovy, je-li vaše daňová povinnost záporná tím, že se uplatnila sleva na dani za děti, jde o daňový bonus. Tento bonus vám pak finanční úřad vyplatí. Limit daňového bonusu je neomezený.
Co se týče prohlášení k dani, uplatní se pravidlo, že v daném měsíci smíte toto prohlášení podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele. V průběhu roku jich ale může být i víc, ale musí být stanoveno za jaké měsíce.
V případě, že prohlášení podepíšete u více zaměstnavatelů současně, vznikne nedoplatek na dani, který budete muset doplatit, a hrozí vám i penále od finančního úřadu. Zaměstnavatel má navíc povinnost tuto skutečnost oznámit a rozdíl na dani strhnout ze mzdy.
Na konci roku vám zaměstnavatel na vyžádání dá potvrzení o příjmech, abyste si mohli podat daňové přiznání. Pokud jste v některém měsíci měli současně příjmy od dvou zaměstnavatelů zdaněné zálohovou daní, musíte daňové přiznání podat. Pokud ale platíte obdobně jako zaměstnanci daň přímo srážkově, pak povinnost podat daňové přiznání nevzniká.
Pokud jste v žádném měsíci neměli současně příjmy od dvou nebo více zaměstnavatelů, z nichž by se platila zálohová daň, a zároveň nemáte jiný důvod, proč byste museli podávat daňové přiznání, můžete požádat svého posledního zaměstnavatele, aby daňové zúčtování vyřídil za vás.
Výpočet čisté mzdy u dohody o pracovní činnosti (DPČ) závisí na několika faktorech: hrubé odměně, odvodu daně z příjmu, platbě pojistného (zdravotního a sociálního) a na tom, zda máte podepsané prohlášení k dani.
Odměna za práci na DPČ se obvykle sjednává hodinově. Pro rok 2025 platí, že minimální hodinová mzda nesmí být nižší než 124,40 Kč. Vaši hrubou mzdu pak zjistíte vynásobením počtu odpracovaných hodin hodinovou sazbou.
Klára studuje vysokou školu a pracuje na DPČ jako asistentka v jazykové škole. Má sjednanou odměnu na 150 Kč za hodinu a v daném měsíci odpracovala 25 hodin. Nemá podepsané prohlášení k dani, protože ho už má u jiného zaměstnavatele.
Martina pracuje na mateřské dovolené na DPČ jako externí účetní. Odpracovala 40 hodin za 150 Kč/hod. U zaměstnavatele má podepsané prohlášení.
Oldřich je starobní důchodce a na DPČ pracuje jako správce skladu. V dubnu odpracoval 35 hodin za 200 Kč/hod. Prohlášení k dani nepodepsal.
Od roku 2024 máte nárok na dovolenou i při práci na DPČ. Podmínky pro vznik nároku jsou stejné jako u běžného pracovního poměru. Znamená to, že musíte odpracovat alespoň čtyřnásobek své týdenní pracovní doby, která je u dohod stanovena fiktivně na 20 hodin týdně. V praxi tedy potřebujete odpracovat minimálně 80 hodin.
Druhou podmínkou je, že dohoda musí trvat alespoň 4 týdny, tedy minimálně 28 kalendářních dní. Tento požadavek platí i v případě, že máte více na sebe přímo navazujících dohod se stejným zaměstnavatelem. Pokud obě podmínky splníte, vzniká vám nárok na poměrnou část placené dovolené, která se vypočítává podle skutečně odpracovaných hodin.
Věděli jste, že v některých případech mají nárok na placenou dovolenou i OSVČ? Kdy? To vám prozradí další článek.
Výpočet dovolené u DPČ se řídí stejnými principy jako u běžného pracovního poměru – jen se počítá v hodinách, nikoli ve dnech. Výše dovolené se odvíjí od toho, kolik hodin jste skutečně odpracovali a kolik týdnů dovolené ročně poskytuje váš zaměstnavatel (minimálně 4, ale často i 5 týdnů).
Platí jednoduché pravidlo: čím více hodin v roce odpracujete, tím větší bude váš nárok na placené volno.
Například pokud za rok odpracujete 400 hodin a firma nabízí 4 týdny dovolené ročně, vznikne vám nárok na zhruba 30 hodin dovolené. Pokud běžně pracujete 6 hodin denně, jedná se přibližně o 5 dní volna.
Pro přesnější výpočet můžete využít některou z dostupných online kalkulaček dovolené pro DPČ.
Je-li z vaší hrubé odměny při práci na DPČ odváděno sociální pojištění (tj. pokud váš měsíční příjem přesáhne 4 500 Kč u jednoho zaměstnavatele), vzniká vám zároveň nárok na nemocenské dávky. Naopak pokud je váš příjem nižší a z dohody se pojistné neodvádí, nárok na nemocenskou nevzniká.
Nejčastější otázky ohledně nemocenské jsme zodpověděli v našem článku.
Při práci na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) vám může, ale také nemusí vzniknout nárok na započítání této doby do důchodu. Vše závisí na tom, zda z vaší odměny odvádíte sociální pojištění, jehož součástí je i pojištění důchodové.
Aby se vám období práce na DPČ počítalo pro důchodové účely, musí vaše hrubá měsíční odměna přesáhnout rozhodnou částku, která je pro rok 2025 stanovena na 4 500 Kč. Pokud tuto hranici překročíte, stáváte se účastníkem důchodového pojištění – z vaší mzdy se odvádí příslušné pojistné a doba práce na DPČ se započítává do nároku na starobní důchod.
Naopak pokud si na DPČ vyděláváte méně než 4 500 Kč měsíčně, sociální pojištění se z odměny neodvádí a dané období se do důchodového pojištění nezapočítá, i když jste fakticky pracovali. Pokud přitom nemáte jiný výdělek nebo pojištění hrazené státem (například jako student, důchodce nebo rodič na rodičovské), hrozí, že vám v budoucnu nebude uznán dostatečný počet let pojištění pro vznik nároku na důchod. Proto je v tomto případě dobré uvažovat o dobrovolném důchodovém pojištění.
Co přesně se bere jako odpracované roky do důchodu vám podrobně vysvětlí náš článek.
Výpověď dohody o pracovní činnosti (DPČ) se řídí jednoduššími pravidly než výpověď z klasického pracovního poměru.
Pokud nebyl sjednán speciální způsob ukončení DPČ, je možné dohodu ukončit buď vzájemnou dohodou stran, případně jednostranně výpovědí s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná běžet dnem doručení výpovědi druhé straně. Třetí možností je okamžité zrušení dohody, které je možné pouze ve výjimečných případech – zejména pokud dojde k hrubému porušení povinností jedné ze stran.
Pokud pracovní vztah skončí a zaměstnanec se nepřihlásí k platbě jako osoba bez zdanitelných příjmů, může mu vzniknout povinnost samostatně platit zdravotní pojištění.
Pro ukončení DPP můžete využít například tento jednoduchý vzor:
Já, níže podepsaný/á
Jméno a příjmení: Jan Novák
Datum narození: 1. 1. 1990
Adresa: Ulice 123, 100 00 Praha
tímto dávám výpověď z dohody o pracovní činnosti, uzavřené dne 1. 4. 2025 mezi mnou a zaměstnavatelem:
Název zaměstnavatele: Firma s.r.o.
Sídlo: Pracovní 456, 110 00 Praha
IČO: 12345678
Výpověď podávám v souladu s ustanovením § 77 odst. 5 zákoníku práce. Výpovědní doba činí 15 kalendářních dnů a začíná běžet dnem následujícím po doručení této výpovědi zaměstnavateli.
V Praze dne 31. 5. 2025
Podpis:
…………………………………………….
Jan Novák
Novela zákoníku práce přinesla výrazné změny pro zaměstnance pracující na základě dohody o pracovní činnosti (DPČ). Cílem těchto změn bylo posílit práva tzv. „dohodářů“ a přiblížit jejich pracovní podmínky standardnímu pracovnímu poměru. Mezi hlavní změny patří:
Jaké příplatky za práci vám náleží? To vám prozradí další článek.
I pokud podnikáte jako OSVČ, můžete si přivydělávat formou dohody o pracovní činnosti (DPČ). Takový souběh živnosti a DPČ je zcela legální a běžný, jen je třeba počítat s některými specifiky v oblasti daní a pojištění.
Z hlediska daní budete jako OSVČ podávat daňové přiznání za celý rok. V něm uvedete příjmy z podnikání i příjmy z DPČ. Díky tomu si můžete po uplatnění daňových slev (např. na poplatníka, na děti) snížit daňový základ. Vznikne-li přeplatek, stát vám ho po zúčtování vrátí. K vyplnění přiznání budete potřebovat potvrzení o zdanitelných příjmech od všech zaměstnavatelů, u kterých jste na DPČ pracovali.
Uzavření dohody o pracovní činnosti může být někdy paradoxně komplikovanější, než podpis zaměstnanecké smlouvy. Tím, že tento typ pracovního vztahu není zákonem chráněn tak, jako klasický pracovní poměr, je třeba si ve smlouvě ohlídat mnohem více věcí. V případě, že si nejste zněním smlouvy jisti, neváhejte vše zkonzultovat s advokátem, který vám může ke smlouvě připravit připomínky, případně vše připravit „na klíč“.
Tento souběh je možný jak u toho samého, tak i u jiného zaměstnavatele, ale je potřeba dodržet několik pravidel:
Pokud pracujete na hlavní pracovní poměr (HPP) a zároveň na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) u téhož zaměstnavatele, je to možné, ale za určitých podmínek. Zásadní je, aby šlo o odlišné druhy práce. Zaměstnavatel s vámi nemůže uzavřít dvě smlouvy na tutéž činnost – to by bylo v rozporu se zákoníkem práce a považovalo by se za obcházení zákona.
Příklad z praxe: Zaměstnanec má pracovní smlouvu jako administrativní pracovník, ale zároveň na DPČ zajišťuje správu sociálních sítí. Důležité je, aby šlo skutečně o jiné činnosti a aby byly obě smlouvy správně a samostatně uzavřeny.
Z příjmu z HPP se vždy odvádí zdravotní i sociální pojištění. DPČ se posuzuje samostatně a pojištění se proto odvádí pouze tehdy, pokud váš měsíční příjem přesáhne 4 500 Kč.
Co se týče daní, výše daně z příjmu závisí na tom, zda máte u zaměstnavatele podepsané daňové prohlášení (tzv. růžový formulář). Vzhledem k tomu, že ho můžete podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele v daném měsíci, bývá obvykle podepsané právě u HPP. U DPČ se pak daň z příjmu sráží v zálohové výši 15 %, bez možnosti uplatnit slevu na poplatníka.
Kombinace hlavního pracovního poměru (HPP) u jednoho zaměstnavatele a dohody o pracovní činnosti (DPČ) u jiného je obecně možná, ale má svá omezení. Pokud chcete na DPČ pracovat v podobném oboru, v jakém pracujete i v HPP, musíte mít souhlas svého hlavního zaměstnavatele.
Příklad z praxe: Paní Eva pracuje na HPP jako účetní v malé firmě. Nabídne se jí přivýdělek formou DPČ – vést účetnictví pro jinou společnost. Protože jde o stejný obor, tedy potenciálně konkurenční činnost, musí si nejprve vyžádat písemný souhlas svého hlavního zaměstnavatele. Pokud by na DPČ například pomáhala s hlídáním dětí nebo doučováním, souhlas by nebyl potřeba – jednalo by se totiž o odlišnou činnost, která s předmětem podnikání jejího zaměstnavatele nesouvisí.
I v tomto případě platí, že z HPP se automaticky odvádí zdravotní a sociální pojištění i daň z příjmu a z DPČ se pojistné odvádí pouze tehdy, pokud měsíční příjem přesáhne 4 500 Kč. Prohlášení k dani (tzv. růžový papír) smíte mít podepsané pouze u jednoho zaměstnavatele v daném měsíci, obvykle tam, kde máte HPP.
Pokud jste přihlášeni na úřadu práce a aktuálně pobíráte podporu v nezaměstnanosti, nesmíte mít žádný přivýdělek. Pokud ale podporu nepobíráte, můžete si nadále přivydělávat na dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Je ale nutné dodržet několik podmínek, jinak riskujete vyřazení z evidence:
Jakmile nastoupíte do práce, musíte tuto skutečnost oznámit příslušné pobočce úřadu práce nejpozději v den nástupu. Oznámení se podává bez ohledu na výši odměny a týká se každé výdělečné činnosti. Pokud pracujete pro více zaměstnavatelů, jejich příjmy se pro účely posouzení limitu sčítají.
Každý měsíc navíc musíte úřadu práce doložit, kolik jste si vydělali. Nejčastěji se k tomu využívá formulář Potvrzení o výkonu činnosti (nekolidující zaměstnání), který vám vystaví zaměstnavatel.
Abyste zůstali v evidenci uchazečů o zaměstnání, nesmí váš hrubý měsíční výdělek překročit polovinu minimální mzdy. V roce 2025 to znamená maximálně 10 400 Kč měsíčně. Přesáhnete-li tuto hranici, úřad vás z evidence vyřadí.
Během evidence na ÚP jste tzv. státním pojištěncem – zdravotní pojištění za vás hradí stát. Pokud ale současně vykonáváte práci na DPČ, zaměstnavatel odvádí zdravotní pojištění ve výši 4,5 % z vašeho skutečného výdělku. Aby pro vás ale toto zvýhodnění platilo, musíte dodat zaměstnavateli potvrzení o evidenci na ÚP.
Kdy dochází ke krácení podpory v nezaměstnanosti? To se dozvíte v dalším článku.
Pro tyto skupiny platí většina stejných pravidel jako pro ostatní zaměstnance, ale zároveň mají díky svému statusu několik výhod, zejména v oblasti pojištění a daňových slev.
Hlavní rozdíl spočívá v počtu odpracovaných hodin a hranici pro zdanění a odvod sociálního a zdravotního pojištění:
| DPP | DPČ | |
|---|---|---|
| Maximální počet odpracovaných hodin | 300 hodin ročně | 20 hodin týdně |
| Odvody | Při překročení hranice 11 500 korun | Při překročení hranice 4 500 korun |
Dohodě o provedení práce jsme se věnovali v našem samostatném článku.
V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny:
Můžete si se zaměstnavatelem sjednat i další náležitosti. Podmínkou je, že je dohoda uzavřena písemně.
Může vypadat zhruba následovně:
DOHODA O PRACOVNÍ ČINNOSTI
Uzavřená dle § 76 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Zaměstnavatel:
Firma: [Název firmy]
Sídlo: [Adresa sídla]
IČO: [IČO]
DIČ: [DIČ]
Zastoupený: [Jméno a funkce osoby oprávněné jednat za zaměstnavatele]
Zaměstnanec:
Jméno a příjmení: [Jméno a příjmení]
Rodné číslo: [Rodné číslo]
Bydliště: [Adresa trvalého bydliště]
Číslo OP: [Číslo občanského průkazu]
Zaměstnanec se zavazuje vykonávat pro zaměstnavatele práci spočívající v:
[Popis činnosti – např. administrativní výpomoc, skladová manipulace apod.]
Místem výkonu práce je:
[Adresa pracoviště]
Tato dohoda se uzavírá na dobu určitou od [Datum začátku] do [Datum konce].
Pracovní doba nesmí překročit v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby (tj. 20 hodin týdně).
Za vykonanou práci náleží zaměstnanci odměna ve výši [Výše v Kč] Kč za hodinu.
Odměna bude vyplacena nejpozději do [Datum výplaty] na bankovní účet zaměstnance č. [Číslo účtu].
Zaměstnanec se zavazuje vykonávat práci osobně, svědomitě a v souladu s pokyny zaměstnavatele, dodržovat vnitřní předpisy zaměstnavatele a bezpečnostní pravidla a informovat zaměstnavatele o případné překážce v práci.
Zaměstnavatel se zavazuje přidělovat zaměstnanci sjednanou práci a poskytovat mu k tomu potřebné podmínky, zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci avyplácet odměnu řádně a včas.
Zaměstnavatel má právo kontrolovat kvalitu a způsob provádění práce a poskytovat závazné pokyny k organizaci práce.
Tato dohoda nabývá účinnosti dnem podpisu oběma smluvními stranami. Dohodu lze vypovědět písemně s výpovědní dobou 15 dnů, která začíná běžet dnem doručení výpovědi druhé straně. Změny této dohody jsou možné pouze písemně po dohodě obou stran.
Tato dohoda je vyhotovena ve dvou stejnopisech, z nichž každá smluvní strana obdrží jedno vyhotovení.
V [Místo], dne [Datum]
Podpis zaměstnance: ………………………………………
[Jméno a příjmení]
Podpis zaměstnavatele: ………………………………………
[Jméno a funkce]
Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele u DPP a DPČ? Tím se dopodrobna zabývá náš článek.
Na úvod si pojďme říci, že tento typ dohod se vyplatí v prvé řadě firmám, tedy zaměstnavatelům. V případě opravdu nízkých výdělků do 4 500 Kč měsíčně nemusejí odvádět DPČ sociální a zdravotní pojištění, a na rozdíl od klasické pracovní smlouvy se mohou se zaměstnancem v podstatě kdykoliv rozloučit.
Je ve světle výše uvedeného tato dohoda vůbec v něčem výhodná i pro zaměstnance? I pro ně se výhody najdou, zejména pro studenty (do 26 let) a seniory, kteří si chtějí přivydělat k důchodu. Za obě tyto skupiny obyvatel platí automaticky zdravotní pojištění stát. Pokud mají výdělek ze závislé činnosti, pak sice musí zdravotní pojištění platit, nicméně nemusí být přitom dodržen minimální vyměřovací základ a zdravotní pojištění se vždy vypočítá ze skutečného vyměřovacího základu.
Pro někoho může být výhodou i rychlá možnost ukončení pracovního vztahu třeba v případě, že si hledá stabilní zaměstnání a přitom jen dočasně někde „brigádničí“.
Alternativou pro dohodu o pracovní činnosti může být za určitých okolností dohoda o provedení práce (DPP), případně klasická zaměstnanecká smlouva s ujednáním o zkráceném úvazku. V případě DPP je vám umožněno pracovat maximálně 300 hodin pro jednoho zaměstnavatele za rok. V případě zaměstnanecké smlouvy získáváte mnohem větší míru jistot.
Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) je flexibilní pracovní vztah, který umožňuje pracovat v průměru maximálně 20 hodin týdně u jednoho zaměstnavatele. Uzavírá se písemně a musí obsahovat druh práce, odměnu, dobu trvání a pracovní rozsah. V roce 2025 činí minimální hodinová mzda 124,40 Kč. Pokud měsíční příjem přesáhne 4 500 Kč, odvádí se sociální (6,5 %) a zdravotní pojištění (4,5 %), přičemž zaměstnavatel platí dalších 33,8 %. U nižších příjmů se pojištění neplatí a daň je 15 % srážková. Při vyšších příjmech se odvádí zálohová daň a lze uplatnit daňové slevy, pokud je podepsané prohlášení k dani.
U DPČ vzniká nárok na dovolenou, pokud dohoda trvá alespoň 4 týdny a je odpracováno min. 80 hodin. Při odvádění sociálního pojištění vzniká nárok i na nemocenské dávky a započtení do důchodu. Výpověď je možná s 15denní lhůtou. Novela zákoníku práce přinesla nárok na příplatky za práci o víkendu, rozvrh směn 3 dny předem, rovné zacházení a možnost žádat o přijetí do HPP po 180 dnech práce.
DPČ je vhodná i pro studenty, důchodce nebo rodiče na rodičovské – ti mají zdravotní pojištění hrazené státem a do limitu 4 500 Kč měsíčně neodvádí žádné pojistné. Práci na DPČ lze za určitých podmínek kombinovat s podnikáním nebo hlavním pracovním poměrem. Uchazeči o zaměstnání si na DPČ mohou přivydělat do 10 400 Kč měsíčně, ale musí vše hlásit úřadu práce.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
